Na tuto knihu jsem se moc těšila. Líbila se mi už předtím originální obálka na goodreads.com a doufala jsem, že se tato kniha dostane i k nám do ČR. Poštěstilo se!
Kniha byla vydaná roku 2013 nakladatelstvím CooBoo a má 207 stran. Překladatelkou je Zuzana Halamíčková.
Michael Northrop |
Michael Northrop je původně ze Salisbury v Connecticutu, dnes žije v New Yorku, kde úspěšně absolvoval NYU. V letech 2000 až 2008 pracoval pro The World Almanac a Sports Illustrated Kids. Jeho prvotinou je kniha Gentlemen (2009).
V den, kdy začala sněhová bouře, nikdo netušil, že bude trvat celý týden. Běsnící vítr, nekonečné závěje sněhu a vše spalující mráz. Pro ty, které bouře zasáhla, tak už není hlavní starostí, jak zůstat v teple, ale jak přežít.
Scotty a jeho přátelé Petr a Jason patří k posledním ze sedmi studentů, kteří po začátku bouře čekají v budově své střední školy, až pro ně někdo přijede. Brzo jim však dojde, že jim nezbyde nic jiného, než ve škole přenocovat. Což se nezdá jako vůbec špatný nápad, zvlášť když s nimi v budově zůstaly dvě nádherné holky. Ale pak vypadne proud, poté teplo. Vodovodní trubky zamrznou a popraskají. A na střeše se hromadí sníh, který je může každou chvíli zavalit. Jak dny pokračují, sněhové závěje jsou vyšší a vyšší a prázdné místnosti jsou chladnější a tmavší, všem postupně dochází, že nastává boj o holý život. A že budou muset učinit nejtěžší rozhodnutí ve svých životech.
Scotty a jeho přátelé Petr a Jason patří k posledním ze sedmi studentů, kteří po začátku bouře čekají v budově své střední školy, až pro ně někdo přijede. Brzo jim však dojde, že jim nezbyde nic jiného, než ve škole přenocovat. Což se nezdá jako vůbec špatný nápad, zvlášť když s nimi v budově zůstaly dvě nádherné holky. Ale pak vypadne proud, poté teplo. Vodovodní trubky zamrznou a popraskají. A na střeše se hromadí sníh, který je může každou chvíli zavalit. Jak dny pokračují, sněhové závěje jsou vyšší a vyšší a prázdné místnosti jsou chladnější a tmavší, všem postupně dochází, že nastává boj o holý život. A že budou muset učinit nejtěžší rozhodnutí ve svých životech.
Linie děje
Originální obálka |
Sotva přečtete pár řádků této zajímavé a nápadité knihy už jen podle anotace, je vám jasné, že se budete mít na co těšit. Je to napínavé a mrazivé, tak jako ten stále padající sníh na obálce. Navíc je kniha psaná "ich" formou, takže se velice dobře čte. A to i přes to, že celý příběh vypráví kluk. Scotty. Scotty Weems. Sám se ve druhé kapitole přestaví jako ten klasický kluk, co patří do školního týmu.
Celý příběh začíná nevinně. Venku padají sněhové vločky, studenti se ve škole učí a vypadá to, že díky většímu množství sněhu ten den skončí škola dřív. Když si představím sebe na střední, taky bych byla nadšená, že můžu jet domů dřív. Ale to ještě nikdo netuší, že místo třiceti centimetrů napadne metr... A pak dva... A tak dále...
Seznamujeme se Scottyho kamarády - Peterem (v knize je Petr, ale já překlady jmen nemám ráda) a Jasonem, díky kterým Scotty zůstává ve škole déle než ostatní žáci. Peter chce totiž vylepšit svůj vynález, na kterém pracuje v hodinách dílen.
Jenže když se všechno změní a ve škole zůstávají už jen s Eliahem (Eliášem), Lesem, Kristou, Julií a trenérem Gossellem a postupně si všichni uvědomí, že se dnes už domů nedostanou. O pár dní později nastává už boj o svůj vlastní život.
Postavy
Scott "Scotty" Weems je hlavní postavou, která celý příběh vypráví. Je to kluk ve druháku, co hraje basket a je v přítomnosti holek celý nesvůj. Obzvlášť těch, které se mu líbí.
Peter je obyčejný kluk, který není ani chytrý ani hloupý. Poslouchá rockovou hudbu a nepatří do žádného sportovního týmu. Stejně jako Jason. Ale ten má aspoň svého koníčka - má rád zbraně a historii - tedy především druhou světovou válku.
Pak je tu Les, kluk, ze kterého mají všichni nahnáno, i když je jen v prváku.
Eliah je podivín ve druháku stejně jako Scotty. A pro něj je Eliah reálnou podobou těch lidí, co si říkají "gotici". Julie s Kristou jsou podle kluků nejhezčí holky na škole.
Můj pohled na knihu
Na knihu jsem se až moc těšila, proto možná přišlo menší zklamání, že je až příliš tenká a příběh až příliš krátký, i když mi dlouho trvalo, než jsem se do něj začetla. Kdybych byla autorem, asi bych ho udělala i víc napínavý a o hodně stránek delší. Přece jen i já vím, kde bych to natáhla a co bych zkrátila. Například mi přijde, když máte 200 stran, a celých sto trvá, než se dostanete někam, kde je to napínavější, že už se něco mohlo začít dít mnohem dřív (- ano, ono se dělo, ale to nebylo to, co mám na mysli já). Takový dokonalý a neotřelý, přímo originální nápad se cení, ale taky by ho to chtělo o něco víc rozpracovat. Možná se Michael snažil udělat příběh kratší, aby ho četli i kluci, protože, jak je známo, oni přece jen tolik nečtou. Možná nevěděl, jak příběh rozšířit. Anebo mu přišlo, že už je toho hodně. Nevím.
