Zobrazují se příspěvky se štítkemMarissa Meyer. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarissa Meyer. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 21. července 2018

Marissa Meyer - Renegáti





Renegáti jsou syndikát lidí s neobyčejnými schopnostmi. Vynořili se z trosek zničené společnosti a zavedli znovu řád tam, kde dosud vládl chaos. Jako obhájci práva a spravedlnosti jsou pro všechny symbolem odvahy a naděje. Výjimkou jsou zločinci, které kdysi svrhli. Nova má důvod Renegáty nenávidět a touží po pomstě. Jenže na cestě za svým cílem potká Adriana, který je Renegát. Dosáhne Nova nakonec své pomsty?




Marissa Meyerová se mezi spisovatele zapsala dokonalou sérií Měsíční kroniky. Než jsem se dostala k jejímu prvnímu dílu, byla jsem skeptická, retellingy moc nemusím, ale Cinder měla tak dokonalé hodnocení, že jsem neodolala. A udělala jsem dobře. A to stejné platí i pro Renegáty.

Svět se dělí na tři období – období před Anarchíí, období Anarchie a na současnou vládu Renegátů. Všechny tři období jsou propojeny Výjimečnými – lidmi se superschopnostmi – superhrdiny a superpadouchy.

Hlavní hrdinka Nova jako malá přijde o rodiče, nadvláda Anarchistů se zvrhla a víc a víc gangů usiluje o moc. Její rodiče na to doplatili. Ale už tehdy doufala, že Renegáti přijdou a zachrání je. Jenže nikdy nepřišli a pod křídla si ji vzal její strýček Ace Anarchista. Jenže ani on nepřežil a tentokrát za to mohli samotní Renegáti. Nova zůstala se zbytkem Anarchistů a nepřestávala spřádat plány, jak Renegáty svrhnout, a to až do chvíle, kdy k tomu má konečně jedinečnou příležitost.

Adrianův osud je podobný tomu Novinému. Též přišel o matku v době bojů Anarchistů s Renegáty, její smrt se nikdy nevyřešila, ale na rozdíl od Noviných rodičů, jeho matka patřila k Renegátům a po její smrti se Adriana ujali ti nejvýše postavení – Kapitán Chromium a Dread Warden. Přestože vyrůstal v relativně dobrém zázemí, stále chce něco víc, chce víc, než jen umět malovat obrázky a následně je oživovat. Chce se stát opravdovým silným Renegátem s opravdovými schopnostmi a najít spravedlnost, najít vraha své matky.

Marissa Novu – alias Nightmare – a Adriana – alias Sentinela – postavila vědomě proti sobě, aby ukázala obě strany jedné mince. Na jedné straně jsou Renegáti nenáviděni, je jimi opovrhováno a touží se po jejich svržení. Na druhé straně jsou milováni a ostatní si neumí představit život bez jejich zásahů. To, že se nakonec Adrianův a Novin život proplete jen přilívá olej do ohně. Nova se stává špionkou na nebezpečném území a okolnosti ji donutí zapomenout na Nightmare a přejmenovat se na Insomnii, aby přežila. Doufá, že přijde na to, jak rozvrátit celý systém zevnitř. Jenže to netuší, že Rada má víc než jedno tajemství a nepočítá ani s tím, že by se jí třeba Adrian začal líbit o trochu víc, než by mělo být přípustné.

Romantiky je v knize přiměřeně a já za to byla ráda. Oceňovala jsem, že jí autorka nedala větší prostor, protože jsem o tom světě Renegátů a Anarchistů chtěla vědět víc. Mám ráda Avengery i Ligu spravedlnosti a tohle bylo jako bych pozorovala další dokonalý svět a vlastně z těch příběhů nevypadla. Ano, je poznat, kde a kým se autorka inspirovala, ale upřímně? Ani trochu mi to nevadilo, příběhu to dodávalo jiskru a nutilo mě to číst dál a dál.

Jestli jsem zaujala nějakou stranu? Ani ne. Anarchisté mě ale štvali o něco víc – protože pokud se nemůžete v jednom týmu spolehnout jeden na druhého, nemá smysl věřit, že se vám podaří něco tak velkého, jako svrhnout Renegáty. Na druhou stranu Renegáti byli jak kluzké ryby – do teď nevím, co si o nich myslet a co všechno nám ještě tají.

A co dalšího na knize oceňuji? Vedlejší postavy – byly dokonalé stejně jako jejich schopnosti a přezdívky. Marissa má v tomto můj velký obdiv! Nejvíc ze všeho se mi ale líbil Puppeteer, byl tak dokonale šílený, že jsem si okamžitě vzpomněla na Jokera.

