středa 25. března 2015

Iva Procházková - Karolína (RC)

"Jasně, že to nebude jako dřív. Bude to jako potom. A to je na tom všem nejlepší. Nemáme tušení, jak to s námi dopadne. Nejsi zvědavá?"
- Lev, Karolína str. 196

Knihy od českých autorek se ke mně ve většině případech dostanou náhodou. A tak tomu je i u knihy Karolína. Anotace mě zaujala, i když to není až takový můj šálek kávy, ale pak mě nalákal i úryvek.

Napsat stručný životopis je těžké, zvlášť pro šestnáctiletou Karolínu, která toho na svůj věk už dost prožila. A tak se rozepisuje o své rodině a kamarádech, a o tom, jak chodí na balet a sní o kariéře primabaleríny. Pak ale při šplhání na zvonici spadne a ošklivě se poláme, takže se její sny začínají hatit. Během dlouhého pobytu v nemocnici se musí vyrovnávat s tímto problémem, ale zároveň začne vznikat vztah mezi ní a tzv. Lvem, do něhož byla už dlouho zamilovaná a kvůli němuž na zvonici vlastně šplhala. Karolína prochází těžkým obdobím, ale protože je jí vlastní tvrdohlavost, nevzdává se, učí se přijímat nové skutečnosti a otevírat se novým možnostem.

Originální název: Karolína
Autor: Iva Procházková
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: Mladá Fronta
Počet stran: 224
Klíčová slova: česká YA,
Přibližný doporučený věk: 14+
KNIHCENTRUM: 249 Kč / online 187 Kč


Iva Procházková Iva Procházková je autorkou próz pro děti, dramatička a scenáristka. Iva Procházková se narodila v rodině spisovatele Jana Procházky, Který se v roce 1968 stal jednou z předních osobností Pražského jara. Po sovětské okupaci Československa byl prohlášen za ineditní, byl sledován jako nepřítel státu. Sestra Lenka Procházková je rovněž spisovatelkou. Po maturitě v roce 1972 nesměla Iva Procházková studovat na žádné vysoké škole. Pracovala v manuálních zaměstnáních a v roce 1983 odjela s manželem, režisérem I. Pokorným a dětmi do Rakouska. V roce 1986 se celá rodina přestěhovala do západoněmecké Kostnice, kde založili autorské divadlo Schlauer Kater. Od roku 1988 žili v Brémách, kde spolupracovali s divadlem Theater im Packhaus. V roce 1994 vrátili do Prahy. Od roku 1998 pracuje Iva Procházková jako dramaturgyně v České televizi. [Spisovatele.cz]


