sobota 5. června 2021

Antonie Nováková - Být s tebou

 


Náš život se skládá z mnoha okamžiků. Z těch, které nám vezmou dech. Z těch, které v nás probudí to nejdivočejší já. A z těch, které si budeme pamatovat až do konce života.
Dva mladí lidé v Bostonu hledají nejen sami sebe, ale i jeden druhého. Madden je studentem třetího ročníku firemní ekonomiky na Univerzitě Bentley. Má rád box, běh a akce se svými přáteli. Ale vyhlídky na světlejší zítřky mu pokaždé zkazí vyzváněcí tón Billie Jean. Vaja studuje druhým rokem filmová studia na Cambridgeské univerzitě. Za poslední měsíc pro ni ztratilo cokoliv na světě význam. Už nemá sílu dál lhát sama sobě ani všem okolo, že je v pořádku.
Podaří se jim sdílet své problémy a obavy, i když mají oba dva zničenou a ztracenou duši? Najdou sílu bojovat a být tu jeden pro druhého, nebo už to všechno ztratilo význam?

 

Měla jsem možnost být beta čtenářkou pro knihu od Antonie Novákové Být s tebou, ta je momentálně v předprodeji na Pointa.cz a hledá sponzory pro vydání.

Asi si říkáte, že je to klišé. Příběh dvou zlomených duší, láska, trable, to všechno to už bylo. Ano. Možná. Ale to neznamená, že nová kniha nedokáže okouzlit a chytit za srdce.

Být s tebou mě chytlo od samého začátku. Prolog, který autorka zvolila je chytlavý a nutí vás zjistit, co se bude dít dál. Plusem je taky to, že se kouknete do hlavy jak hlavní hrdince, tak hlavnímu hrdinovi, což není nikdy na škodu! Kapitoly jsou krátké, takže vám příběh utíká před očima a zvládnete ji přečíst třeba po cestě do školy nebo do práce. Prostředí Bostonu autorka vykreslila tak, jako by tam sama nějakou chvíli strávila, což mě naprosto nadchlo a sama jsem dostala chuť se tam podívat. I postavy byly zajímavé, i když někdy taky pěkný oříšek, a já se dokázala do jejich životních příběhů vžít.

Navíc – ta jména! Vaja a Madden – jsou dokonalá a neobvyklá. Jen u tady pak přišla při čtení malá potíž. Vaja, jak jsou její kapitoly v knize nadepsané, si taky říká Vali nebo Valerie, což pak v knize trochu rušilo, když se její oslovení často střídalo – ALE tohle určitě autorka vyřeší při práci s redaktorkou, pokud kniha bude mít v předprodeji úspěch a vyjde.

Zároveň mě oproti Vajině příběhu víc bavil ten Maddenův. Je plný tajemství a nenadálých odjezdů, kterým předchází vyzváněcí melodie Billie Jean. Pokaždé jsem se na další dílek skládačky těšila a věřím, že vy to budete mít stejně. A to i přes to, že vám ke konci bude i Madden připadat trochu naivní.

Vaja mi popravdě tolik nesedla. Ne, že by se mi její příběh nelíbil, líbil a moc. Protože je v něm sourozenecká láska, plno emocí a boj s minulostí, který ji nenechá spát, a to mám prostě v knihách ráda. Jen na Vaje bylo něco, co jsem asi nedokázala skousnout. Možná to bylo tím, jak se snažila být navenek drsná, ale uvnitř byla vlastně jen prázdná. Možná to, že byla na Maddena někdy až moc hodná (naivní). Nevím. Ale nejspíš to k ní tak prostě patří.

Zároveň mi v průběhu příběhu připadali oba hrdinové mladší než jako studenti druhého ročníku vysoké – u těch bych očekávala racionálnější jednání a rozhodnutí, než jaká dělali. V poslední řadě mě trochu rozhodilo i to, že jsem měla v hlavě spoustu otázek, na které jsem nedostala odpovědi. Což byla škoda.

