Ursula Poznanski - Saeculum (RC)

Dřív, než to udělal Bastian, přerušilo ho zašustění následované tichým praskotem. všichni se za zvuky otočili. Nedaleko od nich kráčel kdosi lesem a blížil se k jezeru.

- Saeculum, str. 145

Erebos na mě takový dojem neudělal, ale i přesto jsem byla na Saeculum zvědavá! Anotace slibovala napínavý příběh a já byla nadšená, že jsem se tentokrát nemýlila! Saeculum prostě stojí za to! Proč? To se dozvíte v recenzi!

Strávit pět dní v hlubokém lese a zkusit žít jako ve středověku vypadalo jako výborný nápad. Bastian by si však tento zážitek v klidu odpustil. S účastí na výpravě souhlasil jen kvůli své lásce Sandře.

Parta dobrodruhů se vydává na cestu i přesto, že místo, kde chtějí tábořit, bylo kdysi prokleto. Staré povídačky o tom, že kdo do lesa vstoupí, nevrátí se už zpět, nikdo nebere vážně. Během první noci přijde prudká bouře a z tábora zmizí první člen výpravy. Zbydou jen podivné vzkazy vyryté do kůry stromu. Když se ho ostatní vydají hledat, začnou bloudit. Pak se ztratí další z nich… Jak velkou udělali chybu, když nebrali varování vážně? Nechá je les odejít?

Originální název: Saeculum

Série: -

Autor: Ursula Poznanski

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Fragment

Překlad: Vladana Hallová

Počet stran: 480

Rok a měsíc vydání: 2014/10

Klíčová slova: thriller, napětí

Přibližný doporučený věk: 15+

Fragment: 347 Kč / online 297 Kč

Goodreads

Ursula Poznanski, vystudovala po střední škole japanistiku, žurnalistiku, právo a divadelní vědu. V roce 2000 vyhlásila Rakouská televize ORF soutěž pro scénaristy do které se zapojila. Soutěž sice nevyhrála, ale svůj rukopis poslala několika nakladatelům. Za dva roky jí vyšla první kniha a tak od roku 2003 vydává knihy a sama na otázku odkdy píše odpovídá „Odjakživa. Sice to není tak docela pravda, ale prostě to zní správně. Popravdě bych řekla, že psát jsem opravdu chtěla vždy, jen jsem neměla chuť vzít do ruky papír." [Databáze knih]

I hra na hrdiny se někdy zvrtne…

Pokud vás zaujala ta úžasná a neobvyklá obálka Saecula tak jako mě, příběh vás nejspíš zaujme stejně, ne-li víc. Ačkoliv na nějakou tu akci si budete muset přece jen chvíli počkat.

Bastian je obyčejný vysokoškolák, který je posedlý učením. Chce se stát lékařem a na medicíně je důležité, abyste měli opravdu dobré výsledky. Jenže to ještě netuší, že mu to jeho nový objev – Sandra – všechno zkomplikuje ve chvíli, kdy spolu mají namířeno na historický jarmark. Je tu všechno, co si jen dovedete představit – stánky s bylinkami, věštkyně, rytířské turnaje, stánky s dobovým oblečením a další zajímavé atrakce. Bastian do té doby netušil, že je Sandra součástí něčeho takového, a když pozná i její kamarády, kteří jej společně se Sandrou zatáhnou do té jejich středověké hry, nezbývá mu, než souhlasit, že s nimi pojede. Nikdo z nich ale ještě neví, že letošní Saeculum bude o hodně jiné.

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, protože historické jarmarky a hry na středověk mě nikdy moc nebraly. Ale jakmile jsem už za sebou kousek měla a na povrch začaly vyplývat některé nesrovnalosti a záhady, zhltla jsem knihu za pár dní i přesto, že má uctivých čtyři sta osmdesát stran.

Ursula tentokrát přešla na úplně jiné téma, než byl Erebos a myslím si, že udělala dobře. Tato kniha na mě zapůsobila mnohem víc. Byla skoro reálnější, strašidelnější, tajuplnější… Byla přesně to, co jsem od ní očekávala.