Trošku delší životopis
Když po vás někdo chce sepsat životopis, nejspíš si představíte zkrácenou, strukturovanou formu, bez které se dnes neobejdete. Anebo memoáry. A právě o takový memoár jde v i v případě Karolíny, která již jako šestnáctiletá vzpomíná na své dětství, které strávila v Praze a v Ranově, vzpomíná na svoji nejlepší kamarádku, které říkala Karamela, na svoji nehodu, která následně ovlivnila její baletní život a také na svoji první lásku – Lva.
Už na úvod musím říct, že je to vážně lehké čtení a že jsem byla celkem překvapená stylem psaní, protože se nepodobá vyprávění z pohledu šestnáctileté dívky, nýbrž spíš té čtrnáctileté, se kterou strávíte v knize nejvíce času. A i když je to příběh o první lásce, a Karolína je Lvem opravdu hodně posedlá, rozhodně v knize nechybí i chvíle, které jsou věnovány právě její zlomené noze, rehabilitaci či úzkostem ze zanedbání výuky. A právě tyto chvíle jsou oživením od hlavní linie děje.
Karolína svůj životopis adresuje Madam, a i když se její identitu nedozvíte dříve než na konci, rozhodně to příběhu nijak neškodí. Právě naopak. Nutí vás to číst dál a dál, abyste se dozvěděli, kdo ona Madam je a také – a především – jak to dopadlo s ní a se Lvem. Navíc tak celá kniha opravdu vyznívá jako životopisné vzpomínání.
Co jsem ocenila ze všeho nejvíc, byly počáteční vzpomínky Karolíny. Musím se přiznat, že jsem nikdy jako malá neměla v oblibě knihy od českých autorek. Jsou tolik odlišné od těch amerických příběhů šestnáctiletých, že se mi už tehdy naše knihy jevily jako nepříjemné čtení. Nevím proč, ale toho pocitu jsem se nezbavila ani o několik let později, i když mě některé autorky (jako Katka Petrusová nebo Karolina Limrová) dokáží přesvědčit o opaku. Nicméně jsem byla nadšená upřímností vyprávění z pohledu mladé dívky vyrůstající s babiččinými historkami a vzpomínkami. A byla to právě postava babičky, která přece jen zachraňovala situaci.
Na druhou stranu to bylo asi to jediné, co mě v knize opravdu nadchlo. Docela jsem se potýkala s Karolíninou postavou. Byla neuvěřitelně drzá vůči svým rodičům a říkala jim věci, které bych si ani já ve svém věku rodičům netroufla říct. Ano, chápu, všichni jsme ve čtrnácti byli drzí a měli jsme pocit, že jsme sežrali moudrost světa, ale má to své meze. Doposud jsem ani pořádně nepochopila zákaz stýkání se Lvem, který rodiče Karolíně nastavili. Ano, byl mezi nimi tříletý věkový rozdíl, ale to podle mě není tolik. I když dnešní doba je asi jiná... A poslední věc, která mě neuvěřitelně rozčilovala, byl právě vztah mezi Lvem a Karolínou, který byl zajisté svým způsobem milý, ale ne zas tak vážný, jak byste si mohli myslet.
Možná je to tím, že jsem od Ivy Procházkové nikdy předtím nic nečetla. Možná je to tím, že mi příběh přišel ještě naivnější než některé americké knihy. Nebo je to tím, že jsem ke Karolíně po jisté scéně získala ještě větší averzi za její nehoráznou hovadinu. Ale příběh mě prostě natolik nenadchnul. Navíc se obávám, že v té velké míře amerických příběhů, které jsou nám v dnešní době dostupné a také to, že dnešní mládež již ve třinácti letech čte úplně jiné knihy (a to nemluvím o tom, že někteří už ve třinácti/čtrnácti viděli nebo četli Padesát odstínů šedi), si i toto nové vydání románu bude jen těžko hledat mladé čtenářky. I přesto ale doufám, že si je najde. Možná by mě příběh přece jen oslovil, kdybych jej četla očima čtrnáctileté dívky. 

Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji Knihcentru!

Stefanie G.

neděle 22. března 2015

Lauren Oliver - Vanishing Girls




Asi každý z nás, kdo má rád knihy Lauren Oliver netrpělivě čeká na chvíli, kdy CooBoo oznámí i vydání její nejnovější knihy Vanishing Girls. Já nemohla odolat už teď a tak jsem se do jejího čtení pustila už v angličtině. Řeknu vám, že Lauren dějem umí zamávat jako nikdo!


"Sometimes up goes down and down goes up, and love turns into hate, and the things you counted on get washed out from under your feet."

Sesterské pouto
Mít za nejlepší kamarádku sestru. Vědět, že se na ni můžete ve všem spolehnout. Ale i přesto si jedna druhé závidíte. To je krátce nastíněný vztah mezi Darou a Nick. Jako malé byly nerozlučné. A i poté byly stále spolu. Pak se mezi ně připletl Parker, Nickin nejlepší kamarád, a vše se začalo komplikovat. Ale ani to není ta chvíle, kdy se mezi nimi vše změnilo. Pokazilo. Ta chvíle, od které se jedna druhé vyhýbají. Nehoda. Nehoda, při které se Dara vážně poranila, zatímco Nick z toho vyvázla v pořádku.
Dara od nehody bydlí u mámy, zatímco Nick u táty. Vše se pro ni ale změní ve chvíli, kdy se má na nějakou dobu přestěhovat právě za Darou a mámou. Vše, jakoby se změnilo. Máma Nick dokonce donutí pracovat v místním zábavném parku, jen aby se zaměstnala a nemyslela na tu strašnou nehodu. Z toho Nick nadšená není, protože zatímco ona musí tvrdě pracovat, Dara si může užívat volna. Nikdy na ni ani nenarazí. Pokaždé, když za ní přijde do pokoje, je Dara pryč.
Ve chvíli, kdy se ve městě ztratí mladinká Madeline Snow, začne příběh nabírat větší spád. A vše najednou vypadá úplně jinak.
Příběh je psaný z několika pohledů. Dozvídáte se střípky z minulosti i ze současnosti. Díváte se na chvíle očima Dary i Nick. Pak jsou tu různé zprávy z pátrání po ztracené Madeline, která se mimochodem ztratila dřív, než Dara, či e-mailová komunikace mezi Dařiným a Nickiným psychologem a různé emesmesky. Vše se zdá naprosto jasné. Pochopitelné. A pak najednou přijde něco, kdy si řeknete: „Moment. Sakra. Co se stalo?“ Nejspíš se jako já vrátíte o několik stran, abyste se ujistili, že jste to správně pochopili, protože přece – TO NENÍ MOŽNÉ! A takhle vám Lauren vyrazí dech.