Pokud máte rádi superhrdiny jako já, knihu rozhodně oceníte, je to taková třešnička na dortu. Uteče vám jako voda a budete chtít další díl. Pokud ale superhrdinům neholdujete, možná vám kniha bude dělat trochu potíže, ale i přesto si myslím, že ten parádní překlad a nečekané zvraty vás nenechají chladnými.


Tak neotálejte a vyrazte do knihkupectví, Renegáti čekají! 

Hodnocení:


Stefanie G.

neděle 3. září 2017

Marissa Meyer - Bez srdce (RC)

"Tahat králíka z klobouku - to je nápad! Něco takového je nemožné."
"Shodou okolností, pane Šprýme, někdy jsem schopná uvěřit až šesti nemožnostem denně, a to ještě před snídaní!"

Catherine je jednou z nejžádanějších dívek v říši divů a o ruku ji chce požádat sám Král. Ona má ale jiné sny, netouží stát se královnou. Když potká na královském plese pohledného a záhadného Šprýma, rozhodne se, že nebude jen figurkou ve hře někoho jiného. Se Šprýmem se začne potají scházet i přesto, že oba riskují Královu nelibost a hněv jejích rodičů. Cath je však pevně odhodlaná zvolit si vlastní cestu, jenže v zemi plné kouzel, šílenství a nestvůr má osud jiné plány.

Jméno Marissa Meyer určitě spoustě milovníků knih pro mladistvé něco říká. Její série Měsíční kroniky je nezapomenutelná a autorčin styl vyprávění, včetně překladu, je úžasný. Každý z jejích příběhů vás vtáhne so sebe a vy zapomenete na své okolí i v případě, že se v knize nic obzvlášť zajímavého neděje. Tak je tomu například i u Bez srdce.
Alenka v Říši divů je jedinečnou pohádkou plnou všemožných nemožností a fantazií bez hranic. Proto jsem si už v dětství tolik zamilovala. Když jsem začínala číst Bez srdce, trochu jsem se obávala, jak autorka zvládne udržet a ponechat Carrollův svět takový, jaký jej vymyslel. Nejsem moc na předělávky klasických příběhů, ať už jde o Krásku a zvíře, Rapunzel a mnohé další, ale Marissin způsob vyprávění mě okouzlil natolik, že jsem se rozhodla mu dát šanci.
Bez srdce je příběh Srdcové Královny, který se odehrál ještě před samotnou Alenkou. Catherine je Markýzovou dcerou a jednoho dne má zdědit veškeré jeho podnikání. Jenže jejím snem je pečení a nic jiného ji nezajímá. Chce si se svou služebnou a nejbližší kamarádkou zařídit vlastní pekařství a prodávat ty nejlepší cukrovinky v Srdcově. Jenže právě tyto její cukrovinky okouzlí svobodného Srdcového Krále a on si ji vyhlídne jakožto svoji budoucí ženu. To ovšem netuší, že celou situaci zkomplikuje nový šašek Šprým, kterého si najal, a který Catherine učaruje natolik, že se i veškeré sny stanou nemožností.
Příběh Catherine je poněkud komplikovanější, než se na první pohled může zdát a ona sama je poněkud zvláštní, nerozhodnou, pasivní postavou, která se jen občas rozhodne udělat něco bláznivého. Na druhou stranu se autorce musí nechat, že se snažila ponechat zvyky viktoriánské Anglie, a proto je Catherine taková, jaká je.
Postava Šprýma, na druhou stranu, byla téměř dokonalá. Už od začátku víte, že něco skrývá, ale jeho nenápadné námluvy a zájem o Catherine, mají takové napět a jiskru, že je to vlastně to jediné, na co se v celé knize těšíte.
Markýza s Markýzem mi připomněli pana a paní Bennetovou z Pýchy a předsudku. Markýza si stále jela to své a veškerá Catherinina přání šla bokem. Markýz byl pasivní a svůj názor vyslovil jen výjimečně.
Pak je tu samotný Srdcový Král, kterého autorka stále popisovala jako blbce a zbabělce, ale s radostí malého dítěte. Abych pravdu řekla, občas mi jej bylo až líto.
Čajový dýchánek s Kloboučníkem byl též zmíněný a sám Kloboučník se autorce celkem povedl. Stále bojoval s Časem a jeho potrhlost byla zmírněná tím, jak se snažil udržet si svůj rozum co nejdéle to šlo.
I přesto, že postavy byly vykreslené velmi dobře, příběh bohužel postrádal jiskru. Dobré tři čtvrtiny se v něm skoro nic významného neodehrálo. Stálé popisy pečení, dvoření, oslav a královských plesů s několika malými akčními scénami, které jako by byly do příběhu zasazeny uměle a z Catherine tak vlastně udělaly hrdinku á la ‚Burtonova Alenka bojující proti Tlachapoudovi‘. Skoro to občas vypadalo, že autorka příběh sepsala v rychlosti a nevyužila jeho plný potenciál. Spád byl pomalý, některé zápletky zbytečné. Jedinou rozvernost, na kterou se čtenář těší je setkání Šprýma a Catherine. To všechno vám ovšem vynahradí brilantní konec, který je nečekaný a najednou vám vše, co se odehrálo, začne dávat smysl.
Naštěstí je kniha tak dobře napsaná a přeložená, že i když se v ní relativně nic neděje, baví vás to, co čtete, a Carrollův svět vám znovu ožívá před očima.
Proto hodnotím Bez srdce čtyřmi hvězdičkami, i když bych možná uvažovala i o třech. Je to už pár dní, co jsem knihu dočetla a příběh ve mně stále zůstal, nezapomněla jsem ho, pamatuji si skoro každý detail, a to je to, co dělá dobrý a skvělý příběh příběhem – nemožnost zapomenutí.

