O této knize jsem nevěděla, dokud mi ji nakladatelství Fragment nenabídlo k recenzi. Čtení pro mládež mi nevadí a brala jsem to jako příjemnou změnu oproti všem těm YA příběhům, takže jsem neváhala a pustila se do čtení.
Elyonova země - Temné hory je prvním dílem Alexiných dobrodružství, vydalo ji nakladatelství Fragment a to poprvé roku 2006 v tvrdé vazbě. Dotisk proběhl v lednu roku 2014. Kniha má 224 stran. Obě knižní obálky (novější i starší) mi přišly celkem lákavé. Ale doporučený věk Fragmentu - 11 let - bych klidně alespoň o rok snížila. Co se týče velikosti písmen, jsou o malinko větší než v knihách YA literatury, alespoň mi to tak přišlo, takže se příběh příjemně čte. Ale co mám zkušenosti, tak jedenáctiletým čtenářům malá písmenka až tak nevadí.
Všude tam, kde se oceán setkává se zemí, kde útesy jsou tajemné a skály rozeklané, leží Elyonova země plná magických tajemství.
Odhalte společně s Alexou, co se skrývá za vysokými hradbami chránícími město před zlem, které dříme v okolních Temných horách. Dokáže sama čelit prastarému prokletí, pravdě o sobě samé, a zachránit Elyonovu zemi před nebezpečím, které by ji mohlo navždycky změnit?
Patrick Carman začal vyprávět příběh o Alexe svým dvěma dcerkám před spaním. Postavy, které vytvořil ale po čase začaly žít svým životem, a tak se zrodila Elyonova země. Před tím, než se dal na psaní, pomáhal vytvářet různé stolní hry, webové stránky a výukové i hudební programy, které se hrají na mnoha rozhlasových stanicích po celém světě. Narodil se 27. 2. 1966 a v současné době žije na severozápade USA se svojí ženou a dvěma dcerami.
Linie příběhu
Začátek vyprávění se mi trošku vlekl. Trvalo, než se něco začalo doopravdy dít, ale pak mi příběh utekl před očima, že jsem nestačila zírat. Hned na začátku se seznamujeme s hlavní hrdinkou, která celý příběh vypráví - Alexou a také s mužem, který všechno začal - Warvoldem. První kapitola je nečekaná a nutí čtenáře číst dál, ale pak se napětí ustoupí a vy chvíli jen vyčkáváte, co se bude dít dál. Ale i přesto všechno vás poutavé vyprávění nenechá jen tak a vy následujete Alexino dobrodružství, když se pokouší najít cesty za hradby opevněného města Bridewell, skřípete zuby, když se zase objeví ten otravný slídil Pervis Kotcher a zatajujete dech, když začne být všechno jinak, než se vám zdálo!
Postavy
Mimo hlavní hrdinky a výše zmíněného Warvolda, který ukrývá mnoho tajemství a otravného a vlezlého Pervise Kotchera, nás Alexa seznamuje se svým otcem či s dalšími vládci měst, které spojují opevněné cesty - Ganeshem a Nicholasem. Také nesmím zapomenout zmínit knihovníka Graysona, který zbožňuje jahody a zavařeninu. Či na osobního pomocníka Alexiného otce Silase.
Mimo těchto lidí na nás čeká příjemné seznámení s Yipesem, malým mužíčkem žijícím v divočině nebo s Murphym, praštěným veverčákem, či s Dariem, vlkem, kterého si prostě musíte oblíbit.
Můj názor na příběh a dojmy po dočtení
Nepředpokládala jsem, že bych tuto knihu dočetla tak rychle. Když jsem do ní předevčírem večer nahlídla a ze zvědavosti si přečetla první kapitolu, čekala jsem, že ji budu mít aspoň na tři dny a že se k ní budu vracet, abych si ji četla "jako pohádku" před spaním, ale tak to ani náhodou nebylo. Chvíli mi trvalo, než jsem se dostala přes první půlku, ale i tak mě bavila téměř každá kapitola. Po půlce jsem se už vezla, stránku za stránkou, kapitolu za kapitolou a než jsem se nadála, zbývaly mi do konce jen tři poslední kapitoly.
Překlad je úžasný. Styl vyprávění bavil i mě a to jsem o víc jak deset let starší než je určený nejnižší limit pro čtenáře. Líbilo se mi, jak je Alexa zvídavá a stojí si za svým, i když mi občas přišla starší, než na dvanáct let. Líbilo se mi, že to není příběh z žádné moderní doby. Žádné mobily, žádné televize, žádné tablety. Města připomínají téměř středověkou dobu, až na to, že jsou čistá a upravená. Skoro je to něco jako Pán Prstenů pro mladší čtenáře, jen bez Gluma, skřetů a strašidelného oka. Nebezpečí, které číhá na město Bridewell je vlastně reálné, ale nechybí zde kouzla.