“You broke my heart. I fell for you and you broke my heart.
Period, done, end of story.”

Postavy
Hlavními vypravěčkami příběhu jsou Nick a Dara. Každá je úplně jiná. Nick je zodpovědná, starostlivá a rozumná. Na druhou stranu Dara je divoká a nenechá si ujít žádnou párty. Až do té nehody. Pak už z domu nevychází. Tedy… Téměř nevychází. Já sama musím říct, že Nickin pohled na věc se mi zamlouval víc. Její osobnost byla prostě příjemnější. Rozumnější. Pak je tu Parker. Ten by asi potřeboval trošku zatřepat, aby si uvědomil, co rozpoutal, protože mám tak nějak pocit, že to všechno tak nějak začalo u něj. Samozřejmě, že se setkáte ještě s několika dalšími postavami, především s Madeline a její sestrou Sarah nebo s tajemným Andrem. A kupodivu každá z postav do příběhu přesně zapadá.
  
“Sometimes people stop loving you. And that's the kind of darkness that never gets fixed, no matter how many moons rise again, filling the sky with a weak approximation of light.”

Angličtina
Zatím jsem žádné další knihy od Lauren nečetla, ale musím říct, že mi kniha dala celkem zabrat. Možná to bude vidět někdo jiný jinak. Za mě je to rozhodně pokročilé čtení například oproti Abbi Glines a Fallen Too Far. Musela jsem občas dávat i větší pozor na to, co se odehrálo.

“Here’s what nobody tells you: Ninety percent of the time, when you fall in love, somebody gets burned. ”

Postřehy, pocity a doporučení
Mé pocity po dočtení této knihy by se daly zařadit především mezi šok, nepochopení, úžas a překvapení. A to zdaleka není vše. Když jsem knihu začala číst, byla jsem překvapená, jak rychle její děj utíká před očima. Ihned jsem si zaškatulkovala obě děvčata a přiklonila se na stranu Nick, protože Dara mi přišla děsně sobecká. Vážně jsem s nimi soucítila a užívala si každou chvíli. Pak, když se ztratila Madeline a obě dívky byly zatažené do jejího hledání, a nakonec zmizela i Dara, jsem jen zírala na to, jak perfektně promyšlenou situaci Lauren vymyslela. Já bych se asi zachovala trošku jinak než Nick, ale i přesto: klobouk dolů. Čekala jsem na jednoznačný konec. Takový, jaký asi napadne vás – happyend. Ten přišel, ale úplně a naprosto jinak. Vím, že vám to teď asi nedává smysl a já vám nic víc neprozradím, protože tato kniha má tak neobvyklý a nečekaný a úžasný konec (ano věřím, že někteří z vás, až knihu budou číst, budou říkat, jak to tušili a věděli, ale co už s vámi J ), že jsem na něj zůstala jen mlčky zírat a snažila se jej pochopit. Musela jsem se vrátit o několik stran zpět, abych se ujistila, že jsem něco nepřehlídla. A ani teď si tím nejsem jistá. Pořád jsem koncem šokovaná a doufám, že český překlad, až na něj dojde, bude tak skvělý, jako byla kniha v originále, ne takový, jako tomu bylo u Jednou ano, dvakrát ne. Pak by mě kniha totiž opravdu zklamala. Tohle Laurenino dílo si i přes mou počáteční skepsi díky velké reklamě, získalo a pozornost si jednoznačně zaslouží.
Co musím ještě vyzdvihnout je úžasné rozložení kapitol, které se sice ze začátku můžou tvářit jako zmatené, ale vlastně napomáhají k pochopení časové souslednosti. A navíc vám příběh doplňují i zajímavé fotky. 
Má rada na konec? Pokud čtete v angličtině, pusťte se do ní. Nečekejte na české vydání. (A to nejen proto, že bych tuhle knihu vážně chtěla s někým probrat, protože mám vážně hromadu nezodpovězených otázek.)  Pokud si v angličtině tolik nevěříte, počkejte si na ni. Protože tahle kniha za to rozhodně stojí! A i když nedávám plný počet hvězdiček, není to proto, že by se mi příběh nelíbil. Je to pro ten konec. Protože ať byl nečekaný, jak chtěl, pořád jsem jej pořádně nepochopila a prostě si to tak nějak nemůžu v té hlavě uspořádat...

