Martina Bittnerová - V průšvihu (RC review)

K recenzi se ke mně z knihkupectví KNIHCENTRUM dostala kniha od české autorky Martiny Bittnerové - V průšvihu. Věděla jsem, že má jen málo stran, ale když mi došla, byla jsem opravdu překvapená, jak je útlá - 152 stran. Knihu vydalo nové nakladatelství Filipa Čenžáka Pan Nakladatel roku 2013.

Sci-fi román pro dívky: Lole je třináct let. Má ráda módu, kamarádky a nejvíc svou tajnou lásku Oseho. Na Velký svátek dostane vytouženou hračku – živé miminko. Nedokáže si však představit, jak moc se jí příchodem dítěte změní život. Péče o něj s sebou přináší mnoho starostí, které do té doby neznala, a tak ji napadne, že by se jich mohla jednoduše zbavit. Její dokonalý plán ale dostává nejednu trhlinu, i v podobě zrady jejích vlastních rodičů. Dokáže nakonec vše v dobré obrátit a najít štěstí?

Martina Bittnerová se narodila roku 1975 v Novém Městě na Moravě. Mimo svých vlastních publikací psala články do několika internetových i neinternetových periodik. Také byla spoluzakladatelkou kulturně-společenského webmagazínu Rozhledna, který vedla zhruba šest let. Mimo jiné se zúčastnila několika literárních soutěží pro neprofesionály, kde obdržela ocenění. Byla členkou Klubu mladých autorů při Západočeském středisku spisovatelů. Věnovala se i pořádání literárně-hudebních akcí. V současné době žije na Slánsku a věnuje se literární tvorbě, publicistice, přednáškové činnosti a volnočasové pedagogice. Dlouhodobě se zajímá o literární historii s výraznou orientací na české osobnosti 19. století. [Databáze knih]

Linie děje

V průšvihu je velmi zajímavá kniha. Její děj je nakloněný sci-fi příběhu a je určený pro dívky od třinácti let. Je o dívce Lole, Cerce, jak si jejich rasa říká, která je typickou teenagerkou, která by se ráda fintila, nosila hezké oblečení a používala lepší leštičky. Ano čtete dobře, leštičky, protože Cerkové se neumývají, oni se můžou jen leštit. :) Jenže tomu její rodiče nerozumějí a stále jí pořizují otřesné hnědé oblečení a ty nejobyčejnější leštičky. Ani kluci se tak za ní neotáčejí, jako po její kamarádce Litě. Když ale v Cerkolitanu - jediném časopise, který Cerci čtou - otisknou článek o největší módě v Austrálii, kterou je  momentálně pořízení si malého lidského miminka ze supermarketu, kde je prodávají, je jasné, že má Lola nové přání. A jako její kamarádky, i ona si jedno takové mimino na hraní přeje na Velký svátek. Všechny trable nastanou, až když ho doopravdy dostane a ona pochopí, že takové živé mimino obnáší mnoho strastí a opečovávání a není jenom na hraní.

Postavy

Hlavní postavou je Lola, která celý příběh vypráví - k mému překvapení velmi vtipně. Mimo ní se seznamujeme s jejími (podle ní trapnými) rodiči, její kamarádkou Litou, která se nezajímá o nic, než jen o módu a leštičky, a Lani, která bere péči o svoje mimino velmi zodpovědně. Pak je tu Os, kluk, do kterého je zamilovaná snad každá Cerka včetně Loly. A nesmím zapomenout na Ivy, chůvu, která doma všechno zkomplikuje.

Dojmy z knihy

Abych řekla pravdu, trošku jsem se bála, že jsem se pro tuto knihu rozhodla. Ale její anotace byla vtipná a zajímavá, tak jsem si říkala, že to zkusím. A nebyla jsem zklamaná. Tedy ne úplně. Kniha je báječně psaná. Vtipně a poutavě. České autory nemám moc v oblibě, většinou mi jejich díla přijdou nudná a hodně jich dbá spíše na popisech místa než na konverzacích nebo ději. Martina konverzacím v knize také moc nedala, ale i přesto mě myšlení Loly bavilo. Vzpomněla jsem si na svoje léta ve třinácti nebo čtrnácti. Cerky totiž myslí úplně stejně jako lidské dívky v těchto letech. Když pak přišla ta část, kdy domů dostala Filípka, lidské mimino na hraní, často jsem se smála. 
Bohužel i tato kniha měla svoje úskalí. Tady to bylo to, kdy do děje vstoupila Ivy. Tento odstavec OBSAHUJE SPOILERY, takže pokud nechcete vědět něco víc, přeskočte jej! Podle mě by knihy pro děti měly být pohodovým a zábavným čtením. Proč je zbytečně stresovat a děsit je? Stejně je na některé okamžiky kniha nemůže připravit, i kdyby chtěla. V této knize to byl rozvod Loliných rodičů. Údajně se hodně hádali, ačkoliv já jsem za hlavní příčinu viděla spíše chůvu, která se starala o Filípka, a Lolin tatínek prostě nemohl držet ruce pryč. Myslím si, že takové věci se z knihy mohly vypustit. Mohla to být zábavná kniha, která by se zaměřovala na strasti spojené s Filípkem a nemusela rozebírat takovéto téma. Zbytečně to děti stresuje.
Každopádně jsem byla vděčná, že se Martina v posledních dvou kapitolách navrátila k zábavě a znovu mi její psaní vykouzlilo úsměv na tváři.

