R. J. Piñeiro - Pád (RC)

MACH 1,2

PŘETÍŽENÍ 12

TEPLOTA 1200 STUPŇŮ

VÝŠKA 120 000 STOP

- Pád, str. 30

Teorie relativity. Teorie strun. Paralelní vesmír. Albert Einstein. Fyzika. Astronautika. Uf… Už teď mi z toho jde hlava kolem! A tím vším jsem si prošla ve sci-fi thrilleru od R. J. Pineira – PÁD. (Vychází 9. 3. 2016)

Jack Taylor odjakživa potřeboval k životu dobrodružství a adrenalin. Pro vládu testoval výzbroj a výstroj v nejrůznějších drsných prostředích, od vyprahlých pouští přes hlubiny oceánů po ledové vrcholky hor. Až mu byla i samotná Země malá…

Dalším krokem v Jackově slibné kariéře je zvlášť extrémní kousek – na vlastní kůži vyzkouší možnost strategických výsadků z kosmu. A nejde o „pouhý“ skok ze stratosféry, jaký absolvoval Felix Baumgartner nebo Joseph Kittinger. Jack se chystá vrhnout se do prázdna až z nesmlouvavé žhavé termosféry, překonat rychlost zvuku a čelit řadě předvídatelných nebezpečí: vzplanutí v atmosféře, selhání výstroje či vlastního organismu.

Jenže na to, co ho čeká dole na Zemi, ho žádný výcvik nepřipravil!

Originální název: The Fall

Autor: R. J. Pineiro

Nakladatelství: Baronet

Překlad: Dana Chodilová

Počet stran: 408

Rok vydání: 9. 3. 2016

Klíčová slova: sci-fi, vědecké, napětí

Přibližný doporučený věk: 18+

BARONET.cz: 251 Kč

Goodreads

Co když je to možné… cestovat v čase

Jack Taylor prošel v životě náročnými výcviky. Patřil k jednotce SEAL, která ho naučila přežít i za těch okolností, kdy se to zdá nemožné. Ale po jedné misi, kdy vládní vybavení nezafungovalo tak, jak se očekávalo, se rozhodne změnit svoji profesi a skončí v NASA, kde testuje nové obleky pro speciální jednotky. A právě teď se chystá na jednu z misí. Oblek, který mu navrhla jeho žena Angela, tmavovlasá, na krátko ostříhaná bývalá hackerka, je úplně jiný, než ty dosud vyráběné, a je dělaný tak, aby Jack pokořil rekord seskoku z vesmíru, a aby změnil pohled na novodobou kosmonautiku. Jenže dvanáct hodin před seskokem se objeví dotěrný a otravný vládní hlavoun Hastings se svými gorilami, který trvá na tom, aby změnili úhel Jackova sestupu. Angela s ním ale nesouhlasí, a i když je přistoupeno na Hastingsův požadavek, ponechá tajně původní trasu. Jack se tak díky tomuto rozhodnutí ocitne na místě, které by nemělo existovat…

Svět, kde je Kuba ráj na zemi a komunismus ani nezačal. Amerika s jiným metrickým systémem a s firmami, které už dávno nemají existovat. Jack musí co nejrychleji přijít na to, co se stalo. Ale když přijde domů a ve dveřích na něj čeká blonďatá Angela, ne ta jeho černovlasá a nakrátko ostříhaná, vše se ještě víc zkomplikuje.

Navíc jeho pád sledoval celý svět. Doma mají za to, že zemřel, jen Angela tomu nevěří. Jack se prostě vypařil. A ona ho najde stůj co stůj. Ať to stojí, co to stojí. Ať už měli v poslední době s manželem neshody nebo ne...

R. J. Piñeiro vytvořil něco, co čtenáři vezme dech, ale až poté, co se překouše přes čtyřicetistránkovou první kapitolu a hromadu odborných slov. Věřte mi, přemlouvala jsem se ke čtení, listovala, kdy už konečně bude druhá kapitola, ale jakmile se mi před očima začalo odvíjet napětí, intriky, druhý svět a stejní lidé, ale přesto jiní… Měl mě Piñeiro na háku a já četla dál a dál.