Hodnocení:

A na závěr malá hádanka: Proč je havran jako psací stůl?

Odpověď na ni naleznete na Megaknihy.cz, kde si Bez srdce pořídíte za 266 Kč! 

úterý 16. května 2017

Marissa Meyer - Hvězdy nad hlavou (RC)



Jak se Cinder ocitla pod ochranou Michelle Benoitové? Co přimělo Winter k rozhodnutí nikdy nepoužít svůj měsíční dar? A co vedlo k uvěznění Cress v satelitu a k Vlkovu postavení alfy v královnině armádě? Fanoušci Měsíčních kronik v této knize najdou devět povídek, v nichž si mohou přečíst o minulosti svých oblíbených postav. Soustředí se na klíčové momenty raného života hrdinů, které ovlivnily jejich budoucí život.

Marissa Mayerová už nám několikrát potvrdila, že umí psát čtivé a originální příběhy a kniha Hvězdy nad hlavou, jenž doplňuje a zároveň i uceluje celou sérii Měsíčních kronik, je toho pouze důkazem. Řekla bych, že je tato kniha jakousi třešničkou na dortu. Přiznám se dopředu, že jsem zatím neměla čas přečíst si Winter (především kvůli její tloušťce – na takovouto knihu je prostě potřeba si speciálně ten čas vyhradit), poslední díl ze série, ale v přečtení Hvězd na hlavou mi to nemohlo zabránit.






Recenze psaná pro:

pátek 4. března 2016

Marissa Meyer - Měsíční kroniky #3,5 - Nejkrásnější



Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kdo je v zemi zdejší nejhezčí a nejkrásnější.

- Nejkrásnější


Měsíční kroniky jsem si zamilovala, tudíž mi nemohl chybět ani Levanin příběh. Řekněme, že do té doby, než jsem si jej přečetla, se mi jako Zlá královna líbila mnohem víc…

Čiré zlo má své jméno, skrývá se za maskou klamu a používá “osobní romantické kouzlo”, aby získalo moc nad ostatními. Ale kdo je doopravdy královna Levana? Dlouho předtím, než jí cestu zkřížily Cinder, Scarlet a Cress v Měsíčních kronikách, žila Levana úplně jiný příběh – příběh, který nebyl nikdy vyprávěn… až dosud.


Originální název: Fairest
Série: Měsíční kroniky
Autor: Marissa Meyer
Díl v pořadí: 3,5
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Zejmanová
Počet stran: 192
Klíčová slova: fantasy, pohádky, YA
Přibližný doporučený věk: 15+