Dear Nick,
I made up a game.
It’s called: Chatch me if you can.
- D. 


 
Název: Vanishing Girls
Autor: Lauren Oliver
Počet stran: 357
Rok vydání: 2015
Klíčová slova: drama, romantika, thriller
Přibližný doporučený věk: 16+

Dara and Nick used to be inseparable, but that was before the accident that left Dara's beautiful face scarred and the two sisters totally estranged. When Dara vanishes on her birthday, Nick thinks Dara is just playing around. But another girl, nine-year-old Madeline Snow, has vanished, too, and Nick becomes increasingly convinced that the two disappearances are linked. Now Nick has to find her sister, before it's too late.
In this edgy and compelling novel, Lauren Oliver creates a world of intrigue, loss, and suspicion as two sisters search to find themselves, and each other..





pátek 20. března 2015

Tiffany King - Miss Me Not

“Just so you know, everyone has regrets, but it's fucked up to be continually punished for them.” 


Na Miss Me Not jsem narazila na Goodreads díky Emmě Hart. Ihned mě zaujala úžasná obálka a hned poté i anotace a samotné hodnocení knihy. Měla jsem tušení, že to bude něco speciálního, ale ne až tak… Miss Me Not je rozhodně jednou z těch knih, ke kterým se budu ráda vracet.


Název: Miss Me Not
Autor: Tiffany King
Počet stran: 316
Rok vydání: 2012
Klíčová slova: drama, romantika
Přibližný doporučený věk: 16+

Madison Hanson's past demons have given her a shadow of an existence with little hope. With the sudden tragic death of a fellow student, Madison questions her own life choices, and is now forced to evaluate everything she thought she believed in.
When fate intervenes and partners her with Dean Jackson, a popular "all around good guy" from school, Madison gets a glimpse of a life that is filled with sunshine that has the power to break through the darkness she has cloaked herself in.
With Dean's help, Madison discovers a desire to finally step out of the shadows, and embrace life and all its gifts.



Nepostrádej mě…
Jaké to je cítit se naprosto a totálně na dně? Jaké to je, když vás rodina odmítla? Jaké to je, když jste udělali nenapravitelnou chybu a táhne se s vámi po celou dobu? Jaké to je, přežívat každý den? Jaké to je plánovat si dopředu to, jak ze světa co nejrychleji odejít? A jaké to je, když vám tenhle plán někdo pokazí? Tak nějak se na svůj život dívá Madison. Dívka, která den za dnem se svým nejlepším kamarádem Jamesem vymýšlí plány, jak odejít ze světa tak, aby je nikdo nepostrádal. Aby o nich nikdo nemluvil. Aby na ně nikdo nevzpomínal. Madison si s sebou nese těžké závaží v podobě hříchu, který provedla ve svých třinácti letech. Od té doby ji její matka nenávidí a otec od nich odešel. James se na druhou stranu potýká s násilnickým otcem, který nejde pro ránu daleko. Oba dva jsou na střední škole stíny. Těmi, kteří neznamenají nic, a oběma to vyhovuje. Jenže všechny jejich plány skončí ve chvíli, kdy ve školním hlášení slyší o jednou ze svých spolužáků, jak spáchal sebevraždu. Ve škole se rozpoutá naprosté a nereálné truchlení pro někoho, kdo byl jako Madison i James pouhým stínem. Oba dva tak své plány musí přehodnotit. To Mads ale ještě netuší, že na ni čeká úplně jiný osud. A někdo jménem Dean, který je odhodlaný zachránit její duši, ať to stojí, co to stojí.