S takovou odborností v příběhu jsem se snad setkala jen jednou, ale neměla vijak zvlášť problém si všechny pojmy zařadit. Ale kdybych nekoukala na Teorii velkého třesku, nejspíš bych hodně googlovala. Jenže všechny tyto popisy a detaily, které autor vyzdvihuje, celému příběhu dodávají o to větší autenticitu a nádech reálnosti. Skoro bych mu to i uvěřila. Opravdu. Tak dobrou odvedl tento inženýr v roli autora práci.

Zkazila jsem to já?

Zabila jsem právě vlastního manžela?

- Pád, str.43

Ale nebojte, není to jen odborné slovíčkaření, to je jen zasazené do unikátního příběhu, který je promyšlený do posledního puntíku. Mimo to na vás čekají zajímavé poznatky a výcviku jednotek SEAL, ale také mnoho dalších zmínek o jiných vládních amerických i neamerických institucích a projektech (Pentagon, FBI, CERN, aj.). Piñeiro vás provede mnoha různými typy zbraní, bojovými chvaty, ale hlavně dokonale spletitou politikou. Nevynechává ani přesné popisy silnic a dálnic, které zase jen napomáhají k realitě příběhu. Někomu to může připadat nudné a zbytečné, ale k tomuto příběhu to prostě patří. Já se z něj dozvěděla mnoho nových věcí a jsem si jistá, že ráda sáhnu i po další podobné knize.

Pod slupkou všech těchto informací se skrývá napínavý thriller a boj na život a na smrt. Autor jasně naznačuje, jak je jednoduché zbavit se lidí, kteří nespadají do určitého již rozjetého plánu. Zahrává si s jednoduchostí zkorumpovanosti a postava Hastingse je varováním budoucnosti. Mafie, vraždy, zmizení, neustálý útěk, stálé sledování, internet, hackerské umění, láska – to vše v PÁDU najdete. Nedivím se, že se připravuje TV seriál, i když bych mnohem více uvítala filmové zpracování. Pád totiž nabízí mnoho různých úhlů pohledu. Piñeiro vám ukazuje náš svět a zároveň i svět paralelní. Ukazuje nám osud černovlasé Angely, která dělá všechno pro to, aby našla svého muže. Ukazuje nám osud blonďaté Angely, která o svého Jacka přišla a najednou se před ní objeví živý a zdravý. Odhaluje nám myšlení bláznivého diktátora a jeho mrazivé vize, které se vystupňují až na konci.

Je toho tolik, co bych vám o knize ještě ráda pověděla, ale nechci říct příliš. Pád toho v sobě skrývá tolik, že snad ani čtenáře nemůže zklamat. V dnešním knižním světě je to kniha, která vám ozvláštní vaše čtecí návyky. Bude třešničkou na dortu, kde okusíte i trošku jiný sci-fi příběh, než jakým je trh přehlcený. Navíc se dozvíte i mnoho informací, ke kterým byste se třeba za jiných okolností ani nedostali. Ale i přes to, jak mě příběh oslovil, musím říct, že jsem našla i pár skulinek (především v druhé polovině knihy), které mi neseděly či mi přišly po tom komplikovaném začátku až příliš jednoduché, proto nedávám plných pět hvězdiček.

Pád není čtením pro každého. Pro mě byl velkým a velmi milým překvapením. Nikdy předtím jsem podobnou knihu nečetla a na Marťana se teprve chystám (ale film jsem viděla – nic moc). Musíte se sice obrnit a dostat se přes odborné slovíčkaření z oblasti fyziky, astronautiky a mnoha dalších věd, ale když nahlédnete pod toto specifické vyprávění, příběh se vám otevře a opravdu stojí za to! (Navíc se připravte, že poslední část epilogu vám jednoduše vezme dech!)

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství BARONET.

Vy si knihu můžete předobjednat na stránkách nakladatelství ZDE.

Pád vychází už 9. 3. 2016!

Stefanie G.

Sarah J. Maas - Skleněný trůn #1 - Skleněný trůn

Nebudu se bát.

- Skleněný trůn, str.30

Jistě vám neunikla kniha s názvem Skleněný trůn. Já se k ní dostala až při svém patřičném studijním volnu a musím říct, že jsem byla nadšená!  

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.

V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.

Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Originální název: Throne of Glass

Série: Throne of Glass

Autor: Sarah J. Maas

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: CooBoo

Překlad: Ivana Svobodová

Počet stran: 352

Rok vydání: 2015

Klíčová slova: dystopie, fantasy, napětí

Přibližný doporučený věk: 14+

ALBATROSMEDIA.cz: 260 Kč

Goodreads

Boj na život a na smrt

Celaena Sardothien. Známá vražedkyně. Nejlepší ve svém oboru. Ale i přes její lsti a bojové schopnosti byla dopadena a skončila v Endovierských dolech, kde nikdo nepřežije déle než rok. Až na ni. Ji totiž čeká jiný osud. Ten, ve kterém hraje roli princ Dorian, který ji vytáhl z toho příšerného místa a nabídl jí možnost stát se královou bojovnicí na čtyři roky a poté získat svobodu, nebo umřít. A tak se Celaena dostává do skleněného království a je připravená nabrat zpět svoji sílu a bojovat o post královy bojovnice s ostatními vybranými bojovníky. Vše se ale začne komplikovat ve chvíli, kdy někdo začne mezi touto skupinou zlodějíčů, vrahů a podvodníků vraždit jednoho po druhém a to velmi brutálně. Celaena se zaplétá do zakázaného kouzla magie a její povinností se stává nejen získat onen titul, který ji dovede ke svobodě, ale také zabránit zlu, aby proklouzlo do hradu.

Skleněný trůn mě uchvátil již po několika stranách. Plynulé vyprávění mě vtáhlo do děje a já prožívala každou napínavou chvilku spolu s hlavní hrdinkou. Vůbec mi nevadilo, že se nejedná o vyprávění „ich“ formou. Vlastně jsem to v tomto příběhu i ocenila, protože jsem se dostala „do zákulisí“ za jinými postavami a pozorovala i jejich činy a vnímala jejich myšlenky a pocity. Příběh plyne jako voda, a než se nadějete, jste u konce a přejete si mít po ruce hned druhý díl. Tak dobré to je! Mnoho čtenářů je nadšených Rudou královnou, ale kdybych ji měla hodnotit znovu a měla bych ji srovnat se Skleněným trůnem, dala bych jí 3,5*. Tím, že jsem ji četla jako první, jsem si pak při čtení Celaenina příběhu říkala, že mi to něco hodně připomíná – dívku, která najednou skončí někde jinde, ne nucena změnit identitu, aby ji nikdo nepoznal, a musí bojovat s ostatními vybranými bojovníky… Ano, podobnost tu je, ale Skleněný trůn tu byl mnohem dříve a řekněme, že jsem jej shledala o dost lepším.

Nakladatelství tuto knihu navíc označilo jako „Pro milovníky Hunger Games“, upřímně, ptám se proč? Jen kvůli tomu boji o místo králova bojovníka, několika mrtvým a výcvikům a zkouškám? Protože nic jiného, než právě to a dystopický příběh včetně ženské hlavní hrdinky, to opravdu společného nemá. Ani trochu. Neočekávejte boj v aréně, neočekávejte kruté vraždy mezi bojovníky a neočekávejte prostě nic podobného. Ano, vraždy tu jsou, a jsou kruté, ale samotné zkoušky? Těm mohla autorka dát větší potenciál a nápaditost.

A tím se dostávám k bodům, se kterými jsem nebyla tak úplně spokojená. Jeden už jsem právě zmínila, druhý je sama Celaena. Jako postava byla sympatická a zajímavá, ale na někoho, kdo měl být krutým zabijákem bez svědomí, na někoho, kdo měl mít za sebou tolik vražd… byla až moc citlivá a lítostivá a ani z půlky tak dobrá, jak nabízí vyprávění. Vlastně bych řekla, že autorka v prvním díle vůbec nevyužila její pravý potenciál a neukázala její tvář, tak jak ji popisuje. Přišlo mi to, jako by popisovala „dvě odlišné verze Celaeny“ – jednu známou krutou vražednici, druhou jen obyčejnou holku, co uměla pár dobrých chvatů. Pro mě v tomto ohledu rozhodně nebyla nejlepší z nejlepších. Třetí věc byly občasné rušivé překlepy (skončil celý fialový poté, co se nabil rulíku aj.), na které jsem upozornila i v Rudé královně...