Příběh Levany
Levana, druhorozená dcera královské rodiny. Rodiče byli zavražděni a její sestra Channary je nejen šílená, ale především zlá a ještě navíc opravdu krásná, díky čemuž každou chvíli Levaně připomíná její ošklivost... Její nedostatečnost v ovládání jejího měsíčního daru. Když ale Channary onemocní, Levaně se naskytne příležitost stát se alespoň na chvíli tou královnou, kterou budou Měsíčňané milovat…
Marissa se opravdu snažila, abychom jako čtenáři otrávení Levaninou existencí pochopili její osud. Snažila se ji vylíčit jako tu druhou dceru, kterou její sestra stále ponižovala. Snažila se ji vylíčit jako to tragické děvče, které prostě jen hledá lásku. Jenže klíčové slovo je právě to SNAŽILA.
Místo, abych Levanu litovala a soucítila s ní, jsem si uvědomila, že je ještě zvrácenější, než jsem si myslela. To, kam až dokázala zajít pro svoji lásku, čeho všeho byla schopna, aby se dostala až tam, kde je teď… Řekněme, že jsem na tváři měla nejednou zhnusený výraz.
Channary na tom nebyla o moc lépe. Její postava mě vždy zajímala a byla jsem ráda, že jsem měla tu možnost ji v rámci Levanina příběhu poznat o trochu víc. Jenže i zde přišlo jakési malé zklamání. Opravdu jsem nečekala, že by ji autorka vytvořila až tak vypočítavou…
Nesmím zapomenout ani na úžasného Evereta… Muže ze stráže, do kterého byla Levana zamilovaná už od dětství. Musím říct, že jeho postavu jsem si užívala do posledního dechu. Autorce se povedlo vylíčit snad všechny jeho mužské stránky. Jeho proměny, zoufalství, radosti, poddajnost i vzdor… Tleskám!
Nemohu říct, že by se mi příběh nelíbil. Byl skvělým doplněním k sérii. Mnoho věcí zapadlo na své místo a už se nemůžu dočkat, až se začtu do Winter! Jenže něco mi tam prostě nesedělo. Nejspíš šlo o autorčinu snahu… Možná kdyby Levanu nepodala jako tu zakomplexovanou chudinku, která všechno vlastně dělá jen pro to, že chce být milována… Možná, kdyby jí propůjčila trochu normálního nadhledu a myšlení bez sobeckosti… Možná… Možná… Možná…
Tak či tak Nejkrásnější patří do série Měsíčních kronik a ujasní vám mnoho nevyřčených či naznačených zápletek z hlavních příběhů Cinder, Scarlet i Cress. Stojí za přečtení, ale u mě si vysloužila pouze 3,5*.

Recenze na předchozí díly:
  

Hodnocení:

pátek 12. února 2016

Marissa Meyer - Měsíční kroniky #3 - Cress

Tváře ji zalilo horko. Ruce se jí začaly třást.
"U všech trumfů," zamumlal Carswell Thorne. Spustil nohy na podlahu a předklonil se, aby si ji lépe prohlédl. "To všechno jsou vlasy?"
Pouto se přerušilo, sen o jediné dokonalé lásce se rozplynul kolem ní. 
Náhle se jí zmocnila panika. Se zapištěním se sklonila, aby ji nebylo vidět a lezla pod stůl.
...
"Co - kam - kam zmizela?" ozval se z obrazovky Thorneho hlas.
"Vážně, Thorne." Dívčí hlas. Že by Linh Cinder? "Přemýšlíš vůbec někdy, než začneš mluvit?"
"Co? Co jsem řekl?"
"To všechno jsou vlasy?"
"Ty jsi to neviděla? Bylo to něco mezi vrabčím hnízdem a klubkem příze, které rozsápal gepard."
- Cress, str. 52-53

Měsíční kroniky jsou prostě srdcovka! A vůbec nevadí, že má Cress 600 stran, uteklo to jako voda!  

Cress od dětství vyrůstala sama uvězněná v umělém satelitu. Jedinou společnost jí zde dělají počítačové obrazovky. Díky času strávenému s počítači se Cress vypracuje ve špičkovou hackerku. Naneštěstí je však přinucena pracovat pro královnu Levanu a právě dostala rozkazy vystopovat Cinder a jejího pohledného průvodce. Cinder a kapitán Thorne jsou na útěku. Společně se Scarlet a Vlkem plánují svrhnout královnu Levanu a zabránit její armádě v invazi na Zemi. Právě Cress může Cinder a jejím společníkům pomoct. Odvážný pokus zachránit ji se však nezdaří a celá skupina se rozdělí. Cress má konečně svou svobodu, ale musí za ni zaplatit vyšší cenu, než si dovedla představit. A královna Levana nehodlá připustit, aby se někdo postavil do cesty její svatbě s císařem Kaiem.
I když se Cress, Scarlet ani Cinder necítí být povolány k záchraně světa, zdá se, že jsou jedinou nadějí, kterou svět má.


Originální název: Cress
Série: Měsíční kroniky
Autor: Marissa Meyer
Díl v pořadí: 3.
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Zejmanová
Počet stran: 612
Rok vydání: 2014
Klíčová slova: dystopie, fantasy, pohádky
Přibližný doporučený věk: 16+


Jen moje malé Já a Já
Cress je ve své družici daleko od Měsíce a od Země uvězněná již několik let. Je skvělou hackerkou a v počítačích se prostě vyzná. To proto si ji paní Sybil vybrala. Jenže ona už takhle dál nemůže. Nemůže jen přihlížet a dívat se, jak královnini vojáci plení zemi a zabíjejí nevinné lidi. To proto se spojila s Cinder…
Ano, třetí díl Měsíčních kronik je věnovaný Cress, dívce s dlouhými vlasy, dívce, která je uvězněná v družici a ví toho mnohem víc, než by ostatní čekali. Ale autorka nezapomněla ani na ostatní hlavní hrdiny, které jsme měli šanci poznat v předchozích dílech.
Cinder, Scarlett, Vlk i Thorne (a Iko) plánují, jak překazit královskou svatbu, jenže plány jim překazí záchranná mise – záchrana té tajemné holky z družice. Když ale selže, Cinder zůstane sama s pomocníkem paní Sybil a se zraněným Vlkem. Jejich přistání se Zvonečníkem je jasné – musí najít doktora Erlanda. Čeká na ně tajemná Afrika a nejistota, jestli vůbec Jacinovi může věřit. Scarlet je unesena. Thorne a Cress uvězněni v družici, která se co nevidět zřítí na Zemi a oni při pádu uhoří.
Marissa odvádí skvělou práci. Její knihy jsou čtivé, plné energie, tajemství a nových napínavých chvílí. Donutí vás čít, protože prostě musíte vědět, co přijde, co vymyslí nového. Cindeřino dobrodružství v Africe je úžasné a Cress s Thornem nemají chybu. Všechno to sahá ještě mnohem, mnohem dál, a když dočtete poslední stranu, chcete další. Nemůžu se dočkat příběhu Winter, která se již objevila i v tomto díle. Alespoň na chvíli.
Cinder je i zde stále ta odvážná a nejistá. Vše, co se stalo, si vyčítá, ale to k ní prostě patří. Scarlet si tu moc neužijete, ale abych pravdu řekla, ani mi nechyběla. Cress se mezi ně zařadila lehce. Je bojácná a tichá, ale to je samozřejmé, když po celé ty roky byla v kontaktu pouze s Divotvůrkyní. Podle mě ji Marissa mohla udělat ještě vystrašenější, protože se všemu přizpůsobila až příliš rychle a hladce. Princ Kai… Princ Kai pro mě byl už od začátku takovou postavou, u které jsem si nebyla jistá, co si mám myslet, ale v tomto díle jsem si na něj začala utvářet vlastní názor, který vám ale zatím neprozradím. :) Vlk byl kapitolou samou o sobě už ve Scarlet. Vlastně to bylo poprvé, co se tato série přiblížila víc k YA a romantice. Jeho oddanost je někdy až příliš, ale stále jsem ho měla ráda. Thorne je úžasný. Chybělo mu trochu toho kouzla z předchozího dílu, ale o tom už jsem mluvila. Co mu ale nechybělo, byly jeho dokonalé vtípky a v příštím díle bych ho chtěla ještě víc! (Prosím!) Doktor Erland se také konečně objeví a na jeho tajemství budete jen koukat. A Jacin? Na něj jsem opravdu zvědavá!
Jenže i přesto, jak na Měsíční kroniky nedám dopustit, první díl pro mě byl stále nejlepší. Cress mi ze začátku přišla trošku zmatená a překombinovaná, i když do sebe všechno krásně zapadalo. Thorne už tu nebyl až tak úžasný a skvělý jako ve Scarlet (ale stále je to můj hlavní hrdina číslo jedna) a situaci zachraňovala Iko, která byla v tomto díle opravdu nepostradatelná a na její chvíle jsem se těšila jako malá. Něco mě ale na tomto díle trošku mrzelo, možná to bylo tím, že je příběh tak dlouhý, ale nebyla jsem zklamaná, to ne. Jen jsem se do vyprávění občas nemohla tolik vžít. I teď mám v hlavě pouze jen několik nejzajímavějších útržků a zbytek jako by byl v mlze.
Tím samozřejmě neříkám, že třetí díl byl o tolik slabší, to ne, stále je to u mě na čtyři hvězdičky. Cress má své kouzlo a Scarlet měla taky své, jenže Cinder, ta pro mě byla zatím nejkouzelnější, a stále je. Winter v českém překladu očekávám se zatajeným dechem, přece jen nechci, aby už ten úžasný příběh skončil, a s překladem jsem naprosto spokojená a nechci si to kouzlo kazit originálem (který je jistě ještě lepší).
Pokud stále váháte a odkládáte přečtení Cinder, věřte mi, že děláte chybu. Já to taky odkládala a pak jsem nechápala, proč?! Proč mi tato dokonalost tak dlouho unikala?! Neváhejte. Neotálejte. Měsíční kroniky dělají čest svému hodnocení a rozhodně se vám budou líbit!

Recenze na předchozí díly:
 

Hodnocení:

Stefanie G.

