Julianna Baggott - Čistý #1 - Čistý

"Vzpomínky jsou jako voda."

- Čistý, str. 341

Konečně! Trošku pozdě, ale přece. :) Snad se moc nezlobíte a recenzi na Čistého, která patří do projektu Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Čistý, si i přesto přečtete, i když, nutno podotknout, není úplně vychvalující. 

Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.

Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.

Originální název: Pure

Série: Pure

Autor: Julianna Baggott

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Jota

Překlad: Naďa Funioková

Počet stran: 528

Rok a měsíc vydání: 2014/06

Klíčová slova: sci-fi/fantasy, dystopie, apokalypsa, mutace

Přibližný doporučený věk: 16+

Jota: 378 Kč / online 302 Kč

Goodreads

Julianna Baggottová je známá také pod pseudonymem Bridget Asher nebo N. E. Bode. Vydala již sedmnáct knih – romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Čistý je její první dystopie a jeho filmová práva byla prodána společnosti FOX 2000.

Julianně bylo dvacet dva, když začala vydávat první krátké povídky a její první novela se prodala již v jejích dvaceti. Poté, co obdržela titul M.F.A. na univezite v Severní Karolíně, vydala svůj první román Girl Talk, ten se stal národním bestsellerem.

V současné době je docentkou na Floridské státní univerzitě na katedře tvůrčího psaní. Také je zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed. S manželem Davidem Scottem vychovávají čtyři děti. 
[Zadní obálka knihy, oficiální stránky autorky]

Jen vyvolení zůstanou Čistí!

Nejspíš vás k přečtení této knihy naláká nejen její obálka, ale také přirovnání k sérii Hunger Games, tak jak tomu bylo i u mě. Nenechte se ovšem tak lehce zmást. Příběh je sice chvílemi dost drsný a Julianna nejde pro brutalitu daleko, ale k Hladovým hrám má děj daleko.

Na začátku se seznámíte s příběhem z pohledu mladé dívky jménem Pressia, která jako malá přežila Explozi a nyní žije s dědečkem ve zpustošeném bývalém holičství. Z místa, kde bydlí, zbyla jen hromada sutin a lidé, kteří přežili, jsou zmutovaní. Například Pressia má místo jedné ruky hlavu mrkací panenky, která se jí natavila při Explozích na ruku. Její děda má zas v krku přirostlý větrák. Pak jsou tu také lidé, kterým se říká Blíženci. To znamená, že k sobě při výbuších srostli dohromady. Můžou být dva, ale také více.

Pro každého, kdo slaví šestnácté narozeniny, si přijde tak zvaná OSR (Operace Svatá revoluce). Pokud jsou mladí až příliš zmrzačení, slouží jim jako živý terč. Pokud se dají využít, stanou se z nich vojáci.

Příběh by byl moc jednoduchý, kdyby byli všichni rozdělení na ty, co okolí vládnou a na ty, co se snaží přežít, takže vám musím prozradit, že Pressiin pohled na situaci není jediný. Kapitoly se občas střídají a dalším, s kým se seznámíte je Partridge, kluk, který měl při Explozích štěstí a stal se tak Čistým žijícím v Dómu. Na místě, kde všichni vyvázli bez zranění. Na místě, které je přísně organizované. Na místě, kterému šéfuje jeho otec.

Musím se přiznat, že kdybych vám měla ujasnit ve zkratce celý děj, seděli byste u recenze nejspíš pěkně dlouho a nakonec byste naznali, že knihu ani nemusíte číst. A to nechci. Pro vás je důležité, že Partridge není v Dómu tak úplně nejšťastnější a po jisté návštěvě místa s osobními věcmi zemřelých, naplánuje útěk. Ten ho zavede až k Pressii.

Pressia se mezitím seznámí s Bradwellem, klukem, který má spoustu konspiračních teorií o Explozích. Teorií, které jsou spojeny s Dómem a s Partridgeovým otcem.

Ve chvíli, kdy se Partridge a Pressia setkají, nastává hon za tajemstvím a spousta toho, co jste si mysleli, že vám připadá jasné, se začíná komplikovat.

Mimo tyto dvě hlavní postavy se na děj podíváte ještě ze strany El Capitana, důstojníka v OSR, a Lydie, dívky, která nevědomky pomohla Partridgeovi utéct.

