Divotvůrce Magie je zrádná hra. Kellen je pouze několik okamžiků od svého prvního magického souboje a čtyř zkoušek, které z něj mají udělat divotvůrce. Je tu však jeden problém: jeho magie je slabá. Jste-li zavěcenci Jan’Tepu a blíží se vaše šestnácté narozeniny, měli byste být připraveni prokázat své magické schopnosti. Buď to, nebo mít v záloze nějaký zázrak. Jenže Kellen nemůže spoléhat ani na jedno z toho. Nezdědil totiž žádné magické nadání a nemá tedy výjimečné schopnosti jako ostatní. Ví, že bude muset použít pár triků, aby nezneuctil svou rodinu a nestal se sha’tepským sluhou. A tak, když do městečka přibyde rázná a přímočará cizinka, Kellen je samé ucho. Ferius Parfax je ostřílená světačka, vyhnankyně, kterou musí uživit bystrý rozum a tři balíčky karet. A s kartami, které mu rozdal nemilosrdný osud, se Kellenovi bude hodit každá pomoc.
Nevšední, to je to slovo, které tuto knihu jednoznačně
vystihuje. Nevšední, neobvyklé, zajímavé, originální. Sebastienu de Castellovi
se opravdu podařilo vymyslet naprosto jedinečný příběh.
Kellen je naprosto obyčejným hlavním hrdinou
Divotvůrce. Jeho příběh není příběhem silného a neohroženého hrdiny, ale obyčejného kluka, který se
narodil do mocné čarodějnické rodiny, ale jeho magie každým dnem víc a víc
slábne. Ve škole se při čarodějnických zkouškách uchýlí ke lsti, která je ovšem
ihned odhalena, a to dokonce jeho sestrou. Kellen se tak ocitá na okraji společnosti,
jeho nejlepší kamarád se od něj postupně vzdaluje, největší nepřítel si na něj
brousí zuby, aby se pomstil.
Kellenovým osudem zatočí mnoho nečekaných událostí,
jako je například seznámení se s Ferius Parafax nebo dokonce se samotnou
mágyní vdovou. Celou dobu se snaží rozzářit své magické pásky, aby se z něj
nestal obyčejný sluha. Všechny jeho pokusy jsou marné a přivádějí ho jen do
potíží.
Chlapec se pomalu noří do tajemství svého rodu, do
jeho pravé historie, a navíc odkrývá tajemství nemoci, která postupně napadá
všechny mladé kouzelníky. Kdo za tím vším stojí? A proč?
Divotvůrce rozhodně není příběhem o hrdinovi. Kellen
jen všechno, jen ne obdivuhodný hrdina s magií, který by dokázal přemoci
svět. Za to je ovšem chytrý, mazaný a je schopný využít nepříznivé situace ve
svůj prospěch. V tom se příběh od jiných knih liší.
Pro mě bylo těžké smířit se s Kellenovými
útrapami a kopanci, které na své cestě schytával (a to doslova) a že nikomu nic neřekl a nestěžoval si. Když se
pak seznámil s kočkoveverčákem, očekávala jsem, že se situace obrátí,
že nastane nějaký průlom, ale zmýlila jsem se. Kellen byl stále špatný
kouzelník, Ferius Parafax se stále objevovala jen občas, mágyně vdova s ničím nepomohla a kočkoveverčák taky
nebyl moc velkou výhrou v loterii.
I přesto byl ale příběh velmi dobře psaný a já jsem se
do něj ponořila celkem rychle, Líbila se mi jeho nevšednost a výjimečnost, to
jak se Kellen i přese všechny obtíže nevzdával. Líbily se mi Kellanovy schůzky
s mágyní vdovou i její příběh, líbilo se mi i to, jaký vztah Kellen
navázal s kočkoveverčákem. Příběh mi začal dělat obtíže až ve chvíli, kdy
autor zvolil poněkud nereálný vývoj – a sice že obdařil chlapce s mnohačetnými
zraněními chováním „nic se neděje, jsem v pohodě a nic mě nebolí“. To poněkud
zkazilo částečný dojem Kellanova dobrodružství.
V závěru se mi ovšem Divotvůrce líbil,
i když měl své nedostatky. Pokud tedy vyhledáváte něco neobvyklého, nevšedního,
čarodějnického, něco, kde hlavní hrdina není dokonalým stvořením, Divotvůrce je
pro vás jak stvoření. Zaručuji vám, že se při jeho čtení určitě nebudete nudit
a občas se dokonce zasmějete.
Hodnocení:
Už je sice po Vánocích, ale i tak si Divotvůrce přičarujte domů na webu Megaknihy.cz! :)