čtvrtek 27. srpna 2015

Marissa Meyer - Měsíční kroniky #2 - Scarlet (RC)

"Jak se vůbec jmenujete?" 
"Při zápasech mi říkají Vlk."
"Vlk? To zní... nebezpečně."
Přikývl s naprostou vážností.
- Scarlet, str. 34

Cinder byla úžasná, takže se nikdo nemůže divit, že jsem neodolala ani Scarlet. A moje nadšení přetrvává.

Pokračování fantasy románu Cinder a druhá kniha ságy Měsíční kroniky Osmnáctiletá Scarlet Benoitová je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jediným blízkým člověkem na světě. Až do dne, kdy babičku unese jakýsi tajemný gang a Scarletin život se navždy změní. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, kterého Scarlet zná jen zběžně. Scarlet se nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, ze kterých čpí potíže na sto honů. Jenže Vlkovu pomoc potřebuje, pokud chce najít únosce své babičky. A to ještě netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly…

Originální název: Scarlet
Série: Měsíční kroniky
Autor: Marissa Meyer
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 456
Klíčová slova: Sci-fi/fantasy, pohádkové téma, romantika, napětí
Přibližný doporučený věk: 14+

Babičko… Proč máš tak velké zuby?
Páni, páni, a ještě jednou páni! Druhé díly většinou nebývají tak skvělé, ale v tomto případě tomu tak bylo. Cinder u mě sice stále vede, ale tohle byla taky úžasná jízda a navíc s novými postavami.
Pokud jste Cinder už četli, nejspíš vás na druhý díl ani lákat nemusím. Nalákala vás na to sama. Pokud se ale stále rozhodujete, jestli si tuto sérii přečíst, věřte mi, když říkám, že i druhý díl je prostě úžasný!
Z Nového Pekingu se přesunete do Francie za Scarlet Benoitovou, které se před několika dny ztratila babička. I když Scarlet uháněla policii, aby ji našli, bylo jí oznámeno, že je pátrání uzavřeno. Přece jen mnoho lidí o její babičce mluvilo jako o bláznivé, tak se nikdo nediví, že zmizela. Jenže Scarlet ví, že by to babička neudělala. Navíc v domě zůstal její vyříznutý identičip. O to větší důvod, aby ji našla. A když se nečekaně objeví postava, kterou už odepsala a mluví o tajemství, které babička měla, její důvod se zmnohonásobí. Ještě předtím ale narazí v putyce, kterou zásobuje čerstvou zeleninou ze své zahrádky, na tajemného cizince, kterého nemůže vyhnat z hlavy. Vlka. Tak mu říkají. Bojovník. Kluk, co má velké tajemství a může být klíčem a cestou ke Scarletině babičce.
Ano, je to přesně tak napínavé a tak romantické, jak tušíte. Scarlet byla sice tvrdohlavá a až moc odvážná, ale i přesto jsem si ji oblíbila. Koho jsem si ovšem zamilovala, i když jsem se dlouho vyrovnávala s tím, kým doopravdy byl, byl Vlk. Mám ráda badass hrdiny a on je přesně ten typ!  
Navíc k tomuto příběhu dostanete i pokračování Cinder. Což pro mě bylo úžasné zjištění, protože její příběh mi prostě přirostl k srdci. Tam, kde Cinder skončila, Scarlet v některých kapitolách navazuje. A k tomu ještě poznáte úžasného kapitána Thorna. Jeho vtípky a hlášky vás budou provázet až do konce. Není možné si jej nezamilovat.
Ale to není vše! Chcete vědět, co se dělo v paláci v Novém Pekingu? Jak na tom je princ Kai? A Levana? Máte to mít! Autorka totiž nezapomněla ani na tohle!
Co Cinder chybělo, Scarlet doplnila. Romantika? Ano. Napětí? Ano. Vraždy? Ano.
A díky všem těmto úžasným propojením jsem si knihu užívala o to víc. Hltala jsem každou kapitolu, vnímala každý další krok a byla napjatá i dojatá přesně v tu chvíli, kdy jsem měla být. Nemohla jsem knihu odložit! Dokonce jsem kvůli ní přestala číst i Pátou vlnu, která taky byla úžasná. Příběh mi plynul před očima a já nechtěla, aby skončil. Když jsem se dostala k poslední stránce, byla jsem bez sebe, protože už jsem chtěla Cress, abych mohla pokračovat. Tohle se mi už dlouho nestalo. Naposledy snad u Vampýrské akademie. O to víc jsem z této série nadšená.
Marissa Meyerová prostě čtenáře dokáže upoutat. Ať jsou to jen vyprávěcí části, či samotné dialogy. Navíc do příběhu přivedla další postavu, která se postarala o to, že se u čtení i usmějete (zasmějete v mém případě). Ani vám nepřijde, že čtete čtyř set padesáti stránkovou knihu. Uteče to jako voda. 

