"Nepotřebuju toho ke štěstí moc, ale ty nejprostší věci jsou občas nejhůř dosažitelný. Ale teď, když je konečně mám, si je nenechám nikým vyrvat."
- Caleb, Kronika kambionů - Osudová přitažlivost, str. 184
Po knize Plavat se
žraloky jsem nutně potřebovala nějakou oddechovku… Něco, co by mě pobavilo a
něco, co bych měla přečtené za jeden, maximálně za dva dny. Sáhla jsem po
Kronice Kambionů a musím říct, že svůj účel splnila dokonale! J
Jsou záhadní,
přitažliví a nebezpeční… Kambioni.
Sedmnáctiletá Samara pracuje v
knihkupectví, aby si vydělala na své první auto. Spolu s ní tam pracuje Caleb,
okouzlující a tajemný mladík, jehož uhrančivý pohled nenechá klidnou téměř
žádnou ženu. Samara je ale jediná, která cítí, že za jeho neodolatelným úsměvem
se skrývá nebezpečí.
Tajemství, které Caleba
obklopuje, přivádí Samaru do světa kambionů, ve kterém je přitažlivost a
atraktivita podmínkou pro přežití.
Když se kolem začnou dít děsivé
věci a ohrožovat její blízké, musí Samara riskovat a učinit rozhodnutí, které
možná změní její život. Navždy.
Originální název: Living Violet
Série: Kronika kambionů
Autor: Jaime Reed
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Čeněk Matocha
Počet stran: 272
Rok a měsíc vydání: 2014/04
Klíčová slova: YA, nadpřirozené bytosti, sci-fi/fantasy
Přibližný doporučený věk: 14+
Fragment: 249 Kč / online 212 Kč
Jaime Reed je autorkou paranormální série pro Young Adults s názvem Kronika Kambionů. Říká o sobě, že je na psaní závislá. Studovala umění na univerzitě Virginia Commonwalth. Poté, co se nedostala na uměleckou školu a strávila tři roky hledáním sebe sama v New Yorku, se vrátila do rodného města a znovu objevila svou dětskou "lásku": psaní. Jejím mottem je: Nikdy se nedívat zpět. [Kambioni.cz]
kronika kambionů, neboli tak trochu jiná Temná akademie
Nejspíš
jsem měla trošku jinou představu o tom, kdo kambioni jsou. Ale zjištění mě rozhodně nezklamalo. Vlastně pokud jste četli Temnou akademii,
Kroniku kambionů si okamžitě oblíbíte. Navíc Osudové přitažlivosti nechybí
propracovanější děj, postavy i vtip.
Samara
je hlavní hrdinkou, která příběh vypráví. Její rodiče jsou rozvedení, ačkoliv
se velmi často vídají, pracuje v Buncha Books, knihkupectví a kavárně
zároveň, má jen pár přátel z práce, její nejlepší kamarádkou je praštěná
Mia, jde do posledního ročníku na střední škole a je míšenka. Otec je černoch,
matka běloška. Díky tomu také naráží na různé neshody a potíže ze stran
spoluobčanů.
Jedním
z jejích spolupracovníků o letních prázdninách je i Caleb, kluk s až příliš
vysokým egem a nachově zbarvenýma očima. Hned na začátku jej Samara nemůže
vystát a po menším incidentu jí na něm něco nesedí. Její zvědavost je silnější
než pud sebezáchovy a ona se tak pouští do hledání pravdy: Co nebo Kdo je Caleb
vlastně zač?
"Slovní úmluvy před soudem obstojí jen zřídka," odporoval mi.
"Jedině v případě, že při jejím uzavření nebyl přítomen svědek," střelila jsem pohledem po mamce. "Mamka je účastníkem a svědkem naší dohody. Tento tvůj dodatek nebyl v původní úmluvě obsažen, a proto není relevantní. Tvoje odvolání bude mít navíc za následek porušení dohody s ostatními stranami, což značí, že slovo muže neznamená nic a že tvoje osobní morálka může býti dost pochybná."
- Samara při vyjednávání se svým otcem ohledně hlídání svých nevlastních sourozenců a ohledně dohody o koupi nového auta, Kronika kambionů - Osudová přitažlivost, str. 28
Vtip a postavy
Nevím,
jak ti, kteří četli Kroniku kambionů přede mnou, ale já si postavy v knize
vážně oblíbila. Nasmála jsem se, občas zvážněla a někdy jsem byla i napjatá. To
už se mi dlouho nestalo. Navíc jsem nenarazila ani na jednu postavu, která by
se mi nelíbila, se kterou bych nebyla spokojená (i když měla Samara občas svoje
mouchy).
