Jenže dvůr je prázdný. Je to zase ten smutný obdélník naší nemovitosti jako předtím, zanedbaná zahrada a kůlna s pavučinami na okně. A vzadu u plotu nikdo nestojí. Pokud tady vůbec byl, ten hrozný muž, který páchá hrozné věci, je pryč.
- Zloděj příběhů
Patrick Rush, novinář ze známého celostátního deníku
National Star, chová od dětství ambice stát se spisovatelem. Běžné životní
starosti mu nedovolují, aby se této své touze věnoval naplno. Poté, co ovdoví,
zůstává sám s malým synem, který pro něj znamená všechno.
Jednoho dne náhodou narazí na inzerát propagující kroužek
tvůrčího psaní a rozhodne se, že to zkusí. Pokusy jeho kolegů v kroužku se
nesou vesměs v horrorovém ladění. Jenže literární žánr se brzy začíná mísit se
skutečností. Dochází k vraždám, které se podobají tomu, co v kroužku ze své
práce předčítala jedna z účastnic. Navíc Patrickovi někdo unese synka.
Autor ke svému záměru využívá přechodů mezi světem snů,
světem literatury a světem reálným. Čtenáře vede tam, kam potřebuje, aby celek
vyzněl dokonale dramaticky. Poskytuje řadu stop, jejichž počet se ale až do
konečného vyvrcholení nezužuje...
Originální název: The Killing Circle
Série: -
Autor: Andrew Pyper
Díl v pořadí: -
Nakladatelství: Jota
Překlad: Jindřich Manďák
Počet stran: 332
Rok a měsíc vydání: 2014/08
Klíčová slova: thriller,
napětí
Přibližný doporučený věk: 18+
Jota: 328 Kč / online 262 Kč
Andrew Pyper (*1968) je autor řady úspěšných románů, mj. mezinárodních bestsellerů Ztracené dívky a Zloděj příběhů (od deníku The New York Times získal ocenění krimiromán roku). Některé z jeho románů čekají filmové adaptace. Kniha Démonolog získala velké množství literárních ocenění, byla zvolena nejlepší knihou roku deníkem The Globe and Mail, stala se kanadským bestsellerem č. 1 a Amazon ji zařadil mezi dvacítku nejlepších titulů roku 2013. Démonolog dosud vyšel v 15 zemích světa. Práva na filmové zpracování zakoupilo studio Universal Pictures a producentem filmu je Robert Zemeckis.
Po tajemstvích a záhadách Pyperových knih můžete pátrat na jeho webové stránce www.andrewpyper.com. Autor vystudoval anglickou literaturu a práva. Žije v Torontu. [Jota]
Sandman
Pyperův Démonolog mi vzal dech. Sice mě nenadchl, možná spíš
trošku vyděsil, ale už tehdy jsem byla rozhodnutá, že si přečtu i jeho další
knihu – Zloděje příběhů! Nejenže obálka byla stejně úžasná jako u Démonologa,
ale i anotace slibovala napínavý příběh. A musím přiznat už teď na začátku, že
tato kniha se mi líbila mnohem víc!
Zloděj příběhů je příběh muže jménem Patrick Rush, který po smrti
své manželky sám vychovává svého syna. Je nespokojený se svou prací, se svým
životem a jedinou radost mu přináší právě jeho malý ….
Děj začíná retrospektivou, únosem jeho malého synka, a pokračuje
příběhem, který tomuto únosu předcházel.
Patrick chtěl být vždycky spisovatelem, a když jednoho dne narazí
na nabídku do spisovatelského kroužku, ani sám neví, jak se do něj přihlásil.
Conrad White, muž, který kroužek vede, je bývalý emigrant, který se teprve
nedávno vrátil zpět do Toronta. Všichni účastníci jeho kroužku jsou
zapamatovatelné osobnosti. I přes jejich vágní a nezajímavé příběhy. Tedy až na
jeden. Na ten, ze kterého mrazí. A i vy, čtenáři příběhu v příběhu, se
chcete dozvědět víc, i když vás to děsí. Je to právě tento příběh, který
nastartuje celý koloběh vražd a tajemství. Příběh se stínem jménem Sandman.
Postav je ve Zloději příběhů nespočet. Dlouho mi trvalo, než jsem
si je všechny zapamatovala. Především ty ze spisovatelského kroužku. Některé
jsem si pletla skoro až do konce. Většinou jsem si spíš vybavila jejich příběhy
a podle nich jsem si je zařadila do vztahu, který měli s Patrickem. A když
se k těmto postavám připočítají ještě jeho kolegové z práce
nebo detektiv vyšetřující ty děsivé a násilné vraždy, je postav opravdu
požehnaně. Ale každá z nich má svůj neuvěřitelně propracovaný charakter a
svůj životní příběh.
V originále se kniha jmenuje The Killing Circle – Zabijácký kroužek.
Jak tento, tak český název knihu dokonale vystihuje. Ten český navíc prozrazuje
o něco víc, než by měl.
Postava samotného Patricka vám asi bude chvílemi lézt na nervy –
přece jen se utápí v alkoholu víc než je zdrávo a jeho závistivá povaha
vůči ostatním spisovatelům je na stupnici od jedné do deseti tak patnáct. Pyper
to v tomto ohledu přece jen trošku přehání. Ano, asi každý začínající
spisovatel tak nějak závidí těm ostatním a rád by svoji knihu taky konečně
držel v ruce, ale na odiv svoji závist přece tolik nedávají, nebo ano?
Může se zdát, že námět Zloděje příběhů kopíruje Démonologa. Především v muži,
který sám vychovává dítě, které se mu ztratí. Ale je to spíše naopak. Démonolog byl v originále vydaný v roce 2013, kdežto Zloděj příběhů v roce
2008. I přesto si ale myslím, že Zloděj příběhů je o hodně lepší. Zapůsobil na
mě, nemohla jsem se od něj odtrhnout, i když mě děsil. A když už jsem tušila,
kdo za vším je, kdo je Sandman, ukázalo se, že se pletu. Ačkoliv mnoho z vás
by mohlo namítnout, že jste věděli už od půlky knihy, jak to vlastně je, myslím
si, že i vy sami budete napjatí až do konce a takový závěr, jaký si Pyper
tentokrát vymyslel, očekávat nebudete.
Tím mi nezbývá nic jiného, než vám tuto knihu jednoznačně doporučit!
A pokud se pro Pypera teprve rozhodujete, asi bych vám řekla, abyste si nejprve
přečetli Zloděje. Pyper má totiž svůj specifický styl vyprávění. Ne každému
může sednout. A když se ohlížím zpětně, jsem ráda, že mě Démonolog neodradil od
přečtení jeho další knihy. I přes to, že jsou tyto dvě knihy v zásadě podobné,
jsou vlastně naprosto odlišné. Takže pokud máte rádi thrillery, které zavání duchařinou, s mnohačetnými vraždami a napínavým koncem, rozhodně dejte Zloději příběhů šanci!
Dnes lidé nečtou tolik jako dřív. Viděli jste studie, máte doma teenagery, byli jste v nákupním středisku - už to víte. Jenže je tu něco, co možná nevíte:
Čím méně lidé čtou, tím víc chtějí psát.
- Zloděj příběhů
Hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat