"Udělám, co bude v mých silách, ale nedokážu předem odhadnout, jak dlouho to potrvá. Pracoval jsem s traumatizovanými oběťmi války v ugandě... s lidmi, kterým se život rozpadl na kusy. Pacient musí získat pocit bezpečí, potřebuje spánek, psychoterapii, léčbu, medikaci..."
"A co hypnóza?"
"Ovšem, jen si od ní nesmíte slibovat zázraky... ale někdy lehká hypnóza pomůže pacientovi utřídit vzpomínky a on je pak schopen se k nim vrátit."
"V téhle situaci bych klidně dovolila, aby ho do hlavy kopl kůń, jen kdyby to přineslo kýžený efekt."
"Hm, takové metody na oddělení nevedeme," odtuší suše Erik.
- Stalker
Autorská dvojice Lars Kepler mě už v Hypnotizérovi přesvědčila, že si od nich budu chtít přečíst ještě něco dalšího. Bohužel, i když jsem jejich knihami obdarovala kde koho, já sama se k dalším případům Joony Linny nedostala. A to až do příchodu Stalkera. Bylo to však příjemné překvapení, nebo spíš zklamání? To se dozvíte v recenzi!
Bez Joony Linny je policie bezmocná. Před devíti lety byl pastor Rocky Kyrklund odsouzen za brutální vraždu a svěřen do psychiatrické péče. Z události si nic nepamatuje - od tragické autonehody trpí opakujícími se výpadky a ztrátou paměti. Ve stejnou dobu, kdy se Rocky Kyrklund znovu vrací do společnosti, někdo policii pošle video ženy v okně. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku vyšetřovatele dovede k Rockymu Kyrklundovi. Policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se to děje. A Joona Linna více než před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.
Originální název: Stalker
Série: Joona Linna
Autor: Lars Kepler
Díl v pořadí: 5.
Nakladatelství: Host
Počet stran: 573
Klíčová slova: thriller, krimi, detektivka
Přibližný doporučený věk: 18+
Ani v domě není bezpečno
Hypnotizér, prvotina této autorské dvojice, mě nadchnul. Byla to má druhá zkušenost se severskými detektivkami a byla jsem vážně mile překvapená. Věděla jsem, že si od nich zase něco přečtu. Joona mi byl sympatický a už jen to byl důvod, proč jsem se na jeho další příběh těšila. Jenže stále nebyl čas. A to až do chvíle, kdy se u nás začalo mluvit o Stalkerovi. Příběh se mi podle anotace zdál dokonale napínavý a to, že se zase setkám s Erikem Mariou Barkem ve mně vzbudilo jakési nadšení a pocit, že jsem vlastně o nic nepřišla, když jsem nečetla předchozí díly. A měla jsem pravdu. Pokud jste četli první díl a mezitím žádný jiný, vůbec to příběhu nevadí. Vše se vám v jeho průběhu totiž krásně vysvětlí. Jediné, co vám možná bude chybět, bude právě Joona Linna.
Stalker je příběh, který vás zamrazí na zádech, ale nejprve se budete muset prokousat částí, kdy se seznamujete s novou komisařkou na scéně, a sice s Margot. Četla jsem mnoho jiných recenzí a musím s většinou souhlasit. Margot nemusí každému sednout, je unáhlená, tvrdohlavá a skoro bych řekla i tak nějak lehkomyslná a bezcitná. Po první vraždě ženy v jejím vlastním domě, na kterou byla policie varována předem zasláním děsivého videa natočeného před jejím domem, rozjede Margot pátrání, jenže když se to objeví podruhé, jaksi rezignuje a jednoduše se smíří s tím, že žena zemře dřív, než ji najdou. Její svéhlavý způsob vyšetřování a to, jak si věci spojuje pouze na úrovni klasického policisty v civilu, může jednoho dohnat k šílenství. Já v knize taky nejednou skřípala zuby.
Pak je tu Erik, postava, která se objevila poprvé právě v Hypnotizérovi. Musím říct, že už v prvním díle jsem z něj nebyla obzvlášť nadšená, ale i přesto uznávám, že na něm autoři odvedli kus práce. Je sice stále tak nějak natvrdlý a rád sklouzává zpátky k užívání otupujících prášků, ale přišel mi silnější než předtím.
A abych nezapomněla, samozřejmě se setkáte i s podezřelým – Rockym Kyrklundem, který je ovšem zavřený v psychiatrické léčebně kvůli své nemoci. Po autonehodě má velké problémy s pamětí. A je to právě on, kdo všechny události i lidi spojuje dohromady.
K příběhu už smím říct jen to, že se máte na co těšit. Stalker vás vyděsí, nadchne, potěší. Nicméně vás ničím nepřekvapí, tedy až na ten neuvěřitelný a nečekaný konec. Ten se vskutku povedl. Jenže to mi nestačilo. Mnoho kapitol, ať jsou jak chtějí krátké, mi přišlo zbytečných. (Mimo vraždy se totiž dozvídáte i osobní informace a prožitky všech postav i něco navíc, což v závěru nedávalo moc velký smysl.) Proto mi taky tak dlouho trvalo, než jsem se knihou prokousala. Jen občas je to natolik napínavé, že prostě nemůžete knihu odložit. Proto mi nevadilo, když jsem se k ní vrátila až po chvíli. Nebylo to tím, že by příběh nebyl napínavý vůbec, nebo že by nebyl dobrý. To ne, jen tomu chyběla jakási jiskra.
Někde jsem četla, že je Stalker děsivý, vrahovy činy detailně (já bych dodala naturalisticky) popsané a vy se po jeho přečtení budete doma bát a všude budete zhasínat a zatahovat závěsy (jako by to snad mohlo pomoct). Řekněme, že je to přehnané. Hodně přehnané. Ti, kdo toto napsali, nejspíš nečetli nic od Grahama Mastertona. Právě on je podle mě mistr v popisování brutálních vražd, ne dvojice Lars Kepler. Ve Stalkerovi se dočkáte kapitol věnovaným obětím a jejich smrti, jenže v mnoha případech si prostě jen řeknete, jak ty oběti byly hloupé. A takové já nemám ráda. Příběhu to dodává jaksi nerealistický, skoro až komický nádech.
Chtěla bych vám toho prozradit víc, ale nemůžu. Protože i přes tyto nedostatky Stalker skrývá mnoho a mnoho dalších tajemství, na které budete muset přijít sami. A kdo ví, třeba se i dočkáte chytřejší a méně sarkastické Margot nebo dokonce samotného Joony Linny. Takže tušíte správně – i když mi pátý díl detektivky ze série Joony Linny nevzala tak úplně dech, i přesto se mi líbil. Především jeho nečekaný konec, který ale na druhou stranu připomene Hypnotizéra a vyvolá mnoho vedlejších otázek. A jestliže jste četli pouze první díl této série, ani za mák to nevadí, o to víc vám doporučuji, abyste se vrhli na díl (prozatím) poslední. Já sama si rozhodně po tomhle přečtení nenechám ujít Písečného muže!
Hodnocení:
Za recenzní e-knihu velmi děkuji KNIHCENTRUM.cz. E-knihu si můžete koupit ZDE.
Stefanie G.