„Miss me, miss me not…“

Postavy
Jak už jsem se zmínila výše, hlavní hrdinkou je Madison, dívka která v sebevraždě hledá vysvobození. Nicméně musím říct, že i když jsem si ji nakonec oblíbila, dlouho mi trvalo, než jsem ji vůbec pochopila. Na jednu stranu mi přišlo, jako by po „záchraně“ toužila, ale na druhou se zase chovala, jakoby jí bylo vše jedno. O Jamesovi se toho v knize moc nedozvíte, přece jen mají s Mads zvláštní kamarádský vztah. I přesto ale sehraje velmi důležitou roli v jejím životě. A pak je tu Dean. Ten dokonalý, trpělivý, silný a neuvěřitelně hodný Dean, který byl světlem celého příběhu. I jeho rodina byla opravdu něčím, co bych si přála mít v každém takovém příběhu. Naopak Madisonina matka by si zasloužila opravu pár facek. Víte, jak je většinou v knihách někdo, kdo potřebuje proplesknout, aby se probral? Tak tady je to ona.


“I didn't want their tears. I didn't want them to think of me. I wanted nothing from them. That asshole Mitch Johnson saved my life today. What a prick.”

Angličtina
Angličtina v tomto případě byla náročná. Nebo spíš náročnější než jak jsem byla zvyklá. Objevila jsem mnoho nových slovíček a slovních spojení. Je tu hromada popisu míst, na což taky nenarazíte všude. Ale i přesto jsem si na to zvykla a knihu tak musím doporučit spíš jen zkušenějším čtenářům.   

Trust was a double-edged sword. It could give you hope, but it could cut you in an instant when it was broken.

Postřehy, pocity a doporučení
Mé pocity po dočtení? Pořád jsem ještě emočně vyždímaná. A to hlavně i po tom, co jsem dočetla Vanishing Girls od Lauren Oliver. Miss Me Not je rozhodně neobvyklou knihou. Mám ráda těžké životní situace, které se mohou přihodit komukoliv z nás. Proto se mi líbí třeba Speak a Poslouchej! Ale tohle… Tohle bylo docela jiné kafe. Byla jsem z recenzí na Goodreads tak nějak připravená, že kniha nebude nic pozitivního, ale to co na mě v prvních 20 % knihy vypadlo, bylo víc než jen depresivní. Bylo to opravdu brutálně reálné a pocity  mě tak obklopily, že jsem měla chuť knihu odložit a už se k ní nevrátit. Brr… Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Každopádně jsem se nemohla přenést přes svoji zvědavost a poutavé psaní autorky, která rozhodně věděla, jak zaujmout. A pak, když se na scéně objevil Dean, už jsem knihu až do konce neodložila. A jsem za to opravdu ráda!
I když byl příběh ze začátku těžký a konec jakbysmet, to, jak se Madison vyvíjela a měnila, předčilo má očekávání. Ano, byla svým způsobem sobecká a občas bych s ní zatřepala, ale nakonec jsem si ji oblíbila.
Nemůžu říct, že bych dopředu netušila, co se v knize odehraje. Podle mě to bylo více než jasné, ale i přesto mi to nevadilo. Moment překvapení mi nechyběl, protože zvědavost byla stále větší.
Miss Me Not rozhodně nepatří mezi lehce čtené knihy a oddechovky, i když se u ní občas zasmějete (“How do you know I'm not like that actress they're always mocking, the one whose expressions they claim never change? What's her name? Kristen Stewart.”). Při jejím čtení na vás dýchne realita a pěkně velká deprese, těžká jako černý mrak, přes který nemůžete dýchat. Ale pak se ten mrak začne pomalu rozplývat a to je na tom to hezké.
Pokud vám tedy příběhy s touto tematikou nevadí, určitě vám knihu doporučuji! Už je sice pár let starší a nepatří mezi super žhavé novinky, ale i přesto si myslím, že by kvůli tomu neměla být přehlížená. Už jen to, že má na Goodreads hodnocení 4,14 o něčem svědčí! J


The amazing thing about love was when you didn’t have it, the word seemd impossible tu use, but when you were surrounded by it, it was as easy to say as breathing.


Hodnocení:


Stefanie G.

středa 18. března 2015

Christina Lauren - Vášnivý svůdník (Wild Seasons #1) (RC)

"Budu v Hiltonu až do osmi. Koupil jsem otevřenou zpáteční letenku do Paříže. Pro tebe. Jsem optimista. Nebo blázen. To záleží na tom, koho se zrovna zeptáš."
- Vášnivý svůdník, str. 81

Christina a Lauren si mě získaly již sérií Božský. Mají úžasný talent vyprávění a navíc jsou jejich příběhy plné napětí a erotiky. Když se tedy Jota rozhodla vydat i sérii Wild Seasons, byla jsem šťastná jako blecha. J Byl ale Vášnivý svůdník tak skvělý jako třeba Božský bastard? To se dočtete v recenzi!

