Nebo se vrať.
Toto je Erebos."
No konečně! Plný radostného očekávání Nick vybral 'Vstup'.
- Erebos, str. 25
Tak jsem dočetla
knihu, která je mezi všemi tak dobře hodnocená a celkem i oblíbená… No,
řekněme, že mě si až tak nezískala. Neskáču dva metry do výšky a netleskám
ručičkama, jak jsem z ní nadšená. Ovšem, musí se jí nechat, že pro mě byla
neobyčejná, nevšední a zajímavá.
Na jedné londýnské škole si mezi
sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke
zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a
hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí
dodržovat přísná pravidla? Pokud neposlouchají nebo se znelíbí poslovi se
žlutýma očima, čeká je trest. Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta
nejtajnější přání. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům
úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick
zastavit?
Originální název: Erebos
Série: -
Autor: Ursula Poznanski
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Karolína Kousalová
Počet stran: 320
Rok a měsíc vydání: 2013/05
Klíčová slova: sci-fi/fantasy, počítačové
hry, napětí, thriller
Přibližný doporučený věk: 15+
Ursula Poznanski vystudovala po střední škole japanistiku, žurnalistiku, právo a divadelní vědu. V roce 2000 vyhlásila Rakouská televize ORF soutěž pro scénaristy do které se zapojila. Soutěž sice nevyhrála, ale svůj rukopis poslala několika nakladatelům. Za dva roky jí vyšla první kniha a tak od roku 2003 vydává knihy a sama na otázku odkdy píše odpovídá „Odjakživa. Sice to není tak docela pravda, ale prostě to zní správně. Popravdě bych řekla, že psát jsem opravdu chtěla vždy, jen jsem neměla chuť vzít do ruky papír.". [Databáze knih]
Erebos
Erebos.
Počítačová hra, která ovládne veškeré dění na škole, kam chodí i Nick, hlavní
hrdina celého příběhu. Ze začátku se ve škole odehrává vše bez něj, je jen pozorovatelem šířící se senzace nezi spolužáky, ale on je až příliš
zvědavý, aby to nechal být. Obzvlášť poté, co se tajemný balíček dostane i k jeho
nejlepšímu příteli Collinovi. Když se nakonec díky Bryne dostane i k Nickovi,
nemá dostatek vůle na to, aby odmítl, natož aby hře naplno nepropadl. Jenže hra
má se všemi mnohem vyšší záměr. Nebezpečnější. A úkoly, které jim zadává ke splnění,
i ve skutečném životě nejsou vždy nevinné.
Tímto
odstavcem by se dal Erebos shrnout. Musím říct, že jsem od něj očekávala mnohem
víc. Myslela jsem si, že hra bude ještě víc nebezpečná a hráči mnohem dravější
a dychtivější po plnění úkolů.
I
přes to, jak moc jsem se s knihou trápila, se mi líbilo, jakým způsobem
Ursula do detailů popisuje virtuální realitu. Takže i přes to, že je příběh
vyprávěním, jsem neměla problém se do něj začíst a vnímat hru, jako bych ji
hrála sama.
Dvojí
„realita“
Právě
díky virtuálnímu světu vznikly v knize jakési dvě reality. První je ta
skutečná, kde se pohybuje Nick na střední škole a prožívá své problémy. A pak
je tu ta virtuální, kdy se promění do své herní postavy a vše je vyprávěno tak,
jakoby ji Nick ani neovládal a ovládala se sama.
Mnoho
postav, až se mi motala hlava
S čím
jsem měla trošku problém, mimo to, že mě příběh nechytl tak, jak bych si přála,
byla ta hromada postav, které Ursula vymyslela. Zase jsem se musela orientovat
ve dvou realitách.
V té opravdové se okolo Nicka pohybovali jeho spolužáci – Colin, jeho blízký přítel, Jamie, jeho nejlepší kamarád, Brynne, Alex a Dan, školní Manekýni, Jeremy, Helen, Rashid či Adrian, který hraje větší roli, než se může zdát. Opravdu je těchto postav hodně. Nesmím z nich ale zapomenout na Emily, dívku, do které je Nick zakoukaný (ano, i tady je jakýsi romantický podtext). Pak jsou tu Nickovi rodiče a jeho bratr Finn. V neposlední řade jsou tu Emilyni kamarádi, kteří se ale objeví až ke konci knihy. Těmi jsou Vincent, Jack a Kate.
V té opravdové se okolo Nicka pohybovali jeho spolužáci – Colin, jeho blízký přítel, Jamie, jeho nejlepší kamarád, Brynne, Alex a Dan, školní Manekýni, Jeremy, Helen, Rashid či Adrian, který hraje větší roli, než se může zdát. Opravdu je těchto postav hodně. Nesmím z nich ale zapomenout na Emily, dívku, do které je Nick zakoukaný (ano, i tady je jakýsi romantický podtext). Pak jsou tu Nickovi rodiče a jeho bratr Finn. V neposlední řade jsou tu Emilyni kamarádi, kteří se ale objeví až ke konci knihy. Těmi jsou Vincent, Jack a Kate.
