neděle 23. března 2014

Jill Hathaway - Děsivé splynutí #1 - Vidím to, co vrah (RC review)

- Vidím to, co vrah, str. 6

Uff... Ještě nikdy pro mě nebylo těžké napsat recenzi na nějakou knihu. Ale vše je jednou poprvé. Na sérii Děsivé splynutí jsem byla už dlouho moc zvědavá. A to i přes celkem odrazující obálku, která nijak nesouvisí s dějem. Když ke mně kniha nakonec dorazila, byla jsem ráda a nemohla se dočkat, až se do ní začtu, pak přišlo ale jakési zklamání a rozporuplné pocity... Více se dozvíte v recenzi.
Vidím to, co vrah je prvním dílem Děsivého splynutí. Vydalo jej nakladatelství Fragment roku 2012, má 271 stran a za překlad vděčíme Michaele Škultéty.



Středoškolačka Vee je normální dívka, která řeší problémy jako každý teenager. Kromě toho však trpí poruchou spánku, která způsobuje dočasné bezvědomí. Během tohoto stavu se Vee ocitá v těle jiných lidí a vidí jejich očima. Jednoho dne se ocitne v těle vraha, který má na svědomí smrt její nejlepší kamarádky. Tento čin zamaskoval jako sebevraždu. Brzy poté zemře další dívka a Vee se začne strachovat o svou mladší sestru.
Stojí před rozhodnutím, zda pátrání ponechat na policii, nebo se do něj pustit na vlastní pěst. Dokáže vrahovi jeho vinu?


Jill Hathaway se narodila v americkém státě Iowa a je středoškolskou profesorkou angličtiny. Vystudovala University of Northern Iowa a poté získala titul MA v oboru literatura na Iowa State University. Nyní učí, píše a žije se svým manželem a malou dcerkou v oblasti Des Moines. Vidím to, co vrah je její debut.


Převtělování a vražda

Nápad, který měla Jill s hlavní postavou Sylvií - neboli Vee - byl úžasný. Převtělovat se do jiných lidí, vidět jejich očima to, co se děje a to všechno pomocí předmětu, ve kterém zanechali nějaký emocionální otisk. Nápad mě nadchl a já se těšila na jeho zpracování. To mě bohužel trochu zklamalo. Myslela jsem si, že bude trošku víc propracovaný. 
A pak je tu samotná vražda. Řekněme, že plusovým bodem pro Jill bylo, že jsem až do konce stále přemýšlela, kdo může být vrahem. Ale samotná vražda... Řekněme, že jsem doufala v něco víc.


- Vee, Děsivé splynutí, str. 23

Vee
Vee na mě už od začátku působila jako taková nemastná a neslaná osoba. Sice ji poznamenala smrt matky a díky tomu musela svoji mladší sestru Mattie vychovávat sama, protože to jejich táta, který je stále v nemocnici, nezvládal, ale čekala jsem od ní trošku víc rebelie. Tak jsem ji alespoň odhadovala podle těch růžových vlasů. Čekala jsem, že bude praštěná, divoká a utržená ze řetězu, ale bohužel. Tím ale neříkám, že byla špatná, to ne. Měla svoje tajemství, svoje vnitřní boje a já si ji ke konci celkem oblíbila.


- Děsivé splynutí, str. 63

Rollins vs. Zane
Nevím, jak přesně vyjádřit pocity z Rollinse... Je to Veein nejlepší kamarád. Pro ni opravdu jen kamarád, ale na něm jde vidět, že ji má rád mnohem víc. I přesto jsem ale nebyla jeho největší fanynka. 
Mnohem víc si mě získal právě Zane, nový kluk na jejich střední škole. I když mi přišlo, že k němu Vee projevuje city až moc brzy... Ale jako pravděpodobná dvojice se mi líbili mnohem víc. 

- Vee, Děsivé splynutí, str. 85

Pocity, dojmy a doporučení
Jak jsem psala v úvodu, ještě nikdy se mi zatím nestalo, že bych začínala psát recenzi a nevěděla vůbec, co mám napsat. Většinou se mi plány rodí v hlavě už při čtení knihy a dělám si poznámky, co chci vypíchnout a o čem vám chci říct, ale tady... Nic. Vyděsilo mě to natolik, že jsem recenzi začala tvořit, když mi zbývalo posledních (nejakčnějších) sedmdesát stran do konce. Ty jsem si následně celkem užila a Jill mě i v závěru šokovala (skoro mi ukáplo i pár slz :D). 
Co se týče mých pocitů a dojmů z knihy, jsou takové... Nijaké. Celkově se mi příběh četl dobře, i když mi trvalo, než jsem se začetla, protože uvedení do děje je celkem zdlouhavé. Nakonec mi kniha utekla před očima tak rychle, že jsem byla včera večer překvapená její poslední stránkou, která mi zbývala. 
Tím, že byla Vee taková nemastná neslaná jsem se do ní nemohla naplno vžít, ale asi jsou to jen mé pocity. Jiní čtenáři by třeba řekli, že byla kniha úžasná a Vee skvělá.
Ale i přes tyto pocity bych knihu doporučila všem, které baví záhadné vraždy, kdy až do konce nevíte, kdo je vrah a jen se o tom dohadujete. V tom mě Jill příjemně překvapila. Pro mladší čtenáře (Fragment uvádí od patnácti let, já bych zase věkovou kategorii snížila) bude kniha napínavá, je v ní špetka romantiky, nějaký ten vztah a hlavně dvě mrtvé roztleskávačky! Možná si ji užijí i někteří starší čtenáři, jako já. Nemůžu říct, že se mi kniha nelíbila, svým způsobem se mi líbila a byla dobrým oddechovým čtením na jeden den.


- Děsivé splynutí, str. 239



Hodnocení:
3,5 hvězdičky z pěti (- trochu nadprůměr, i když si myslím, že 3,5 hvězdičky je hodně...)




Pokud se vám recenze líbila a navnadila vás ke koupi této knihy, můžete si ji objednat přímo ZDE.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Stefanie G.




CZ obálka a anotace: Fragment
O autorce: kniha Vidím to, co vrah
Obrázek autorky a originální obálka: Goodreads
Doplňující obrázky: http://inthecastleinthesky.tumblr.com/, http://nphsathletics.com/, http://heckyespinkhair.tumblr.com/

1 komentář:

  1. Knížku jsem četla a moc mě nezaujala, možná to není můj šálek kávy, taky mi přišla cílená na mladší čtenáře, než jsem já. Ani tak to ale nebylo (tak) špatné. :)

    OdpovědětSmazat