Za pár minut zřejmě dívka našla, co hledala, a Thorne opět uslyšel zvuk elektrické vrtačky.
"Když vás zavřeli," ozval se opět Thorne, "nenapadlo je, že by vás tady s vaším vybavením nemuseli udržet?"
"Předtím jsem ho ještě neměla. Ta ruka je docela nová."
- Scarlet, str. 41

Proč jsem tedy zvolila hodnocení čtyři hvězdičky? Cinder byla prostě Cinder. Scarlet měla své mouchy, které mi tak úplně neseděly a někdy mě tou svojí tvrdohlavostí neskutečně vytáčela. Především ke konci, kde mi navíc tak nějak přišlo, že má Scarlet mít oproti Cinder jaksi navrch. A to se mi nelíbilo. Pardonnez-moi, asi jsem prozatím tým Cinder. A pak je tu ta romantika. Chápu, že mnohým čtenářům v Cinder chyběla, ale já bych se bez ní obešla i tady. I když musím uznat, že byla na pravém místě a mé srdíčko se rozbušilo. Na druhou stranu v počtu napětí a akce vede rozhodně Scarlet. Byla jsem jak na horské dráze a nestačila počítat oběti.  
Takže pokud ještě stále váháte, nemáte proč. Cinder, ani Scarlet vás nezklamou. Jsou čtivé, zábavné, napínavé, trošičku romantické (hlavně Scarlet) a jako bonus i nádherné. Jsem moc ráda, že jsem se do série pustila, proto tento zážitek doporučuji i vám. Neodolávejte a začtěte se do Měsíčních kronik!

Recenze na předchozí díl:


Hodnocení:
Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví MEGAKNIHY! 
Knihu si můžete koupit ZDE ZA 263 Kč.

Stefanie G.

čtvrtek 6. srpna 2015

Marissa Meyer - Měsíční kroniky #1 - Cinder (RC)

"Poznám svůj lid, když jej vidím, a v tuto chvíli se jeden z nich nachází mezi zdmi tohoto města." Ukázala prstem na balkon. "Chci, abyste ji našli a přivedli mi ji."
"Jistě," řekl Kai, "To nebude ve městě s dvou a půl milionovou populací žádný problém. Dovolte, abych si došel pro svůj detektor měsíčňanů, a hned se do toho pustím."
Levana mírně zaklonila hlavu, aby na něj mohla shlížet spatra, ačkoli byl vyšší než ona. "Nepokoušejte svým sarkasmem moji trpělivost, mladý princi."
- Cinder, str. 209

I přes mnoho kladných a vychvalujících recenzí jsem si s Cinder nebyla vůbec jistá. Bála jsem se, že se přehmátnu a budu litovat. Nakonec jsem přece jen našla odvahu a musím hned na začátku říct, že mě kniha ohromila a jejího přečtení ani trochu nelituji! Spíš si nadávám, že jsem to měla udělat už dřív!

Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je pocta, kterou dosud nikdo nepřežil. Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotni zabíjet.

Originální název: Cinder
Série: Měsíční kroniky
Autor: Marissa Meyer
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Zejmanová
Počet stran: 400
Klíčová slova: Sci-fi/fantasy, romantika, kyborgové, androidi, svět budoucnosti
Přibližný doporučený věk: 13+
  
