Madeleine Rouxová - Asylum #1 - Asylum

"V šíleném světě jsou pouze šílenci normální."

- Asylum, str. 207

Máte rádi strašidelné příběhy? Taky vás děsí staré napůl rozbořené domy natož stará sanatoria a blázince? Asylum je v tom případě napsané přímo pro vás! Ale nenechte se zmást! Nečekejte žádnou krvavou duchařinu, ale spíš napínavý příběh, jehož vodítka vás zavedou k nečekanému konci! Ale více už v recenzi!

Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy.  Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.

Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.

Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Originální název: Asylum

Série: Asylum

Autor: Madeleine Roux

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Jota

Překlad: Jan Kozák

Počet stran: 304

Rok a měsíc vydání: 2014/07

Klíčová slova: sci-fi/fantasy, napětí, psychiatrická léčebna

Přibližný doporučený věk: 16+

Knihcentrum: 368 Kč / online 276 Kč

Goodreads

Madeleine Roux pochází z Minnesoty a je hrdou absolventkou Beloit College v oboru tvůrčí psaní a herectví. Kromě knihy Asylum vydala tato nadějná mladá autorka další dva romány – Allison Hewitt je v pasti (Allison Hewitt Is Trapped, 2011) a Saddie Walker je v úzkých (Saddie Walker is stranded, 2012). V současnosti žije a pracuje ve Wisconsinu, kde si mezi prací na nové knize s apokalyptickou tematikou pochutnává na místním pivu. Její knihy se prodávají nejen v USA, ale také v Británii, Francii, Austrálii a na Tchaj-wanu.  [Zadní obálka knihy, oficiální stránky autorky]

Šílenství je relativní

Šestnáctiletý Daniel Crawford patří mezi nadprůměrně chytré žáky a zajímá se o historii, díky tomu objeví program, který pořádá škola New Hampshire College. Tento komplex býval psychiatrickou léčebnou a dokonce i místní obyvatelé mají z domu strach. Sotva se Dan nastěhuje do svého pokoje ke spolubydlícímu Felixovi, začnou se kolem něj dít nevysvětlitelné věci. A pak jsou tu také ty tajemné dveře vedoucí do staré pracovny, kam ho Felix poslal, a kam se nakonec vydává s novými kamarády Abby a Jordanem. Nejen, že objeví děsivé fotografie, ale také staré záznamy léčených pacientů a starou kartotéku, za níž je ukryto hrůzné tajemství celé budovy.

Madeleine se musí nechat, že příběh rozvinula zajímavě a poutavě. Kdybych měla na knihu více času, měla bych ji přečtenou za jeden den. Děj je psaný lehce a čtivě, není to nic složitého a po dočtení mě samotnou překvapilo, že je na zadní straně obálky napsáno, že je kniha určená čtenářům až od šestnácti let. Osobně si myslím, že by knihu zvládli i čtenáři o dva roky mladší.

Postav je v knize mnoho, ale nejčastěji se setkáte právě s výše zmíněnými. Daniel je navíc už tak velmi zajímavou postavou. Trpí totiž psychickou poruchou a občas mívá výpadky paměti. Navíc je adoptovaným dítětem a rodiče mu nic bližšího nechtějí o jeho pravých rodičích nic říct. Když se dozví, že bývalý ředitel psychiatrické léčebny měl stejné jméno, začíná pátrat hlouběji v historii tohoto komplexu. Nalezené informace jsou víc než zajímavé.

Mimo tajemství obklopující Dana, je tu i další týkající se Abby. I ona si přijde na své a nevyhne se děsivému zjištění. Oba, Abby i Dan, si začínají říkat, že jejich návštěva NHCP byl jakýsi nevyhnutelný osud.

Obě tyto linie jsou vzájemně dobře propletené a dokonce i postavy, o kterých byste si mysleli, že jsou jen „nadbytečné“ mají pro příběh většinou nečekaný význam.

Ději jako takovému nemám snad co vytknout. Líbil se mi, zápletka byla parádní a do poslední chvíle jsem netušila, jak kniha dopadne. To bylo velkým plusem. Bohužel ale musím Madeleine zkritizovat styl psaní. Na to, že má být hlavním hrdinům šestnáct let, jejich konverzace občas tomuto věku neodpovídala. Připomínala mi konverzaci mé třináctileté neteře. Ne, že by mě to při čtení úplně rušilo, ale ani mě to nijak nenadchlo. Chvílemi to bylo skoro trapné.

Na druhou stranu, konec se mi líbil moc. Byl otevřený a myslím, že tajuplná profesorka Reyesová toho má ještě hodně co nabídnout. Doufám, že se Jota rozhodně vydat i druhý a třetí díl.

Hodně čtenářů tuto knihu odsuzuje. Nejspíš je to právě kvůli stylu psaní, který si Madeleine zvolila. Nedivím se jim. Já váhala nad hodnocením čtyřmi hvězdičkami, ale když jsem se pak ohlídla zpět a zjistila jsem, že jsem tak ohodnotila Čistého, musela jsem u Asyla hvězdičky navýšit. Alespoň o tu půlku. Přece jen se mi líbilo o něco málo víc. (Nepochopitelné, já vím!)

