úterý 30. září 2014

Knižní přírůstky - září 2014


Září byl dlouhý měsíc :) Ale nepřinesl moc nových knih... Především je to proto, že je s novou školou nestíhám číst tak rychle, jak bych si přála. Moc jsem se třeba těšila na Labyrint, který jsem si koupila, ale bohužel jsem ještě neměla čas se do něj začíst. 

KOUPILA JSEM SI

RECENZNÍ VÝTISKY

PERLIČKA NA ZÁVĚR - aneb povinná školní četba



Stefanie G.



sobota 27. září 2014

Ann Brasharesová - Tady a teď (RC)

Formulace dvanáctého pravidla je svým způsobem geniální. Neříká, že se nemůžete dát dohromady se současníky, ačkoliv je to samozřejmě zakázáno. Neříká, že se nesmíte líbat, držet za ruce nebo mít rovnou sex (což je z mnoha důvodů nepředstavitelné). Takové zákazy se dají různě obejít. Místo toho říká, že si nesmíte být se současníky blízcí. V tom je ten háček. Blízcí.
- Tady a teď, str. 46

Poté, co jsem dočetla úžasnou knihu z Egmontu Včera tě budu milovat a následně jsem narazila na další s podobnou tématikou, byla jsem nadšená. Anotace Tady a teď mě zaujala natolik, že jsem věděla, že jí musím dát šanci. Řekněme, že jsem měla velké oči.

Sedmnáctiletá Prenna se přistěhovala do New Yorku, když jí bylo dvanáct. Nepochází však z jiné země, ale z jiné doby - z budoucnosti, v níž nemoc přenášená komáry zmutuje ve smrtící pandemii, která zabije stamiliony lidí a obrátí celý svět v ruiny. Všichni, kdo unikli z budoucnosti do současnosti, musejí dodržovat přísná pravidla: nikdy nesmějí prozradit, odkud pocházejí, nikdy nesmějí zasáhnout do dějin a nikdy se nesmějí sblížit s nikým mimo svou komunitu. Prenna poslušně dodržuje, co jí bylo nařízeno, a věří, že tím může předejít nemoci, která má jednoho dne začít pustošit Zemi. Ale všechno se změní, když se Prenna zamiluje do Ethana Jarvese. Román Tady a teď od Ann Brasharesové, autorky úspěšné a nezapomenutelné teenagerské série Sesterstvo putovních kalhot, je napínavý, děsivý, dojímavý i očistný zároveň. Je to kniha, kterou si musíte letos přečíst.

Dodržuj pravidla. Pamatuj, co se stalo. Nikdy se nezamiluj.

Originální název: The Here and Now
Série: -
Autor: Ann Brashares
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Zejmanová
Počet stran: 216
Rok a měsíc vydání: 2014/09
Klíčová slova: YA, romantika, sci-fi/fantasy
Přibližný doporučený věk: 14+
KNIHCENTRUM: 329 Kč / online 250 Kč

Ann Brashares vyrůstala v Chevy Chase v Marylandu společně se svými třemi bratry. Začala studovat filozofii na kolumbijské univerzitě v New Yorku. Čekala, že bude pokračovat ve studiích na fakultě, na rok však odešla ze školy a začala si vydělávat jako spisovatelka, protože doufala, že získá potřebné peníze na školu. Zamilovala si svoji práci natolik, že už se nikdy na fakultu nevrátila. Místo toho zůstala několik let v New Yorku a dosud pracuje jako spisovatelka. Její první román "Sesterstvo putovních kalhot", který vydala v roce 2001, se stal světovým bestsellerem a byl i zfilmován. Vydala také dvě pokračování knihy s názvem "Druhé léto sesterstva" a "Holky v kalhotách". Je matkou tří dětí. [Spisovatelé.cz]


