"Roberte, tohle je vážně práce na hovno," oznámil mi Johnny. Hrklo ve mně. "Poslední dva dny jsem strávil v autě v jednom oblečení. Jsem fakt nasranej, nevyspalej, Sue mi nechala v hlasovce velice nehezký zprávy, takže jí budu muset koupit něco hodně drahýho. A ještě ke všemu jsem tu s nadrbaným Giuntou, kterej kňučí, že chce zpátky do azyláku. Řeknu ti... Příště se na jakoukoliv ženskou, co tě bude mít za úkol zabít, ale pak si to rozmyslí, totálně vyseru. Přísahám."
- Johnny k Robertovi, Nepřítel mého nepřítele, str. 138
První díl série Bavettovi byl naprosto úžasný! Kačka Petrusová mě
jím okouzlila a já se nemohla dočkat, až se začtu do dalšího dílu. Ale byla
jsem tak našená i z něj? To se dozvíte v recenzi!
Dluhy se musí
platit. To ví i bývalá policistka Joan, která má závazek vůči samotnému králi
drogového podsvětí. Ten se nyní hlásí o splacení dluhu a jako pojistku unese
Joaninu malou dceru Amy. Zvládne Joan zabít Roberta Bavettu, jednoho z vůdců
italské mafie, a dostat svou dceru zpět? Co když existuje ještě jiný způsob,
jak Amy zachránit?
Série: Bavetovi
Autor: Kateřina Petrusová
Díl v pořadí: 2.
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 360
Klíčová slova: romantika, napětí
Přibližný doporučený věk: 18+
Fragment: 299 Kč / online 254 Kč
Kateřina Petrusová je spokojená manželka, pyšná matka a psavec, chvílemi hodně líný a nepravidelný. Psaní se věnuje více než sedmnáct let – povídky, pokusy básničky, blogové zápisky i pár úplně opravdových článků na internetu. Psaní je pro ni relax a zábava. A sama říká: „A pokud pak čtení toho, co napíšu, pobaví i někoho dalšího, je to další, úžasný bonus.“ [oficiální web autorky]
Robert nebo Bobby?
Kateřina Petrusová má opravdu dar vyprávění a úžasný talent.
Nepřítel mého nepřítele byla již druhá kniha, kterou jsem od ní četla, a
rozhodně mě nezklamala.
Tentokrát se v příběhu nevěnuje osudu Michaela a Paige, ale druhému Bavettovi – Robertovi a Joaně, které drogový boss, Toro, unesl dítě, a žádá po
ní, aby mafiána Roberta zabila. Jen tak dostane svoji holčičku zpět.
Joana se nechá dobrovolně zmlátit a přijímá novou identitu – Jane,
týrané ženy v domácnosti, která jde hledat útočiště do azylu, který patří
právě Bavettovým. Na akce v terénu a změny osobností je jako bývalá
policistka zvyklá. Navíc při představě její dcery kdo ví kde, je schopná se do
role vžít víc než kdokoliv jiný. Děsí ji, jak sama uvažuje nad tím, jak onoho
Roberta Bavettu zabije, kdy k tomu dojde, a jak má proboha splnit Torův úkol
– nejdříve se k němu dostat blíž jako jeho asistentka a pak zakročit.
Jenže tato možnost se jí naskytne dřív, než si myslí. Ale s ní přijde i
otázka – je Robert Bavetta opravdu takové zlo, jak jí Toro navykládal? Kterému
z nich má důvěřovat?
Musím se přiznat, že i když se mi příběh jako celek líbil, na
začátku mi dlouho trvalo, než jsem se do něj začetla. Chyběl mi vtip a
nadsázka. Chápala jsem, že by se to do takto traumatického příběhu těžko
zasazovalo, ale i přesto… Jo, mi prostě tolik nesedla. Naštěstí se to brzy
otočilo a já příběh doslova hltala. Jenže zase jen do určité doby. Pak přišly
scény a zápletky, které pro mě byly zdlouhavé. Ano, byly pohodové a do příběhu
patřily, ale já už prostě chtěla vědět, co se bude dít dál a né se tímhle
zdržovat. J
Co se mi ovšem líbilo moc, bylo využití dvojího pohledu na příběh –
Joanin i Robertův. Katka se dokonce snažila i o „chlapskou mluvu“, ale občas to
bylo až příliš sprosté a přehnané. Nevadilo mi to, to ne. Jen jsem si to prostě
uvědomovala. A to stačilo. I přesto jsem to oceňovala. Stejně tak jako využití
již známých postav z předchozího dílu. Ať už se jednalo o Johnnyho nebo
Kobru, Henryho, Theresu či dokonce o Michaela a Paige! Obzvlášť z těch dvou
jsem byla nadšená! I když mi přišli trošku jiní, než jsem si je pamatovala. To
ale nebylo na škodu. J Také se objevily i postavy nové – například ruský podrazák Volkov,
Toro nebo malá Amy, dcera od Jo, která rozhodně neváhá a Roberta v cuku letu
přejmenovává na Bobbyho (oni přece jednoho Roberta ve školce taky mají a říkají
mu Bobby). Musím říct, že ta malá prostě příběh pokaždé oživila.
A jak už to tak bývá, určitě i vy sami předpokládáte, že se mezi
Jo a Robertem něco vytvoří. Něco nečekaného. Jenže taky něco, co není zrovna na
tom správném místě. Jo přece jen stále touží po tom, aby se jí dcera vrátila
domů a Robert ji jen rozptyluje…
Tím, jak jsem se ze začátku příliš nudila a ke konci taky, jsem
zvažovala, že bych příběhu dala jen 3,5 hvězdičky, jenže tak špatný ten příběh
vážně nebyl. Jenže ani na 4,5, tak jsem totiž ohodnotila první díl. A tomu se
tento z mého pohledu prostě nepřiblížil. Takže jsem skončila u 4 hvězdiček
– po pěkně dlouhém přemýšlení. Rozhodně to není tak, že by si ty čtyři
hvězdičky příběh nezasloužil. Zaslouží si je oprávněně. Jen jsem byla na
pochybách, o kolik se mi tento díl líbil méně. Jenže ono je to také tím, že ten
první díl měl prostě originální a neotřelou zápletku, na kterou jsem zatím
nikde nenarazila. Kdežto tento už tak originální nebyl.
Každopádně tak či tak je to skvělé, oddechové i napínavé čtení.
Možná vám bude chvíli trvat, než se do něj dostanete, možná ne. Každopádně si
myslím, že pokud se vám líbil první díl, tento se vám bude líbit také. A pokud
jste od Kačky Petrusové nic nečetli, zkuste Bavettovi, Michael i Robert za ten hřích
jednoduše stojí J
Hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat