Francis Cottham - Obyvatel (RC review)

„Měli bychom si dát odchod. Je třeba jít, než slušní lidé na druhé straně zdi ucítí smrad podělanýho úchyla.“

- Obyvatel, str. 5

Thrillerům a napínavým krimi žánrům jsem zatím ještě tolik nepodlehla, ale pak se objevil Obyvatel s anotací, která mě ihned zaujala a já si nemohla pomoct. I obálka byla úžasná. A tak jsem se do ní pustila a neodložila ji až do konce. 

Obyvatel byl vydaný roku 2013 nakladatelstvím Galatea, má 256 stran a za překlad můžeme vděčit Sylvě Švihelové.

Každý rok se miliony svobodných žen na celém světě nastěhují do nového bytu, ale jen málokterou napadne, že ani vlastní domov nemusí být ostrovem bezpečí.

Mladá lékařka Juliet Devereauová, jejíž manželství se nečekaně ocitá v troskách, zoufale hledá přijatelné místo k bydlení v Brooklynu. Potřebuje získat zpět ztracenou životní rovnováhu a začít nový život. Nemůže uvěřit svému štěstí, když konečně najde krásný a prostorný byt s výhledem na Brooklynský most. Vše se zdá být naprosto ideální… až příliš ideální…

V průběhu několika týdnů ji záhadné události vedou k podezření, že v bytě není sama, a nemůže se zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Podivné zvuky, které ji v noci probouzí, silueta muže, stojící v jejím pokoji… Její obavy však nejsou dílem zjitřené fantazie, ohrožení je až příliš reálné a o to hrozivější. Juliet je proti své vůli zavlečena do děsivé hry na kočku a myš a neexistuje žádná jistota, zda z ní vyjde živá.

Francis Cottham se narodil a vyrůstal v Southportu v Lancashire. Absolvoval studium historie na Kentské univerzitě v Canterbury. Svoji kariéru zahájil jako žurnalista, nyní se věnuje jen psaní beletrie a žije v Kingston upon Thames. Mimo jiné píše i paranormální thrillery knihy pod pseudonymem F. G. Cottham.

Nové bydlení a nový život.

Když chcete udělat za svým starým životem tlustou čáru a začít nový, úspěšnější a lepší život, pravděpodobně mnoho z nás si řekne, že bude nejlepší začít u nového bydlení. A tak to vyřešila i hrdinka tohoto příběhu. Julie Deverau mi byla hned od začátku sympatická, a bylo těžké s ní nesoucítit. Po tom, co se jí přihodilo se snažila na minulost svým způsobem zapomenout a v tom jí pomáhala její nejlepší těhotná kamarádka Sydney se svým manželem Mikem. Na nějakou dobu poskytli Julii střechu nad hlavou, než si sama uvědomila, že musí rychle hledat nové bydlení, protože u Sydney dlouho zůstat nemůže. 
Je zajímavé sledovat, na jaké byty k pronájmu Julie narazí, a jaký si nakonec vybere. Nové bydlení a nový život pro Julii znamená hodně, a tak doufá, že právě tento byt je ten pravý. 

Dál bych musela použít mnoho spoilerů, abych Vám přiblížila děj, tak vám muset stačit, že od té chvíle, kdy se pro tento nový byt Julie rozhodla, jsem se nestačila divit, jakým směrem se děj odvíjel, a byla jsem opravdu občas překvapená natolik, že mi i spadla čelist! 

Nejsem paranoik, jen vím, že se mě někdo snaží dostat.

- Obyvatel, str. 68

Vyprávění.

Děj je vyprávěním, jakoby divák celý příběh sledoval. Úžasným překvapením pro mě bylo, když se děj začal rozvíjet dvěma pohledy, první byl zaměřený na Juliet a druhý na oslnivého mladého muže, který by nejspíš okouzlil svým chováním každou ženu - Maxe, Julietiného nového domácího, který ji ihned učaroval.

Pocity, postřehy a doporučení. 