Minulost, současnost a budoucnost
Co kdybyste věděli, co se bude odehrávat v budoucnosti? Co kdybyste věděli, že svět bude napaden smrtelnou nemocí? A co kdybyste uměli cestovat časem? Pokusili byste se budoucnost změnit?
To jsou hlavní myšlenky knihy Tady a teď. Z budoucnosti přicestuje celá komunita lidí, kteří utekli Krvavé nemoci přenášenou komáry. Ovšem nic není jen tak a oni své tajemství musí před současnými lidmi střežit a dodržovat daná pravidla.
Hlavní hrdinkou je Prenna, sedmnáctiletá dívka, která stejně jako ostatní z komunity chodí na veřejnou střední školu. A stejně jako ostatní i ona dodržuje pravidla. Ale všechno komplikuje Ethan. Její soused z hodin matiky. Ví, že je do něj zakoukaná a ví, že by neměla být. Jenže on jí dává ty srandovní přezdívky a vždy se k ní chová mile, občas ji schválně vytáčí a dráždí. Pravidla sice zakazují udržovat se současníky blízký vztah, ale neříkají nic o tom, že si nesmějí dělat kamarády.
Vše se zamotá ve chvíli, kdy Ethan Prenně vyřídí vzkaz od Bena Kenobiho, tak mu říká Ethan a je to bezdomovec, kterému s Prennou občas podstrčili nějaké to jídlo a prohodili s ním pár slov. Chce s ní mluvit.
Prenna se dozví, že vše, co jim rada tvrdí není až tak úplně pravda a že sedmnáctý květen je ten nejdůležitější den v současných dějinách, a že je zapotřebí jeho průběh změnit. Ben Kenobi je totiž cestovatel stejně jako Prenna. A nejen to, skrývá také nečekané tajemství.
Tím se dávají věci do pohybu. Prenna a Ethan jsou jediní, kteří se můžou a chtějí postarat o to, aby Krvavá nemoc znovu nezabíjela, a aby se budoucnost změnila.
Postav je v knize poměrně dost, ale neměla jsem problém v jejich orientaci. Často se setkáte s vůdcem Robertem, kterého Prenna nemůže vystát, Cynthií, jeho pomocnicí, Prenninou jedinou kamarádkou Katherine, nebo s Monou, která je jednou z klíčových postav pro budoucnost.
Řekněme, že první polovinou knihy jsem byla téměř nadšená. Byla neobvyklá, zajímavá, občas jsem se dozvěděla nečekané informace. Anniny úvahy o budoucnosti, kde roznášejí smrtelnou nemoc komáři, byly šokující a možná ani ne tak daleko od pravdy. Všichni přece jen známe všechny možné katastrofické scénáře.
Jenže pak přišla druhá polovina knihy, kdy jsem při čtení začínala trpět. Z Prenny se stala láskou praštěná čtrnáctiletá puberťačka a z Ethana nadržený puberťák. Když se schylovalo k největší akci, kdy ti dva měli vymýšlet různé plány a souvislosti, hráli karty, povalovali se na pláži a chodili nakupovat. To jako vážně? – ptala jsem se sama sebe. Bohužel ano... Ale to nebylo vše. Nejvíc mě rozčilovalo Ethanovo naléhání na to, že s Prennou chce za každou cenu spát, a že by mu udělalo největší radost, kdyby ji měl "celou". Bylo to jeho přání, kdyby měl náhodou další den zemřít. Navíc Prennu takovéto „vyznání lásky“ vždy naprosto dojalo, což jsem nechápala.
Ano, byly zde části, kdy jsem obdivovala Anninu nápaditost a představivost, i části, které se mi líbily. Jenže jak jsem byla knihou ze začátku nadšená, tak ke konci jsem jí začala být víc a víc znechucenáNastávaly nesmyslné scénáře, které byly urychlené anebo zbytečné. 
Příběh originální námět, jen ho Ann měla trošku víc a lépe rozpracovat a ubrat na těch přehnaných pubertálních konverzacích mezi Prennou a Ethanem. Nevím, jestli Ann takhle psala i Putovní kalhoty, protože jsem je nečetla, ale upřímně doufám, že ne.
Každopádně, i přes tyto nedostatky knihu musím doporučit všem dospívajícím dívkám, které si rády přečtou romantický příběh s nějakou tou akčnější zápletkou. Věřím, že má čtrnáctiletá neteř by byla z knihy naprosto unesená (stejně jako mé mladší já), protože přesně splňuje její požadavky. Takže pokud hledáte dárek pro mladší sestru nebo dceru v takovémto věku, myslím, že se výběrem nespletete.