Ale tohle všechno je něco, na čem se dá pracovat a od toho mají ti, kdo se rozhodnout vydat knihu s Pointou, své redaktory, co jim pak s příběhem pomůžou. Proto věřím, že kniha bude v závěru ještě lepší, než jakou jsem ji měla možnost číst já.

Takže pokud máte rádi komplikované hlavní hrdiny, co mají temnou minulost, která je provází na každém kroku, nebo jen těžké rodinné vztahy, které jim dokážou házet klacky pod nohy zrovna, když to nejmíň potřebují, je pro vás Být s tebou to pravé. Zároveň vás ani nemine kopec romantiky a spousta dramat navíc. Je to oddechové čtení, které vás ale chytne za srdce a vy si Vaju s Maddenem zapamatujete natolik, že se k nim budete rádi vracet. A to je přece něco, čemu stojí za to dát šanci, nebo ne?


Hodnocení:

Knihu v předprodeji můžete podpořit i vy na bit.ly/KupBytsTebou!

Jedná se o crowdfundingové financování - kniha bez vybrání 100% částky nevyjde. 

Pokud se peníze nevyberou, kniha nevyjde a peníze se vám vrátí zpět na účet. 
Pokus se peníze vyberou, kniha vám přijde domů a vy můžete mít pak v knihkupectví krásný pocit, že je v regále jen díky vám! :)


Stefanie G.

Za možnost přečtení děkuji autorce. 
Tu můžete najít jako @_fearnie_ na IG


neděle 8. listopadu 2020

Aleš Novotný - Pamatuj na smrt



Středoškoláci Adam a Martin vyrůstali u prarodičů v Praze. Teď se ale stěhují na maloměsto, k otci kriminalistovi, který se k nim léta nehlásil. Cestu k sobě s tátou hledají dost těžko, navíc si musí zvykat na novou školu a ne vždy kamarádské spolužáky. Než se ale stihnou trochu zabydlet, městem otřese starý zločin, na který se málem zapomnělo – v lese najdou tělo roky pohřešované dívky Sáry. Další vražda na sebe nedá dlouho čekat, a co hůř, s tou první zcela očividně souvisí. Mezi lidmi v městečku propuká nervozita a strach. Je totiž více než jasné, že vrahem je někdo z jeho obyvatel…




Pamatuj na smrt mě v knihkupectví oslovilo svojí obálkou. Pak jsem si teprve všimla, že za knížkou stojí český autor. Zvědavost a dobré hodnocení na Databázi knih mi nedalo, a já se rozhodla dát knize šanci. Jsem trochu skeptik, co se českých děl týče a k srdci mi jich přirostlo jen pár, ale to mi nebrání stále zkoušet nové a nové knihy.

Příběh dvou bratrů (Adama a Martina), na kterých se podepsalo nelehké dětství, je opravdu čtivý. Zaujme svojí nevšedností a vy s oblibou sledujete, jak se jejich vzájemný vztah rozvíjí a jak se vám otevírají různá zákoutí jejich minulosti. Hltáte podrobnosti o vraždách, které je provázejí a chcete vědět ještě trochu víc. I přes několik nedostatků není příběh jako celek vůbec špatný. Naopak je svým způsobem mezi českými autory originální, a to z něj dělá to, proč byste po něm měli sáhnout (pokud jste tak již neučinili). Na druhou stranu má ale bohužel spoustu „ale“, se kterými jsem se v průběhu čtení vážně těžko srovnávala.

Autorův jazyk je velmi specifický, přesně takový, jaký mám pocit, že se od autorů Yoli očekává. Jenže s tím je spojené i to, že jsem prostě měla pocit, že autor seděl při psaní se slovníkem synonym na klíně a hledal, co by ještě mohl použít. Některá slova mi do příběhu přišla nuceně vybraná, násilím natlačená a uměle zakomponovaná. A některá se tam nehodila vůbec. Několikrát jsem se zarazila a říkala si, jestli taková slova šestnáctiletí ve svém slovníku opravdu mají, když se baví s kamarády, nebo jen popisují dění na pořádné párty – posuďte sami: honosila se, oděná, umně či ostentativně

(Číst slovo ostentativně v jedenáct hodin večer v kontextu středoškolské párty v young adult románu mi vážně jen přineslo vykřičníky a otazníky nad mojí hlavou.)