Románky na jednu noc by se měly prožít s někým vhodným – s někým, kdo je magicky svůdný, nebo naopak úplně politováníhodný. Rozhodně ale ne s někým, jako je on.

Po divokém víkendu ve Vegas, kde zapíjí promoci, vyděšená budoucností, která je jen únikovou variantou, udělá Mia Hollandová nejbláznivější rozhodnutí svého dosavadního života: vyrazí s Anselem Guillaumem – svým božským, nemravným úletem – na léto do Francie. Jen tak si trochu… zadivočit.
Když se ale za provokací a přetvářkou objeví první nefalšované city, dosavadní nezávazné dobrodružství se začíná rozplývat a Mia se musí rozhodnout. Patří do starého života, který opustila a který byl celý tak nějak šejdrem, nebo do toho podivného nového, který se odehrává doslova a do písmene na druhém konci světa?

Originální název: Sweet Filthy Boy
Série: Wild Seasons
Autor: Christina Lauren
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Jota
Překlad: Květa Kaláčková
Počet stran: 367
Klíčová slova: erotika, romantika
Přibližný doporučený věk: 18+
Jota: 328 Kč / online 262 Kč


Christina Lauren je pseudonym dvou autorek,Christiny Hobbsové a Lauren Billingsové.Na románu Božský bastard začala Christina Hobbsová pracovat v roce 2009 a pod názvem The Office zveřejnila první verzi na internetu,kde vzbudila ohromný zájem.Později ho s pomocí Lauren Billingsové přepracovaly a upravily do knižní podoby s titulem Beautiful Bastard.  [Databáze knih]

What happens in Vegas…
Toto pořekadlo platí téměř pro všechny, kteří se do Vegas vydají. Opijí se, blázní a další den si nic nepamatují až na těch několik fotek, které mají v telefonu. Jenže ne vždy jejich hříchy ve Vegas zůstanou. A obzvlášť, když se vám po prohýřené a divoké noci s naprosto sexy Francouzem na prsteníčku třpytí zlatý prstýnek. Ale to bych předbíhala J
Mia právě úspěšně získala svůj bakalářský diplom a s nejlepšími kamarádkami - Harlow a Lolou - se chystají na bláznivou cestu do Las Vegas, kde společně chtějí oslavit konec studií. To ještě ale neví, že je čeká mnohem větší dobrodružství, než čekaly. Hned první noc se Mia seznámí s těmi hlučnými hotelovými sousedy přes chodbu, kteří dělají takový randál, že se přes něj nedá spát. Když dveře otevře sexy chlápek, kterého předtím viděla v baru, je jí jasné, že se věci zkomplikují. Ansel (Francouz) je se svými kamarády Finnem (Kanaďan) a Oliverem (Australan) ve Vegas jen na pánskou jízdu a brzy mají odjíždět. Ale ani to jim nezabrání, aby se další den přidali k Mie a jejím kamarádkám a společně se opili. Děsivé zjištění druhý den - to, že se vzali - je bonus.

"J'ai envie de toi."

Musím uznat, že to byl od Christiny a Lauren úžasný nápad. Nechat tajuplného cizince, aby se setkal s americkou dívkou a nakonec ji přesvědčil, že s ním má strávit léto v Paříži… To může být sen každé druhé dívky. Obzvlášť, když se z toho cizince nevyklube žádný úchyl a dokonce na tom není ani tak špatně s penězi.
Mia není tou hloupoučkou a naivní hlavní hrdinkou. Vlastně si na bedrech nese celkem těžké závaží týkající se jejího vztahu s otcem, který ji nutí, aby studovala něco, co nechce. A pak je tu její nehoda, která ji po celý zbytek života znemožnila tančit balet, který tolik zbožňovala. Ale i přes tyto těžkosti mi chybělo větší osvětlení toho, co se jí vlastně stalo nebo víc podrobností o otci. O to byl příběh celkem ořezaný. Ansel na druhou stranu prozradil mnoho informací o sobě i o své rodině. Ale i přesto měl jedno velké, přímo obří tajemství, nad kterým jsem zůstala jen zírat, protože jsem ho ani náhodou nečekala.
Byla jsem překvapená popisy míst, na které jsem u série Božský nebyla zvyklá. Mia trávila většinu svého času poznáváním Paříže, jelikož Ansel byl po většinu času v práci. A díky těmto popisům a chvílím jsem si živě vzpomněla i na svou cestu do Paříže. Rozhodně to byla příjemná změna od toho divokého sexu.
Ano, a když už jsem u toho – sexu je v knize opravdu hodně. Ale to asi vy, co jste sérii Božský četli nebo ji znáte, tušili. A tak, jak se Christina s Lauren v Božské sérii postaraly i to, aby každý pár měl nějakou tu svoji specialitku (klidně tomu říkejte úchylka), tak na to nezanevřely ani tady. Musím říct, že to bylo občas pěkně pikantní!