Hodnocení:
3 hvězdičky z pěti


Za recenzní výtisk velmi děkuji Knihcentru!

Stefanie G.

pátek 26. září 2014

Author Interview - CYLIN BUSBY


Cylin Busby ráda říká, že pochází z Maine, ale ve skutečnosti žila v Connecticutu, Massachusetts, Tennessee, Maine, New Yorku a v Kalifornii. Oba rodiče se ale narodili v Maine a ona zde chodila na vysokou školu, považuje ho za svůj rodný stát. Také je schopná mluvit jejich přízvukem. Pracovala jako editorka dětských knih v Random House, HarperCollins a Simon&Schuster. Také byla hlavní redaktorkou časopisu Teen. V současné době žije v Los Angeles se svou rodinou.



Which five things describe you the most?
If I had to list five words that would describe me, they would be: Writer, Mom, Wife, Friend and Introvert.

Kterých pět věcí tě nejvíce vystihuje?
Kdybych měla vybrat pět slov, které by mě vystihly, byly by to: Spisovatelka, Máma, Manželka, Kamarádka a Introvert.

***

As a child, what did you want to do when you grew up?
I wanted to be a teacher for a long time, I actually studied education when I was in college and did some teaching. I still volunteer at local school and libraries, specifically talking about writing and reading education.

                             Když jsi byla malá, čím jsi chtěla být, až vyrosteš?
Dlouho jsem chtěla být učitelkou, vlastně jsem studovala vzdělávání (pedagogiku), když jsem byla na univerzitě a učila jsem. Pořád dobrovolně vyučuji v místní škole a v knihovnách – konkrétně mluvím o vzdělávání v oblasti psaní a čtení.

***

How old were you when you wrote your first story? What was it about?
I read a lot of Judy Blume books when I was growing up and tried to write stories like her novels--they were all pretty terrible and boring though!

                 Kolik ti bylo let, když jsi napsala svůj první příběh? O čem byl?
Hodně jsem četla knihy Judy Blume, když jsem vyrůstala a snažila jsem se psát příběhy jako ty její – byly všechny pěkně příšerné a nudné!

***

When did you first realize you wanted to be a writer?
I worked in book publishing for a long time, as an editor, and also in magazine publishing. One day, I pitched an idea for a book to my boss, who was the publisher at HarperCollins, and she said I should write it myself. I told her that I didn't think I was a writer, but she said "Yes, you are." Her words inspired me.

                Kdy sis poprvé uvědomila, že by ses chtěla stát spisovatelkou?
Pracovala jsem dlouho v knižním nakladatelství jako editorka, a také ve vydavatelství časopisu. Jednou jsem nadhodila nápad na knihu své šéfové, která byla nakladatelkou v HarperCollins, a ona mi řekla, že bych příběh měla napsat sama. Řekla jsem jí, že si nemyslím, že bych byla spisovatelkou, ale ona mi odvětila: „Ano, jsi.“ Její slova mě inspirovala.

***

Do you have your favorite writer and book?
I love Wuthering Heights by Emily Bronte and Rebecca by Daphne DuMaurier--I've read both of them so many times, I've lost count!

Máš nějakého oblíbeného autora a knihu?
Miluji Na větrné hůrce od Emily Bronteové a Rebeku od Daphne DuMaurier – obě jsem četla nesčetněkrát – přestala jsem to počítat!

***

Do you listen to music while you’re writing?
No, I can't listen to music while I'm writing--it's too distracting for me! But I love to listen to music when I'm driving or going on a hike.

                                        Posloucháš ráda hudbu, když píšeš?
Ne, nemůžu poslouchat hudbu, když píšu – je to pro mě až moc rozptylující! Ale ráda ji poslouchám, když řídím nebo jdu na výlet.

***

What inspires you when you create characters for a book? Are they based on someone you know?
My inspiration comes from all sorts of places--but mostly from asking: "What if…?" I always start a book asking the question, "What if this situation happened? How would people feel about it? What would happen next?" and then, before you know it, a story is born.

Co tě inspiruje, když tvoříš nové postavy pro knihu? Jsou založené na někom, koho znáš?
Moje inspirace pochází z různých míst – ale nejvíc z otázek „Co kdyby…?“ Vždy začínám psát knihu s otázkou: „Co kdyby se tato situace stala? Jak by se v lidé cítili? Co by se stalo potom?“, a pak, než se naději, příběh je na světě.

