pondělí 19. května 2014

Ursula Poznanski - Erebos (RC review)

"Vstup.
Nebo se vrať.
Toto je Erebos."
No konečně! Plný radostného očekávání Nick vybral 'Vstup'.
- Erebos, str. 25


Tak jsem dočetla knihu, která je mezi všemi tak dobře hodnocená a celkem i oblíbená… No, řekněme, že mě si až tak nezískala. Neskáču dva metry do výšky a netleskám ručičkama, jak jsem z ní nadšená. Ovšem, musí se jí nechat, že pro mě byla neobyčejná, nevšední a zajímavá.

Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Pokud neposlouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?


Originální název: Erebos
Série: -
Autor: Ursula Poznanski
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Karolína Kousalová
Počet stran: 320
Rok a měsíc vydání: 2013/05
Klíčová slova: sci-fi/fantasy, počítačové hry, napětí, thriller
Přibližný doporučený věk: 15+


Ursula Poznanski vystudovala po střední škole japanistiku, žurnalistiku, právo a divadelní vědu. V roce 2000 vyhlásila Rakouská televize ORF soutěž pro scénaristy do které se zapojila. Soutěž sice nevyhrála, ale svůj rukopis poslala několika nakladatelům. Za dva roky jí vyšla první kniha a tak od roku 2003 vydává knihy a sama na otázku odkdy píše odpovídá „Odjakživa. Sice to není tak docela pravda, ale prostě to zní správně. Popravdě bych řekla, že psát jsem opravdu chtěla vždy, jen jsem neměla chuť vzít do ruky papír.". [Databáze knih]

Erebos
Erebos. Počítačová hra, která ovládne veškeré dění na škole, kam chodí i Nick, hlavní hrdina celého příběhu. Ze začátku se ve škole odehrává vše bez něj, je jen pozorovatelem šířící se senzace nezi spolužáky, ale on je až příliš zvědavý, aby to nechal být. Obzvlášť poté, co se tajemný balíček dostane i k jeho nejlepšímu příteli Collinovi. Když se nakonec díky Bryne dostane i k Nickovi, nemá dostatek vůle na to, aby odmítl, natož aby hře naplno nepropadl. Jenže hra má se všemi mnohem vyšší záměr. Nebezpečnější. A úkoly, které jim zadává ke splnění, i ve skutečném životě nejsou vždy nevinné.
Tímto odstavcem by se dal Erebos shrnout. Musím říct, že jsem od něj očekávala mnohem víc. Myslela jsem si, že hra bude ještě víc nebezpečná a hráči mnohem dravější a dychtivější po plnění úkolů.
I přes to, jak moc jsem se s knihou trápila, se mi líbilo, jakým způsobem Ursula do detailů popisuje virtuální realitu. Takže i přes to, že je příběh vyprávěním, jsem neměla problém se do něj začíst a vnímat hru, jako bych ji hrála sama.

Dvojí „realita“
Právě díky virtuálnímu světu vznikly v knize jakési dvě reality. První je ta skutečná, kde se pohybuje Nick na střední škole a prožívá své problémy. A pak je tu ta virtuální, kdy se promění do své herní postavy a vše je vyprávěno tak, jakoby ji Nick ani neovládal a ovládala se sama.

Mnoho postav, až se mi motala hlava
S čím jsem měla trošku problém, mimo to, že mě příběh nechytl tak, jak bych si přála, byla ta hromada postav, které Ursula vymyslela. Zase jsem se musela orientovat ve dvou realitách.
V té opravdové se okolo Nicka pohybovali jeho spolužáci – Colin, jeho blízký přítel, Jamie, jeho nejlepší kamarád, Brynne, Alex a Dan, školní Manekýni, Jeremy, Helen, Rashid či Adrian, který hraje větší roli, než se může zdát. Opravdu je těchto postav hodně. Nesmím z nich ale zapomenout na Emily, dívku, do které je Nick zakoukaný (ano, i tady je jakýsi romantický podtext). Pak jsou tu Nickovi rodiče a jeho bratr Finn. V neposlední řade jsou tu Emilyni kamarádi, kteří se ale objeví až ke konci knihy. Těmi jsou Vincent, Jack a Kate.
A pak je tu chvíle, kdy se Nick stává Sariusem a vy se setkáváte s virtuálními postavami – Poslem, Lelantem, BloodWorkem, Arwen’s Child, Xoohooem, Blackspellem, Drizzel, Nuraxem, Feniel či LordNickem. Těchto postav je samozřejmě mnohem víc a mně trvalo o to víc času, než jsem si je všechny zaškatulkovala a zapamatovala. Navíc stále přibývaly.