Jedinou její nevýhodou bylo mnoho postav, které se čtenáři můžou plést až do konce. Přece jen třináct hlavních hrdinů, kteří se vám při čtení střídají jako na denním pořádku a občas ještě s podivnými jmény (Kamínek, Bradavičák), to už je trochu moc. Mně samotné nějakou dobu trvalo, než jsem si je ve své fantazii zaškatulkovala, ale pak už jsem s jejich rozlišením takový problém neměla.

Na druhou stranu velkým plus je linie děje. Nebo bych měla spíš říct tajemství, které s sebou nese jedna z dívek. To totiž rozhodně celý děj zamotalo natolik, že jsem až do poslední chvíle nevěděla, jak to vlastně je.

Ursula vás rozhodně šetřit nebude. Samotný děsivý příběh o historii místa, kam se skupinka vydává je skvěle promyšlený. O to víc pak to, co se mezi mladými nadšenci začne po jejich příjezdu odehrávat.

Sama jsem se několikrát večer přistihla, že jsem knihu musela odložit, protože jsem na ni před spaním prostě neměla nervy. A to nejsem až tak bojácný čtenář.

Musím říct, že touto knihou si mě Ursula rozhodně získala. A i když jsem se zpočátku bála, abych po přečtení nebyla rozčarovaná a nespokojená, splnila všechna má očekávání a ještě něco navíc. Rozhodně se ke knize zase někdy ráda vrátím.

Tím mi nezbývá nic jiného, než knihu ohodnotit pěti hvězdičkami a vám ji jednoznačně doporučit. Obzvlášť ti, kterým se líbil Erebos, budou Saeculem nadšení. A pokud máte rádi záhadné příběhy s nečekaným koncem a občas se rádi bojíte, tato kniha se vám bude určitě líbit! 

Hodnocení:

5 hvězdiček z pěti

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Fragment!
Stefanie G.

Cora Carmack - Losing It (ARC)

Čtyři. 

To je počet lidí, kteří mě viděli, jak se schovávám za rohem vlastního bytu jen v sukni a podprsence.

Jedenáct.

To je počet mravenčích štípanců, které jsem utrpěla na bosých nohou. 

Dvacet sedm.

To je číslo, kolikrát jsem byla v pokušení fyzicky si ublížit, protože jsem idiot.

Jedna.

To je číslo, kolikrát jsem se snažila nebrečet a nepovedlo se mi to.

- Losing it

Pokud máte rádi YA a NA jako já, určitě vám neuniklo, že nakladatelství Jota chystá vydání prvního dílu Losing it od autorky Cory Carmack! Já mám to štěstí vám knihu představit ještě před jejím vydáním a už teď vám vřele doporučuji, abyste si ji už teď vyhlídli v předprodeji!

„Jak to, že jsem pořád ještě panna?“ ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít.

V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není přes svůj „handicap“ ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením „konečně si vrzneš“ odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.

Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!

Originální název: Losing it

Série: Losing it

Autor: Cora Carmack

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Jota

Překlad: Jaroslava Novotná

Počet stran: 248

Rok a měsíc vydání: 2014/11

Klíčová slova: New Adult, romantika

POZOR!: Extrémně návykové a neodložitelné

Přibližný doporučený věk: 16+

Jota: 298 Kč / online 238Kč

Goodreads

Cora Carmack, začínající spisovatelská hvězda, uvádí ke svému věku a zaměření, že je jí „něco přes dvacet“ a ráda píše o lidech své generace. Vyrůstala v malém městečku v Texasu a nyní žije v New Yorku. Řídí se mottem „Je třeba se postavit čelem ke všemu, co život přináší do cesty a naučit se s tím žít – tedy pokud to zrovna nejsou nůžky“.

Cora Carmacková se věnovala a věnuje mnoha profesím, které dělí na nudné (práce v maloobchodě), zábavné (práce v divadle), stresující (výuka) a vysněné (psaní). Hrdiny svých knih ráda uvádí do velmi trapných situací, skrze něž si však překvapivě najdou toho pravého partnera pro život. I trapní lidé totiž potřebují lásku. [Jota]

Shakespeare, pěkný Brit a šedá kočka

I když jsem se trošku děsila tématiky, byla jsem na knihu strašně zvědavá. Nemám moc ráda takové to rozpitvávání, že hlavní hrdinka ještě neměla tu příležitost se s někým poprvé vyspat. A i v Losing it jsem se potýkala s některými částmi, které jsem musela přecházet s nadhledem.