  
What was your first idea, impulse, before you’ve started writing Blink Once?
In the memoir that I co-wrote with my dad, THE YEAR WE DISAPPEARED, he tells the story of his near-death experience and how it felt to be technically “dead” for a few moments. His story started me thinking about what happens when you are not on this Earth, or in your physical body anymore…especially when your body is being kept alive for you. What if you were a teenager, confused about life anyhow, not fully formed as person, and found yourself in that place where Dad was—somewhere between Here and There. And what if you weren’t alone….
This thinking led to the idea for BLINK ONCE. The story of two teenagers who meet in a hospital, and fall in love, their state of awareness fluid—some of what they experience is real, happening in our world, and some of it happens on another plane. A place where only they know, somewhere between life and death, a place that few have seen and returned from. It’s not a place that they can stay forever, and soon a choice will be made. Who will stay, move on to whatever is next, and who will return to the living?

Jaký byl tvůj první nápad, impuls, předtím, než jsi začala psát Jednou ano, dvakrát ne?
V memoárech, které jsem sepsala spolu se svým tátou – THE YEAR WE DISAPPEARED – vypráví táta příběh o své zkušenosti na pokraji smrti, a jaké to bylo cítit se technicky vzato „mrtev“ po nějakou dobu. Jeho příběh mě navnadil, abych začala přemýšlet o tom, co se stane, když už nejste na této Zemi, nebo ve svém fyzickém těle… Především, když je vaše tělo udržováno živé za vás. Co když jste teenager, v každém případě zmatený v
 životě, ještě bez plně zformované osobnosti, a najednou se ocitnete na místě, kde byl můj táta – někde mezi Tady a Tam. A co kdybyste nebyli sami…
Tohle uvažování vedlo k myšlence Jednou ano, dvakrát ne. Příběh o dvou teenagerech, kteří se potkají v nemocnici, zamilují se, stav jejich vědomí je prchavý – něco z toho, co zažívají je opravdové, odehrává se v našem světě, a něco z toho se odehrává úplně jinde. Na místě, o kterém vědí jen oni, někde mezi životem a smrtí, na místě, které vidělo jen málo lidí a ze kterého se jen málo lidí vrátilo. Není to místo, kde by mohli zůstat na vždy, a brzy bude zvoleno. Kdo zůstane a přesune se dál, a kdo se vrátí mezi živé?   

***

Did you make some research on coma?
I did do some research on coma victims, and interviewed patients who had been in a coma and then awoke to see what their experience was like. I also had to do a lot of research on paralysis and treatments for spine injuries to make West's experience seem realistic.

                                           Dělala jsi nějaký výzkum na kóma?
Ano, dělala jsem výzkum na lidech v kómatu a vyptávala jsem se pacientů, kteří v kómatu byli a probudili se, abych věděla, jaké byly jejich zážitky. Také jsem hledala hodně informací ohledně paralýzy a léčby pro páteřní zranění, aby byl Westův příběh více reálný.

***

The first name of the book was The Girl in Room 203, why has it changed?
The publisher felt that the title was too long, and also that it might give too much away…
Although there is a male narrator, West, I've always felt this book was Olivia's story, so the former title really fit well. I also like BLINK ONCE though.

                   První název knihy byl The Girl in Room 203, proč se změnil?
Nakladateli se zdálo, že je název příliš dlouhý a také, že by mohl až příliš prozrazovat…
I když je hlavním vypravěčem chlapec, West, vždy jsem cítila, že je tato kniha Oliviiným příběhem, takže předchozí název se dobře hodil. Ale mám ráda i Blink Once.

***

Could you tell us something about your other books?
I've written all kinds of books, for very young kids to YA. My most famous book is my memoir, called THE YEAR WE DISAPPEARED. It has been translated into a few languages as well (but not Czech, sadly!). It was on the best seller list in the United States and won a few awards here, so it is my best selling book. And I've written a lot of magazine articles and short stories as well.

