Gabriella Poole - Temná Akademie #1 - Vyvolení (RC review)

Temná akademie je další z recenzních výtisků z nakladatelství Fragment, který mi přišel v lednu. Konečně jsem tuto knihu dočetla a tak se dnes pouštím do napsání recenze.

Vyvolení je název prvního dílu série, má 256 stran, vydalo ji výše zmíněné nakladatelství Fragment roku 2012 a za překlad můžeme vděčit Petru Eliášovi. 

Darkova akademie je škola jako žádná jiná! Každý semestr se stěhuje na nějaké nové úžasné místo a studují tu jen neuvěřitelně krásní a inteligentní mladí lidé. A čím více se toho nová zahraniční studentka Cassie Bellová o Akademii dozvídá, tím je zvědavější...

Jaká zlověstná tajemství střeží Vyvolení – skupina vybraných studentů, kteří se od nezasvěcených drží dál? Kdo je tajemný cizinec, který se v noci potuluje po chodbách? A co se doopravdy stalo před rokem, kdy tu za záhadných okolností zemřela studentka? Cassie zjišťuje, že vědět málo je sice nebezpečné, ale vědět příliš mnoho ji může zabít.

Gabriella Poole se narodila v Glasgow a psaní se věnuje celý svůj život. Pracovala jako uvaděčka v divadle, obchodní asistentka, moderátorka v rádiu nebo barmanka. Poté, co se přestěhovala na Barbados se živila jako zpěvačka v irském baru a až tam začala psát profesionálně. Následně se přestěhovala zpět do Skotska, kde žije se svým manželem a dvojčaty. Mají labradora, křečka, šílené kočky a nervní rybičky.

Linie děje

Prolog knihy je poutavý a naznačuje, že se v knize máme na co těšit. Je takovým tím tajemstvím, které se v knize postupně odhaluje. Gabriella se uchýlila k vyprávění, na což nejsem moc zvyklá, raději mám "ich" formu, ale nevadilo mi to. Hlavní hrdinka Cassie je celkem pohodová slečna. Má za sebou těžké období a na Darkovu akademii se dostala díky stipendiu, oproti těm ostatním nabubřelým a zbohatlickým teenagerům. O to je to pro Cassie na akademii těžší. Když poznáváme jednotlivé Vyvolené, je jasné, že to co skrývají, bude něco velkého. A tak pozorujeme Cassie, jak se vyrovnává s pobytem ve škole, jak se poznává s ostatními, a jak začíná strkat nos tam, kam by neměla, jinak jí hrozí nebezpečí.

Postavy

Kromě hlavní hrdinky Cassie se setkáváme se spoustou postav - například poznáváme její spolubydlící z latinské Ameriky Isabellu, podivného Američana Jakea, který něco zatajuje, namyšlenou Švédku Kateřinu a ještě víc namyšlenou Japonku Keiko, která je Kateřinina kamarádka. Pak je tu chudák Alice, dívka, která je Keikina spolubydlící nebo samotný Alric Drake, ředitel akademie. Nesmím ani zapomenout na Richarda, Brita s vybraným stylem a elegancí a Ranjita, Inda, který je nesmírně okouzlující a tajemný. 

Moje pocity, postřehy a názory

Pocity po dočtení mám rozporuplné. Od knihy jsem očekávala mnohem víc. Zaujala mě její obálka už v roce 2012, kdy vyšla. Velmi jsem se na ni těšila. To tajemno, které se nabízelo za anotací, fantasy, které nabízelo nadpřirozené bytosti, jako jsou upíři (což byl můj původní odhad). Příjemně mě překvapilo, když jsem zjistila, že o žádné upíry nejde. Gabriella tak vytvořila zajímavý pohled na nedotknutelné Vyvolené a já si celou dobu při čtení říkala, co to tak můžou tajit?! 

I když je příběh neobvyklý, musím říct, že mě zklamal text. Tedy to, jakým způsobem je kniha psaná. Nevím, zdali za to může překlad, nebo jsem už zvyklá na vyvinutější jazyk a konverzace, které jsou bohatší, nebo je to tím, že je autorka z Anglie a tam je mládež jiná, než jsou Američani. Každopádně si myslím, že se text dal ještě mnohem více rozpracovat. Navíc má být hrdinům patnáct let a mně z konverzace občas přišlo, že jim je buď více nebo dokonce i méně. Měla jsem z toho rozporuplné pocity. 

Každopádně i přes všechny tyto nedostatky se kniha velmi dobře četla. Děj ubíhal před očima. Gabriella mohla přitvrdit a přidat více akce, ale to už je jen můj názor.