Bliss je vlastně obyčejná vysokoškolačka s praštěnou nejlepší kamarádkou Kelsey, která je její zásluhou jeden večer donucena k tomu, aby si někoho na jednu noc našla a už se nemusela trápit tím, že je v tolika letech ještě panna. K tomu, aby se odvázala a konečně si nezávazně užívala, jí brání její upjatost a stálé přemýšlení, jestli dělá to a tohle dobře. A když v baru narazí na něj, na onoho oslnivého Brita, co si v koutku jen tak sám pro sebe čte Shakespeara, je jím naprosto okouzlená a ví, že to je ON. Že s ním dnes večer skončí. Jenže když pak společně překonají několik vtipných a trapných momentů, Bliss vycouvá. Vymluví se na svoji šedou kočku, kterou ve skutečnosti nemá, a zmizí. O to trapněji jí je ve chvíli, kdy přijde na svoji první hodinu a zjistí, že Garrick, ten oslnivý a nadmíru hezký Brit, který ještě před pár hodinami ležel nahý v její posteli, je její učitel herectví.

Teprve, když jsem byla v polovině parkoviště, došlo mi že: 

1. Nemám boty.

Ani tričko.

2. Nevzala jsem si klíče.

A ani nic jiného.

3. Nechala jsem ve svém bytě úplně cizího člověka.

Nahého.

- Losing it

Abych řekla pravdu, Bliss jsem si moc neoblíbila, i když byla občas vtipná a celekem zajímavá, ale na mě až moc z ničeho nic propadla Garrickovu kouzlu. Stala se z ní trošku puberťačka, která je posedlá dokonalostí opačného pohlaví, které ji okouzlilo, a stále jen myslí na sex, který neproběhl.

Oproti ní Garrick vystupoval sebevědomě už od začátku a já si jen říkala, v čem je ten háček. Copak se z něj vyklube nějaký hajzlík, kterého je potřeba tak zvaně zkrotit? Nebo je opravdu tak šarmantní? Ale i u něj jsem se trošku spletla. Po tom úžasném nástupu se z něj stal jakýsi majetnický „neandrtálec“, jak by jej nazvala Emma Hart (Hrej hráčem). I přesto jsem mu ale propadla.

Ostatních postav je v knize celkem dost, ale věřte mi, že nebudete mít problém s jejich zapamatováním. Nejčastěji se setkáte právě s Kelsey, Blissinou nejlepší kamarádkou, Cadem, Blissiným nejlepším kamarádem, který vám tak trošku zamotá hlavu a u kterého jsem si hodně dlouho myslela, že je gay. Pak je tu Erick, další učitel herectví a mnoho dalších Blissiných kamarádů z hereckého spolku.

Musím přiznat, že i když mě hlavní postavy kdoví jak nenadchly (a já stále doufala, že se na scéně objeví ten milý číšník ze začátku a pořádně zamíchá kartami), příběh jsem zhltla na posezení. Než jsem se nadála, byla jsem v polovině a pak na osmdesáti procentech. To už jsem si řekla, že nemá cenu knihu odkládat na další den a rovnou jsem ji dočetla. Celkově jsem ji měla přečtenou za necelé čtyři hodiny!  Vážně si nepamatuju, kdy naposledy mě kniha tak pohltila, že jsem se od ní nemohla odtrhnout a i přes velkou únavu přečetla i poslední stranu! A to je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se Losing it rozhodla dát plný počet hvězdiček. Epilog bych sice úplně vynechala, protože v zásadě nebyl potřeba, ale jinak je to úžasná oddechovka, kterou přečtete jedním dechem.

"No, spálila jsem si nohu a nemůžu na tom nosit těsné věci."

"Vážně?" zeptal se. "Co se ti stalo?"

"Ále, spálila jsem se žehličkou na vlasy."

"Ty sis spálila nohu žehličkou na vlasy? Jak dlouhý máš chlupy na nohách?"

