úterý 16. května 2017

Marissa Meyer - Hvězdy nad hlavou (RC)



Jak se Cinder ocitla pod ochranou Michelle Benoitové? Co přimělo Winter k rozhodnutí nikdy nepoužít svůj měsíční dar? A co vedlo k uvěznění Cress v satelitu a k Vlkovu postavení alfy v královnině armádě? Fanoušci Měsíčních kronik v této knize najdou devět povídek, v nichž si mohou přečíst o minulosti svých oblíbených postav. Soustředí se na klíčové momenty raného života hrdinů, které ovlivnily jejich budoucí život.

Marissa Mayerová už nám několikrát potvrdila, že umí psát čtivé a originální příběhy a kniha Hvězdy nad hlavou, jenž doplňuje a zároveň i uceluje celou sérii Měsíčních kronik, je toho pouze důkazem. Řekla bych, že je tato kniha jakousi třešničkou na dortu. Přiznám se dopředu, že jsem zatím neměla čas přečíst si Winter (především kvůli její tloušťce – na takovouto knihu je prostě potřeba si speciálně ten čas vyhradit), poslední díl ze série, ale v přečtení Hvězd na hlavou mi to nemohlo zabránit.






Recenze psaná pro:

úterý 14. března 2017

Graham Masterton - Výkupné pro krále (RC)

Komisařka Katie Maguirová pronásleduje sériového vraha Je slunná sobota a irská svatba je v plném proudu. Opilí strýčkové si připíjejí na nevěstu. Gaelská kapela vesele vyhrává. Svatební hostina však má už brzy hrozivě skončit. Ze spodního patra svatebního dortu se totiž na novomanžele šklebí uříznutá hlava místního cukráře. Katie Maguirová nemá žádná vodítka — dokud za děsivých okolností nezmizí další místní podnikatel. Zdá se, že vraždy odkazují na Velekrále Erinu, děsivý gang mučitelů a vyděračů. Jsou to nebezpeční lidé. A nezastaví se před ničím, aby Katie svedli ze stopy…

Výkupné pro krále je již čtvrtým dílem série o komisařce Katie McGuirové, kterou vydalo nakladatelství Host. Pro autora Grahama Mastertona je typická tematika irských sériových vrahů, mystiky a krutosti. Nevyhýbá se ani otázkám sexuální orientace a stereotypizací irských policejních důstojníků, že žena není dostatečně silná na to, aby dokázala vést vyšetřování. A ačkoliv tento díl splňoval téměř vše, přesto mě zklamal.



Recenze psaná pro:

pátek 3. února 2017

Tim Weaver - David Raker #4 - Není cesty zpět (RC)


Ztracená rodina. Podivuhodné okolnosti. Jedna záhadná fotografie. David Raker na nebezpečné misi.

TAJEMSTVÍ POHŘBENÁ CELÁ DESETILETÍ ZNOVU OŽÍVAJÍ…

Měl to být skvělý večírek, jenže když Emily Kaneová dorazí ke své sestře Carrie, objeví jen prázdný dům. Večeře se vaří na sporáku, televize je zapnutá. Carrie, její manžel a dvě dcery jsou pryč.
Policie nad záhadou brzy zlomí hůl, a tak Emily nezbývá než se obrátit na svého bývalého přítele Davida Rakera, který se specializuje na pátrání po nezvěstných osobách. Někdo má totiž evidentně zájem na tom, aby se na její sestru s rodinou rychle zapomnělo.
Pavučina klamu a zlověstných tajemství obestírající celý případ rychle pohltí i Rakera, a ten záhy zjišťuje, že by se snadno mohl stát další z řady obětí, které si za celá desetiletí tahle obrovská lež vyžádala...