Věkovou kategorii bych klidně snížila. Občas se v textu sice objeví nějaká ta nadávka, ale myslím si, že je mládež v šesté třídě už zná všechny a nic je nepřekvapí ani nepohorší. Kniha je určená čtenářům od třinácti let. Já sama vím, že někteří jedenáctiletí čtenáři už čtou Stmívání nebo Upíří deníky. Takže kniha, jako je tato by je také velmi bavila. 

A to je jedním z těch nejkladnějších bodů - mladší čtenáři (od těch jedenácti až dvanácti let) by tímto příběhem mohli být nadšení. Pro ně je jazyk jednoduchý, lehce pochopitelný, i když se občas objevují francouzská slovíčka, děj utíká a je tam i nějaký ten flirt. 

I když knihou nejsem úplně učarovaná, jsem zvědavá, jakou zápletku Gabriella vymyslela v dalším díle. 

Zajímavost

OBSAHUJE SPOILERY

Snažila jsem se pro vás najít, co nejpřesněji by mohli být Vyvolení. Jelikož mi na upíry nesedí, ačkoliv mnoho lidí, by mohlo říct, že jsou to upíři vysávající energii, já tvrdím - nečetla jsem další díly, třeba je to tam - že jsou to succuby. Tedy démoni, co vysávají životní energii, aby se tak nasytili. Mnoho milovníků fantasy mě bude jistě opravovat a podobně. Klidně, aspoň se dozvím něco nového :) Nejvíc mi to přiblížil seriál The Gates, kde i obrázky odpovídají dění v knize, proto jsem jeden použila do textu (viz Postavy) :)

Úryvky

Ztuhla. Blízko zazněl hlas, teď už zřetelný a hladový. Sice známý, ale nikomu z jejích přátel nepatřil. Už se nesmál, neflirtoval, nevtipkoval, ale volal po ní. Byl blízko, tak blízko. A byla si jistá. Ten hlas zná. Měla by utéct, ale tuhla jí krev v žilách.
Prosím. Prosím, prosím, prosím...
Hlasy a studený dech přímo u ucha. "Mám tě."
Jen na vteřinu, na jednu šílenou vteřinu zadoufala, že je všechno v pořádku. Celé to byl jen vtip. Krutý žert. Potrápit holku, co nezapadla. Díkybohu. 
Ucítila pach kůže a potu a vzduch se zachvěl elektrizujícím vzrušením a strachem.
"To jsi ty," zašeptala chraplavě.
Úsměv, ruka ji pohladila po tváři. "Ne tak docela."
A pak je uviděla. - str. 11

-

Zamrazilo ji v zátylku. Se zamračeným pohledem se ohlédla.
V záhybu schodů stál chlapec. oblečený v bezchybném, stylovém černém obleku. V ruce držel otevřenou knihu, ale nečetl. Soustředěně Cassie sledoval a vypadalo to, jakoby zadržoval dech. Čekala by, že mu bude trapně, ale dál na ni hleděl. Jeho tmavé, průzračné oči ulpěly na těch jejích, ale neusmál se.
Cassie také ne. Opět ucítila ten pocit vzadu na krku. Jeho odvaha ji svým způsobem fascinovala, ale jestli on neuhne pohledem, proč by měla ona? Měl černé vlasy, zlatohnědou pleť a byl krásný. Stejně krásný jako Kateřina, ale zároveň jinak. Jeho krása nebyla chladná. Působil vážně a vřele a jí na mysli vytanulo slovo vznešený.
Prokrista! Na co si to hraje? Zatáhla Isabellu za ruku.
"Pojď už!" sykla.
"To nic," zasmála se Isabella. "Jen se dívej, Cassie. A měla bys. To je také to jediné, co s ním můžeš dělat."
"Proč?" Nesmí, nesmí, nesmí se podívat, jestli tam ještě je. Musela se hodně přemáhat.
"To," opáčila Isabella, "Je Ranjit Singh." - str.39 - 40

-

"Něco ti poradím," pokračoval.
"A co když nechci?"
"To je jedno." Ranjitovy oči byly chladné. "Od Richarda se drž dál."
"Na to už jsem přišla sama, děkuju," odsekla.
"Aha." Ušklíbl se. "To mě mrzí."
"To nemusí. A dej si odchod." Cassie se pořádně zakousla do rtu, aby se před ním nerozbrečela.
"Dobře, ale jen pokud mi uděláš laskavost. Vlastně sobě. Drž se od nás všech dál."
"Nejsem pro vás, vzácné Vyvolené, asi dost dobrá, že jo?"
"Ale no tak, nebuď tak zatvrzelá a otevři oči, ať nenarazíš. Věř mi, pokud se zapleteš s Vyvolenými, budeš toho litovat." - str. 90

Hodnocení:

3 hvězdičky z pěti

Pokud Vás recenze zaujala a doma máte mladé čtenáře od věku jedenácti, dvanácti let, můžete jim knihu koupit a to přímo ZDE.

Velmi také děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Stefanie G.