- Bliss a Cade, Losing it

Tím mi nezbývá nic jiného, než Coru Carmack pochválit, protože jak už jsem psala na FB stránkách blogu: „Mé srdce tleská a mé emoce jásají!“, doufat, že další díl bude stejně dobrý jako tento a v neposlední řadě vám LOSING IT rozhodně doporučit! Protože pokud máte rádi NA knihy a nevadí vám, že příběh není přeplácaný zbytečným sexem, ale je založený na přitažlivosti a nejistotě, Losing it si zamilujete! Příběh není náročný a krásně si u něj odpočinete! Rozhodně to pravé čtení k zimním večerům u krbu!

Hodnocení:

5 hvězdiček z pěti

Za recenzní e-book velmi děkuji nakladatelství JOTA!
Stefanie G.

ÚVODNÍ ČLÁNEK

ROZHOVOR S COROU CARMACK

Author Interview - CORA CARMACK

Cora Carmack, začínající spisovatelská hvězda, uvádí ke svému věku a zaměření, že je jí „něco přes dvacet“ a ráda píše o lidech své generace. Vyrůstala v malém městečku v Texasu a nyní žije v New Yorku. Řídí se mottem „Je třeba se postavit čelem ke všemu, co život přináší do cesty a naučit se s tím žít – tedy pokud to zrovna nejsou nůžky“.

Cora Carmacková se věnovala a věnuje mnoha profesím, které dělí na nudné (práce v maloobchodě), zábavné (práce v divadle), stresující (výuka) a vysněné (psaní). Hrdiny svých knih ráda uvádí do velmi trapných situací, skrze něž si však překvapivě najdou toho pravého partnera pro život. I trapní lidé totiž potřebují lásku. [Jota]

Which five things describe you the most?

Awkward, Driven, Creative, Obsessive, Loud.

Kterých pět věcí tě nejvíce vystihuje?

Podivná (nešikovná), Řízená, Tvořivá, Posedlá, Hlučná.

***

As a child, what did you want to do when you grew up?

A better question is what DIDN’T I want to be? In kindergarten, I remember saying I wanted to be a writer, an actor, a teacher, a ballerina,  an archaeologist, and the President of the United States. I had big dreams (and still do!)

Když jsi byla malá, čím jsi chtěla být, až vyrosteš?

Lepší otázka je, co jsem NECHTĚLA být? Pamatuji si, že ve školce jsem říkala, že jsem chtěla být spisovatelkou, herečkou, učitelkou, balerínou, archeoložkou a prezidentkou Spojených států amerických. Měla jsem velké sny (a stále mám!).

***

When did you first realize you wanted to be a writer?

Well, I think the first time I mentioned wanting to be a writer was when I was about five - but like I said, I also wanted to a billion other things too! I’ve always been interested in storytelling, and for awhile I explored telling stories through acting. But it wasn’t until my junior year of college that I considered being an author as a feasible career choice. I was studying abroad and dealing with some personal issues, and the only way I knew how to handle the grief I was experiencing was through writing. That was when I thought, “Hey, this is what I need do be doing with my life."

                Kdy sis poprvé uvědomila, že by ses chtěla stát spisovatelkou?

No, myslím, že poprvé, kdy jsem zmínila, že bych chtěla být spisovatelkou, bylo, když jsem měla asi pět – ale jak jsem řekla, taky jsem se chtěla stát milionem dalších věcí! Vždycky mě bavilo říkat příběhy a na chvíli jsem tuto možnost objevila v hraní. Ale až na střední škole jsem začala uvažovat nad spisovatelskou kariérou v proveditelné volbě povolání. Studovala jsem v zahraničí a vyrovnávala se s osobními problémy, a jediný způsob, jakým jsem se mohla vyrovnat se smutkem, který jsem zažívala, bylo právě skrz psaní. To bylo ve chvíli, kdy jsem si pomyslela: „Hej, tohle je to, co potřebuji ve svém životě dělat.“

***

Do you have your favorite writer and book?

So many! :D But my all time favorite series is Harry Potter, and J.K. Rowling is my idol.

Máš nějakého oblíbeného autora a knihu?

Mnoho! :D Ale mou nejoblíbenější ze všech sérií je Harry Potter a J. K. Rowlingová je můj idol.

***

Do you listen to music while you’re writing? Do you have your own playlist for Losing it?

I do listen to music when I’m writing, but strangely enough, Losing It is the only book I DIDN’T have a specific playlist for! I was writing it before I had Spotify, so I just would have my iTunes on shuffle in the background.