Navíc mě hodně rozčiloval překlad jmen. Nemám ráda, když někdo třeba právě z Eliaha udělá Eliáše. Kdyby autor chtěl, aby se kluk v knize jmenoval Eliáš, dá mu jméno Eliáš, ne Eliah. Já osobně bych nechtěla, aby mi někdo takto přejmenovával postavy, které jsem já sama vytvořila. Každopádně je mi jasné, že novodobým anebo mladším čtenářům (možná právě klukům) se přepis lépe čte, ale já mezi ně nepatřím.
I přes toto všechno si myslím, že je kniha neobyčejná a originální. To, jak se Northrop rozhodl vytvořit něco, co tu ještě nebylo, a jakým způsobem vystihl vnitřní pocit hlavního hrdiny, včetně paniky a emocí druhých, je velice dobré. A pokud si chcete přečíst něco, co vás naladí na zimu a na sníh a navíc si chcete odpočinout třeba od dystopických příběhů, je tato kniha ideálním společníkem k praskajícímu ohni v krbu. A navíc má ten bonus, že její příběh ocení i kluci, nejen holky! :)
Nenechte se tedy přemlouvat a napište si ji jako další položku pro Ježíška a doufejte až do konce, že příběh dopadne dobře... Přežijí všichni?
Úryvky
"Jo, jsme tady, u tělocvičny, ale vypadá to, že nás někdo přijíždí vyzvednout," řekl. Takhle optimisticky to teda rozhodně nevypadalo., ale z jeho úhlu pohledu možná ano - prsty svírající telefon mu asi bránily ve výhledu... A pak se telefon nejspíš přerušil. "Je tu... haló? Slyšíš mě? HALÓ!?"
"Dovolal ses?" ptal jsem se. "Mluvil jsi s někým?"
"Myslím, že jo," řekl. Probrali jsme to ze všech stran.
"A mámou? Nebo s tátou?"
"Možná."
"Jak možná? Zvedl ti to někdo?"
"Myslím, že jo."
"Slyšel jsi něčí hlas?"
"To ne."
"A co teda?"
"Jenom jsem měl pocit, že to někdo zvedl, víš, takový to cvaknutí." #1
-
"Je to jenom na jednu noc," řekla Julie.
"Maximálně," souhlasil Petr. "Třeba už přestalo sněžit."
"Máme bundy," řekla Krista.
Konverzace pokračovala v tomto duchu. Převládal tón "vždyť se zase tolik neděje". Tón "nic netrvá věčně". Značně nucený tón. Bylo to jako poslouchat maminku, jak se vás snaží utěšit, ale vy přitom moc dobře víte, že sama nevěří tomu, co říká. #2
-
Posadil jsem se a chvíli se rozhlížel kolem. Bylo to trochu, jako když v noci nevidíte z okna, protože je tma, ale zvenčí vás má každý jako na dlani, jestli chápete, jak to myslím. Jako nějaký zrakový klam: Dva a půl metru černého sněhu korunovaného šedesáticentimetrovým pruhem ranního světla, tak chabého, že jsem se ani nemusel rozkoukávat. Bylo to divné a dost zdrcující. Připadalo mi, že mě pohřbili zaživa.
Nad vrstvou sněhu byly vidět jenom dvě věci. Chabé ranní světlo; o tom jsem se už zmiňoval. A sníh. Ještě pořád padal. #3
Hodnocení:
4,5 hvězdičky z pěti za krátký příběh, dlouhé uvedení do napínavého děje (trvalo mi, než jsem se do knihy začetla) a také za překlad anglických jmen do češtiny (vím, že to s dějem nemá nic společného, ale mně prostě vadilo číst pořád Petr a Eliáš místo Peter a Eliah, obzvlášť když jsem několik prvních kapitol četla v angličtině).
Stefanie G.
#1 NORTHROP, Michael. V pasti. 1. vyd. Zuzana Halamíčková. Michal Kolezsar. V Praze: CooBoo, 2013, s. 46-47. ISBN 978-80-7447-390-6.
#2 NORTHROP, Michael. V pasti. 1. vyd. Zuzana Halamíčková. Michal Kolezsar. V Praze: CooBoo, 2013, s. 57. ISBN 978-80-7447-390-6.
#3 NORTHROP, Michael. V pasti. 1. vyd. Zuzana Halamíčková. Michal Kolezsar. V Praze: CooBoo, 2013, s. 66. ISBN 978-80-7447-390-6.
jo, ty jména (obecně) jsou strašný! Tyhle překlady úplně nesnáším! Třeba nedávno jsem četla o tom delfínovi bez ocasu, co se jmenuje Winter a oni to přeložili prostě jako Zima -_- sorry, ale to fakt ne :/
OdpovědětVymazatOno to tomu ději tady v této knize nijak nevadí, ale jak jsem navíc četla několik kapitol v AJ, tak jsem se přes to nemohla jen tak přenést :)
Vymazatpřitom ti anglický jména jsou tak hezký! :D
OdpovědětVymazat