Závěrem vám knihu musím DOPORUČIT! A to především těm, kteří mají náladu na trochu toho děsivého příběhu doplněného o ještě děsivější fotografie. Nebo těm, co by si v napínavém příběhu dopřáli rádi i trochu té romantiky. Anebo těm, kteří tíhnou k příběhům založených na nějakých těch podkladech a průzkumech, i když vlastně nejsou úplně pravdivé. 

Playlist

Léto s nakladatelstvím Jota

1. Znáte Asylum?
2. Madeleine Roux
3. Playlist
4. Asylum ve světě
5. Tématické fotografie
6. Úryvek
7. RECENZE

Hodnocení:

4,5 hvězdičky z pěti

Za recenzní výtisk velmi děkuji Knihcentru!

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 6. část: "Úryvek"

Přečtěte si úryvek!

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 5. část: "Tématické fotografie"

Fotograf Jerremy Harris pořídil dechberoucí fotografie starých amerických psychiatrických léčeben. Narazila jsem na ně úplnou náhodou na Creative Life a musím se o ně s vámi podělit, tak nějak jsem si hned vzpomněla na Asylum! Více fotek můžete najít ZDE.

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 4. část: "Asylum ve světě"

Dneska jsem si pro vás připravila výčet obálek ze zahraničí! Bohužel jsou ale všechny téměř stejné, ale pro ukázku je máte všechny pohromadě: 

USA:

UK:

ŠPANĚLSKO:

HOLANDSKO:

ČESKÁ REPUBLIKA: 

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 3. část: "Playlist"

Dnes si můžete poslechnout oficiální playlist ke knize Asylum od Madeleine Roux!

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 2. část: "Madeleine Roux"

Madeleine Roux (*1985)

Madeleine Rouxová pochází z Minnesoty a je hrdou absolventkou Beloit College v oboru tvůrčí psaní a herectví. Kromě knihy Asylum vydala tato nadějná mladá autorka další dva romány – Allison Hewitt je v pasti (Allison Hewitt Is Trapped, 2011) a Saddie Walker je v úzkých (Saddie Walker is stranded, 2012). V současnosti žije a pracuje ve Wisconsinu, kde si mezi prací na nové knize s apokalyptickou tematikou pochutnává na místním pivu. Její knihy se prodávají nejen v USA, ale také v Británii, Francii, Austrálii a na Tchaj-wanu.

[Zadní obálka knihy, Jota]

Otázky a odpovědi z Icey Books a Read My Breath Away.

Many novels are inspired by one sentence or question, was there one that sparked Asylum?

The Akira Kurosawa quote “In a mad world, only the mad are sane” turns up in the book, and that line in particular was a huge jumping off point for much of what you see in ASYLUM.

Mnoho novel je inspirovaných jednou větou nebo otázkou, byla tu nějaká taková, která vyvolala příběh pro Asylum?

Citát Akiry Kurosawy "V šíleném světě jsou příčetní pouze šílenci." se nachází v knize, a sama tato věta je obrovským odrazovým bodem pro vše ostatní, co se v Asylu odehrává.

***

Do you have a favorite line that was removed from the original draft of Asylum?

Not a line, but a scene. There was a part where Jordan Skyped home to his ultra conservative parents and it was veeeeeery awkward, and it’s the one thing I wish was still in there. Ultimately it didn’t fit with the direction Jordan’s story went, but writing that scene was a blast.

Máte oblíbenou větu, která byla odstraněna z původního návrhu Asyla?

Ne větu, ale celou scénu. Byla tu chvíle, kde Jordan Skypoval domů svým ultra konzervativním rodičům a bylo to vááážně divné, a to je jedna věc, kterou jsem si přála, aby tam stále byla. Nakonec se ale nehodila do směru, kterým se Jordanův příběh vyvíjel, ale psaní této scény bylo něco!

***

What kind of research did you do for Asylum? Any actual old asylum visits?

I didn't get around to any actual asylums, but I've done a fair bit of travel and gotten to see some very old locations here in the US and abroad. Most of my childhood was spent in an old Victorian farm house, and I'm intimately familiar with the feeling of sleeping in a place that you suspect might be 'lightly' haunted. There is a wealth of imagery that we have from actual asylums, from when they were operating and now from many that are run-down. Those images were a huge source of inspiration. I also had the, uh, interesting task of researching out of date treatments that are, frankly, pretty barbaric to the modern mind. You can keep yourself up nights reading about this stuff. It's fascinating and morbid and repellent, but it helped put me in the right frame of mind. One of my favorite bits of research involved looking at actual old patient card records. Something about those cards with all the patient facts personalized the experience.

Jaký výzkum jste dělala pro Asylum? Nějaké návštěvy starých ústavů?