Ale aby to nevypadalo, že si stále zoufám, musím říct, že příběh byl skvěle promyšlený, vše do sebe hezky zapadalo a já jen doufám, že to tak půjde dál a dějství prvního dílu byl jen malý krůček k obrovskému tajemství. Autorka nezapomněla ani na trochu toho milostného napětí, které taky stojí za to. (Team Westfall!) navíc i všechny postavy, kterým autorka dala možnost se projevit, byly jedinečné a zajímavé. Jsem moc zvědavá, co si pro nás připravila v dalším díle, protože se některých postav nehodlám jen tak vzdát a chci vědět víc.

Musím říct, že po Jiskře v popelu a Cress se tato kniha umístila na třetím místě z těch sedmi knih, které jsem zatím v tomto roce přečetla, a rozhodně se zapsala mezi ty, které mě něčím ohromily, a budu dál vyhledávat další díly ze série. Trošku jsem se obávala té tématiky, ani obálka mě až tak úplně nepřesvědčila, ale hodnocení na Goodreads (4,23 z 5) bylo dost přesvědčivé, takže jsem neodolala a rozhodně toho nelituji. Pokud máte rádi dystopické a fantasy příběhy, Skleněný trůn by ve vaší knihovničce neměl chybět. Svět Eriley si prostě zamilujete…

Hodnocení:

Stefanie G.

Samuel Bjørk - V lese visí anděl (RC)

Po spoustě dystopií jsem prostě měla náladu zas na nějakou tu severskou detektivku. A jestli se mi líbila a co na ní říkám, se dozvíte v recenzi!  

Brilantní norská detektivka, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství.

Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku.

Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl..

Originální název: Viajo sola / I'm traveling alone

Série: Holger Munch & Mia Kruger

Autor: Samuel Bjørk

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Plus

Překlad: Eva Dohnálková

Počet stran: 382

Rok vydání: 2015

Klíčová slova: norská krimi

Přibližný doporučený věk: 18+

ALBATROSMEDIA.cz: 260 Kč

Goodreads

Nemá křídla, ale určitě je to anděl

Konečně mám volno od školy a čtu jak divá. A samozřejmě samé fantasy. Ale v tomto případě jsem udělala výjimku. Chtěla jsem se zase začíst do kvalitní detektivky a kniha V lese visí anděl se zdála jako dobrá volba. Tento norský bestseller mě navnadil nejen pár dobrými recenzemi a svým hodnocením, ale také svojí obálkou a tím, že to bude moje norská prvotina.

Holger Munch, policista, jež už dávno není v dobré kondici, i přesto své povolání vykonává stále dobře a je mu věrný. Stejně jako byl své manželce, bohužel, naopak už to nefungovalo. Jeho náročná práce rozvrátila jeho manželství a i po tolika letech mu to neodpustila ani jeho dcera. Nemá jí to za zlé a je rád, že aspoň občas může strávit ve společnosti své nejdražší vnučky.

Mia Krugerová, žena na pokraji svých sil, bývalá policistka, která nyní žije na osamělém ostrově, bere hromadu prášků, které zapíjí ještě větším množstvím alkoholu. Po tom zásahu, o kterém se pak mluvilo úplně všude, skončila u psychiatra a od policie se nadobro vzdálila. Teď už jen odpočítává dny do doby, kdy tento svět opustí nadobro.

Obě tyto hlavní postavy spolu kdysi pracovali. Mia byla nejúspěšnější policistkou ve svém oboru. Oslo ji zbožňovalo. Až do toho případu… Oba provázejí stíny minulosti a oba dva se zase mají sejít… Tentokrát v nejhorším případu, které Norsko kdy potkalo – zavražděná holčička visící na stromě v krásných šatičkách s aktovkou na zádech a s cedulkou okolo krku: Cestuji sama.

Mia na chvíli zapomene na své zmučené já prahnoucí po smrti a stává se součástí starého vyšetřovacího týmu. Tohle byl totiž jen začátek. V okolí Osla řádí sériový vrah. A do toho ještě ten starý nevyřešený případ... 