                       Mohla bys nám prozradit něco o svých dalších knihách?
Napsala jsem mnoho různých knih, pro malé děti až po YA. Má nejslavnější kniha jsou mé memoáry – THE YEAR WE DISAPPEARED. Tato kniha byla přeložena do pár dalších jazyků (ale bohužel ne do češtiny). V USA byla tato kniha na seznamu bestsellerů a vyhrála několik cen, takže je má nejprodávanější. A napsala jsem také hodně článků do časopisů a krátké příběhy.

***

What are you working on now?
I've just finished a middle grade historical novel called THE NINE LIVES OF JACOB TIBBS that will be published by Random House next year, and I'm now working on a YA novel that fans of BLINK ONCE will love! It's called THE STRANGER GAME and it's a thriller about a missing teenage girl who returns to her family after being gone for four years.

                                                 Na čem právě teď pracuješ?
Právě jsem dokončila historickou novelu pro děti ve středním věku (9-11 let), která se jmenuje The Nine Lives of Jacob Tibbs a bude vydaná příští rok u Random House. A v současné době pracuji na knize, kterou budou zbožňovat fanoušci Jednou ano, dvakrát ne! Jmenuje se THE STRANGER GAME a je to thriller o ztracené dívce, která se vrátila k rodině poté, co byla pohřešovaná čtyři roky.

***

Would you like to say something to your Czech readers?
Yes! I'm so happy that my novel was translated into Czech and I'm thrilled to hear from readers there. I'm also curious to know how the book stands up in translation--I wonder if it reads the same way that it does in English, so anyone who has read both versions should feel free to contact me and let me know their thoughts.
Thanks so much for interviewing me, Stefanie! :)

                                  Chtěla bys něco vzkázat českým čtenářům?
Ano! Jsem moc ráda, že má kniha byla přeložená do češtiny a jsem nadšená, že mi píšete (? - hodně volně přeloženo). Jsem také zvědavá, jaká je kniha v překladu – zajímalo by mě, jestli se čte stejně jako v angličtině, takže pokud jste někdo četli obě verze, neváhejte a napište mi a dejte mi vědět vaše pocity. (- Své pocity už jsem Cylin sdělila, vy na ni kontakt můžete najít zde.) 
Moc děkuji za rozhovor Stefanie! :)

***

Musím říct, že jsem se Cylin byla v kontaktu nějakou chvíli před tím, než jsem začala číst Jednou ano, dvakrát ne a je to opravdu úžasný, milý a vstřícný člověk! Jsem moc ráda, že jsem měla tu čest zeptat se na všechny tyto otázky a že mi Cylin ráda odpověděla. Moc jí děkuji!

THANK YOU SO MUCH CYLIN!

Snad se vám rozhovor líbil, a pokud jste Jednou ano,dvakrát ne nebo Blink Once ještě nečetli, doufám, že vás rozhovor alespoň navnadil. Knihu za sebe musím jednoznačně doporučit!

Stefanie G.






pátek 19. září 2014

Cylin Busby - Jednou ano, dvakrát ne (RC)

"Tak ses nám probral. Jsem tvoje sousedka, Olivia. Už vím, že ty se jmenuješ West. Ani se nesnaž mluvit. Máš v krku hadičku, abys mohl dýchat. A mimochodem, jestli ti to ještě nikdo neřekl, tak jsi ochrnutý."
- Jednou ano, dvakrát ne, str. 10-11

Slibovala jsem srovnání Jednou ano, dvakrát ne s její originální anglickou verzí a konečně je tu! Blink Once se mi líbilo opravdu hodně, bylo tomu tak i u její české verze? To se dozvíte v recenzi!

„Jsem tvoje sousedka, Olivia. Ani se nesnaž mluvit… Mrkni jednou pro ano a dvakrát pro ne.“

West je úspěšný středoškolák a má vše, co si jen může přát. Avšak jednoho dne se probudí po nehodě v nemocnici – ochrnutý a bez možnosti mluvit. Jediný způsob, jak se může dorozumívat s okolím, je mrkání: Jednou znamená ano, dvakrát ne.
West je naprosto zoufalý a neustále ho pronásledují děsivé noční můry. Jediné, co ho udržuje při smyslech, jsou návštěvy Olivie, pacientky z vedlejšího pokoje. Ta mu pomáhá s uzdravováním, informuje ho o všem důležitém a je jeho největší oporou.
Ovšem co se stane, jestli se West vyléčí? Uvidí se s Olivií ještě někdy? A můžou se oba ještě někdy vrátit do normálního života?