Pocity a doporučení

Stále moc dobře nechápu, proč je Čistý přirovnáván k Hunger Games. Je to snad kvůli agresivitě? Brutalitě (z části)? Dómu, který připomíná Kapitol? Nebo kvůli Orgiím smrti, které pořádala OSR? Protože pokud byste měli pocit, že někoho zavřou do Arény a má bojovat o svůj vlastní život, o to tu nejde. Možná je podobná myšlenka s nadřazeným Kapitolem – Dóm má také všechno pod palcem. Ale tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Stejně bych se mohla ptát, proč ne třeba Divergence? Nebo jiný apokalyptický scénář?

Moc jsem se na příběh těšila. Vypadal originálně, napínavě. Nemohla jsem se dočkat, až se do něj začtu. Jenže s tím nakonec přišlo i jakési zklamání. Ne, neměla jsem žádná očekávání. Ani jsem si předem nečetla ukázku, jen anotaci. Byl to jedinečný nápad, který by podle mě šel trochu víc rozpracovat.

Pokud jste četli recenzi na Kostičase, nejspíš tušíte, že jsem psala něco v tom smyslu, že jsem byla ze začátku hodně zmatená, ale nakonec mi kniha prozradila vše, co jsem potřebovala a zorientovala jsem se ve všem.

Tady tomu tak nebylo. Stále jsem se až do poloviny knihy plácala v tom, jaký vztah k sobě mají OSR a Dóm, chtěla jsem víc informací o Explozích, přišlo mi podivné, že by lidé splynuli s okolními předměty a živočichy a zregenerovali se tak rychle (po deseti letech všichni žili téměř normálně)! V tomhle mě Julianna docela zklamala. Nebudu to tajit. Stejně jako ve chvílích, kdy jsem několik kapitol dopředu tak nějak věděla, co se odehraje. Dokonce jsem tušila i ten „největší šok“, který přijde okolo strany 320. Skoro nic mě vyloženě nenechalo s otevřenou pusou.

Další věcí, kterou jsem nemusela, bylo zdlouhavé vyprávění a popisování okolí. Každý čtenář má svoji fantazii a některá místa si stejně představuje podle sebe. Nepotřebuje vědět každičký detail.

Co se postav týče, s Partridgem ani s Bradwellem jsem neměla sebemenší problém. I El Capitana jsem si nakonec oblíbila. Ale Pressia… Ze začátku mi byla sympatická a tak nějak jsem s ní soucítila, ale pak mi připadala víc a víc… Nevím, jak to přesně říct… Sobecká? Naivní? Moc pubertální na to v jaké době se nacházeli?

Vím, že to nejspíš vyznívá, že knihu jen kritizuji, ale ono to tak úplně není. Jsou to jen postřehy, které mě v knize rušily. Nejspíš jsem měla po přečtení anotace trošku jinou představu. Akčnější. Napínavější. Méně předvídatelnou.

Přesto přese všechno se na další díl velmi těším, protože se přece jen chci dozvědět, jak to s Dómem a Explozemi vlastně doopravdy bylo. Něco mi napovídá, že příběh bude ještě víc zamotaný, než bylo naznačené v prvním díle. Co bych třeba ocenila, by byly zmínky o dalších kontinentech. (Copak se Exploze odehrály jen v USA? A proč by do toho pak Julianna pletla i Japonsko?)

Na závěr vám Čistého i přes mé rozporuplné pocity DOPORUČUJI, pokud máte rádi knihy jako Karanténa, Pátá vlna, Divergence či Hunger Games (ano, je tu určitá spojitost s vládnoucím Kapitolem). Pokud neznáte ani tyto knihy, Čistého vám doporučuji, protože i přes menší nedostatky překypuje nápaditým příběhem, na který jen tak nenarazíte. Je to děsivé, je to mrazivé a jen při pomyšlení na popisovanou událost budete třeštit oči a říkat si – proboha, jen ať jednou nepřijde něco podobného.

Takže pokud hledáte něco napínavého, nového, originálního a něco, při čem vás občas zamrazí v zádech, Čistý je ten pravý pro vás!

Trailer a upoutávka

Český a zároveň i americký trailer:

Česká audio upoutávka na knihu:

Rozhovor s Juliannou

Tentokrát to nebude bohužel můj vlastní interview, ale budu čerpat ze serverů Identity Theory a I am a reader snad se vám i tak bude rozhovor líbit.

