Zobrazují se příspěvky se štítkemAuthor Interview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAuthor Interview. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 18. listopadu 2014

Author Interview - CORA CARMACK


Cora Carmack, začínající spisovatelská hvězda, uvádí ke svému věku a zaměření, že je jí „něco přes dvacet“ a ráda píše o lidech své generace. Vyrůstala v malém městečku v Texasu a nyní žije v New Yorku. Řídí se mottem „Je třeba se postavit čelem ke všemu, co život přináší do cesty a naučit se s tím žít – tedy pokud to zrovna nejsou nůžky“.
Cora Carmacková se věnovala a věnuje mnoha profesím, které dělí na nudné (práce v maloobchodě), zábavné (práce v divadle), stresující (výuka) a vysněné (psaní). Hrdiny svých knih ráda uvádí do velmi trapných situací, skrze něž si však překvapivě najdou toho pravého partnera pro život. I trapní lidé totiž potřebují lásku. [Jota]


Which five things describe you the most?
Awkward, Driven, Creative, Obsessive, Loud.

Kterých pět věcí tě nejvíce vystihuje?
Podivná (nešikovná), Řízená, Tvořivá, Posedlá, Hlučná.

***

As a child, what did you want to do when you grew up?
A better question is what DIDN’T I want to be? In kindergarten, I remember saying I wanted to be a writer, an actor, a teacher, a ballerina,  an archaeologist, and the President of the United States. I had big dreams (and still do!)

Když jsi byla malá, čím jsi chtěla být, až vyrosteš?
Lepší otázka je, co jsem NECHTĚLA být? Pamatuji si, že ve školce jsem říkala, že jsem chtěla být spisovatelkou, herečkou, učitelkou, balerínou, archeoložkou a prezidentkou Spojených států amerických. Měla jsem velké sny (a stále mám!).

***

When did you first realize you wanted to be a writer?
Well, I think the first time I mentioned wanting to be a writer was when I was about five - but like I said, I also wanted to a billion other things too! I’ve always been interested in storytelling, and for awhile I explored telling stories through acting. But it wasn’t until my junior year of college that I considered being an author as a feasible career choice. I was studying abroad and dealing with some personal issues, and the only way I knew how to handle the grief I was experiencing was through writing. That was when I thought, “Hey, this is what I need do be doing with my life."

                Kdy sis poprvé uvědomila, že by ses chtěla stát spisovatelkou?
No, myslím, že poprvé, kdy jsem zmínila, že bych chtěla být spisovatelkou, bylo, když jsem měla asi pět – ale jak jsem řekla, taky jsem se chtěla stát milionem dalších věcí! Vždycky mě bavilo říkat příběhy a na chvíli jsem tuto možnost objevila v hraní. Ale až na střední škole jsem začala uvažovat nad spisovatelskou kariérou v proveditelné volbě povolání. Studovala jsem v zahraničí a vyrovnávala se s osobními problémy, a jediný způsob, jakým jsem se mohla vyrovnat se smutkem, který jsem zažívala, bylo právě skrz psaní. To bylo ve chvíli, kdy jsem si pomyslela: „Hej, tohle je to, co potřebuji ve svém životě dělat.“

***

Do you have your favorite writer and book?
So many! :D But my all time favorite series is Harry Potter, and J.K. Rowling is my idol.

Máš nějakého oblíbeného autora a knihu?
Mnoho! :D Ale mou nejoblíbenější ze všech sérií je Harry Potter a J. K. Rowlingová je můj idol.

***

Do you listen to music while you’re writing? Do you have your own playlist for Losing it?
I do listen to music when I’m writing, but strangely enough, Losing It is the only book I DIDN’T have a specific playlist for! I was writing it before I had Spotify, so I just would have my iTunes on shuffle in the background.

Posloucháš ráda hudbu, když píšeš? Máš svůj vastní playlist pro Losing it?
Poslouchám, ale Losing it je kupodivu jedinou knihou, pro kterou nemám specifický playlist! Psala jsem ji předtím, než jsem měla Spotify, takže jsem měla jen na pozadí zapnutý iTunes.

***

What inspires you when you create characters for a book? Are they based on someone you know?
I get inspiration from literally all over the place. People I know, music I hear, random things I see on the street - anything and everything! Bliss is actually a combination of myself and a good friend from college, so I just drew on our personalities to create her. Several other characters have been inspired by friends and family as well, and I like to think there’s a little bit of myself in all of my characters, too.