Narážela jsem i na nesoulady v ději či na otravné myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které mi připadaly spíše jako vsuvky či vycpávky, které kdyby v knize nebyly, ničemu by to neuškodilo.

Co mi ale připadalo nejvíc přitažené za vlasy byla kapitola, kdy se hlavní hrdina vydal na vlastní pěst vyzvídat podrobnosti o mrtvé dívce přímo u její matky. Opravdu by se truchlící matka bavila o takových věcech se šestnáctiletým klukem, které ho nikdy předtím neviděla? Nevím… Pro mě to byla nereálná situace, která ve mně jen vzbudila vlnu zklamání. Chápala jsem, že má hlavní hrdina navodit ten pocit detektivky a že si má hrát na mladého Colomba nebo Sherlocka Holmese, ale občas neškodí z toho vyšetřování na vlastní pěst trochu ubrat.

V neposlední řadě nepovedených a nadbytečných informací stojí za zmínku i milostná scéna. Moje jediná rada pro autora je: ne, takhle se to nedělá. Trhalo mi to oči a cítila jsem se tak trapně jako už dlouho ne. (Není nic trapnějšího než při sexu citovat Tonyho Starka… Jakkoliv vám to přijde vtipné…) A prosím, příště nemyslet jen na potěšení hlavního hrdiny, je to vážně sobecké. :D – You know what they say: not great, not terrible.

Každopádně, abych nebyla jen negativní, na autorovu prvotinu je to povedený příběh. Těším se na jeho další knihy, přece jen v něm vidím potenciál, a to se u mě u českých autorů často nestává. Příběh mi zůstal v hlavě a vzpomínám na něj s příjemným pocitem. Líbilo se mi, že jsem až do konce nevěděla, kdo je vrah (měla jsem tušení, ale až když jsem se blížila do finále). Líbil se mi vývoj postav, líbil se mi vztah mezi bratry a líbily se mi napínavé scény. To všechno ve mně vzbudilo pocit, že nemůžu dát dvě hvězdičky za všechny ty otravné části, ale nemohla jsem dát ani čtyři. Je to lepší průměr, takže tři hvězdy jsou za mě akorát.


Hodnocení:



Knihu můžete koupit třeba ZDE.

Stefanie G.

čtvrtek 15. října 2020

Nofreeusernames - Navždycky

 


„Láska přes messenger. Feel-good romance ze střední.“
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?

 



Jakmile Olga (Nofreeusernames) na svém Instagramu oznámila chystané vydání Navždycky, byla jsem zvědavá, jak se kniha vyvine. Veškeré návnady jsem hltala jedním dechem a čekala na obálku. O tu se nakonec postarala Tereza Basařová a za mě je to jednoznačně velký klobouk dolů. Mám obrovskou radost z toho, jakým směrem se posunuje český design, česká tvorba a české knihy a spisovatelé. Je to prostě jedním slovem pecka. Ale nám čtenářům nejde jen o obálku, že? Jde i o obsah.

Proč jsem se tedy po dvou letech rozhodla oživit svůj blog? Proč jsem se rozhodla napsat další „recenzi“? Protože mi pod ruku padla kniha, u které, dle mého názoru, rozhodně stojí za to, aby o ní vědělo co nejvíce lidí.

Navždycky je jedním slovem klišé. Ale nechápejte mě špatně. Není to klišé v tom špatném smyslu slova. Právě naopak. Je totiž naprosto boží. Je to kniha, ve které je snad vše, s čím jste se už doposud setkali, jenže je pojatá tak originálně a s nadhledem, až vám vžene úsměv do tváře. Může mi být skoro třicet, ale tuhle autorčinu prvotinu a so called „feel-good romance ze střední“ jsem zhltla na posezení.

