Dneska mám neskutečně radostný a šťastný den, tak jsem se rozhodla, že udělám radost i vám! :))
Výjimečně to nebude recenzí, ale anotací k jedné mojí nejstarší napsané knize - Chelsea - Návrat zla.
Můj jednoduchý návrh obálky pro Chelsea |
Chelsea jsem začala psát už posledním rokem na základní škole. To jsem se ještě vůbec nekamarádila s panem Wordem a navíc jsem dávala přednost ručně psaným příběhům v tlustých denících. Chelsea má jako jediná kroužkovou vazbu. Už tehdy, kdy jsem deník na psaní kupovala, jsem věděla, že bude mít tři díly, a tak jsem koupila stejnou sérii kroužkové vazby s jinak barevnou přední stranou. Ne, že bych byla nějaký perfekcionista, ale na tomto jsem si zakládala.
Když jsem začínala psát, vyžívala jsem se v detailech. Nakreslila jsem si plánek domu, kam se Chelsea stěhovala, i plánky jednotlivých pokojů jejích nevlastních sourozenců.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Tento příběh byl na dlouhou dobu mým životem. Ručně psaná verze má 167 stran a tištěná pak skoro o sto méně. Takže jde vidět, že na knížku je celkem krátký.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Tento příběh byl na dlouhou dobu mým životem. Ručně psaná verze má 167 stran a tištěná pak skoro o sto méně. Takže jde vidět, že na knížku je celkem krátký.
Původní deník |
V současné době mám Chelsea založenou ve složce PŘEPIS. Nutně potřebuje hodně korektury a mnohem větší propracovanost děje. Zatím se mi ni nedostává času, a abych pravdu řekla, nechci si kazit ten pro mě dokonalý příběh z deváté třídy. Jenže když si ho čtu zpětně, často se usmívám a říkám si: "Ne, bože, to ne!" :D Ano, až tak strašné jsou některé nápady té patnáctileté holky, co Chelsea začala psát.
O čem tedy Chelsea je?
Příběh je o šestnáctileté dívce jménem Chelsea Compagnon. Když byla malá, zemřela jí matka a ona od té doby žila jen s otcem. Ten si ale našel přítelkyni - Isabel, ke které se mají stěhovat.
Chelsea se do nového nechce. Navíc ani Isabel nemá ráda. Připomíná jí panenku Barbie. Když pak ještě zjistí, že bydlí ve velmi starém domě, nelíbí se jí myšlenka na stěhování o dost víc. Není totiž jen tak obyčejná dívka.
Chelsea má zvláštní schopnost vidět a cítit minulost starých domů. A navíc vidí duchy. To je taky problém starých domů - většinou se v nich odehrála nějaká tragédie a je v nich větší pravděpodobnost přítomnosti duší, které pokojně neodešly na "onen svět". Chelsea tuto svoji schopnost nesnáší. Neví, proč ji má a nechce s dušemi zemřelých nic mít.
Hned po vstupu do nového domu je jí jasné, že se její předtuchy vyplní. Vidí přesně, co se v domě odehrálo.
Netrvá dlouho a ona zjistí, komu výstřel patřil. Mladíkovi, který bydlí v jejím novém pokoji.
A tak se seznamujeme s Jasperem de Cotte, charismatickým, hezkým, španělským fešákem, a následně i s jeho bratry, kterým rodinné rysy ani zdaleka nechybí - Joelem a Jarredem.
Jejich přítomnost je vlastně první linií děje.
Druhá linie je spojená s novou školou, kam Chelsea začíná chodit, a s Maríou. Dívkou, která má děsivé plány s Ďáblem.
Chelsea se tak zaplétá mezi dívky, které mají v plánu povolat zlo zpět na zemi a ona je jediná, kdo jim v tom může zabránit. Ona je Vyvolená.
Když jsem příběh vymýšlela, nezapomínala jsem na romantické chvíle, ani na ty napínavé. Dokonce jsem tam přidala i nečekaný zvrat, který mě samotnou stále překvapuje. Konec knihy prostě není koncem a druhý díl mnoho věcí vysvětluje a ještě víc pak ten plánovaný třetí...
Stefanie G.
Žádné komentáře:
Okomentovat