Co tě inspiruje, když tvoříš nové postavy pro knihu? Jsou založené na někom, koho znáš?
Inspiruji se doslova úplně vším. Lidmi, které znám, hudbou, kterou slyším, náhodnými věcmi, které zahlédnu na ulici – čímkoliv a vším! Bliss je vlastně kombinací mě a mé dobré kamarádky z vysoké školy, takže jsem čerpala z našich osobností, abych ji vytvořila. Několik dalších postav bylo taky inspirováno přáteli a rodinou, a ráda si taky myslím, že je v každé z mých postav část ze mě samotné.

***
  
What was your first idea, impulse, before you’ve started writing Losing it? Where did the idea of story like this come from?
Honestly, I just wanted to have fun. I was a couple years out of college, and I missed my friends. I missed the easy, fun college life. And I wanted to write about what college had been like for me… not angsty or troubled, but fun and silly and full of laughter. So, that’s what I did. And I got lucky that other people enjoyed reading it as much as I enjoyed writing it.

Jaký byl tvůj první nápad, impuls, předtím, než jsi začala psát Losing it? Kde se takový nápad na příběh vzal?
Upřímně, jen jsem se chtěla bavit. Pár let jsem byla z vysoké a chyběli mi přátelé. Chyběl mi ten jednoduchý a zábavný vysokoškolský život. A chtěla jsem psát o tom, jaká byla vysoká škola pro mě… ne úzkostná nebo problémová, ale zábavná a hloupá a plná smíchu. Takže to je to, co jsem napsala. A poštěstilo se mi, že si ostatní lidé čtení příběhu užívali natolik, jako já si užívala jeho psaní.   

***

Which scene of Losing it do you like the most?
Oh goodness. So many of those scenes are close to my heart. The first one that comes to mind is, of course, “STOP! CATS!” ;) I’m also a huge fan of the scene where Bliss’ friend Rusty plays an accordion after a night out at the bar….that’s based on a true story from my senior year of college. :)

Kterou scénu z Losing it máš nejraději?
Ó bože. Mnoho z těch scén jsou mé srdcové. První, která mě v tuto chvíli napadla je samozřejmě: „Přestaň! Kočky!“ ;) Také jsem obří fanynkou scény kde Blissin kamarád Rusty hraje na akordeon po noci strávené v baru… Toto je založené na pravdivém příběhu v mém závěrečném ročníku na vysoké. J

***

Could you tell us something about your other series - Rusk University?
Sure! The Rusk University series is a New Adult Contemporary Romance series, bursting with the Texas flavor, edge, and steamy romance of Friday Night Lights. It follows the people on and around the Rusk University football team. The first book, All Lined Up, is about Dallas Cole, a coach’s daughter who hates football but falls for the team’s quarterback, Carson. Book two, All Broke Down, is about Silas Moore (the Rusk University football team’s resident bad boy) and Dylan, the quintessential “good girl.” They can be read separately or all together. I’m not sure when international publishing rights will go through, but I’ll be sure to let you know!

                  Mohla bys nám prozradit něco o své další sérii – Rusk University?
Samozřejmě! The Rusk University je romantická série New Ault Contemporaray překypující Texaskou chutí, hranou a zamlženou romancí Friday Night Lights. Následuje lidi ve fotbalovém týmu univerzity a v jejím okolí. Kniha první – All Lined Up – je o Dallas Coleové, trenérově dceři, která nesnáší fotbal, ale zamiluje se do quaterbacka z týmu, Carsona. Druhá kniha, All Broke Down, je o Silasi Moorovi(univerzitním forbalovém bad boyi) a Dylan, typické „hodné holce“. Oba díly se mohou číst zvlášť nebo po sobě. Nevím, kdy se na trh dostanou mezinárodní vydavatelská práva, ale určitě vám dám vědět!  

***

What are you working on now?
I just finished preliminary edits on All Played Out, which is Book 3 in the Rusk University series and comes out in Spring 2015. I also have a new series in about a month! It’s called The Muse Series, and the first book, Inspire, comes out on December 15! It’s New Adult Paranormal, which is a little bit different from what I’ve been writing, and I’m SO excited to share it with everyone.