Ptáte se jaké klišé na vás může číhat? Nemůžu vám prozradit všechno, ale jako malou ochutnávku můžu nabídnout bad boye, best friend romanci, zmatenou a nerozhodnou hlavní hrdinku, praštěnou nejlepší kamarádku, Harryho Pottera (hodně Harryho Pottera), tragické rodinné minulosti a… A na ostatní si budete muset přijít. :) 

Každopádně můžu slíbit, že jakmile se začtete, nebudete se moct odtrhnout. Kniha vás vcucne a vyplivne až na samotném konci. Zmatek a emocionální vypětí v hlavě hlavní hrdinky mi naprosto připomnělo, jak jsem se cítila já ve stejných letech. Víc autenticky už to Olga popsat nemohla. Prožívala jsem s Mei každou chvíli. Vnímala jsem její nerozhodnost, její strachy a obavy. Ale zároveň bych jí za některá rozhodnutí občas dala pohlavek (být její nejlepší kamarádkou). Jenže tak to má prostě být. V životě člověk dělá všelijaká rozhodnutí. Nejspíš díky tomu mi Mei přirostla okamžitě k srdci.

O něco víc jsem si ale oblíbila vedlejší postavu – Avu. Připomněla mi trochu Vee ze série Zavržený. Byla stejně praštěná a jako jediná i přes svoji ztřeštěnost stála nohama pevně na zemi.

Co se týče hromady té lásky, kterou nám autorka v knize naložila, nebudu vám prozrazovat víc než to, že to stálo za to. Od první až do poslední strany. Užívala jsem si všechny zvraty, všechny otočky a zákruty. Byla tam jen jedna příliš klišé scéna, která mi už přišla trochu moc (dívčí šatny, diskuze a omluvy na mě byly trochu vykonstruované a nepřirozené).

Jak už jsem zmiňovala výše, Navždycky je psané tak lehce, a tak jiným stylem, že vás prostě musí ohromit. Autorka vás nezahrnuje zbytečnými detaily. Nezahlcuje vás nadměrnými popisky míst nebo hrdinů. Nepoužívá konkrétní místa a státy. Podle jmen si prostě můžete domyslet, kde se příběh odehrává úplně sami. Hlavní hrdinka jednoduše jen popisuje zmatek ve své hlavě s rétorickými otázkami a zmatenými odpověďmi sama sobě. Popisuje zlehka situace, ve kterých se ocitla a nechybí ani svižné dialogy s nadsázkami a vtípky. Možná proto mi to přišlo tak originální a neunavující. Navždycky mi rozzářilo den. Milovala jsem každou narážku na Harryho Pottera, na Zaklínače nebo na Johna Wicka a těšila se na každou další kapitolu jako malá.

A tak jak mě nadchl styl psaní, nadchlo mě i písmo. Jsme zvyklí na patkové písmo, které nás má vést řádek po řádku. V tomto případě tomu tak ale není a vůbec to není na škodu. Ke knize se to prostě hodí. Stejně jako konverzace z messengeru doplněné o smajlíky a obrázky.

Ale abych přidala i jedno malé mínus – paperback je za mě špatná volba. Nebo bych alespoň volila jiný papír, nebo volnější vazbu. Nechtěla jsem ohýbat hřbet (nejsem barbar), ale kniha se mi tak tím pádem celkem špatně držela v jedné ruce a musela jsem se občas hodně snažit, abych hřbet nezničila.

Suma sumárum? Neváhejte a mazejte do knihkupectví, nebo na e-shop, a běžte si rozjasnit den, protože tahle kniha je přesně to, co vám v tomhle období udělá jednoznačnou radost!

Hodnocení:


Knihu si můžete zakoupit zde: CooBoo.

Stefanie G.

úterý 9. října 2018

Heather Morrisová - Tatér z Osvětimi (RC)





Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežit.








Tatér z Osvětimi je unikátní knihou z prostředí holocaustu. Zakládá se na skutečných vzpomínkách, zážitcích a osudech, které vás ohromí a zamrazí zároveň. Jde však opravu o jedinečný příběh, nebo je svým způsobem modifikován tak, aby skutečný hrdina mohl hrůzostrašné, ale zároveň i krásné vzpomínky prožít znovu?

