Kelley Armstrong - Nejtemnější síly #1 - Přivolávání

Duchové nejsou skuteční. Duchové jsou pro blázny. To, co jsem viděla, byly halucinace. Čím dříve se s tím smířím, tím dříve odsud vyjdu ven.

- Nejtemnější síly – Přivolávání, str. 68

Po dočtení Asyla jsem se vrhla na čtení další knihy s podobnou tématikou, a sice Přivolávání. Musím říct, že jsem knihou byla víc než jen nadšená!

Chloe vidí mrtvé lidi. Ano, jako ve filmech. Problém je, že vidět duchy v reálném životě znamená jednosměrnou jízdenku na psychiatrii. Ovšem nic není tak, jak se na první pohled zdá…

Jmenuji se Chloe Saundersová a můj život už nikdy nebude stejný jako dřív.

Ve svých patnácti letech jsem vůbec netoužila být jiná než ostatní. Chtěla jsem chodit do školy, mít kamarády, bavit se. A taky jsem chtěla, aby si mě trochu víc všímali kluci. Už ani nevím, jaké je to být obyčejná holka. Všechno nabralo zcela jiný směr toho dne, kdy jsem ve škole poprvé spatřila ducha. Vyděsil mě tak, že nikdo nezapochyboval o tom, že jsem se naprosto pomátla. Teď už ve škole všichni vědí, kdo jsem. Jen z jiných důvodů, než bych si přála.

Ve filmech nejsou duchové nic neobvyklého. Když se však v reálném životě snažíte lidem vysvětlit, že vidíte duchy zemřelých lidí, automaticky získáte poukaz na pobyt v léčebně pro duševně choré. A tak jsem se ocitla zavřená v Lylově domově, což je „speciální zařízení“ pro narušenou mládež. Chtěla jsem se co nejdříve uzdravit a vypadnout odsud. Brzy jsem ale pochopila, že je to jiný domov, než se na první pohled zdá. Dějí se tady podivné věci a ani mí noví spolubydlící nejsou choré bytosti. Mají zkrátka poněkud zvláštní schopnosti. Nevím, komu mohu důvěřovat. Musím přijít na to, jaká nebezpečná tajemství skrývá Lylův domov... , a to dříve než povstanou jeho kostlivci a začnou mě pronásledovat.

Originální název: Darkest Powers #1 – The Summoning

Série: Nejtemnější síly

Autor: Kelley Armstrong

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Galatea

Překlad: Sylva Švihelová

Počet stran: 306

Rok a měsíc vydání: 2014/06

Klíčová slova: sci-fi/fantasy, napětí, nadpřirozené bytosti, duchové

Přibližný doporučený věk: 14+

Bux.cz: 249 Kč / online 187 Kč

Goodreads

Kelley Armstrong vyprávěla příběhy ještě dříve, než se naučila psát. Sama o sobě tvrdí: „Můj první písemný projev byl katastrofální. Když jsem ěmla vymyslet příběh o holčičkách, které si hrají s panenkami, vždy z toho vyšel příběh – k velké nelibosti učitelů – o holčičkách ze světa zemřelých a panenkách ztělesňujících zlo. Veškeré mé úsilí o vytvoření ‚normálního‘ příběhu selhalo…“

Ani dnes se její příběhy neobejdou bez duchů, démonů, vlkodlaků a dalších podivných bytostí – spřádá je v bezpečně ukrytém „pisatelském doupěti“ v suterénu svého vekovského domu. Je autorkou YA urban fantasy trilogie, sérií ze světa fantasy a paranormálních jevů, ale i sérií detektivních příběhů.

Se svým manželem, třemi dětmi a spoustou domácích zvířat žije v Kanadě, v jihozápadní části provincie Ontario.  [Zadní obálka knihy]

Dům pro problémové děti

Co kdybyste se jeden den ráno probudili kvůli děsivému snu, podle kterého by se pak odvíjel celý den? Nakonec byste zjistili, že to však sen nebyl, ale byla to vzpomínka na dávné dětství. Co byste dělali?