Originální název: Never Comming Back
Série: David Raker
Autor: Tim Weaver
Překlad: Alžběta Lexová
Díl v pořadí: 4
Nakladatelství: Mystery Press
Počet stran: 400
Klíčová slova: napětí, thriller, zmizelé osoby
Přibližný doporučený věk: 16+

Když tajemství sahá hluboko do minulosti
Nakladatelství Mystery Press si vybralo zajímavý způsob vydání série s Davidem Rakerem. Místo prvního dílu nás čekal díl pátý a po něm díl čtvrtý s názvem Není cesty zpět. Ptáte se, jestli je to špatně? Jestli to příběhu vadí? Z mého pohledu ani trochu.
Není cesty zpět čtenáři objasní některá zamlžená a zmatená místa z předchozího dílu Bez slitování - především Davidův osobní život. Ale jinak se jedná o samostatný detektivní příběh. Skoro i thriller, řekla bych.
Soukromý vyšetřovatel David Raker se tentokrát vydává po stopě ztracené rodiny. Zmizeli beze stopy – manžel, manželka i jejich dvě dcery - a jejich dům zůstal nedotčený. Žádné rozházené věci, nic nebylo rozbitého. Jen krabice s mlékem ležela na podlaze, jako by se rodina měla co nevidět vrátit a uklidit ji. To se ovšem nestalo.
Příběh Lingových je zamotaný a jejich zmizení souvisí s velkým tajemstvím z dávné minulosti, které zapříčiní jejich zmizení. Pravda je taková, že Carrie strkala při svém vysokoškolském výzkumu nos tam, kam neměla. A právě na tohle čmuchání doplatila celá její rodina.
Je nutno podotknout, že Tim Weaver má opravdu skvělé vypravěčské nadání. Vše má pečlivě promyšlené. Nic není jen náhoda. Vyprávění z pohledu hlavního hrdiny je proloženo záznamy, které objasňují minulost, tajemství, okolnosti celého případu. To, že navíc příběh obohatí ještě záhadnou mrtvolou na devonské pláži, mu hraje jen do karet.
Celý příběh rychle ubíhá, zápletky se protínají a svižně se střídají. Tajemství a pointu také jen tak neprokouknete. Navíc jsem nenarazila na jedinou kapitolu, při které bych se nudila. Napětí je v knize totiž nespočet. 
Pokud tedy prahnete, stejně jako já, právě po takovýchto knihách, Není cesty zpět se vám bude zaručeně líbit. Stejně tak i další díl ze série Bez slitování. Ale pozor! Tim Weaver má sklony k přehánění. Tudíž je možné, že se vám závěr knihy nebude tolik líbit a budete si říkat: „Co to s tím koncem ten autor proboha udělal?!“ Věřte mi, že to vás ovšem neodradí od toho, abyste nebyli zvědaví na další případ Davida Rakera, protože jeho osobnost, důvtip a vyšetřování si prostě oblíbíte! 

Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství MYSTERY PRESS.

Vy si knihu můžete objednat na stránkách nakladatelství ZDE.


Stefanie G.

sobota 1. října 2016

Rick Yancey - Pátá vlna #3 - Poslední hvězda (RC)

VINCIT QUI PARTITUR. 
Zvítězí ten, kdo vytrvá.
- Poslední hvězda, str. 195


Vyvrcholení série Pátá vlna! 

(Upozornění!!! Ukázky mohou obsahovat vulgární výrazy!)

V jedné chvíli tu jste, a v další už nejste. Tak to bylo i předtím, než Jiní přišli. Jiní nevynalezli smrt, pouze ji dovedli k dokonalosti. Dali smrti tvář, aby na nás vyzráli, protože věděli, že je to jediný způsob, jak nás zničit. Konec nenastane na nějakém kontinentu nebo v oceánu, na žádné hoře ani planině, v džungli či v poušti. Skončí to tam, kde to začalo, kde to zůstalo od samotného počátku: na bitevním poli v posledním bijícím lidském srdci. Naším nepřítelem jsou Jiní, ale zároveň my sami. Jsou všude kolem nás, a přitom nejsou nikde. Touží po naší Zemi, a přesto chtějí, abychom ji měli my. Přišli, aby nás zničili i zachránili. Ovšem za těmito hádankami se nachází jediná pravda: Cassie byla podvedena, a stejně tak Eso, Zombie a Nuget. A s nimi i všech sedm miliard lidí, kteří kdysi žili na naší planetě. Podvedeni Jinými, podvedeni námi samotnými. V posledních dnech na Zemi se zbylí přeživší budou muset rozhodnout, co je důležitější: jestli záchrana vlastních životů... nebo lidstva.