Ačkoliv zde bylo pár pasáží, které bych nahradila a vypustila, kniha se mi líbila - a to je určená mnohem nižší věkové kategorii. Děj ubíhal, písmenka byly o maličko větší než v knihách pro dospělé a já se při čtení bavila. Díky tomu knihu můžu rozhodně doporučit. Takže pokud svým dětem, sestrám, neteřím či sami sobě chcete představit dílo české autorky, které si zahrává se sci-fi, je vtipné a nechybí ani ta romantika, myslím, že V průšvihu se jim bude líbit.

Úryvky

Jsem Cerka, teda spíš Cerkyně. Jmenuju se Lola. My Cerkové jsme se vyvinuli z lidí, ačkoliv dnes vypadáme trochu jinak. Žijeme ve městech, která se označují za periferie. Poznáte je podle řady bílých úhledných kopulí, které se od sebe téměř neliší. Nikdo nemá důvod si je závidět, a maminkasi nejen často pochvaluje: "Neznám praktičtější bydlení než to naše." Já s ní sice nesouhlasím, nicméně mám jiné starosti. - str. 7 - 8

-

Čtvrtky fakt nesnáším. Skočila jsem zpátky do sítě a nalistovala stranu dvaadvacet, ani nevím, proč zrovna tuhle, opět jsem zavřela oči a náhodně zapíchla prst. Líp jsem zvolit nemohla. Objevila jsem naprosto boží článek o nový módě v Austrálii, kde začali prodávat lidský mimina v supermarketech. Každá Cerkyně si je může normálně koupit a hrát si s nima. 
Ach jo, v Austrálii jsou pořád napřed. - str. 13

-

Popadla jsem tašku a pelášila s živým nákladem do školy.
Za okamžik jsem zjistila, že v naší čtvrti všechny Cerkyně dostaly lidská mimina a téměř bez výjimky se rozhodly vyřešit jejich přemístění na podobném vozíku. Pouze Lani před sebou pyšně tlačila kočárek, v němž lidské matky své děti opravdu vozí. Vypadal náramně a honosně. Kus cesty jsem šla s ní a o pár metrů dál nás dohnala i Lita, která nic nevezla, ani nenesla. "Lito, kde máš mimino?" zaútočila jsem, protože z nás tří dostávala vše jako první. 
"Nemám, táta jich měl dost v supermarketu."
"To ti nevadí?" vyzvídala jsem.
"Nevadí. Po miminech se v supermarketu sice jen zaprášilo, ale táta povídal, že tolik reklamací, co musel vyřizovat v posledním týdnu, nezažil. Než něco vracet, raději to nemít." - str. 30

-

Iv mě kontrolovala. A když zjistila, co dělám, velmi ironicky prohlásila: "Lolinko, netušila jsem, že máš umělecké sklony, to kdybych věděla, nakoupila jsem ti korálky a mohlas mi vytvořit bižuterní soupravu do divadla."
Měla jsem chuť po ní něčím hodit. Když se rozdával jed, ona si ho nabrala do kanystru a teď ho rozlévala všude, kam její noha došlápla. 
"Iv, zdá se mi, že bys mohla bejt trochu milejší a nebejt kousavá," schválně jsem jí zatykala, přestože mi to rodiče výslovně zakazovali. 
"Bože, Lolo, ty jsi drzá, počítej, že to sdělím tvému otci a potrestá tě," vyjekla a práskla dveřma. - str. 86

-

Bloumali jsme ulicema, Sonnentamu a hledali tu Hilfestrasse. Podle překladače to znamenalo "pomoc ulice". Nakonec jsme ji objevili až na okraji v poměrně nehezké čtvrti, která působila špinavě a neuspořádaně. Šedivé vysoké kostky stály v řadách za sebou a na budově s označením 23 byla polovina cedulek se jmény stržena. 
Naštěstí vyšel ven chlap v červených trenýrkách a upoceném nátělníku a nesrozumitelně na nás cosi vyštěkl a neznělo to rozhodně příjemně. Překladač se nenechal zaskočit a přetlumočil nám jeho prskání: "Co vy tu bídák chtít otravovat?"
Os mu okamžitě objasnil, že hledáme paní Kubát. Chlap se podrbal za uchem a pomocí našeho jazykového přítele jsme se dozvěděli: "Baba Kubát žít páté patro napravo, ale nevědět, zda být doma, protože být často v hospoda." - str. 119

Hodnocení:
4 hvězdičky z pěti 

Pokud Vás recenze zaujala a rádi byste si tuto knihu pořídili domů nebo své dceři, sestře, neteři či kamarádce, můžete si ji objednat přímo ZDE.

Velice děkuji knihkupectví KNIHCENTRUM za poskytnutí recenzního výtisku!

Stefanie G.