Nerozhodná - úryvek 1

Kapitola 7, strana 82:

„Pojď dál,“ vyzvala jsem ho, „Skočím si ještě nahoru pro kabát.“

„Ta chlupatá koule támhle, to je co?“ zaostřil do kuchyně a zastavil mě tak, než jsem stihla utíkat do pokoje.

„Tohle?“ ukázala jsem na Borise, který seděl mezi jídelnou a kuchyní a pozoroval Liama, jako by byl hlídací pes.

„Jo, přesně tohle,“ znejistěl.

„To je Boris,“ zasmála jsem se, „Je to ten nejhodnější kocour.“

„Takže když si teď půjdeš pro věci, tak mě tady nezmasakruje? Není to nějaký převlečený ninja kocour?“ vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře.

„Ne, to rozhodně není,“ nepřestávala jsem se smát.

„Dobře, věřím ti,“ usmíval se Liam a já utíkala nahoru pro kabát, kabelku a boty.

Dolů už jsem scházela naprosto připravená, zbývalo mi jen zapnout kabát.

Liam byl v obýváku a prohlížel si něco v knihovně, Boris se mu otíral o nohy, a když mě zaslechl scházet ze schodů, tak se na mě podíval se zvláštním úculem ve tváři.

„Co je?“ zamračila jsem se.

Bála jsem se, že mám někde něco rozmazané, nebo že je kabát špinavý, prostě cokoliv.

„Nevěřím tomu, že jsi moje studentka…“ zašeptal a nabídl mi rámě.

Stefanie G.