Originální název: The Last Star
Série: Pátá vlna
Autor: Rick Yancey
Díl v pořadí: 3.
Nakladatelství: Baronet
Překlad: Renata Heitelová
Počet stran: 320
Klíčová slova: fantasy, napětí, dobrodružství, mimozemšťané
Přibližný doporučený věk: 16+
MEGAKNIHY.cz: 242 Kč
Goodreads


"Jsme tu jen na chvíli, a vzápětí už nejsme, a nezáleží na čase, který tu strávíme." 
- Evan Walker

Jsem lidstvo
Cassie, Evan, Sam, Megan, Dumbo a Ben zůstali sami. Je to už několik dní, co je Eso a Pusinka opustily. Jenže slíbily, že se vrátí a slib nedodržely. Proto se Ben rozhodne pro riskantní krok, vydat se k jeskyním a najít je. Zbývá jim pět dní do apokalypsy. Pět dní do konce světa. Pět dní do vyhlazení zbylých lidí. Evan sice slíbil, že se udělá všechno pro to, aby to zastavil, ale Cassie ho nechce pustit a ostatní mu nevěří.
Eso mezitím čelí své proměně a misi, kterou má splnit. Dvanáctá soustava jí byla přidělena pro jediný úkol – zabít Evana Walkera.
Poslední hvězda je třetím dílem série Pátá vlna. Tak jako doposud, i tento díl je rozdělen do několika částí, tentokrát podle zbývajících dnů do konce lidstva. Jelikož jsem knihu četla s větším odstupem od předchozích dílů, chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněla na souvislosti. Někteří autoři dokáží v každé knize připomenout uplynulé události, ale Rick Yancey toto vynechává. Spíše se k takovým chvílím vrací ve vzpomínkách postav.
Děj jako takový byl napínavý, ale už ne tak zajímavý jako například ve druhém díle. Ten mě naprosto uchvátil a nadchl. Tento dokázal udržet moji pozornost, ale jakmile jsem přestala číst, nenutil mě, abych se k příběhu vrátila, což byla škoda. I přesto autor využil mnoha napínavých chvil a akce, bez níž by to nebylo ono. Ocenila jsem dokonale vylíčené proměny jednotlivých postav. Každá z nich byla něčím charakteristická a každá z nich byla jedinečná a nezapomenutelná. 

Nikdy nezapomeň, Samíku. Láska je věčná. Kdyby nebyla, nebyla by to láska. Svět je nádherný. Kdyby nebyl, nebyl by to svět.
- Cassie Sullivan, Poslední hvězda, str. 300

Jednotlivé kapitoly jsou psané z pohledu hned několika postav. Musím se přiznat, jak mi dříve Cassiino vyprávění tolik nevadilo, v tomto díle jsem jím byla iritovaná a její postavu jsem díky tomu začala dost nesnášet. Její sarkastické poznámky a emoční výlevy na mě byly až moc. Její vyprávění autor pojal formou deníku, ale řeknu vám, že mě stálo dost nervů udržet svoji pozornost u jejího vyprávění až do konce.
Naopak Eso a Ben si mě získali ještě víc než předtím. Hlavně Eso jsem si oblíbila mnohem víc než v předchozích dílech. Skoro bych řekla, že se stala mojí nejoblíbenější postavou celé série.
A jak na mě zapůsobil závěr? Řekněme, že mě uspokojil, ale nenadchl. Spíše mě trochu zmátl a zklamal. Čekala jsem víc, mnohem víc. Neříkám, že byl pojat špatně, ale ani bych neřekla, že byl něčím brilantním, to rozhodně ne. Spíš to na mě působilo, jako by autor nevěděl, jakou další zásluhu má dané postavě ještě přiřadit, aby vyzněla jako hrdina nad hrdiny. Právě toto rozhodnutí mě donutilo pouze pokrčit nos a ušklíbnout se. A závěrečná kapitola? Uf… Tu si autor mohl odpustit…