Posloucháš ráda hudbu, když píšeš? Máš svůj vastní playlist pro Losing it?

Poslouchám, ale Losing it je kupodivu jedinou knihou, pro kterou nemám specifický playlist! Psala jsem ji předtím, než jsem měla Spotify, takže jsem měla jen na pozadí zapnutý iTunes.

***

What inspires you when you create characters for a book? Are they based on someone you know?

I get inspiration from literally all over the place. People I know, music I hear, random things I see on the street - anything and everything! Bliss is actually a combination of myself and a good friend from college, so I just drew on our personalities to create her. Several other characters have been inspired by friends and family as well, and I like to think there’s a little bit of myself in all of my characters, too.

Co tě inspiruje, když tvoříš nové postavy pro knihu? Jsou založené na někom, koho znáš?

Inspiruji se doslova úplně vším. Lidmi, které znám, hudbou, kterou slyším, náhodnými věcmi, které zahlédnu na ulici – čímkoliv a vším! Bliss je vlastně kombinací mě a mé dobré kamarádky z vysoké školy, takže jsem čerpala z našich osobností, abych ji vytvořila. Několik dalších postav bylo taky inspirováno přáteli a rodinou, a ráda si taky myslím, že je v každé z mých postav část ze mě samotné.

***

  

What was your first idea, impulse, before you’ve started writing Losing it? Where did the idea of story like this come from?

Honestly, I just wanted to have fun. I was a couple years out of college, and I missed my friends. I missed the easy, fun college life. And I wanted to write about what college had been like for me… not angsty or troubled, but fun and silly and full of laughter. So, that’s what I did. And I got lucky that other people enjoyed reading it as much as I enjoyed writing it.

Jaký byl tvůj první nápad, impuls, předtím, než jsi začala psát Losing it? Kde se takový nápad na příběh vzal?

Upřímně, jen jsem se chtěla bavit. Pár let jsem byla z vysoké a chyběli mi přátelé. Chyběl mi ten jednoduchý a zábavný vysokoškolský život. A chtěla jsem psát o tom, jaká byla vysoká škola pro mě… ne úzkostná nebo problémová, ale zábavná a hloupá a plná smíchu. Takže to je to, co jsem napsala. A poštěstilo se mi, že si ostatní lidé čtení příběhu užívali natolik, jako já si užívala jeho psaní.   

***

Which scene of Losing it do you like the most?

Oh goodness. So many of those scenes are close to my heart. The first one that comes to mind is, of course, “STOP! CATS!” ;) I’m also a huge fan of the scene where Bliss’ friend Rusty plays an accordion after a night out at the bar….that’s based on a true story from my senior year of college. :)

Kterou scénu z Losing it máš nejraději?

Ó bože. Mnoho z těch scén jsou mé srdcové. První, která mě v tuto chvíli napadla je samozřejmě: „Přestaň! Kočky!“ ;) Také jsem obří fanynkou scény kde Blissin kamarád Rusty hraje na akordeon po noci strávené v baru… Toto je založené na pravdivém příběhu v mém závěrečném ročníku na vysoké. J

***

Could you tell us something about your other series - Rusk University?

Sure! The Rusk University series is a New Adult Contemporary Romance series, bursting with the Texas flavor, edge, and steamy romance of Friday Night Lights. It follows the people on and around the Rusk University football team. The first book, All Lined Up, is about Dallas Cole, a coach’s daughter who hates football but falls for the team’s quarterback, Carson. Book two, All Broke Down, is about Silas Moore (the Rusk University football team’s resident bad boy) and Dylan, the quintessential “good girl.” They can be read separately or all together. I’m not sure when international publishing rights will go through, but I’ll be sure to let you know!

                  Mohla bys nám prozradit něco o své další sérii – Rusk University?

Samozřejmě! The Rusk University je romantická série New Ault Contemporaray překypující Texaskou chutí, hranou a zamlženou romancí Friday Night Lights. Následuje lidi ve fotbalovém týmu univerzity a v jejím okolí. Kniha první – All Lined Up – je o Dallas Coleové, trenérově dceři, která nesnáší fotbal, ale zamiluje se do quaterbacka z týmu, Carsona. Druhá kniha, All Broke Down, je o Silasi Moorovi(univerzitním forbalovém bad boyi) a Dylan, typické „hodné holce“. Oba díly se mohou číst zvlášť nebo po sobě. Nevím, kdy se na trh dostanou mezinárodní vydavatelská práva, ale určitě vám dám vědět!  