Musím říct, že na tolik postav a tolik dějových linií propletených dohromady jsem už dlouho nenarazila. Ze začátku jsem byla zmatená, protože autor odbočoval od hlavních hrdinů tam a onam. Najednou byla důležitá tato postava a pak zas támhleta. Ale po chvíli začalo vše zapadat na své místo. Krátké kapitoly a svižný styl vyprávění vás do příběhu vtáhne velmi rychle a než se nadějete, jste v půlce. Vypravěč je všudypřítomný, takže se dostáváte do mysli samotných vyšetřovatelů, ale také hlavních postav, jen ne vraha, ten vám zůstane skrytý až do samého konce, což je pro detektivky a krimi příběhy vždy velké plus. Autor vás dokáže i velmi snadno zmást, což se také cení. I přesto je tu ale jedno velké ale: pokud někdo bude tak pozorný a už bude mít několik podobných příběhů za sebou, nejspíš i toho tajemného vraha prokoukne. Možná mu nedojdou všechny důvody, ale samotné zjištění pak nebude takovým překvapením. Každopádně i tak klobouk dolů, pane Bjørku.

Kniha je všude opravdu velmi dobře hodnocená, ale já ji na pět hvězdiček ohodnotit opravdu nemůžu. Nacházela jsem tam body, které mi moc neseděly, jako by si je autor musel vymyslet na poslední chvíli, aby do sebe vše zapadlo. Některé vsuvky byly téměř zbytečné, protože příběhu nakonec stejně nic nedaly. Byly prostě prázdné. Na druhou stranu velkým plusovým bodem byly krátké kapitoly. To díky nim jsem měla knihu tak brzy přečtenou a díky nim mě do sebe příběh brzy vtáhl, i když se mi ze začátku moc nepozdával.

Závěrem: Samuel Bjørk určitě odvedl velmi dobrou práci. Jeho prvotina je napínavá, čtivá, občas má nádech bezcitnosti. Postavy jsou skvěle propracované a rozhodně si je díky tomu nebudete plést. Snadno si i po chvíli vzpomenete na postavu, o které byla předtím zmínka někde na začátku knihy. I  temnota je zde na svém místě a já byla ráda, že v ní ani trochu nepřevládá ten známý severský sexuální podtext. Ale přes všechny tyto kladné body mi v knize něco chybělo (občasné vykulení očí, žasnoucí pohled nad vyvrcholením,…). Po přečtení jsem rozhodně nepociťovala příval nadšení z opravdu dobré knihy. Spíše jsem měla rozporuplné pocity, jestli mám dát tři a půl nebo čtyři hvězdičky. Dávám čtyři. Kniha byla nadprůměrem, ale ne dokonalostí. Pokud máte ovšem rádi severské krimi, toto by vám v knihovničce nemělo chybět.

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství PLUS. 

Stefanie G.

Marissa Meyer - Měsíční kroniky #3 - Cress

Tváře ji zalilo horko. Ruce se jí začaly třást.

"U všech trumfů," zamumlal Carswell Thorne. Spustil nohy na podlahu a předklonil se, aby si ji lépe prohlédl. "To všechno jsou vlasy?"

Pouto se přerušilo, sen o jediné dokonalé lásce se rozplynul kolem ní. 

Náhle se jí zmocnila panika. Se zapištěním se sklonila, aby ji nebylo vidět a lezla pod stůl.

...

"Co - kam - kam zmizela?" ozval se z obrazovky Thorneho hlas.

"Vážně, Thorne." Dívčí hlas. Že by Linh Cinder? "Přemýšlíš vůbec někdy, než začneš mluvit?"

"Co? Co jsem řekl?"

"To všechno jsou vlasy?"

"Ty jsi to neviděla? Bylo to něco mezi vrabčím hnízdem a klubkem příze, které rozsápal gepard."

- Cress, str. 52-53

Měsíční kroniky jsou prostě srdcovka! A vůbec nevadí, že má Cress 600 stran, uteklo to jako voda!  

Cress od dětství vyrůstala sama uvězněná v umělém satelitu. Jedinou společnost jí zde dělají počítačové obrazovky. Díky času strávenému s počítači se Cress vypracuje ve špičkovou hackerku. Naneštěstí je však přinucena pracovat pro královnu Levanu a právě dostala rozkazy vystopovat Cinder a jejího pohledného průvodce. Cinder a kapitán Thorne jsou na útěku. Společně se Scarlet a Vlkem plánují svrhnout královnu Levanu a zabránit její armádě v invazi na Zemi. Právě Cress může Cinder a jejím společníkům pomoct. Odvážný pokus zachránit ji se však nezdaří a celá skupina se rozdělí. Cress má konečně svou svobodu, ale musí za ni zaplatit vyšší cenu, než si dovedla představit. A královna Levana nehodlá připustit, aby se někdo postavil do cesty její svatbě s císařem Kaiem.