Co se mi velmi líbilo, je mapka umístěná na začátku knihy, takže když se v textu ztrácíte v popisu měst nebo cesty, můžete nahlídnout do mapy a vše si ujasnit.
Myslím, že pokud máte doma deseti či jedenáctiletá děvčata, budou tímto příběhem nadšená (pokud tedy ještě neobjevili ten děsně známý příběh s okouzlujícím upírem Edwardem a ještě víc okouzlujícím vlkodlakem Jacobem, pak už by jim tento nejspíš připadat dětský, ale kdo ví). I mě tento příběh uchvátil. Je to příjemný a poutavý příběh mladé slečny, která prožívá dobrodružství, o kterém by se jiným děvčatům mohlo jen zdát. Možná občas budou mít problém s neznámými slovíčky či s cizími jmény, ale myslím, že na to, aby si příběh užily, to nebude mít velký vliv.
Tuto knihu tak musím jen a jen doporučit. Já sama se nemůžu dočkat dalšího dílu!
Úryvky
"Vidím, že jsi zase tady a stejně neopatrná jako dřív." Přešel pokojem k rozvázanému vaku. "Zatím bylo v Bridewellu příjemné léto," poznamenal. "Pro člověka v uniformě skoro žádná práce, jen jeden líný den za druhým. zato teď budu mít pořád co dělat , že?" Naklonil se nad vakem a chystal se prohledat jeho obsah.
"Mám dojem, že s tím knírkem vypadáte menší," vyhrkla jsem, i když jsem si uvědomovala, že jsem s ním v pokoji sama a riskuji.
Trhl sebou a ukázal na mě. "Měli bychom si ujasnit jednu věc," zabručel. "Jestli tě ještě jednou nachytám na tom parapetu, promluvím si s tvým otcem." Odmlčel se a s pohledem upřeným do mých očí položil ruku na černý obušek, který mu visel u boku. "Hlídám tě, Alexo Daleyová! Stačí, aby ses přiblížila k hradbám, a ucítíš můj obušek na svých kolenou. Rozumíme si?"
Přikývla jsem.
"A ještě něco - vezmu si ten dalekohled z tvé kapsy," prohlásil rezolutně. "Nerad bych, aby se ti v hlavě rodily nějaké hloupé nápady." - Alexa a Pervis Korcher (str. 33 - 34)
-
Došla jsem k okraji tůně, která byla široká kolem tří metrů. Sklopila jsem oči a zjistila, že voda u mých nohou má tmavohnědou barvu. Ohlédla jsem se a viděla, že potok už zastínila inkoustová tma, jako když mrak zakryje letní nebe.
Tůň naproti tomu zářila zvláštním jasem, jaký jsem dosud nikde neviděla. Třemi rychlými kroky jsem vstoupila do tůně, posunula se k jejímu středu a na krátký okamžik jsem zahlédla dno. Voda mi teď sahala až po hrudník. Dole jsem viděla chvějivý obrys oblázku, z nějž vycházela jemná zelená záře. Protože jsem však tím, jak jsem se sehnula, rozvířila hnědou bahnitou vrstvu dna, ocitla jsem se téměř po krk ve špinavé vodě.
Ponořila jsem se, popadla hrst kamínků a vyzvedla je nad hladinu. Byly hnědé a fádní, nikde ani stopy po jasné barvě. Že by se mi to zdálo?
Znovu a znovu jsem se potápěla po celé tůni, až jsem nakonec vyčerpaná a naštvaná zůstala stát v temné vodě. S hlasitým výkřikem jsem plácla dlaněmi do hladiny a zklamaně zaječela: "To nechápu! Co tu mám dělat?" Přitom jsem doufala, že uvidím Yipese, jak slézá se skály, aby mi odpověděl.
Jenže jsem tam byla naprosto sama. Jak jsem stála nehybně v té neprůhledné vodě, její tmavá barva se najednou zdála o odstín světlejší. Napadlo mě, že kdybych zůstala nějakou dobu v klidu, kal by se možná usadil a já bych opět uviděla ten zářící smaragd. A Když se shýbnu hodně pomalu, třeba jej nahmátnu a pak mi bude zeleně svítit v ruce.
Pokud to nemá být závěr zkoušky, mohlo by jít o dobrý začátek, usoudila jsem, a tak jsem stála jako socha v tůni plné blátivé vody a trpělivě čekala.
-
http://www.fragment.cz/picture/shop/cz/zbozi/download/Elyonova%20zeme_1_Temne%20hory-tit-200945-02.pdf
Hodnocení:
5 hvězdiček z pěti (- za čtivý a napínavý dětský příběh - aneb nasadila jsem pro dětské knihy jinou laťku než pro dospělácké)
Pokud vás recenze zaujala a rádi byste tuto knihu pořídili domů dceři či jako dárek (nebo sami sobě), můžete si ji objednat na internetových stránkách nakladatelství a to buď v tvrdé vazbě ZDE nebo v paperbacku ZDE.
Také bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!
Stefanie G.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