***

What are you working on now?

I just finished preliminary edits on All Played Out, which is Book 3 in the Rusk University series and comes out in Spring 2015. I also have a new series in about a month! It’s called The Muse Series, and the first book, Inspire, comes out on December 15! It’s New Adult Paranormal, which is a little bit different from what I’ve been writing, and I’m SO excited to share it with everyone.

Na čem právě teď pracuješ?

Právě jsem dokončila první úpravy All Played Out, což je třetí kniha The Rusk University a vyjde na jaře 2015. Také mi do měsíce vyjde nová série! Jmenuje se The Muse Series a první kniha se jmenuje Inspire, vychází 15. 12.! Je to New Adult s paranormálními prvky, takže něco, co je odlišné od toho, co jsem doposud psala a jsem MOC nadšená, že to se všemi můžu sdílet.

***

Would you like to say something to your Czech readers?

Thank you guys so much for reading! I visited Prague when I was in school and loved everything about it, and I hope to be able to visit again some day! I hope you all enjoy Losing It. <3

Chtěla bys něco vzkázat českým čtenářům?

Velké díky, za přečtení! Když jsem byla na škole, navštívila jsem Prahu a zbožňovala vše okolo ní a doufám, že ji zase budu moct jednou navštívit! Doufám, že se vám všem bude Losing it líbit! <3

***

Snad se vám rozhovor s Corou líbil! Já sama z něj mám velkou radost a moc jsem jí za její ochotu vděčná!

THANK YOU SO MUCH, CORA!

Stefanie G.

Už jste slyšeli o Losing it?

Originální název: Losing it

Série: Losing it

Autor: Cora Carmack

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Jota

Překlad: Jaroslava Novotná

Počet stran: 248

Datum vydání: 26. 11. 2014

Klíčová slova: New Adult, romantika

POZOR!: Extrémně návykové a nedoložitelné!

„Jak to, že jsem pořád ještě panna?“ ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít.

V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není přes svůj „handicap“ ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením „konečně si vrzneš“ odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.

Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!

Cora Carmack, začínající spisovatelská hvězda, uvádí ke svému věku a zaměření, že je jí „něco přes dvacet“ a ráda píše o lidech své generace. Vyrůstala v malém městečku v Texasu a nyní žije v New Yorku. Řídí se mottem „Je třeba se postavit čelem ke všemu, co život přináší do cesty a naučit se s tím žít – tedy pokud to zrovna nejsou nůžky“.
Cora Carmacková se věnovala a věnuje mnoha profesím, které dělí na nudné (práce v maloobchodě), zábavné (práce v divadle), stresující (výuka) a vysněné (psaní). Hrdiny svých knih ráda uvádí do velmi trapných situací, skrze něž si však překvapivě najdou toho pravého partnera pro život. I trapní lidé totiž potřebují lásku. [Jota]

Pořádně jsem se nadechla.

Jsi úžasná. No, úplně jsem tomu nevěřila, tak jsem si to v duchu zopakovala ještě jednou. Úžasná. Jsi úžasná. Kdyby moje myšlenky četla máma, určitě by mi dala kázání o skromnosti. Jenomže se skromností jsem to nikdy nikam nedotáhla.

Bliss Edwardsová, jsi fakt šťabajzna.

Takže, jak to, že jsem ve dvaadvaceti jediná osoba v širém okolí, která si ještě nevrzla? Já, vysokoškolačka před promocí a stále neposkvrněná jako kvítek lilie. A teď tady stojím v pokoji a lituju toho, že jsem sebrala odvahu a svěřila se kamarádce Kelsey. Zareagovala asi tak, jako kdybych jí řekla, že pod svou áčkovou sukní schovávám ocas. A ještě dřív, než její čelist dokončila svůj pád, jsem věděla, že to byl hodně špatný nápad.