"Dneska, Cerise... děkuju, žes chtěla zachránit ty ."

Nicméně i přes nečekaný a bravurně zapletený konec (Klobouk dolů, dámy! Takhle mi vyrazit dech, to se jen tak někomu nepodaří!) musím říct, že jsem z příběhu nebyla až tak nadšená jako z Božského…Možná to je tím, že byl Božský moje i jejich prvotina, ale přece jen mi přišlo, že je tu několik hluchých pasáží či zbytečných a málo propracovaných postav. Ta chemie a přitažlivost na mě taky nekoukala z každé stránky, spíš mi trvalo skoro  do konce knihy, než jsem si Miu tak nějak oblíbila. I když to asi také není to správné slovo. Řekněme, že kdyby Svůdník neměl tak skvělou perličku na závěr (Anseli, styď se! Pořád mě to rozčiluje!), a kdyby Ansel nebyl tak rozkošný, jak byl, asi bych se rozhodovala mezi 3,5 – 4 hvězdičkami. Takhle se mé hodnocení vyšplhalo na 4,5 a to především proto, že jsem se najednou přistihla, že nechci, aby kniha skončila. Že potřebuji víc informací! A to se mi nestává často J
doporučení? Pokud máte rádi erotické příběhy, jděte do toho! Nebudete zklamaní! A navíc, pokud máte rádi autorskou dvojici Christinu a Lauren, je k tomu ještě větší důvod! Pokud je neznáte, nevadí, dejte jim i přesto šanci! Já si jejich Svůdníka užila dokonale, i když mi chvíli trvalo, než jsem mu přišla na chuť. Ale jedno vím jistě, už se nemůžu dočkat dalšího dílu, protože – páni! Harlow a Finn! To si nemůžu nechat ujít! J

"Pojeď se mnou na léto do Francie."

Jota připravuje!


Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Jota
Knihu si můžete koupit ZDE!

Stefanie G.



SÉRIE BOŽSKÝ



středa 11. března 2015

Jamie McGuire - Prozřetelnost #1 (RC)

"Udělám, co bude třeba, Nino. Jestli chceš odejít, odejdeme. Jestli potřebuješ víc důvěrnosti, budu se s tebou milovat. Dám ti, cokoli budeš chtít. Vzdám se všeho, co mám. Vzdám se své rodiny. Můžeme teď nastoupit do auta a jet - ani se neohlédnu. jen o tohle mě nežádej. Nemůžu to udělat. Nemůžu..."
- Prozřetelnost, str. 353

Knihy od Jamie McGuire prostě miluju. Takže na Prozřetelnost jsem se nesmírně těšila! Jestli mi ovšem nadšení zůstalo až do konce, to se dozvíte v recenzi.
 
Strhující paranormální romance plná napětí. V městečku Providence se studentka Nina Greyová dostane do ohniska války mezi nebem a peklem. Dívka, otřesená náhlou smrtí svého otce, se s Jaredem Ryelem seznámí úplnou náhodou... nebo si to aspoň myslí. Přestože ji ten pohledný a trochu tajuplný mladík přitahuje, Nina je vůči němu podezřívavá. A když se začnou rojit otázky bez odpovědí, Jared riskuje všechno, aby si udržel ženu, nad kterou má bdít – a prozradí jí tajemství, o němž přísahal, že je bude chránit...