Nebudu lhát, když řeknu, že mě tato kniha svým způsobem vyděsila. Vážně jsem dlouhé chvíle poté, co jsem knihu odložila, jen tak seděla a přemítala, jak je celý ten Cotthamův nápad děsivý a úchylný! Už napořád budu mít hrůzu z bydlení v bytě nějakého starého domu. A nekecám, když říkám, že jsem měla občas v pokoji při zhasnutých světlech nutkání zase rozsvítit, protože jsem měla pocit, že na mě někdo kouká. :D Já vím, klišé! 
Tohle byl můj první thriller (nepočítám Návrat z temnoty). Když jsem knihu začínala číst, myslela jsem, že to je detektivka, ale to byla chyba. Detektivka to není. Žádné krimi. Jen šílený nápad jednoho spisovatele, jak vyděsit ženský a odradit je od bydlení ve starých amerických bytech. 

Na druhou stranu ale musím říct, že zdlouhavé uvedení do děje bylo celkem náročné. Stejně tak mi pak přišel zbytečně natažený konec. Poslední dvě kapitoly už bych vyškrtla, ale je to jen taková maličkost, která se dala zvládnout.

Co se týče stylu, kniha se výborně četla. Krátké kapitoly mě nutily číst dál a dál, takže jsem nemohla přestat. A čeština byla taky parádní přes to, jak nemám ráda vyprávění. Tím, jak Cottham zvolil dvojí pohled se děj alespoň trochu změnil a občas mě tak nechal čekat na napínavé scény, které měly zrovna přijít. 

Jak bych knihu ohodnotila? Doporučila bych ji? Samozřejmě! Sama obálka slibuje napínavý děj, a i když jsem napětí čekala trochu víc, děj tím nijak zvlášť netrpěl a vynahradily ho jiné pocity. Takže pokud se rádi občas bojíte, máte rádi napětí a záhady a rádi na hlavní hrdiny křičíte, když dopředu víte, co přijde, a pak na ně jen bezmocně koukáte, jak o ničem neví, Obyvatel je jednoznačně pro vás! Navíc si myslím, že si ho užijí i ti, kteří v tomto žánru nejsou tak sběhlí. :) 

„Je to jako tichý, nervy drásající křik. Jakoby zdi naříkaly. Je to nesnesitelné. Co se tu stalo?“

- Obyvatel, str. 36

Zajímavost: Filmová adaptace!

Když jsem hledala obrázek originálního přebalu knihy a vykoukla na mě tvář Hilary Swank, musela jsem najít filmovou adaptaci této knihy - a tadá! Našla jsem ji! Samozřejmě hned :D Film byl natočen roku 2011, v hlavní roli je výše zmiňovaná Hilary Swank a další známou tváří je Jeffrey Dean Morgan.

Před tím, než bych vám říkala, zdali film stojí za shlédnutí, jsem se na něj podívala sama, a tak si můžete přečíst i názor na tuto adaptaci, která je, jak už to u nich bývá, o hodně slabší, než kniha.   

Abych řekla pravdu, kdybych knihu nečetla, nejspíš by mi ze začátku dlouho trvalo, než bych přišla na to, o co ve filmu jde, a kde je hlavní zádrhel. Hilary se totiž téměř ihned stěhuje, aniž by se vysvětlilo proč. Bylo pro mě těžké Jeffreymu uvěřit jeho masku, jelikož ho znám dobře například z P.S. Miluji tě a má tendenci se stále uculovat. 
Film byl celkově ze začátku celkem slibný i přes velké nedostatky a ráda bych řekla, že byl dobrý až do konce, ale to bohužel nemůžu. Závěr, který má být nejnapínavější byl příšerný! Opravdu přitažený za vlasy a přehnaný, jak to jen šlo. Což ve mně vyvolalo pocit, že už si ho díky tomu nikdy nepustím a raději si znovu po čase přečtu knihu. :)

)

Ukázky

„To nedává smysl, jestliže je majitelem budovy,“ řekl Mike. „Taková nemovitost má obrovskou hodnotu. Ten chlap musí mít kupu peněz.“

„Pár miliónů určitě,“ poznamenala Sydney.