„Fakt, jo? To kvůli Ježíšovi? Jakože si to necháváš pro něho?“ Kelsey neměla se sexem problém. Měla tělo Barbie a sexem nabušený mozek pubertálního kluka.

„Ne, Kelsey,“ řekla jsem. „Schovávat si to pro někoho, kdo umřel víc než před dvěma tisíci lety, je dost náročný.“

*****

Těšíte se na recenzi? :)

Stefanie G.

Graham Masterton - Bílé kosti (RC)

"Ta ložnice byla celá od krve. Jen naprostý imbecil by nepochopil, co se tam odehrálo."

"Pokud je mi známo, být imbecil není trestný čin. Kdyby tomu tak bylo, hnila by za mřížemi polovina irské mužské populace."

- Bílé kosti, str. 309

Taky vás zaujala obálka? Ať už na internetu nebo v knihkupectví? Mě moc. Je taková tajuplná a napovídá vám, že tenhle příběh nebude jen tak obyčejný… A když jsem si pak navíc přečetla anotaci, mé tušení bylo na místě. Jak to ale bylo nakonec s příběhem, to se dozvíte v recenzi!

Jednoho deštivého listopadového rána se na Meagherově farmě najdou kosti jedenácti žen.

V této části země jsou neoznačené hroby běžné. Tyto kosti však byly pohřbeny už roku 1915, dlouho před novodobými konflikty a nepokoji v Irsku. A co víc, zdá se, že pachatel odvedl velice pečlivou práci. Ženy byly nejspíš zaživa staženy z kůže.

Komisařka Katie Maguirová z Corku je na mrtvá těla zvyklá. Ale tohle je úplná řezničina. Její tým je přesvědčen, že jen mrhají časem, že nemá cenu se zabývat zapomenutými vraždami. Avšak Katie je rozhodnuta pomoci obětem ke spravedlnosti.

Pak se ztratí mladá americká turistka a její kosti, důkladně zbavené masa, jsou nalezeny na stejné farmě. Katie se bude muset vypořádat nejen s dávnými zločiny, ale i s jejich hrůznou ozvěnou v přítomnosti. Podaří se jí vyřešit rituální vraždy spáchané před desítkami let, než brutální vrah udeří znovu?

Originální název: White Bones / A Terrible Beauty

Série: Katie Maguire

Autor: Graham Masterton

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Host

Překlad: Radka Knotková

Počet stran: 383

Rok a měsíc vydání: 2014/10

Klíčová slova: detektivka/krimi, thriller, mýty

Přibližný doporučený věk: 18+

Knihcentrum: 329 Kč / online 263 Kč

Goodreads

Graham Masterton (nar. 1946) pochází z Edinburghu, v současnosti žije v Surrey v jihovýchodní Anglii. Ve čtyřiadvaceti letech byl jmenován výkonným šéfredaktorem časopisu Penthouse a Penthouse Forum. Masterton se proslavil jako autor hororu — hned jeho prvotina The Manitou (Manitou, 1976) se stala bestsellerem a dočkala se i filmového zpracování. Celkem napsal třicet pět hororových románů, za něž získal mnohá literární ocenění. Tři z těchto knih byly zfilmovány. Píše také horory pro děti a mládež. Fanoušci nadšeně přijali i jeho nejnovější sérii o komisařce Katie Maguirové — v Británii se prodalo více než 350 000 výtisků. Druhý a třetí svazek této série (Rozbití andělé a ‑Červená lucerna) připravuje nakladatelství Host k vydání v příštím roce. [Host]

Mýtické a děsivé Irsko

Bílé kosti mi asi budou běhat hlavou ještě dlouho. Je to jedna z těch knih, u které se pozastavíte a řeknete si, páni, to bylo ale dobré, podivné, ale dobré. Graham Masterton za sebou už několik knih má a nejde mu upřít, že ví, jak na čtenáře. Hned na začátku vás upoutá děsivým zjištěním – nalezením kosterních pozůstatků jedenácti obětí pod podlahou farmy, a pak pokračuje dál šokujícím únosem mladé americké dívky. Mezitím se vyšetřování nalezených kostí ujímá komisařka Katie Maguirová a zároveň s ní se seznamujete s opravdu ohromným počtem lidí. Především jsou to její kolegové, které Masterton všechny jmenuje a na nikoho nezapomíná. A že těch postav je! Mimo kolegů má ale Katie i svůj osobní život, který jakoby se jí rozpadal pod rukama. Její manžel Paul, dříve ambiciózní a šarmantní muž, se začíná po tragédii, která je potkala, zaplétat zrovna ne s těmi pravými lidmi a ona sama má práce až nad hlavu. A když už se případ jedenácti mrtvých žen chystají uzavřít, objeví se nedaleko farmy, kde se našly první pozůstatky, kosti zcela nové. Čerstvě očištěné od lidského masa a rozestavěné do podivného obrazce. Katie je okamžitě jasné, že se nejedná o obyčejnou vraždu, a že mají co dočinění se sériovým vrahem.