I když se Cress, Scarlet ani Cinder necítí být povolány k záchraně světa, zdá se, že jsou jedinou nadějí, kterou svět má.

Originální název: Cress

Série: Měsíční kroniky

Autor: Marissa Meyer

Díl v pořadí: 3.

Nakladatelství: Egmont

Překlad: Jana Zejmanová

Počet stran: 612

Rok vydání: 2014

Klíčová slova: dystopie, fantasy, pohádky

Přibližný doporučený věk: 16+

BUX.cz: 312 Kč

Goodreads

Jen moje malé Já a Já

Cress je ve své družici daleko od Měsíce a od Země uvězněná již několik let. Je skvělou hackerkou a v počítačích se prostě vyzná. To proto si ji paní Sybil vybrala. Jenže ona už takhle dál nemůže. Nemůže jen přihlížet a dívat se, jak královnini vojáci plení zemi a zabíjejí nevinné lidi. To proto se spojila s Cinder…

Ano, třetí díl Měsíčních kronik je věnovaný Cress, dívce s dlouhými vlasy, dívce, která je uvězněná v družici a ví toho mnohem víc, než by ostatní čekali. Ale autorka nezapomněla ani na ostatní hlavní hrdiny, které jsme měli šanci poznat v předchozích dílech.

Cinder, Scarlett, Vlk i Thorne (a Iko) plánují, jak překazit královskou svatbu, jenže plány jim překazí záchranná mise – záchrana té tajemné holky z družice. Když ale selže, Cinder zůstane sama s pomocníkem paní Sybil a se zraněným Vlkem. Jejich přistání se Zvonečníkem je jasné – musí najít doktora Erlanda. Čeká na ně tajemná Afrika a nejistota, jestli vůbec Jacinovi může věřit. Scarlet je unesena. Thorne a Cress uvězněni v družici, která se co nevidět zřítí na Zemi a oni při pádu uhoří.

Marissa odvádí skvělou práci. Její knihy jsou čtivé, plné energie, tajemství a nových napínavých chvílí. Donutí vás čít, protože prostě musíte vědět, co přijde, co vymyslí nového. Cindeřino dobrodružství v Africe je úžasné a Cress s Thornem nemají chybu. Všechno to sahá ještě mnohem, mnohem dál, a když dočtete poslední stranu, chcete další. Nemůžu se dočkat příběhu Winter, která se již objevila i v tomto díle. Alespoň na chvíli.

Cinder je i zde stále ta odvážná a nejistá. Vše, co se stalo, si vyčítá, ale to k ní prostě patří. Scarlet si tu moc neužijete, ale abych pravdu řekla, ani mi nechyběla. Cress se mezi ně zařadila lehce. Je bojácná a tichá, ale to je samozřejmé, když po celé ty roky byla v kontaktu pouze s Divotvůrkyní. Podle mě ji Marissa mohla udělat ještě vystrašenější, protože se všemu přizpůsobila až příliš rychle a hladce. Princ Kai… Princ Kai pro mě byl už od začátku takovou postavou, u které jsem si nebyla jistá, co si mám myslet, ale v tomto díle jsem si na něj začala utvářet vlastní názor, který vám ale zatím neprozradím. :) Vlk byl kapitolou samou o sobě už ve Scarlet. Vlastně to bylo poprvé, co se tato série přiblížila víc k YA a romantice. Jeho oddanost je někdy až příliš, ale stále jsem ho měla ráda. Thorne je úžasný. Chybělo mu trochu toho kouzla z předchozího dílu, ale o tom už jsem mluvila. Co mu ale nechybělo, byly jeho dokonalé vtípky a v příštím díle bych ho chtěla ještě víc! (Prosím!) Doktor Erland se také konečně objeví a na jeho tajemství budete jen koukat. A Jacin? Na něj jsem opravdu zvědavá!