Ludwig "Lale" Eisenberg je roku 1942 deportován s ostatními židy do koncentračního tábora v Osvětimi, který se v té době teprve dostavuje a na nich je, aby se zapřáhli do práce pod heslem „Arbeit macht frei“. Hned zpočátku jde vidět, jaké měl Lale štěstí – uměl několika jazyky a se svým neotřelým způsobem vyjadřování k němu začalo již ve vlaku vzhlížet hned několik ostatních vězňů. V samotné Osvětimi netrvalo dlouho a on se z obyčejného pracanta dostal k tatérské jehle. Právě tito muži měli jakési výsadní právo a po táboře se se svým kufříkem mohli pohybovat téměř všude. Díky této profesi se Lale také seznámí s krásnou Gitou a s pomocí svého dozorčího Baretskiho se mu podaří s ní navázat užší kontakt.

Autorka er-formou vypráví Laleův osud, vše, co si zažil, co viděl. Mezi ostatními vězni byl vážený, spasitel, který jim pomáhal sehnat více jídla. Jeho profese mu dopomohla ke spoustě dalších skutků a výhod, o kterých se jiným vězňům mohlo jen zdát. Často zmiňuje svůj slib, že se z tábora dostane za každou cenu a Gitu vezme s sebou i kdyby to mělo trvat věčnost.

Abych pravdu řekla, tématům holocaustu se z nějakého důvodu spíše vyhýbám, proto pro mě byl Tatér z Osvětimi prvotinou a bohužel z něj mám smíšené pocity. A to nejspíš proto, že se hlavní hrdina rozhodl vypovědět svůj příběh ke konci života a jeho vzpomínky tak nabraly nostalgického rázu. Dokonce mi některé skutečnosti přišly příliš snadné a růžové - jako například jeho vztah s Gitou, který byl sice světlým bodem v celé knize, ale zároveň mi přišel až moc květnatý a do příběhu s touto tématikou se mi s takovým rázem prostě nehodil.

V knize tak nejde ani tak o fakta, jako o pocity, vzpomínky a zážitky. Autorka se nevyhnula ani vyprávění z pohledu Gity či jiných postav. Díky tomu dostává děj další rozměr a není udušen Lalovými povzdechy nad tím, kdy Gitu zase uvidí.

Přiznám se, že sama nevím, jak knihu ohodnotit. Na jednu stranu ve mně zanechala silný dojem, ale na druhou stranu bych ocenila méně romantických scén, které ovšem na druhou stranu chápu, jelikož ve stáří člověk rád vzpomíná na krásné, i když v tomto případě zároveň ohavné, zážitky, které člověku vnesou úsměv do tváře.

Pokud jste jako já, a ještě jste se do této tématiky nepustili, myslím, že Tatér z Osvětimi je dobrým začátkem. Vtáhne vás do děje a než se nadějete, čtete si doslov. Pokud ale příběhům z této doby holdujete, asi budete poněkud zklamanějšími čtenáři, protože nad faktickou linkou převáží ta romantická. Tak či tak je kniha zajímavým čtením a je nutno podotknout, že skutečných výpovědí přeživších ubývá, a proto jsou jakékoliv záznamy vzácné a jedinečné. 


Za recenzní výtisk velmi děkuji 


Stefanie G.

neděle 26. srpna 2018

Tim Weaver - David Raker #2 - Údolí mrtvých (RC)


Asi jen málokdo by čekal, že sedmnáctiletá Megan Carverová – ambiciózní jedničkářka a vzorná dívka ze šťastné rodiny – uteče z domova. A přesto je už přes půl roku nezvěstná.
Soukromý vyšetřovatel David Raker, který se specializuje na pátrání po pohřešovaných osobách, zakusil ztrátu blízkého člověka na vlastní kůži. A také dobře zná pochmurný svět ztracených lidí. Proto, když si ho Meganini rodiče najmou, chápe jejich bolest. Zároveň ale ví, že ta nejtemnější tajemství bývají pohřbená velmi hluboko. A Meganina tajemství by ho mohla stát i život.
Raker rozplétá nitky celé záhady a postupně zjišťuje, že stojí tváří v tvář obrovské lži. Meganini blízcí jsou mrtví. Ostatní se bojí promluvit. A celé tohle spiknutí mlčenlivých ho nakonec zavede až k lesu na okraji města. Místu s děsivou minulostí – bývalému lovišti brutálního, zvráceného sériového vraha, které starousedlíci nazývají Údolím mrtvých…