„Nenapadlo by tě to, kdybys ho viděla,“ řekla Juliet.

Sydney protáhla obličej. „Copak? Vypadá nějak zanedbaně?“

Juliet se pobaveně rozesmála, snad poprvé od svého rozchodu s Jackem. Byl to příjemný a osvobozující pocit. „Chci říct, že nemá žádné afektované způsoby, chová se prostě jako obyčejný nabručený dělník. A nemyslím si, že je to jeho pravá povaha. Spíš je dost plachý a udržuje si odstup. A má neuvěřitelně zelené oči.“

„Jo, tichá voda břehy mele,“ poznamenala Sydney. „S takovými typy bývá těžká práce. Může z nich koukat nějaký užitek, ale stojí to dost úsilí. Bývají komplikovaní a musí se jim věnovat. Osobně preferuji jednodušší muže, co na srdci, to na jazyku, neboť jejich chabý intelekt jim ani jinou volbu nedává.“

„Díky, miláčku,“ ozval se Mike. „Mám tě taky rád.“ - Obyvatel, str. 52 - 53

-

„Je tady pár problémů. Mobilní telefony nemají nejlepší signál. To některým lidem vadí.“

„To je v pořádku, pořídím si pevnou linku.“

V tom okamžiku otřáslo budovou hluboké burácení. Pod chodidly ucítila chvění, vylekalo ji to.

„Linka F,“ sdělil Max.

„Panebože…“

Pokračoval do koupelny, Juliet za ním. Rachot projíždějícího vlaku pod nimi pomalu odezníval a pak byl zase klid.

„To je trasa pro údržbu, co vede pod budovou,“ vysvětloval. „Většinou ji používají v noci. Asi tomu nebudete věřit, ale dá se na to zvyknout. Jednoho dne zjistíte, že už to ani nevnímáte.“

Otočil se a Juliet mu byla stále v patách. Říkala si, že tato invaze do jeho osobního prostoru ho možná rozčiluje, soudě podle jeho výrazu, ale nějak si nemohla pomoci. Byla dychtivá a napjatá. Upřímně řečeno, ten byt prostě chtěla.

„Budu potřebovat vaše číslo sociálního pojištění a tři reference.“

„To všechno vám můžu poskytnout, včetně potvrzení o zaplacení daní za posledních pět let, jestli chcete.“ - Obyvatel, str. 49

-

„Pokud jde o to, bez čeho nelze žít,“ prohodil Mike, „přinesli jsme pár lahví.“

Juliet, která stále ještě držela v náručí jejich kabáty, byla trochu zmatená. Mike přišel s pekárnou a Sydney ve svém požehnaném stavu celkem omluvitelně nenesla vůbec nic.

„Howard Hughes nám nabídl, že to přinese nahoru,“ vysvětlil Mike.

Sydney se chichotala. „Miku!“

„No ten tvůj stydlivý milionář,“ pokračoval Mike. „Potkali jsme se dole ve vstupní hale, potýkal jsem se s tím, jak to všechno vynesu a on se nabídl. Sydney mi ve výtahu prozradila, kdo to je.“ Ohlédl se směrem ke dveřím. „Říkal, že to přinese za vteřinku. Doufám, že se s tím někam nezdejchnul. S těmihle samotářskými týpky nikdy nevíš, na čem jsi.“

Sydney mu zmáčkla paži.

Mike pokračoval směrem k Juliet. „Beztak už se s tím schoval někde ve slepě, hltá víno rovnou z hrdla do hrdla, a prozpěvuje si u toho Dylana. I když vlastně spíš Cohena, soudě podle jeho vzhledu. Je tady v budově sklep?“ - Obyvatel, str. 108

Hodnocení:
4,5 hvězdičky z pěti

Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si Obyvatele pořídili domů, můžete tak udělat přímo ZDE.

Děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí recenzního výtisku!

Stefanie G.





Obálka ČR:  Bux.cz
Originální obálka: Goodreads
Anotace: Galatea
O autorovi: přebal knihy
Obrázek Brooklynského mostu: DS World's Lands
Obrázek Brooklynu: Brooklyn.com