Jenže i přesto, jak na Měsíční kroniky nedám dopustit, první díl pro mě byl stále nejlepší. Cress mi ze začátku přišla trošku zmatená a překombinovaná, i když do sebe všechno krásně zapadalo. Thorne už tu nebyl až tak úžasný a skvělý jako ve Scarlet (ale stále je to můj hlavní hrdina číslo jedna) a situaci zachraňovala Iko, která byla v tomto díle opravdu nepostradatelná a na její chvíle jsem se těšila jako malá. Něco mě ale na tomto díle trošku mrzelo, možná to bylo tím, že je příběh tak dlouhý, ale nebyla jsem zklamaná, to ne. Jen jsem se do vyprávění občas nemohla tolik vžít. I teď mám v hlavě pouze jen několik nejzajímavějších útržků a zbytek jako by byl v mlze.

Tím samozřejmě neříkám, že třetí díl byl o tolik slabší, to ne, stále je to u mě na čtyři hvězdičky. Cress má své kouzlo a Scarlet měla taky své, jenže Cinder, ta pro mě byla zatím nejkouzelnější, a stále je. Winter v českém překladu očekávám se zatajeným dechem, přece jen nechci, aby už ten úžasný příběh skončil, a s překladem jsem naprosto spokojená a nechci si to kouzlo kazit originálem (který je jistě ještě lepší).

Pokud stále váháte a odkládáte přečtení Cinder, věřte mi, že děláte chybu. Já to taky odkládala a pak jsem nechápala, proč?! Proč mi tato dokonalost tak dlouho unikala?! Neváhejte. Neotálejte. Měsíční kroniky dělají čest svému hodnocení a rozhodně se vám budou líbit!

Recenze na předchozí díly:
 

Hodnocení:

Stefanie G.

Sabaa Tahir - An Ember in the Ashes #1 - Jiskra v popelu (RC)

Vídáme tě ve svých snech. Budeš hořet, protože jsi jiskra v popelu.

- Jiskra v popelu, str. 407

Už od chvíle, kdy jsem ji uviděla na Goodreads, jsem si tuto knihu zamilovala! Věděla jsem, že si ji musím přečíst, zubila se na mě ve čtečce, ale čas a ostatní recenzní výtisky se mi pošklebovali. Prostě nemám štěstí na to, abych si stihla přečíst knihu, kterou si pořídím v originále předtím, než vyjde v češtině. Ale u Jiskry v popelu to napravím, protože prostě… Aaach!

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechte.

Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy, která se odehrává v brutálním světě připomínajícím Římskou říši.

Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii Šerosráz a bude pro ně špehovat, odboj zachrání jejího bratra před popravou.

Elias, nejlepší voják na šerosrázské akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se zkoušek, nemilosrdného klání, z něhož má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši.

Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propletené víc, než by si kdy dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.

Originální název: An Ember in the Ashes

Série: An Ember in the Ashes

Autor: Sabaa Tahir

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Host

Překlad: Petra Johana Poncarová

Počet stran: 456

Rok vydání: 2016

Klíčová slova: dystopie, thriller

Přibližný doporučený věk: 16+

KNIHCENTRUM.cz: 262 Kč

Goodreads

Král Taius padne. Kdo nastoupí na jeho místo?

Jiskra v popelu je další dystopickou sérií, které se ujalo nakladatelství Host a já jsem za to nesmírně vděčná! Bála jsem se, jak dopadne překlad, protože jsem pár kapitol měla načtených v originále, ale s tím jsem, jako vždy v případě Hostu, neměla ani trochu problém. Byla jsem nadšená. Ale ne ihned…

Laia patří do rodu Učenců, do rodu, který si Impérium podmanilo a který pro ně nic neznamená. Plení jejich domy, dělají nájezdy jen proto, aby našli spojence s Odbojem, odpůrci království a Impéria. A jednoho dne si přijdou i pro Daria, jejího bratra. Jenže ona je tak zbabělá, že se Masce nepostaví a poslechne bratrovu radu. Uteče. A rozhodne se najít Odboj a zachránit svého bratra, ať to stojí, co to stojí, i když její cesta vede přímo na Šerosráz.

Mezitím se Elias Veturius připravuje na svoji svobodu. Byl vycvičen jako Maska a za pár dní odpromuje. A uteče. Dezertuje jako zrádce. Nechce mít už dál nic společného s Šerosrázem. S Maskou. Jenže to by bylo moc snadné a jeho plán naruší příchod nečekaných hostů s posláním, že je čas Zkoušek. Král Taius nemá žádného potomka, žádného dědice, jeho rod padne a je potřeba zvolit nového krále.