Nedostala jsem se k nějakému konkrétnímu ústavu, ale dost jsem cestovala a dostala jsem se na stará místa zde v USA a v zahraničí. Většinu svého dětství jsem strávila na starých viktoriánských farmách a moc dobře znám ten pocit, když spíte na místě, kde máte pocit, že tam tak trochu straší. Je mnoho představ, které máme z opravdových ústavů z dob, kdy byly v provozu a dnes z mnoha, které jsou již uzavřené. Tyto obrazy byly obrovským zdrojem inspirace. Také jsem měla, ehm, zajímavý úkol výzkumu staré léčby, která je, upřímně, pro moderní myšlení dost barbarská. O těchto věcích si můžete číst dlouho po nocích. Je to fascinující a morbidní a odpuzující, ale pomohlo mi to dostat se do toho pravého rozpoložení. Jedna z mých oblíbených částí výzkumu zahrnovala nakouknutí do opravdových starých zdravotních záznamů pacientů. Něco na těch složkách se všemi těmi fakty o pacientech zosobnilo tu zkušenost.

***

Asylum features actual photographs of ‘unsettling history’ — was it a difficult, and emotional, task to collect these photos?

Finding the photos was a collaborative process, one I shared with my editor. It’s always difficult to look at real people suffering, and try to find that line where you feel like you’re shedding light on a piece of history and not exploiting their pain. It’s not a historical or nonfiction piece, so you have to make sure you’re not crossing a questionable line. I think in the end the photos we chose are haunting, they stay with you, and that’s the point – to make those images stick with you long after you’ve finished the book.

Asylum zahrnuje opravdové fotografie "znepokojující historie" - byl to těžký těžké a emocionální úkol všechny je shromáždit?

Nacházení fotografií bylo založené na spolupráci s mým editorem. Je vždy těžké dívat se na opravdové trpící lidi a snažit se najít tu hranici, kdy se začnete cítit, že vrháte světlo na část historie a nevyužíváte jejich bolest. Není to historické dílo nebo literatura faktu, takže se musíte ujistit, že nepřekračujete spornou hranici. Myslím, že fotky, které jsme nakonec vybrali, jsou strašidelné, zůstanou s vámi, a o to jde - aby s vámi ty obrázky zůstaly i dlouho po dočtení knihy.

***

Is there a creepy or unsettling real-life story you've come across that either inspired you or has stuck with you?

This isn't specific to asylums, but I saw a ghost once in my bedroom. I THINK I did. You never know with these things, right? But I've always kept that memory with me, and existing between skepticism and a belief in the supernatural is familiar territory, territory I got to revisit while writing Asylum.

Je tu nějaký strašidelný nebo opravdový příběh, na který jste narazila, který vás buď inspiroval nebo se vás drží?

Nevztahuje se to přímo k ústavům, ale jednou jsem ve své ložnici viděla ducha. MYSLÍM, že jsem ho viděla. Takové věci nikdy nevíte, že? Ale vždy jsem se té vzpomínky držela, a žít mezi skepticismem a vírou v nadpřirozeno je moc známé území, území které jsem musela navštívit znovu, když jsem psala Aylum.

***

What are some of your favourite dark or creepy YA books?

This is for very young audiences, but I have a love/hate relationship with Coraline. I love everything about that book, but I have a weird phobia about eyes and the buttons in the eye socket part is something straight out of my nightmares. I think you can classify The Hunger Games as dark, and I chewed through that book in a day or two. Maybe I shouldn't say this, but I've seen an early copy of Not a Drop to Drink by Mindy McGinnis and it is dark, gripping and just phenomenal! 

Jaké jsou některé vaše temné nebo děsivé YA knihy?

To je pro velmi mladé diváky, ale zbožnuji/nenávidím Koralínu. Miluji na této knize vše, ale mám podivnou fóbii ohledně očí, a knoflíky místo očí je něco jako má noční můra. Myslím, že můžu zmínit Hunger Games jako temnou knihu, prokousala jsem se tou knihou během jednoho nebo dvou dnů. Možná bych to neměla říkat, ale četla jsem ještě nevydaný výtisk Not a Drop to Drink od Mindy McGinnis a to je také temné, napínavé a prostě fenomenální!

***

Stefanie G.

Léto s nakladatelstvím Jota - Projekt Asylum - 1. část: "Znáte Asylum?"

Dnes vás čeká pokračování série Léto s nakladatelstvím Jota! Tentokrát vám představím další knihu, kterou jsem zapojila do letního maratonu a tím je Asylum! 

Stefanie G.

Název: Asylum: Ústav pro duševně choré

Série: Asylum

Autor: Madeleine Roux

Překladatel: Jan Kozák

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Jota

Počet stran: 304

Rok a měsíc vydání: 2014/07

Klíčová slova: sci-fi/fantasy

Přibližný doporučený věk: 17+

Jota: 368 Kč / online 294 Kč

GOODREADS

Anotace:

Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy.  Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.

Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.

Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.