David Raker se vzpamatovává ze svého prvního případu, který jej poznamenal na celý život, ale než se naděje, je tu další zmizelý člověk, kterého je potřeba najít. Tentokrát je to mladá dívka jménem Megan. Středoškolačka ze spokojené rodiny, u které by nikdo nečekal, že uteče a půl roku se nikomu neozve.

David začíná rozplétat pavučinu jejího života a zároveň se snaží vypořádat se s tím svým. Přidal se k podpůrné skupině pro vdovy a vdovce. I přes to, že skupinu nemusí, svým způsobem mu pomáhá vypořádat se se ztrátou jeho milované ženy. Navíc se tam setká s ženou, jejíž muž byl policejní důstojník a zemřel při jednom z velkých zásahů. I ona se na Davida obrátí s prosbou – chce vědět, co se jejímu manželovi doopravdy stalo, jelikož jí policisté stále mlží.

Prvotní je pro něj ale najít Megan, ať už živou nebo mrtvou. Jde po střípkách, které už prozkoumala policie a ty ho dovedou k jejím spolužačkám. Tuší, že i matka Megan mu neřekla celou pravdu a ve chvíli, kdy se mu svěří i jedna z kamarádek a vyzradí Meganino velké tajemství, vše nabere nový spád.

David najednou zjišťuje, že podobných dívek zmizelo více. Dokonce i dcera policejního detektiva Healyho Leanne. Proč se ale ostatní případy zametly pod koberec? Je možné, že je případ mrtvého policisty a manžela ženy z podpůrné skupiny propojený s tím Meganiným? David se noří hlouběji a hlouběji a objevuje děsivé kousky skládanky, které ho navádí k sériovému vrahovi Miltnu Sykesovi, který je už ale několik desítek let po smrti. Zjišťuje, že je v Meganiném zmizení mnohem víc než jen sériový vrah, ale dokonce i ruská mafie.

Tak jako všechny předchozí díly, i tento je plný zvratů a nečekaných zápletek. Tim Weaver je úžasný vypravěč se skvělou představivostí a smyslem pro detail. Jde sice stále poznat, že jde o jeho začátky a tak se v knize objevují až přehnané okamžiky a vyhrocené situace, ale oproti prvnímu dílu už je to o mnoho lepší. Stále si užijete jízdu na horské dráze, kde byste nejraději křičeli na všechny ty hloupé policisty a zároveň i propleskly pár postav za jejich hloupé chování. Budete hltat každé slovo, fandit Davidovi a postavu Healyho si oblíbíte natolik, že budete chtít víc – a to se vám splní v jednom z dalších dílů, pokud jste je ještě nečetli.

V případě, že se rozhodnete sáhnout po Údolí mrtvých jako po první knize od autora, nevadí. Nakladatelství Mystery Press totiž tuto sérii začalo vydávat na přeskáčku. Takže já například začala pátým dílem, pokračovala čtvrtým a pak šestým, přesně, jak u nás vycházely. Informace se vám s postupem času doplňují a autor v každé knize využívá zmínek o Davidově životě a současném stavu, že vám vlastně nic neunikne.


Za sebe Tima Weavera mohu jen doporučit. Provází čtenáře příjemným britským prostředím, nevídanými nápady a příběhy zmizelých lidí, které vás občas zamrazí. Setkáte se se sériovými vrahy, ale taky s případy, které souvisejí až s vládními rozhodnutími. Takže neváhejte a sáhněte po příbězích s Davidem Rakerem v hlavní roli, je jedno jaký si vyberete jako první!


Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství MYSTERY PRESS.

Vy si knihu můžete objednat na stránkách nakladatelství ZDE.