Please tell us in one sentence only, why we should read your book. 

What if I tell you why you should read PURE and you start in and it’s the book for you and the world starts disappearing around you (just at the edges) and you’re so engrossed you ignore a tornado warning or something, and your whole house is ripped from the ground with you (and my book) in it? The question is too freighted with possibilities.

Prosím, řekni nám jen v jedné větě, proč bychom si měli tvoji knihu přečíst?

Co kdybych vám řekla, proč byste si měli Čistého přečíst a vy začnete a je to pro vás ta pravá kniha a svět okolo vás vám začne mizet (jen na okrajích) a jste do čtení tak zabráni, že ignorujete varování tornáda nebo něčeho jiného, a celý váš dům je vytržen ze země i s vámi (a mojí knihou)? Ta otázka je přeplněná různými možnostmi.

***

What inspired you to want to become a writer? 

I think I was listening. The thing you love has a way of claiming you, if you’re listening.

Co tě inspirovalo k tomu, že ses chtěla stát spisovatelkou?
Myslím, že jsem poslouchala. Věci, které milujete mají způsob jak si vás najít, když posloucháte. 

***

What was your favorite book when you were a child/teen? 

At 17, I read One Hundred Years of Solitude and it changed me.

Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha, když jsi byla dítě/teenager?
V sedmnácti jsem četla Sto roků samoty (Gabriel García Márquez - pozn.překladu) a to mě změnilo.

***

Is there a song you could list as the theme song for your book or any of your characters? 

There’s a song embedded into PURE. Pressia thinks it’s a lullabye but it’s actually a rock song. I won’t tell you which one — but it’s in there.

Je tu nějaká píseň, kterou bys mohla jmenovat jako hlavní pro svoji knihu nebo své postavy?
V Čistém jedna taková píseň je. Perssia si myslí, že je to ukolébavka, ale je to vlastně rocková píseň. Neřeknu vám která - ale je v knize. 

***

What is the best sentence you’ve ever written? 

Oh, it’s like picking my favorite child. I have four kids and thousands and thousands of sentences. Can’t do it. The other sentences will get pissed. Revolt. Madness will ensue. 

Jaká je nejlepší věta, kterou jsi kdy napsala?
Oh, to je jak vybírat si mezi dětmi to nejoblíbenější. Mám čtyři děti a tisíce a tisíce vět. To udělat nemůžu. Ostatní věty by se naštvaly. Vzbouřily by se. Následovalo by peklo.

***

Do you ever listen to music when you write? If so what’s on your ideal playlist? 

I listen to it before I write, but not during. For Pure, I listened to How Soon is Now by The Smiths. (And Thunder Road makes a cameo in the book. Hinted at.) 

Posloucháš někdy při psaní hudbu? Jestli ano, jaký je tvůj ideální playlist?
Poslouchám ji předtím, než začnu psát, ale ne při psaní. Před Čistým jsem poslouchala How Soon is Now od The Smiths. (A Thunder Roas je takovou hlavní písní. Naznačila jsem to.)

***

What is one of your vices? 

Dark chocolate (with sea salt). 

Jaké je tvůj zlozvyk?
Tmavá čokoláda (s mořskou solí).

***

What is one of your prejudices? 

Hummers. I judge Hummer drivers. 

Jaké jsou tvé předsudky?

Hummery. Odsuzuji řidiče Hummerů.

***

Favorite word? 

Cowlick. (*tuft of hair which grows in a different direction from the rest of the hair )

Oblíbené slovo?

Cowlick. ( = vlk, vlasy které rostou na opačnou stranu než ostatní)

Playlist

Léto s nakladatelstvím Jota

1. Znáte Čistého?
2. Julianna Baggott
3. Oficiální playlist od Julianny Baggott
4. Písně z Čistého
5. Trailery a upoutávky
6. Úryvek
7. RECENZE

Hodnocení:

4 hvězdičky z pěti (přidala jsem půl hvězdičky za konec, ten byl asi nejlepší z celé knihy)

Knihy lze zakoupit na internetových stránkách nakladatelství JOTA.

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Jota!

Stefanie G.

Bonus: FanArt

Obálka a anotace: Jota

Ostatní obrázky: Goodreads, trailer, deviantart, fanpop,