Originální název: Blink once (The Girl in Room 203)
Série: -
Autor: Cylin Busby
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Tomáš Bíla
Počet stran: 246
Rok a měsíc vydání: 2014/09
Klíčová slova: YA, romantika, drama
Přibližný doporučený věk: 15+
Albatros: 249 Kč

Cylin Busby ráda říká, že pochází z Maine, ale ve skutečnosti žila v Connecticutu, Massachusetts, Tennessee, Maine, New Yorku a v Kalifornii. Oba rodiče se ale narodili v Maine a ona zde chodila na vysokou školu, považuje ho za svůj rodný stát. Také je schopná mluvit jejich přízvukem. Pracovala jako editorka dětských knih v Random House, HarperCollins a Simon&Schuster. Také byla hlavní redaktorkou časopisu Teen. V současné době žije v Los Angeles se svou rodinou.


West a Olivia
Pokud patříte mezi ty, co jste moji recenzi na anglickou verzi Blink Once (recenze zde) četli, nejspíš tuto část budete číst dvakrát. Představení příběhu ale k recenzi patří, takže jsem se rozhodla přidat ke srovnání i malé přiblížení děje z minulé recenze.
Kóma je v medicíně stále nedostatečně prozkoumaná část lidské mysli. Doktoři pořádně nevědí, co se s dotyčným děje, jestli doopravdy vnímá okolí, či nikoliv. Cylin Busby se pustila po cestě fikce spojené s tímto tématem.
Hlavním hrdinou je West, kluk, který se probudí jednoho dne v nemocnici a zjistí, že nemůže mluvitnemůže se hýbat. Z krku mu do plic vede jakási hadička a okolo něj pípají různé přístroje. Nevzpomíná si, proč je připoutaný k posteli, a co se mu vlastně stalo. Všichni na něj mluví, jakoby se vůbec nic nedělo, i když se přece právě probral. Neví, jak dlouho už leží na nemocničním lůžku ani proč je v takovém stavu.
Když se však objeví sestra, aby otočila jeho postel na bok, je to poprvé, co zaregistruje, že i ve vedlejším pokoji někdo je. Zaslechne nějakou Francouzku hovořící na svoji dceru angličtinou s těžkým přízvukem. Tak se dozví o Olivii, která se následně a nečekaně objeví v jeho pokoji. Řekne mu, co se mu stalo, co s ním děje, proč nemůže mluvit a proč nic necítí.
Tak začíná neuvěřitelný příběh plný přátelstvílásky a nečekaných zvratů. To Olivia přijde na komunikaci, kterou West bez problému zvládá – „Mrkni jednou, jestli ano, a dvakrát, jestli ne.“ Oba se začínají sbližovat a West si uvědomuje, že k ní pomalu ale jistě začíná cítit něco víc než jen přátelství.
Pak jsou tu ty děsivé sny o násilníkovi, který na ulici zbil do krve nějakou dívku, o chlapci s popálenou tváří a o malé zakrvácené holčičce. Ty sny Westa děsí a jen Olivia je schopná je s ním probrat a je ochotná přijít na to, co znamenají.
Kniha je neuvěřitelná od začátku do konce. Děj je psaný z pohledu Westa, jak se dívá na okolní svět, jak k němu všichni mluví, ale on jim nemůže odpovědět. Jak je bezmocný a zlomený, protože jeho přítelkyně se s ním chce rozejít, ale jak je na druhou stranu i zmatený Oliviinou přítomností, a jak po ní začíná toužit víc a víc.
Kromě Westa Olivie se samozřejmě setkáte i s jinými postavami. Především s Westovou matkou, která ho chodí každý den navštívit, pak s nemocniční sestrou Norrisovou, která se o něj stará přes noc, či s jeho nejlepším kamarádem Mikem. Nechybí ani již výše zmíněná přítelkyně Allie. Mimo tyto nejbližší je tu ještě Oliviina matka, na kterou je její dcera neuvěřitelně podobná.  