"Až se tam dostane, najde toho hajzla, kterej s náma všema vyjebal - s ní, s tebou, se mnou a se všema na týhle polokouli. Až ho najde, zabije ho. Pak asi zabije všechny vymytý mozky na tý základně. A když se tam vrátíš - jestli to stihneš dřív, než ta velká zelená kurva tam nahoře začne srát zelený smrtící cihly - zabije tě taky." 
- Ben Parish, Poslední hvězda, str. 260


Nicméně i přesto, jak na mě finální rozuzlení zapůsobilo, musím říct, že příběh jako celek, je opravdu jedinečný a velmi dobře napsaný (i přeložený). Každá z knih se četla lehce a utíkala před očima. Sice patří mezi apokalypsy, dystopie a já nevím, co všechno ještě, ale pyšní se mimozemskou tématikou, která mi nikdy nebyla blízká. Tato série byla výjimkou a jsem ráda, že jsem jí neodolala a pustila se do čtení a navíc i vydržela do konce. Tím mi nezbývá, než sérii i Poslední hvězdu směle doporučit všem, kteří hledají v knihkupectvích něco speciálního! Určitě nebudete litovat!

Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví MEGAKNIHY.CZ.
Vy si knihu můžete koupit ZDE.


Stefanie G.

sobota 20. srpna 2016

Petra Stehlíková - Naslouchač (RC)

"Slyšíš?" zašeptala jsem do šera.
"Co?" otázala se matka apaticky.
"Zpěv," odpověděla jsem a rozhlížela se kolem sebe v naději, že uvidím, čí hlas to je. "Krásný zpěv."
V tu chvíli ranní klid protrhl ostrý zvuk kurpulí. Dlouhé píšťaly zavěšené na hradbách ohlašovaly, že sklenitový štít je narušený a je nutné okamžitě vyměnit poškozený turnul.
"Ona ji slyší matko," dolehl ke mně slabý hlas. "Ona slyší reteu!"
- Naslouchač

Skvělá česká fantasy, u které vás zamrzí, že po ruce nemáte druhý díl!
Původní česká fantasy z fascinujícího temného světa, kde se na pravdu a naději téměř zapomnělo.
Velká válka rozdělila svět na dvě části, z nichž jedna je obyvatelná a druhá zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii z nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dokážou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Energetické pole štítu odsuzuje sklenaře k životu ve středověkých podmínkách, lidé z nížin je zotročili a těžba sklenitu jim způsobuje nemoci a znetvoření.
Třináctiletá Ilan se jako jedna z mála narodila bez deformací a navíc se vzácným darem — dokáže naslouchat sklenitu. Aby ji neodvedli od rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v masce a hábitu, které musejí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky svému daru by snad mohla mít o něco lepší život, protože se může vyučit sklenařským brusičem.
Jenže její schopnosti jsou už teď tak výjimečné, že si ji vybere kapitán pětadvacítky, družiny, která chrání sklenařská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveného vzduchu za štítem.
Ilan ví, že musí své tajemství před pětadvaceti bojovníky za každou cenu uchránit. Jsou to přece nepřátelé a život sklenaře pro ně nic neznamená. Nebo se mýlí?