Jedno velké překvapení
Jsem si jistá, že o Cinder už mnoho z vás slyšelo. A možná se stále najde pár jedinců, kteří si stále nejsou jistí, jestli do ní mají jít, nebo ne. Já patřila mezi ně a jsem ráda, že jsem našla odvahu a Cinder si přečetla, protože to bylo skvělé rozhodnutí!
Kam se podíváte, tam se dočtete, že Cinder je něco jako Popelka v podobě kyborga (napůl člověk napůl robot), ale abych řekla pravdu, pro mě podobnost začínala pouze u zlé macechy a nevlastních sester, objevila se u krásného prince Kaie a skončila ve chvíli, kdy Cinder utíkala z plesu. To je vše. Někteří z vás, co se na knihu chystají právě kvůli podobnosti, možná budou krapet zklamaní. Já naopak doufala, že se až takové podobnosti nedočkám. Doufala jsem, že mi kniha nabídne mnohem víc, a to taky udělala.
Cinder je v Novém Pekingu věhlasnou mechaničkou, ale i přesto ji překvapí, když se u ní v krámku jeden den objeví princ Kai s prosbou o opravu své staré androidky. Prosí ji, aby se jí jeho učitelku z dětství podařilo opravit co nejdříve kvůli cenným informacím, které v sobě má.
I když to Cinder narada přiznává, princ Kai se jí líbí. Jenže ona je přece jen pouze kyborg. Věc, která patří své poručnici, nevlastní matce, nic víc. Ale i přesto tuto informaci, kým doopravdy je, princi zatají.
Tak začíná celý příběh, který je na jednu stranu jednoduchý, ale pro mě na druhou stranu složitý, abych vám jej blíže prozradila, protože nechci vyzradit nic důležitého. 
Vše se v knize komplikuje kvůli letumóze, nemoci, která si každý den vyžádá několik obětí. Nakazil se jí i současný císař, a i když císařští lékaři hledají lék, je jasné, že princ Kai brzy nastoupí na císařovo místo. Navíc další komplikací v příběhu je Měsíční královna Levana. Pozemšťané Měsíčňany pohrdají a nejvíc ze všeho právě královnou, která už dlouhá leta usiluje o souhlas s její mírovou dohodou – sňatkem s císařem.
Jak říkám, příběh je neuvěřitelně komplikovaný, a přesto jednoduchý. Je tu mnoho faktorů, které bych vám ráda prozradila, ale to bych vám musela převykládat celou knihu. A to nikdo z nás ani náhodou nechce.
Cinder byla úžasnou hlavní hrdinkou. Když jsem se přenesla přes první kapitolu, kde se dozvíte o tom, že je vlastně kyborg, líbila se mi víc a víc. Navíc jsem obdivovala autorku, jak dokázala všechny takové informace vymyslet a dát dohromady. Úžasné!
Kaie jsem měla taky ráda. Byl sympatický, milý, neústupný, vtipný, drzý a odhodlaný. I když na něm bylo znát jeho mládí a jakási nedospělá nevědomost, patřilo to k příběhu. A jeho závěrečné rozhodnutí bylo vážně jedním velkým překvapením!
Další významnou postavou byla samozřejmě královna Levana, kde okamžitě poznáte podobnost se Sněhurkou a Zlou královnou. To na Levanu naprosto sedí! A už se nemůžu dočkat, až si přečtu její příběh!
Tím, jak je děj skvěle rozmanitý a psaný vyprávěním, ne „ich“ formou, se setkáte s mnoha, mnoha dalšími postavami. A už teď se s vámi můžu vsadit, že si určitě oblíbíte Pivoňku, i když se v knize objeví jen krátce. Stejně tak budete zbožňovat androidku Iko, která je Cindeřinou pravou rukou. 
Právě tím, že je příběh vyprávěn, se vám také dostane mnohem více informací. Nepozorujete za zády pouze to, co se přihodí Cinder, ale dostanete se i do paláce či laboratoří. To jsem na příběhu hodně oceňovala. Jeho plochost byla rázem ta tam. Než jsem se nadála, jedna kapitola končila a začínala další a já se nemohla odtrhnout. Kdybych na knihu měla více času, věřím, že bych ji měla přečtenou za jeden den. Tak moc mě nadchla.
I přesto, jak moc se mi kniha líbila, jsem ovšem našla jednu malou výtku. A sice to, že mi veškerá zápletka došla už v první čtvrtině knihy. A to je vážně škoda. Ne, že by to na zajímavosti příběhu nějak ubralo, to ne. Četla jsem dál jak o život, protože přece jen - na Zemi z budoucnosti, kde jsou kyborgové a androidi či obyvatelé Měsíce, jen tak nenarazíte. Jenže když pak mělo přijít závěrečné rozuzlení, nebylo to pro mě překvapením. Škoda.
A pak je tu ten šílený konec! Konec, který vás donutí zírat na poslední větu a hledat na další stránce pokračování, protože takhle to přece skončit nemůže! Nebo ano?
Každopádně Cinder musím opravdu vychválit až do nebes. Sice jsem ze závěrečného hodnocení strhla půl hvězdičky, ale to neznamená, že se pro mě nestala jednou z nejlepších knih, které jsem letos četla! Pokud stále váháte a nejste si jistí kyborgy a androidy ve spojení s Popelkou, věřte mi, že stojí za to tuto knihu zkusit. Dát jí šanci. Rozhodně vás nezklame. Už jen samotná hodnocení na Goodreads (4,13, téměř 227 tis. hodnocení) nebo na Databázi knih (90 %, 342 hodnocení) odráží to, jak je kniha úžasná! A já se zařadila mezi tato kladná a ohromená hodnocení taky. Cinder je jiná, je čtivá, napínavá, romantická, nevšední a rozhodně stojí za přečtení! Já sama se už nemůžu dočkat, až se začtu do Scarlet! 

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví MEGAKNIHY! 
Knihu si můžete koupit ZDE ZA 243 Kč.

Stefanie G.