Chloe si myslí, že je jen obyčejnou patnáctiletou dívkou, které zemřela maminka, a která se s tátou už od dětství často stěhuje z jednoho místa v Buffalu na jiné. Pořád jen mění školu a teprve teď pokračuje po roce v té stejné. 
Ten den, kdy se jí zdál ten děsivý sen, je pro ni už od rána podivný. Není jí dobře, vidí lidi, kteří najednou zmizí, anebo slyší strašlivé lidské naříkání. Když se vše natolik vyhrotí, že se psychicky zhroutí a zděšeně a zuřivě napadá i učitele, kteří se jí snaží uklidnit, ocitne se nejprve v nemocnici a nakonec ji přesunou do Domova pro problémové děti. Údajně zde má strávit pouze dva týdny, ale nikdo před ní v domově tak krátkou dobu nepobyl.

Její spolubydlící je Liz, holka, která trpí děsy, že ji pronásleduje poltergeist, pak je tu Rae, dívka, která má ráda oheň, nebo Tori, náladová a protivná mrcha, která si dělá nároky na Simona, jednoho ze tří chlapců, kteří v domově jsou. Dalším z nich je jeho nevlastní bratr Derek, který má nejspíš asociální poruchu, není tak hezký, ale řekne na rovinu, co si myslí.

Dům pro problémové děti není tak strašný, jak se Chloe zprvu zdálo, ale stejně v něm není něco v pořádku. Stále slyší hlasy. Psycholožka Chloe předloží svoji diagnózu – trpí blíže neidentifikovatelnou schizofrenií, která by její stavy dokázala téměř vysvětlit. Jenže pak je tu Derek, který ji donutí k tomu, aby se zamyslela, že schizofrenie nemusí být její nemoc, a přiměje ji, aby si vyhledala význam slova nekromant.

A tak začíná celá záhada. Dům pro problémové děti není jen tak obyčejný dům, ale ví to vedení? Nebo je to jen náhoda, že se v něm sešly děti s nadpřirozenými schopnostmi? A co se stane, když jednu dívku pošlou do jiného zařízení, ale Chloe ji najednou uvidí ve svém pokoji sedět na posteli, jakoby se nic nestalo?

Musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapená! Nic moc jsem od knihy neočekávala, možná proto jsem otálela s jejím přečtením. O to víc mě ale překvapila. Litovala jsem, že jsem po ní nesáhla hned, když mi došla! Přečetla jsem ji za jeden neuvěřitelný den, a kdybych u sebe měla i druhý díl, čtu dál, protože cliffhanger opravdu stojí za to!

Vy, co občas čtete mé recenze, jste už možná narazili na můj názor na fantasy knihy - v některých je na mě až příliš nadpřirozených postav na jednom místě (např. Hex Hall, Odstíny života apod.). Se stejným problém jsem se nečekaně potýkala i tady. Nikdy by mě nenapadlo, že to Kelley tak rozjede. Ale nebylo to špatné. Byla bych raději, kdyby toho bylo míň, ale budiž, zvyknu si.

Vyzdvihnout musím také postavy. Byly úžasné. Chloe se mi moc líbila, i když jsem si na ni musela zvykat. Byla vtipná, zábavná, jen mi (občas) přišlo, že jí má být o rok nebo o dva víc. Pak tu byli bratři – Simon a Derek. Nevím, za jaký tým budete kopat vy, ale já jsem jednoznačně pro Dereka, i když to není žádný hezoun! Pro mě to byl ten pravý z bratrů, ten záporák (ano, jsem tým Damon, možná proto tíhnu k typům „badboy“). Simon byl moc vlezlý (co se Chloe týkalo) a bojácný. Ale jejich role nejspíš teprve přijdou. Kniha skončila v tom nejlepším, takže doufám, že se dočkám svého vysněného konce!

Co bych dodala na závěr? Že kniha i přes počáteční rozporuplné pocity ohledně příliš pubertální hlavní hrdinky, které se nakonec vytratily, se mi kniha opravdu velmi líbila. Má spád, je čtivá, napínavá, děsivá a zábavná. Díky tomu všemu vám ji musím DOPORUČIT!

Fan trailer

Hodnocení:

4,5 hvězdičky z pěti

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Galatea!

Stefanie G.

Anotace, obálka: Galatea

Ostatní obrázky: Goodreads