Na čem právě teď pracuješ?
Právě jsem dokončila první úpravy All Played Out, což je třetí kniha The Rusk University a vyjde na jaře 2015. Také mi do měsíce vyjde nová série! Jmenuje se The Muse Series a první kniha se jmenuje Inspire, vychází 15. 12.! Je to New Adult s paranormálními prvky, takže něco, co je odlišné od toho, co jsem doposud psala a jsem MOC nadšená, že to se všemi můžu sdílet.

***

Would you like to say something to your Czech readers?
Thank you guys so much for reading! I visited Prague when I was in school and loved everything about it, and I hope to be able to visit again some day! I hope you all enjoy Losing It. <3

Chtěla bys něco vzkázat českým čtenářům?
Velké díky, za přečtení! Když jsem byla na škole, navštívila jsem Prahu a zbožňovala vše okolo ní a doufám, že ji zase budu moct jednou navštívit! Doufám, že se vám všem bude Losing it líbit! <3

***

Snad se vám rozhovor s Corou líbil! Já sama z něj mám velkou radost a moc jsem jí za její ochotu vděčná!

THANK YOU SO MUCH, CORA!

Stefanie G.

pátek 26. září 2014

Author Interview - CYLIN BUSBY


Cylin Busby ráda říká, že pochází z Maine, ale ve skutečnosti žila v Connecticutu, Massachusetts, Tennessee, Maine, New Yorku a v Kalifornii. Oba rodiče se ale narodili v Maine a ona zde chodila na vysokou školu, považuje ho za svůj rodný stát. Také je schopná mluvit jejich přízvukem. Pracovala jako editorka dětských knih v Random House, HarperCollins a Simon&Schuster. Také byla hlavní redaktorkou časopisu Teen. V současné době žije v Los Angeles se svou rodinou.



Which five things describe you the most?
If I had to list five words that would describe me, they would be: Writer, Mom, Wife, Friend and Introvert.

Kterých pět věcí tě nejvíce vystihuje?
Kdybych měla vybrat pět slov, které by mě vystihly, byly by to: Spisovatelka, Máma, Manželka, Kamarádka a Introvert.

***

As a child, what did you want to do when you grew up?
I wanted to be a teacher for a long time, I actually studied education when I was in college and did some teaching. I still volunteer at local school and libraries, specifically talking about writing and reading education.

                             Když jsi byla malá, čím jsi chtěla být, až vyrosteš?
Dlouho jsem chtěla být učitelkou, vlastně jsem studovala vzdělávání (pedagogiku), když jsem byla na univerzitě a učila jsem. Pořád dobrovolně vyučuji v místní škole a v knihovnách – konkrétně mluvím o vzdělávání v oblasti psaní a čtení.

***

How old were you when you wrote your first story? What was it about?
I read a lot of Judy Blume books when I was growing up and tried to write stories like her novels--they were all pretty terrible and boring though!

                 Kolik ti bylo let, když jsi napsala svůj první příběh? O čem byl?
Hodně jsem četla knihy Judy Blume, když jsem vyrůstala a snažila jsem se psát příběhy jako ty její – byly všechny pěkně příšerné a nudné!

***

When did you first realize you wanted to be a writer?
I worked in book publishing for a long time, as an editor, and also in magazine publishing. One day, I pitched an idea for a book to my boss, who was the publisher at HarperCollins, and she said I should write it myself. I told her that I didn't think I was a writer, but she said "Yes, you are." Her words inspired me.

                Kdy sis poprvé uvědomila, že by ses chtěla stát spisovatelkou?
Pracovala jsem dlouho v knižním nakladatelství jako editorka, a také ve vydavatelství časopisu. Jednou jsem nadhodila nápad na knihu své šéfové, která byla nakladatelkou v HarperCollins, a ona mi řekla, že bych příběh měla napsat sama. Řekla jsem jí, že si nemyslím, že bych byla spisovatelkou, ale ona mi odvětila: „Ano, jsi.“ Její slova mě inspirovala.

***

Do you have your favorite writer and book?
I love Wuthering Heights by Emily Bronte and Rebecca by Daphne DuMaurier--I've read both of them so many times, I've lost count!

Máš nějakého oblíbeného autora a knihu?
Miluji Na větrné hůrce od Emily Bronteové a Rebeku od Daphne DuMaurier – obě jsem četla nesčetněkrát – přestala jsem to počítat!

***

Do you listen to music while you’re writing?
No, I can't listen to music while I'm writing--it's too distracting for me! But I love to listen to music when I'm driving or going on a hike.