Tohle všechno je jen začátek. Začátek toho úžasného a akčního příběhu, který vás jednoduše učaruje. Sabaa si dala opravdu záležet a příběh je tak reálný, jak jen může být. A i když si ze začátku myslíte, že víte vše, najednou proti vám obrátí něco úplně nového a vy se ocitáte v opravdovém fantasy příběhu. Jedním slovem: Dokonalé! 

Ale moje pocity nebyly ze začátku takové. Vlastně jsem měla problém se do knihy začíst. Hlavní hrdinka Laia mi přišla nesympatická a zbabělejší než myš. Veturius tomu moc nepomohl. Jeho zlomená a celkem slabošská duše toužící po útěku se od Laii moc nelišila. Ale pak se to zlomilo. Nejspíš za to mohl Šerosráz a Velitelka, jejíž postava je opravdu třešničkou na dortu. Možná ta náhlá proměna obou (teda především jedné) postav. To, jak autorka dokázala postavy pomalu proměňovat a já v nich viděla víc a víc reálné postavy peroucí se s vlastním osudem. Počáteční skepse byla ta tam a já pochopila, proč takové obě postavy musely být. Oceňovala jsem i tu další směsici vedlejších postav, ať už to byli lidé z Odboje, nebo spolubojovníci Šerosrázu. Sabaa skvěle zachytila nádech tohoto hrozivého a děsivého místa a opravu jsem si chvílemi říkala, že se inspirovala ve Hře o trůny. Brutalita, násilí a agresivita. Krvežíznivost, intriky, tajemství, zlo. Ale také přátelství. To všechno tu je.

A když už jsem u přátelství… Asi jsme v současnosti narazili na bod, kdy jsou milostné trojúhelníky pasé a nově vznikají čtyřúhelníky (viz Rudá královna). Tak úplně to sice na tuto knihu nesedí, ale něco takového se tam rýsuje a já dosud nevím, co si o tom myslet. Snad mi to autorka pomůže objasnit v dalším díle.

VŽDY VÍTĚZNÝ!
- Jiskra v popelu, Sabaa Tahir

Jiskra v popelu je autorčinou prvotinou a musím říct, že opravdu povedenou. Čím rychleji mi stránky utíkaly před očima, tím víc jsem chtěla, aby byla kniha delší. Mnohem delší. Nechtěla jsem pryč ze Šerosrázu, i když byl tak krutý. Nechtěla jsem Impérium nechat jen tak jít. Kniha mě do sebe vtáhla natolik, že jsem okolí při čtení ani nevnímala. A tak to má být. Kniha není jen o hlavních postavách, ale i o vedlejších. Téměř každá má svůj příběh, který do hlavní osy určitým způsobem zasahuje. Sabaa tak dokázala něco, čím se i tyto postavy staly důležité a vy si je chtě nechtě zapamatujete. Ať už je to služka Izzi, Kuchta nebo Teluman a Laini rodiče. Ti všichni dohromady vytváří příběh, který se zase konečně netočí jen kolem hlavních hrdinů.

Ano, jsem z Jiskry v popelu nadšená a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Chci znát víc z té spousty tajemství a chci vědět, jak se s předepsaným osudem oba hrdinové poperou. Ale i přesto jsem těsně po přečtení půl hvězdičky strhla. Proč? Právě kvůli jistým vztahům, které v knize panovaly a taky z počátečního skeptického a nejistého pohledu na první kapitoly. Jenže když se na to dívám zpětně, myslím, že si Jiskra v popelu ode mě pět hvězdiček zaslouží. Líbila se mi mnohem víc, než Rudá královna a dokonce i víc, než Scarlett nebo Cress z Měsíčních kronik (a to je co říct, protože tuhle sérii jsem si opravdu zamilovala!). Ráda se k ní brzy vrátím, protože tenhle příběh má prostě jiskru… Takže z toho pro vás plyne jen to, že si ji máte co nejdříve najít, pořídit a přečíst! A napsat mi na ni svůj vlastní názor! :)

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji KNIHCENTRUM.cz!

Stefanie G.