vážně je to tak dobře hodnocená kniha?
Když jsem se dívala na hodnocení této knihy, nemohla jsem věřit svým očím. Všichni ji neskutečně chválí a na Goodreads má tuším přes čtyři hvězdičky. Mnoho ostatních blogerů ji označilo pěti hvězdičkami a já se na ni díky tomu pořádně těšila. Bohužel mně kniha tolik nesedla. I přesto ji sama nemohu hodnotit méně než čtyřmi hvězdičkami. V procentech by to možná bylo kolem 70ti. A proč? Protože se Usrule prostě musí nechat, že vytvořila jedinečný, zajímavý a zamotaný příběh, i když měl o hodně méně napětí, než jsem si přála.

Postřehy, pocity a doporučení
No… Musím říct, že mě stálo hodně úsilí, abych knihu konečně dočetla. Těžko se mi vyjadřují pocity po dočtení (možná je to tím, že bych asi potřebovala chvilkovou čtecí pauzu, jelikož mi dochází inspirace anebo za to může to, jak moc se těším na Kruh, který na mě čeká jako další kniha k recenzi, a taky na Kostičase, který mi má dojít tento týden). Kdybych měla vypsat vše, co mě u knihy napadlo, a co bych chtěla zmínit, prozradila bych vám mnoho spoilerů a vyšlo by to alespoň na čtyři strany. I přesto se pokusím vše shrnout a podat vám co nejlepší náhled na tento příběh.
Když jsem knihu začínala číst, byla jsem nadšená a netrpělivá – konečně si ji můžu také přečíst! – začátek měl ale bohužel dlouhý rozjezd a já se po chvíli začala nudit. Když pak přišla samotná hra Nickovi do rukou, zase jsem byla nadšením bez sebe. Jenže i to mě brzy opustilo. Ne, že by byla hra špatná. Skoro bych řekla, že byla perfektní. Jenže jsem si ji představovala úplně jinak. Myslela jsem, že to bude něco akčnějšího, napínavějšího. Něco, v čem půjde o život na život a na smrt. A dokonce i konec, který se nejvíc blížil mým představám, ve mně nakonec probudil pocity typu: "Ajéje, další studenti, kteří berou spravedlnost do svých rukou a snaží se vše napravit."
Nesnažím se skrýt své zklamání a nechci vás ani příliš odradit. Jsou to mé čistě subjektivní pocity. Ale i přes ně vám knihu DOPORUČUJI a to nejen chlapcům, ale i děvčatům. Proč? Především proto, že je Erebos neobvyklým příběhem, na který jen tak nenarazíte. Taky je to tím, že i když jsem byla zklamaná, musela jsem knihu ohodnotit čtyřmi hvězdičkami. Ursula má prostě zvláštní dar, kdy se do knihy začtete, i když víte, že to pro vás není "to pravé ořechové". Líbilo se mi, jak se Nick stal jedním z hráčů. Změna jeho chování je prostě skvělým příkladem, co by se mohlo stát (a co se děje) mladým lidem, závislým na počítačových hrách. Navíc věřím, že si mnoho z vás knihu zamiluje. :) Já si prostě představovala něco jiného...


Hodnocení:
4 hvězdičky z pěti

Knihu si můžete koupit ZDE
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Fragment!

Stefanie G.


NEZAPOMEŇTE STEFANIE G. BOOKS NA FACEBOOKU! :)



Anotace, obálky: Fragment
Obrázky: Erebos, DeviantArt

1 komentář:

  1. Já jsem ji zrovna dneska dočetla. Byl to sice re-reading, ale měla jsem z knihy úplně stejné pocity jako poprvé. První polovina, kdy se Nick seznamuje s hrou, bylo sice něco nového, ale po čase mě to omrzelo. Druhá polovina byla už mnohem lepší a bylo tam mnohem více akce a všechno se začalo vysvětlovat a rozplétat. :)
    No, bude těžké na to napsat recenzi bez spoilerů, ale bezpochyny Ursula vymyslela opravdu originální zápletku :)

    OdpovědětVymazat