                                        Posloucháš ráda hudbu, když píšeš?
Ne, nemůžu poslouchat hudbu, když píšu – je to pro mě až moc rozptylující! Ale ráda ji poslouchám, když řídím nebo jdu na výlet.

***

What inspires you when you create characters for a book? Are they based on someone you know?
My inspiration comes from all sorts of places--but mostly from asking: "What if…?" I always start a book asking the question, "What if this situation happened? How would people feel about it? What would happen next?" and then, before you know it, a story is born.

Co tě inspiruje, když tvoříš nové postavy pro knihu? Jsou založené na někom, koho znáš?
Moje inspirace pochází z různých míst – ale nejvíc z otázek „Co kdyby…?“ Vždy začínám psát knihu s otázkou: „Co kdyby se tato situace stala? Jak by se v lidé cítili? Co by se stalo potom?“, a pak, než se naději, příběh je na světě.

  
What was your first idea, impulse, before you’ve started writing Blink Once?
In the memoir that I co-wrote with my dad, THE YEAR WE DISAPPEARED, he tells the story of his near-death experience and how it felt to be technically “dead” for a few moments. His story started me thinking about what happens when you are not on this Earth, or in your physical body anymore…especially when your body is being kept alive for you. What if you were a teenager, confused about life anyhow, not fully formed as person, and found yourself in that place where Dad was—somewhere between Here and There. And what if you weren’t alone….
This thinking led to the idea for BLINK ONCE. The story of two teenagers who meet in a hospital, and fall in love, their state of awareness fluid—some of what they experience is real, happening in our world, and some of it happens on another plane. A place where only they know, somewhere between life and death, a place that few have seen and returned from. It’s not a place that they can stay forever, and soon a choice will be made. Who will stay, move on to whatever is next, and who will return to the living?

Jaký byl tvůj první nápad, impuls, předtím, než jsi začala psát Jednou ano, dvakrát ne?
V memoárech, které jsem sepsala spolu se svým tátou – THE YEAR WE DISAPPEARED – vypráví táta příběh o své zkušenosti na pokraji smrti, a jaké to bylo cítit se technicky vzato „mrtev“ po nějakou dobu. Jeho příběh mě navnadil, abych začala přemýšlet o tom, co se stane, když už nejste na této Zemi, nebo ve svém fyzickém těle… Především, když je vaše tělo udržováno živé za vás. Co když jste teenager, v každém případě zmatený v
 životě, ještě bez plně zformované osobnosti, a najednou se ocitnete na místě, kde byl můj táta – někde mezi Tady a Tam. A co kdybyste nebyli sami…
Tohle uvažování vedlo k myšlence Jednou ano, dvakrát ne. Příběh o dvou teenagerech, kteří se potkají v nemocnici, zamilují se, stav jejich vědomí je prchavý – něco z toho, co zažívají je opravdové, odehrává se v našem světě, a něco z toho se odehrává úplně jinde. Na místě, o kterém vědí jen oni, někde mezi životem a smrtí, na místě, které vidělo jen málo lidí a ze kterého se jen málo lidí vrátilo. Není to místo, kde by mohli zůstat na vždy, a brzy bude zvoleno. Kdo zůstane a přesune se dál, a kdo se vrátí mezi živé?   

***

Did you make some research on coma?
I did do some research on coma victims, and interviewed patients who had been in a coma and then awoke to see what their experience was like. I also had to do a lot of research on paralysis and treatments for spine injuries to make West's experience seem realistic.

                                           Dělala jsi nějaký výzkum na kóma?
Ano, dělala jsem výzkum na lidech v kómatu a vyptávala jsem se pacientů, kteří v kómatu byli a probudili se, abych věděla, jaké byly jejich zážitky. Také jsem hledala hodně informací ohledně paralýzy a léčby pro páteřní zranění, aby byl Westův příběh více reálný.

***

The first name of the book was The Girl in Room 203, why has it changed?
The publisher felt that the title was too long, and also that it might give too much away…
Although there is a male narrator, West, I've always felt this book was Olivia's story, so the former title really fit well. I also like BLINK ONCE though.

                   První název knihy byl The Girl in Room 203, proč se změnil?
Nakladateli se zdálo, že je název příliš dlouhý a také, že by mohl až příliš prozrazovat…
I když je hlavním vypravěčem chlapec, West, vždy jsem cítila, že je tato kniha Oliviiným příběhem, takže předchozí název se dobře hodil. Ale mám ráda i Blink Once.