It was crazy. What was going on? Olivia was into me. And I was falling for her. I was in the hospital, paralyzed, and crushing on the most unusual, confusing, beautiful, mysterisous, amazing girl I'd ever met. - Blink Once


***

To, co jsme tu dělali, bylo šílené. Co se to vlastně děje? říkal jsem si v duchu. Olivia se do mě zakoukala, já do ní taky. Ležel jsem v nemocnici, bylo mi sedmnáct a vypadalo to, že zůstanu možná nadosmrti na vozíku, a já se snad zamiloval do té nejpodivnější, nejkrásnější, nejtajemnější holky, jakou jsem kdy viděl. - Jednou ano, dvakrát ne

Srovnání, postřehy a doporučení
Je to poprvé, co jsem se rozhodla srovnat anglickou verzi knihy s tou českou. Blink Once mě ohromně nadchlo a už dlouhou dobu předtím jsem se na české vydání těšila. Jen pár měsíců před vydáním u nás jsem to nevydržela a pustila se do čtení v angličtině. Musím říct, že se kniha četla lehce, i když jsem se občas setkala s lékařskými výrazy a některé části jsem si ze začátku musela číst dvakrát, protože jsem si nebyla jistá, jestli jsem je správně pochopila. (Například otáčivé nemocniční lůžko.)
České vydání je pro čtenáře, kteří anglicky neumí, nebo neumí až tak dobře, samozřejmě lehčí a pohodovější. Ale je tato verze lepší? Je přesnější? Nebo je překlad dost pozměněný? Má to vliv na samotnou dojemnou část v knize? To jsou některé otázky, které jsem si při čtení a po něm stále kladla.
Před začátkem čtení jsem byla z nakladatelství CooBoo upozorněna, že je zde pár rozdílů mezi anglickou verzí, kterou dostali a finální verzí originálu, takže jsem takové maličkosti přehlížela. Ačkoliv právě tyto rozdíly dali některým částem o dost jiný nádech, než měl finální výtisk, který jsem předtím četla já. Když bych byla čtenářem, který čte tuto knihu poprvé a navíc český výtisk, nejsem si tak úplně jistá, jestli bych si knihu oblíbila natolik, jak jsem si ji oblíbila.
Tím se dostávám k tomu, jestli je překlad lepší než originál. Pro mě až tak úplně ne, a to díky některým výrazům a větám („There’s my boy!“„Tady je můj klouček!“), jejichž překlad se mi prostě nelíbil. Občas to byl velký rozdíl, občas menší. Překlad tak čas od času vyzněl úplně jinak, než tomu bylo v anglické verzi.
I přes tyto nesrovnalosti a maličkosti ale musím uznat, že mi i na konci českého vydání ukápla slza. Na emocích kniha nestrádá a mnoho dalších věcí se mi vyjasnilo a některé části jsem lépe pochopila.
Tak jak jsem vám knihu doporučila už před jejím vydáním, vám ji musím DOPORUČIT i teď. Nejsem si úplně jistá, jestli bude vaším stoprocentním favoritem tak, jako je mým, ale myslím si, že na čtyři hvězdičky to dotáhne i u vás. Je neobvyklá, zajímavá, romantická i emotivní. Já si Jenou ano, dvakrát ne zamilovala. Ráda si ji v anglickém originále přečtu napotřetí (ano, napotřetí, protože srovnávání jednotlivých částí mě donutilo číst obě knihy zároveň, aby mi nic neuniklo), stejně, jako si ji ráda znovu přečtu i v češtině. Příběhy jako je tento nebo Chvíle před koncem ve vás prostě na dlouhou dobu zůstanou a donutí vás přemýšlet o věcech kolem sebe.

Pokud byste si rádi přečetli recenzi na anglickou verzi knihy, můžete ZDE

Hudební inspirace Cylin Busby



Zajímavost
Všimli jste si, že na české, anglické i německé verzi obálek je dívka? A to i přes to, že hlavním hrdinou je West? :) Pro srovnání vám obálky vkládám všechny vedle sebe:


Hodnocení:
5 hvězdičky z pěti

Knihu si můžete zakoupit na Albatros.cz
Za příležitost a poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství CooBoo!
Anotace: zadní obal knihy
Obálka: CooBoo
Ostatní obrázky: Goodreads