A pak
je tu chvíle, kdy se Nick stává Sariusem a vy se setkáváte s virtuálními postavami
– Poslem, Lelantem, BloodWorkem, Arwen’s Child, Xoohooem, Blackspellem, Drizzel,
Nuraxem, Feniel či LordNickem. Těchto postav je samozřejmě mnohem víc a mně
trvalo o to víc času, než jsem si je všechny zaškatulkovala a zapamatovala.
Navíc stále přibývaly.
vážně
je to tak dobře hodnocená kniha?
Když
jsem se dívala na hodnocení této knihy, nemohla jsem věřit svým očím. Všichni
ji neskutečně chválí a na Goodreads má tuším přes čtyři hvězdičky. Mnoho
ostatních blogerů ji označilo pěti hvězdičkami a já se na ni díky tomu pořádně
těšila. Bohužel mně kniha tolik nesedla. I přesto ji sama nemohu hodnotit méně
než čtyřmi hvězdičkami. V procentech by to možná bylo kolem 70ti. A proč?
Protože se Usrule prostě musí nechat, že vytvořila jedinečný, zajímavý a zamotaný
příběh, i když měl o hodně méně napětí, než jsem si přála.
Postřehy,
pocity a doporučení
No…
Musím říct, že mě stálo hodně úsilí, abych knihu konečně dočetla. Těžko se mi
vyjadřují pocity po dočtení (možná je to tím, že bych asi potřebovala
chvilkovou čtecí pauzu, jelikož mi dochází inspirace anebo za to může to, jak
moc se těším na Kruh, který na mě čeká jako další kniha k recenzi, a taky na
Kostičase, který mi má dojít tento týden). Kdybych měla vypsat vše, co mě u
knihy napadlo, a co bych chtěla zmínit, prozradila bych vám mnoho spoilerů a
vyšlo by to alespoň na čtyři strany. I přesto se pokusím vše shrnout a podat
vám co nejlepší náhled na tento příběh.
Když
jsem knihu začínala číst, byla jsem nadšená a netrpělivá – konečně si ji můžu
také přečíst! – začátek měl ale bohužel dlouhý rozjezd a já se po chvíli začala
nudit. Když pak přišla samotná hra Nickovi do rukou, zase jsem byla nadšením
bez sebe. Jenže i to mě brzy opustilo. Ne, že by byla hra špatná. Skoro bych
řekla, že byla perfektní. Jenže jsem si ji představovala úplně jinak. Myslela
jsem, že to bude něco akčnějšího, napínavějšího. Něco, v čem půjde o život na
život a na smrt. A dokonce i konec, který se nejvíc blížil mým představám, ve
mně nakonec probudil pocity typu: "Ajéje, další studenti, kteří berou
spravedlnost do svých rukou a snaží se vše napravit."
Nesnažím
se skrýt své zklamání a nechci vás ani příliš odradit. Jsou to mé čistě
subjektivní pocity. Ale i přes ně vám knihu DOPORUČUJI a to nejen chlapcům, ale
i děvčatům. Proč? Především proto, že je Erebos neobvyklým příběhem, na který
jen tak nenarazíte. Taky je to tím, že i když jsem byla zklamaná, musela jsem
knihu ohodnotit čtyřmi hvězdičkami. Ursula má prostě zvláštní dar, kdy se do
knihy začtete, i když víte, že to pro vás není "to pravé ořechové".
Líbilo se mi, jak se Nick stal jedním z hráčů. Změna jeho chování je prostě
skvělým příkladem, co by se mohlo stát (a co se děje) mladým lidem, závislým na
počítačových hrách. Navíc věřím, že si mnoho z vás knihu zamiluje. :) Já
si prostě představovala něco jiného...
Hodnocení:
4 hvězdičky z pěti
Stefanie G.
NEZAPOMEŇTE STEFANIE G. BOOKS NA FACEBOOKU! :)
NEZAPOMEŇTE STEFANIE G. BOOKS NA FACEBOOKU! :)
Anotace, obálky: Fragment
Obrázky: Erebos, DeviantArt
Já jsem ji zrovna dneska dočetla. Byl to sice re-reading, ale měla jsem z knihy úplně stejné pocity jako poprvé. První polovina, kdy se Nick seznamuje s hrou, bylo sice něco nového, ale po čase mě to omrzelo. Druhá polovina byla už mnohem lepší a bylo tam mnohem více akce a všechno se začalo vysvětlovat a rozplétat. :)
OdpovědětVymazatNo, bude těžké na to napsat recenzi bez spoilerů, ale bezpochyny Ursula vymyslela opravdu originální zápletku :)