***

Could you tell us something about your other books?
I've written all kinds of books, for very young kids to YA. My most famous book is my memoir, called THE YEAR WE DISAPPEARED. It has been translated into a few languages as well (but not Czech, sadly!). It was on the best seller list in the United States and won a few awards here, so it is my best selling book. And I've written a lot of magazine articles and short stories as well.

                       Mohla bys nám prozradit něco o svých dalších knihách?
Napsala jsem mnoho různých knih, pro malé děti až po YA. Má nejslavnější kniha jsou mé memoáry – THE YEAR WE DISAPPEARED. Tato kniha byla přeložena do pár dalších jazyků (ale bohužel ne do češtiny). V USA byla tato kniha na seznamu bestsellerů a vyhrála několik cen, takže je má nejprodávanější. A napsala jsem také hodně článků do časopisů a krátké příběhy.

***

What are you working on now?
I've just finished a middle grade historical novel called THE NINE LIVES OF JACOB TIBBS that will be published by Random House next year, and I'm now working on a YA novel that fans of BLINK ONCE will love! It's called THE STRANGER GAME and it's a thriller about a missing teenage girl who returns to her family after being gone for four years.

                                                 Na čem právě teď pracuješ?
Právě jsem dokončila historickou novelu pro děti ve středním věku (9-11 let), která se jmenuje The Nine Lives of Jacob Tibbs a bude vydaná příští rok u Random House. A v současné době pracuji na knize, kterou budou zbožňovat fanoušci Jednou ano, dvakrát ne! Jmenuje se THE STRANGER GAME a je to thriller o ztracené dívce, která se vrátila k rodině poté, co byla pohřešovaná čtyři roky.

***

Would you like to say something to your Czech readers?
Yes! I'm so happy that my novel was translated into Czech and I'm thrilled to hear from readers there. I'm also curious to know how the book stands up in translation--I wonder if it reads the same way that it does in English, so anyone who has read both versions should feel free to contact me and let me know their thoughts.
Thanks so much for interviewing me, Stefanie! :)

                                  Chtěla bys něco vzkázat českým čtenářům?
Ano! Jsem moc ráda, že má kniha byla přeložená do češtiny a jsem nadšená, že mi píšete (? - hodně volně přeloženo). Jsem také zvědavá, jaká je kniha v překladu – zajímalo by mě, jestli se čte stejně jako v angličtině, takže pokud jste někdo četli obě verze, neváhejte a napište mi a dejte mi vědět vaše pocity. (- Své pocity už jsem Cylin sdělila, vy na ni kontakt můžete najít zde.) 
Moc děkuji za rozhovor Stefanie! :)

***

Musím říct, že jsem se Cylin byla v kontaktu nějakou chvíli před tím, než jsem začala číst Jednou ano, dvakrát ne a je to opravdu úžasný, milý a vstřícný člověk! Jsem moc ráda, že jsem měla tu čest zeptat se na všechny tyto otázky a že mi Cylin ráda odpověděla. Moc jí děkuji!

THANK YOU SO MUCH CYLIN!

Snad se vám rozhovor líbil, a pokud jste Jednou ano,dvakrát ne nebo Blink Once ještě nečetli, doufám, že vás rozhovor alespoň navnadil. Knihu za sebe musím jednoznačně doporučit!

Stefanie G.






pátek 25. července 2014

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Easy? - 3. část: "Tammara Webber"


Jak jsem slíbila, dnes jsem si pro vás konečně připravila něco málo o Tammaře Webber. Především jsem tuto část projektu musela posunout kvůli čekání na odpověď a věřte mi, stála za to! Doufám, že i vám se minirozhovor bude líbit! Já jsem jím nadšená! Když jsem jej četla poprvé, podruhé, i když jsem jej pro vás překládala, běhal mi občas mráz po zádech. Sami budete vědět proč...