Samaru
jsem si oblíbila hned ze začátku. Líbilo se mi, jak byla svérázná a nenechala
si nic líbit. Pak tu byla Nadine, tajuplná Polka, které chvíli trvalo, než si
mě získala. Caleb byl prostě úžasný – alespoň ze začátku – a jeho vtípkům jsem
se nejednou zasmála. Pak tu byla nejlepší Samařina kamarádka Mia, která přišla
pokaždé s tou nejlepší hláškou v tu nejvhodnější chvíli, a její
přítel Dougie, se kterým by mohli mít vlastní seriál, jelikož jejich vztah byl
jako na houpačce. Nesmím zapomenout ani na Samařinu mámu a tátu. Máma byla sice
trošku úzkostlivá, ale její táta byl boží! Jakožto právníkovi mu nechyběly ty
pravé právnické chvilky. J Samařina nevlastní matka je jednoznačná fúrie a její
nevlastní sourozenci jakbysmet.
Postav
je tu ještě mnohem víc, ale trvalo by mi ještě dva další odstavce, než bych je
popsala a vyjmenovala. J Abyste se s nimi seznámili, musíte si knihu přečíst.
"A jak se má černej Mr. Proper?"
- Mia o Samařiném tátovi, Kronika kambionů - Osudová přitažlivost, str. 33
Postřehy,
pocity a doporučení
Vážně
jsem po Plavat se žraloky potřebovala něco pozitivního, něco, u čeho bych
nemusela tolik přemýšlet a truchlit. Váhala jsem nad druhým dílem Rozděleni
časem nebo právě Kronikou kambionů. Jelikož jsem si ale vzpomněla na děj Bouře,
rozhodla jsem se pro kambiony. A udělala jsem dobře! Nezklamali mě.
Po
prvních padesáti stranách jsem byla naprosto vysmátá a doufala jsem, že to tak
půjde dál. Bohužel se mi to úplně nesplnilo a i Samara se stala trošku
nesnesitelnou. Naštěstí jen trochu. Ptáte se proč? Protože zamilovaný hlavní
hrdinky prostě pak nepřemýšlí nad ničím jiným než nad objektem jejich lásky. V tomto
případě šlo o Caleba.
Ze začátku se mi líbilo, jak byla Sam samostatná a
nepouštěla si ho blízko k sobě, ale pak najednou „blik“ a byla z ní jen
další zamilovaná teenagerka. Proměna ale nastala i u Caleba. Ze sebevědomého chlapa
se stal najednou kluk, který bez ženské pomoci nevěděl, jak má se svým „darem“
naložit.
Přestože byly tyto části trochu přitažené za vlasy, nevadilo mi to. Samařini přátelé
a rodina děj jasně vyvažovali. Když pak přišel závěr, byla jsem spokojená.
Nebylo to nic, co bych nepředpokládala, takže mě to nenechalo s otevřenou pusou,
ale ani to nebylo nic, co by mě odradilo. Reakce na situaci, která se v závěru
odehrála, se mi zdály přiměřené a tím Kronika kambionů v mých očích jasně
stoupla.
Na
Goodreads jsem knihu ohodnotila čtyřmi hvězdičkami. No, nejsem si jimi až tak
úplně jistá. Na druhou stranu – víc než tři hvězdičky to určitě budou! A tři a
půl mi zase přijde málo. Poslední dobou mám s hodnocením problém…
Každopádně
bych knihu na závěr shrnula jako čtivou, pohodovou, napínavou, zábavnou a s otevřeným
koncem (tak trochu). Rozhodně ji MUSÍM DOPORUČIT! Pokud máte chvíli volného
času a chcete si zpříjemnit odpoledne, Kronika kambionů je jasná volba!
Série
No... Obálky jsou podle mě děsné (až na první díl), ale co si budeme povídat :)
Hodnocení:
4 hvězdičky z pěti
Anotace, obálka a o autorce: Kambioni
Obrázky: Jaime read books, Kambioni
Ja som túto knihu vyhrala, pritom YA knihy moc nemusím, ale páčilo sa mi to. Presne si to vystihla. Nič prevratné, ale nie zas až tak klišé, aby to nebolo dobré (teda, ak si to tak myslela) :D A samozrejme, mne sa Samara zo začiatku tiež páčila. Získala si ma hneď tou prvou vetou. No, som zvedavá, kedy (a či vlastne) vyjde druhý diel :D
OdpovědětVymazatMyslela :D Byla jsem až překvapená, že se mi nakonec líbila tak moc :) Taky jsem zvědavá :D Ale myslím, že u Fragmentu to dlouho trvat nebude :) Doufám!
VymazatAhoj, tuto knihu jsem četla a byla vážně skvělá!
OdpovědětVymazatA také na tebe mám prosbu. Kde děláš ty obrázky obálek? Hrozně se mi líbí, že je to 3D. Prosím, prosím, smutně koukám. Poradíš?
Díky moc předem.
Všecko je to Photoshopem :)
Vymazat