Víc vám k příběhu prozrazovat nemůžu, protože by ztratil své kouzlo, které z něj přímo sálalo. Autor si nevybral jen tak ledajakého sériového vraha, nýbrž někoho, kdo věří v irskou mytologii a kouzelné bytosti. A především věří v Morrígan, čarodějnici, která vám za určitých podmínek dá všechno, po čem toužíte. V této knize je potřeba, abyste měli otevřenou mysl pro báje a pověsti, protože jimi tato irská krimi přímo přetéká. Nechybí zmínka o vílách a čarodějnicích, laprikonech a dalších podobných bytostech. Ovšem nechápejte to tak, že by se v knize opravdu vyskytovali, to ne, není to žádné sci-fi ani fantasy. A navíc irské mýty nejsou pohádkové jako u nás, jsou docela děsivé. A já sama bych ráda narazila na příležitost, kdy bych si nějakou takovou sbírku mohla přečíst.

Postava Katie je svým způsobem zvláštní, ale sympatická. Pokud jste četli knihu Koroner, nebo alespoň moji recenzi na ni, víte, že Jenny byla dost psychicky vyřízená žena, brala prášky, docházela na léčení, nebo své děsy zaháněla alkoholem. Katie oproti ní byla neuvěřitelně silná žena, ale i to si na ní vybíralo svoji daň. Veškeré pocity se snažila udržet v sobě a stále vystupovat jako vážná a důstojná komisařka. Po tom všem, čím si ke konci knihy prošla, jsem se opravdu divila, že se nervově nezhroutila.

Jak už jsem se zmínila výše, ostatních postav je v příběhu opravdu přespříliš a já se až do poloviny ztrácela, kdo je vlastně kdo. Ano, uměla jsem si je zařadit, jestli patří mezi policii nebo pomocným vyšetřovatelům, či dokonce k irskému podsvětí, ale dalo mi to zabrat.

Styl, kterým Masterton píše, ovšem není nijak zvlášť složitý. Já sama si občas říkala, že je to celkem jednoduchá četba. Některé popisy byly sice zdlouhavé, ale pak přišla řada na přímou řeč a mně kniha utíkala před očima. Velkým plusovým bodem pro mě byly občasné, dobře načasované vtípky. Určitě ale nepočítejte s vyprávěním "ich" formou, to ne. Je to klasické vyprávění, kdy se na děj podíváte z blízkosti Katie, jejích kolegů či samotného vraha. Obzvlášť jeho scény mi braly dech. Ovšem ne až tak v tom dobrém slova smyslu. Je třeba se připravit na to, že Graham brutalitou a popisy nešetří. Skoro bych řekla, že je v těchto částech dost naturalistický popis, co se s oběťmi děje během jejich únosu.

A v případě, že vám ani tyto necenzurované scény nevadí a jste na knihu zvědaví stejně, jako jsem byla i já, nezbývá mi nic jiného, než vám ji bez jakýchkoli výčitek svědomí doporučit! Je to úžasný thriller s prvky krimi a mytologie, kterou si rozhodně užijete! Já sama jsem knihu nemohla ani na chvíli odložit a až do posledních stran jsem nevěděla, kdo je vrah! Tím vším mě Masterton nadchl natolik, že už se teď nemůžu dočkat dalšího případu vyšetřovaného Katie Maguirovou v irském Corku!

Hodnocení:

5 hvězdiček z pěti

Za recenzní výtisk velmi děkuji Knihcentru!
Doporučuji i zajímavý článek o autorovi na iDNES.cz

Stefanie G.