Tammara Webber

Tammařinou první zálibou a láskou bylo čtení a krátce na to, se k němu připojilo i psaní. Sama říká, že jejím první příběh z dětství byl o ztraceném medvídkovi. Na střední škole psala smutnou romantickou poezii a v devatenácti sepsala svůj první román, kde provedla řádný výzkum Vikingů – ten ale bohužel omylem skončil ve chřtánech skartovačky, když byla v práci.
Než se stala spisovatelkou, pracovala jako studijní poradkyně, lektorka ekonomie, vedoucí pracovnice planetária, slečna v call centru na radiologii a taky jako nejsvětlejší osoba, která kdy pracovala v soláriu.
Je beznadějná romantička, která miluje romány se šťastným koncem, protože ve skutečném životě tolik šťastných konců není.
Vdala se za svého přítele ze střední školy, Paula a je matkou tří dospělých dětí a čtyř dětinských koček. V současné době bydlí v Texasu a pracuje na nové knize. 
[Zadní obálka knihy, Amazon, rozhovor s Tam v interview i komunikace na Twitteru]


Which five things describe you the most?
I’m a mother. I believe in true love. I’m very shy. I’m an animal lover. I (unintentionally, I swear!) kill plants.

Kterých pět věcí tě nejvíce charakterizuje?
Jsem matka. Věřím v opravdovou lásku. Jsem hodně plachá. Jsem milovnicí zvířat. Vraždím (neúmyslně, přísahám!) rostliny.

***

How old were you when you wrote your first story? What was it about?
I was seven or eight. The story was about a stuffed (toy) bear who had a rather self-absorbed doll for a best friend.

Kolik ti bylo, když jsi napsala svůj první příběh? O čem byl?
Bylo mi sedm nebo osm. Příběh byl o plyšovém medvědovi, který měl za nejlepší kamarádku poměrně egocentrickou panenku.

***

Do you listen to music while you’re writing? Do you have your own playlists for Easy and Breakable?
I do. I’ve made playlists for all six of my books – they can all be found on my youtube channel. Each track corresponds to a chapter of the book.

Posloucháš hudbu, když píšeš? Máš své vlastní playlisty pro Easy a Breakable?
Mám. Vytvořila jsem je pro všech šest mých knih – všechny můžete najít na mém Youtube channelu (K tomu se dostaneme v další části projektu!). Každá píseň odpovídá kapitole z knihy.

*** 

What inspires you when you create new characters for a book? Are they based on someone you know?
My characters are products of my imagination. None are “me” or based on people I know, though I sometimes borrow a personality quirk, a physical or emotional characteristic, or bits of backstory of people I know or observe – something all writers do, I think.

Co tě inspiruje při tvorbě nových postav do knihy? Jsou založené na někom, koho znáš?
Mé postavy jsou produkty mé fantazie. Žádná není „mnou“ nebo založená na lidech, které znám, i když si občas půjčím osobnostní vtip (zvláštní, vtipná zvyklost), fyzickou či emocionální charakteristiku, nebo kousky z příběhů lidí, které znám nebo pozoruji – myslím, že to dělají všichni spisovatelé. (- Asi ano, také to dělám. :) )


What was your first idea, impulse, before you’ve started writing Easy? Where did the idea of story like this come from?
I was raped by a classmate – someone I’d considered a friend – in my early twenties. I felt so stupid for trusting that guy that I took all the blame on myself. I didn’t report it, and I didn’t tell anyone what had happened until twelve years later, when I told my best friend. She helped me see that what happened to me wasn’t my fault. Easy was born several years later, when Jacqueline began to tell me her story.

Jaký byl tvůj první nápad, impuls, předtím, než jsi začala psát Easy? Kde nápad jako takový vznikl?
Byla jsem znásilněna spolužákem – někým, koho jsem považovala za přítele – v mých raných dvaceti. Cítila jsem se hloupě, že jsem tomu klukovi věřila, že jsem všechnu vinu vzala na sebe. Nenahlásila jsem to a nikomu jsem neřekla, co se stalo. Až po dvaceti letech jsem se svěřila své nejlepší kamarádce. Pomohla mi, abych si uvědomila, že to co se stalo, nebyla moje chyba. Easy se zrodilo několik let poté, když mi Jacqueline začala vyprávět svůj příběh.

***

Did you know from the beginning that there will be also a Lucas story?
No. Lucas didn’t really “speak” to me when I wrote Easy. Easy was Jacqueline’s story. I didn’t hear from Lucas until about a year after I published Easy.

Věděla jsi už od začátku, že bude i Lucasův příběh?
Ne. Lucas ke mně niky „nepromlouval“, když jsem psala Easy. Easy byl Jacquelinin příběh. Lucase jsem „uslyšela“ asi až rok poté, co jsem Easy vydala.

*** 

Which one of these two books do you like more – Easy or Breakable?
They’re such different books, and yet so intertwined. I love Landon’s story. He was, in my opinion, the one who was “saved,” and I think Breakable helped make that more obvious for readers. I got a lot of satisfaction from telling his heartbreaking backstory and his side of their love story. That said, I believe Easy will always be the most important thing I’ll ever write.