Originální název: Providence
Série: Providence
Autor: Jamie McGuire
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Yoli
Překlad: Lucie Šmejkalová
Počet stran: 432
Klíčová slova: sci-fi/fantasy, andělé, romantika, NA
Přibližný doporučený věk: 16+
BUX.cz: 359 Kč / online 314 Kč
 
Jamie McGuire je autorka bestsellerů Učiněná katastrofa, Krásná katastrofa a trilogie Prozřetelnost. Spolu s manželem Jeffem a dětmi žije v těsné blízkosti oklahomského města Enid se třemi psy, šesti koňmi a kocourem jménem Rooster. 



Láska až za hrob
Jamie McGuire to prostě umí. Přesvědčila jsem se o tom v Krásné katastrofě i v Učiněné katastrofě a následně i při čtení Červeného vrchu, který byl opravdu úžasný! Od Prozřetelnosti jsem tudíž očekávala stejnou kvalitu...
Nina právě přišla o svého otce a je z toho velmi zdrcená. Měli k sobě blízko a jeho smrt ji zasáhla o to hlouběji. Když si k ní po jeho pohřbu na autobusovou lavičku přisedne naprosto okouzlující cizinec Jared, ještě netuší, že jí to obrátí celý její dosavadní a poklidný život naruby. On se v její blízkosti začne objevovat čím dál častěji a ona ho stále očekává. Když se ale na scénu připlete Ryan, její spolužák, který o ni má očividný zájem, vzniká jakýsi trojúhelník. Ale i přesto Nina ví, že Jared je ten jediný. A i když se dozví jeho děsivé tajemství, nehodlá ho opustit.
Kniha je od začátku skvěle nabitá energií, má spád a Jamie mi zase dokázala, že ví, jak čtenáře donutit k tomu, aby její knihu prostě četli. Bavilo mě pozorovat, jak se vztah mezi Ninou a Jaredem rozvíjí, a jak se do všeho připlétá Ryan. A když Nině bylo odhaleno to nadpozemské tajemství, v duchu jsem za Jareda jásala.
Jenže od půlky se to začalo tak nějak kazit. Stále dokola se opakovaly situace řešení Jaredova a Ninina vztahu, jejich společného bydlení a podobně. Bylo to unavující. A kdyby kniha nebyla tak dobře a čtivě přeložená, nejspíš bych ji v tu chvíli odložila. Bylo to jedno velké klišé. Navíc Nina mi začala lézt na nervy ještě víc, než předtím. Skoro bych řekla, že se stala snad jednou z nejhorších hlavních hrdinek, na které jsem kdy narazila. Mrzelo mě to. Protože vím, že Jamie dokáže příběhy udělat napínavější. Chyběly mi akční scény. Chybělo mi napětí. Jednu nebo dvě kapitoly bych dokonce celé vystřihla.
A když už jsem u kapitol, byly neuvěřitelně dlouhé. To byl také jeden z těch záporných bodů. Ano, byly čtivé, ale nesnáším, když knihu musím zavřít a nemám dočtenou kapitolu. A tady jsem to tak musela dělat opravdu často.
I přesto, že mě hloupost hlavní hrdinky nepřestávala překvapovat, musím říct, že postavy Jareda a Ryana byly velmi dobré. Svým způsobem si byli podobní a přece byl každý jiný. Co jsem ale oceňovala, byly postavy Nininých kamarádek Kim a Beth. Kim měla úžasně proříznutou pusu a nebála se nic říct přímo. A Beth Ninu stále naváděla správným směrem. Další skvělou postavou byla Claire. Bez ní by byl příběh o poznání nudnější.
Závěrem? Byla jsem zklamaná, to ano. Ale pořád trvám na tom, že to bylo McGuirovsky magické. I když jsem nadávala a dívala se, kolik stran ještě musím přečíst, aby ta šílená kapitola byla už za mnou, nepřestávala jsem číst a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Potřebovala jsem to vědět. A o tom knihy a příběhy jsou. Jamie prostě čtenáře u svých knih tak nějak umí udržet. Vím, že se najdou ti, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale já si stojím za svým. Sice přemýšlím, jestli se pustit do druhého dílu, jelikož Prozřetelnost si u mě vysloužila 3,5 hvězdičky jen díky čtivosti, nicméně na další Jamiinu knihu si ráda počkám, stala se pro mě jednou z těch autorek, na jejichž knihy nikdy nezanevřu.

Playlist



Hodnocení:


Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství YOLI
Knihu si můžete koupit ZDE.


Stefanie G.