Originální název: Naslouchač
Série: Naslouchač
Autor: Petra Stehlíková
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Host
Překlad: -
Počet stran: 374
Klíčová slova: fantasy, napětí, dobrodrzžství, magie, tajemno
Přibližný doporučený věk: 13+


Slyším reteu...
Píše se rok 2346. Země se rozdělila na sklenařská území a nížiny. Lidé v nížinách stále žijí moderním životem, podmanili si sklenaře, aby jim dodávali zázračnou látku, a aby se starali o štít, který všechny chrání před jedovatými plyny. Sklenaři, dříve významný národ, stále žije ve středověkých podmínkách, protože sklenit, který těží, pohlcuje veškerou energii. Jenže si také vybírá daň na sklenařích, kteří trpí deformacemi a nemocemi.
Ilan se narodila jako nepoškozená dívka. Díky tomu by měla svůj život od určitého věku zasvětit norám, místem, kde jsou tyto dívky nuceny k prostituci. Matka se ale rozhodne ji chránit tím, že ji prohlásí za chlapce s poškozením po celém těle. Díky tomu nemusí do nor, ale hrozí jí život v dolech. I těm se ale vyhne toho dne, kdy poprvé uslyší reteu, štít, který je chrání, a který slyší jen sklenaři (a navíc ne všichni).
Osud si pro Ilan přichystal mnoho dobrodružství a díky svému daru se dostane až k pětadvacítce, kteří si ji pronajmou na pět let. Ona je tak nucena skrývat své tajemství a zároveň s nimi překonat dlouhou cestu až k nížinám. A to, co ji čeká na této cestě, ji připraví o všechny iluze.
Naslouchač je skvělým dílem. Opravdu. Ze začátku mi trvalo, než jsem se do něj začetla, protože autorka zdlouhavě popisuje Ilanin život až ke dni, kdy se jí vše obrátí vzhůru nohama. Pak mě také po celou dobu čtení rušila představa Ilan jako třináctileté dívky. Pro mě byla stále starší. Ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout. Obzvlášť od druhé půlky knihy jsem hltala kapitolu za kapitolou a na poslední stránku jsem zůstala zoufale hledět, že to je konec.
Petra Stehlíková rozhodně vytvořila neuvěřitelný svět. Svět, který je vlastně stejný, jako ten náš, ale z budoucnosti. Je to taková další dystopie, ale konečně přece jen trošku jiná. Nehledejte v ní žádnou romantiku, žádné zaláskování. Jde čistě o přežití malé holky, která hledá sama sebe a zároveň předstírá, že je chlapec. Velmi nadaný chlapec.
Ilan je velmi milou postavou. Občas trošku prostořekou, až drzou, ale o to víc jsem si ji oblíbila. Postavy pětadvacítky jsou také velmi dobře vykresleny a kapitán si mě i přes své nešvary prostě a jednoduše získal. Možná proto jsem v hlavě stále měla Ilan zafixovanou jako starší dívku, jelikož jejich vztah přesně odpovídal tomu „nesnáším tě, ale přesto k tobě cítím nějaké ty sympatie“. Ale o to zde opravdu nejde. Popravdě Ilan má z kapitána strach.
Ale abych knihu jen nevychvalovala, samozřejmě, že jsem narazila na pár much, ale ty byly tak zanedbatelné, že jsem je vypustila z hlavy.
Rozhodně bych netvrdila, že Naslouchač je čtením pouze pro dívky, i když je hlavní hrdinkou dívka. Jelikož se nejedná o žádné romantické pletky ve zničeném světě, myslím, že si knihu užijí i kluci, i dospělí.
Za své nadšení z příběhu dávám knize pět zasloužených hvězdiček a už se nemůžu dočkat dalšího dílu! Naslouchače doporučuji všemi deseti a to nejen těm, co si chtějí od romantických příběhů oddechnout. 

Hodnocení:

Za recenzní e-knihu velmi děkuji PALMKNIHY.CZ!

Stefanie G.