Kterou z těchto dvou knih máš raději – Easy nebo Breakable?
Jsou to tak rozdílné knihy, a přece tak propletené. Miluju Landonův příběh. Podle mě to byl on, kdo byl „zachráněn“, a myslím si, že Breakable pomohlo k tomu, aby to pro čtenáře bylo více zřejmé. Dostalo se mi hodně spokojenosti z vyprávění jeho srdcervoucího backstory (příběhu z minulosti) a jeho pohledu na jejich lovestory. To znamená, že věřím, že Easy bude vždy tou nejdůležitější věcí, kterou jsem kdy napíšu.


Could you tell us something about your other series – Between the Lines?
The BTL series has five main characters – two guys and three girls. Four of them are young Hollywood film actors. My son was a junior at New York University’s Tisch School of the Arts when I began writing the first book. (He’s now an actor living in LA.) Celebrities are more closely scrutinized than ever now, thanks to social media, and the general public feels the right to have a say about everything from their career choices to their relationships and choice of friends. The story began coming to me when I wondered how my son would handle complete strangers getting so involved in his life at such a young age.

Mohla bys nám prozradit něco málo o tvé další sérii – Mezi řádky?
Mezi řádky má pět hlavních postav – dva chlapce a tři dívky. Čtyři z nich jsou mladí Hollywoodští herci. Můj syn byl v prváku na New York University’s Tisch School of the Arts, když jsem tuto sérii začala psát. (Teď je z něj herec žijící v LA.) Celebrity jsou teď pod větším drobnohledem než kdy dřív, díky médiím a široké veřejnosti, která si myslí, že má právo vyjádřit svůj názor na vše - od jejich výběru kariéry až po jejich vztahy a výběr přátel. Příběh ke mně začal přicházet, když jsem přemýšlela, jak můj syn zvládne ty naprosté cizince, co se budou stále zapojovat do jeho života v takovém mladém věku.

***

Do you have your favorite writer and book?
By the time you’re my age, you’ve fallen in love with many books and authors! :) If I have to choose a favorite, I’d say Jane Austen. I discovered her books in my late twenties and quickly devoured everything she wrote, but Pride and Prejudice blew me away. To me, it’s the original perfect HEA romance novel.

Máš nějakého oblíbeného autora a knihu?
Když jste v mém věku, tak už jste se zamilovali do mnoha knih a autorů. :) Pokud bych si měla vybrat favorita, řekla bych Jane Austen. Objevila jsem její knihy ve svých raných dvaceti a rychle hltala vše, co napsala, ale Pýcha a předsudek mě dostal nejvíc. Pro mě je to originální a dokonalý romantický příběh s happyendem. 
(HEA = Happily Ever After = "A žili šťastně až navěky." – pozn. překladu)

***

Would you like to say something to your Czech readers?
Just a ginormous thank you. I’ll forever be astounded that something I wrote found its way around the world to be translated and read by people who may live lives quite unlike anything I’ve experienced, but who are still touched by the story I created. All I can think to say is thank you for reading. Thank you for letting Jacqueline and Lucas tell you their stories, and thank you for letting me tell you mine.

Chtěla bys něco vzkázat svým českým čtenářům?
Jen obrovské díky. Navždy budu ohromena, že něco, co jsem napsala, si našlo cestu okolo celého světa, aby to bylo přeloženo a čteno lidmi, kteří nejspíš žijí životy, jaké si neumím představit, ale kteří jsou stále dojati příběhem, který jsem vytvořila. Jediné, co mohu říci je, že vám za čtení děkuji. Děkuji, že jste nechali Jacqueline a Lucase, aby vám pověděli své příběhy, a děkuji, že jste mě nechali říct vám ten svůj.

***

Překlad je občas hodně volný, protože jsem nevěděla, jak co nejblíž odpověď připodobnit českým výrazům a slovním spojením. Snad se vám dnešní článek líbil. Snažila jsem se, abyste si jej mohli přečíst všichni - angličtináři i neangličtináři.
  
Stefanie G.

My special thanks belongs to Tammara Webber for this interview! ♥ You are simply amazing!

Snad nemusím připomínat, že pokud byste chtěli použít ikonku Author Interview nebo nějakou část rozhovoru, abyste mě uvedli jako zdroj. Děkuji!