Nofreeusernames - Navždycky

 

„Láska přes messenger. Feel-good romance ze střední.“
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?

 

Jakmile Olga (Nofreeusernames) na svém Instagramu oznámila chystané vydání Navždycky, byla jsem zvědavá, jak se kniha vyvine. Veškeré návnady jsem hltala jedním dechem a čekala na obálku. O tu se nakonec postarala Tereza Basařová a za mě je to jednoznačně velký klobouk dolů. Mám obrovskou radost z toho, jakým směrem se posunuje český design, česká tvorba a české knihy a spisovatelé. Je to prostě jedním slovem pecka. Ale nám čtenářům nejde jen o obálku, že? Jde i o obsah.

Proč jsem se tedy po dvou letech rozhodla oživit svůj blog? Proč jsem se rozhodla napsat další „recenzi“? Protože mi pod ruku padla kniha, u které, dle mého názoru, rozhodně stojí za to, aby o ní vědělo co nejvíce lidí.

Navždycky je jedním slovem klišé. Ale nechápejte mě špatně. Není to klišé v tom špatném smyslu slova. Právě naopak. Je totiž naprosto boží. Je to kniha, ve které je snad vše, s čím jste se už doposud setkali, jenže je pojatá tak originálně a s nadhledem, až vám vžene úsměv do tváře. Může mi být skoro třicet, ale tuhle autorčinu prvotinu a so called „feel-good romance ze střední“ jsem zhltla na posezení.

Ptáte se jaké klišé na vás může číhat? Nemůžu vám prozradit všechno, ale jako malou ochutnávku můžu nabídnout bad boye, best friend romanci, zmatenou a nerozhodnou hlavní hrdinku, praštěnou nejlepší kamarádku, Harryho Pottera (hodně Harryho Pottera), tragické rodinné minulosti a… A na ostatní si budete muset přijít. :) 

Každopádně můžu slíbit, že jakmile se začtete, nebudete se moct odtrhnout. Kniha vás vcucne a vyplivne až na samotném konci. Zmatek a emocionální vypětí v hlavě hlavní hrdinky mi naprosto připomnělo, jak jsem se cítila já ve stejných letech. Víc autenticky už to Olga popsat nemohla. Prožívala jsem s Mei každou chvíli. Vnímala jsem její nerozhodnost, její strachy a obavy. Ale zároveň bych jí za některá rozhodnutí občas dala pohlavek (být její nejlepší kamarádkou). Jenže tak to má prostě být. V životě člověk dělá všelijaká rozhodnutí. Nejspíš díky tomu mi Mei přirostla okamžitě k srdci.

O něco víc jsem si ale oblíbila vedlejší postavu – Avu. Připomněla mi trochu Vee ze série Zavržený. Byla stejně praštěná a jako jediná i přes svoji ztřeštěnost stála nohama pevně na zemi.

Co se týče hromady té lásky, kterou nám autorka v knize naložila, nebudu vám prozrazovat víc než to, že to stálo za to. Od první až do poslední strany. Užívala jsem si všechny zvraty, všechny otočky a zákruty. Byla tam jen jedna příliš klišé scéna, která mi už přišla trochu moc (dívčí šatny, diskuze a omluvy na mě byly trochu vykonstruované a nepřirozené).

Jak už jsem zmiňovala výše, Navždycky je psané tak lehce, a tak jiným stylem, že vás prostě musí ohromit. Autorka vás nezahrnuje zbytečnými detaily. Nezahlcuje vás nadměrnými popisky míst nebo hrdinů. Nepoužívá konkrétní místa a státy. Podle jmen si prostě můžete domyslet, kde se příběh odehrává úplně sami. Hlavní hrdinka jednoduše jen popisuje zmatek ve své hlavě s rétorickými otázkami a zmatenými odpověďmi sama sobě. Popisuje zlehka situace, ve kterých se ocitla a nechybí ani svižné dialogy s nadsázkami a vtípky. Možná proto mi to přišlo tak originální a neunavující. Navždycky mi rozzářilo den. Milovala jsem každou narážku na Harryho Pottera, na Zaklínače nebo na Johna Wicka a těšila se na každou další kapitolu jako malá.

A tak jak mě nadchl styl psaní, nadchlo mě i písmo. Jsme zvyklí na patkové písmo, které nás má vést řádek po řádku. V tomto případě tomu tak ale není a vůbec to není na škodu. Ke knize se to prostě hodí. Stejně jako konverzace z messengeru doplněné o smajlíky a obrázky.

Ale abych přidala i jedno malé mínus – paperback je za mě špatná volba. Nebo bych alespoň volila jiný papír, nebo volnější vazbu. Nechtěla jsem ohýbat hřbet (nejsem barbar), ale kniha se mi tak tím pádem celkem špatně držela v jedné ruce a musela jsem se občas hodně snažit, abych hřbet nezničila.

Suma sumárum? Neváhejte a mazejte do knihkupectví, nebo na e-shop, a běžte si rozjasnit den, protože tahle kniha je přesně to, co vám v tomhle období udělá jednoznačnou radost!

Hodnocení:

Knihu si můžete zakoupit zde: CooBoo.

Stefanie G.

Danya Kukafka - Dívka na sněhu (RC)

"V jednom coloradském městečku je nalezena mrtvá patnáctiletá dívka. Tato tragédie otřese všemi, ale každým trochu jinak. Dívka na sněhu je totiž příběhem hned několika postav, které jsou každá jiná, ale dohromady dávají ucelený a neuvěřitelný příběh plný emocí, myšlenek a dokonalého vypravěčského umění."

Celou recenzi najdete na:

Petra Stehlíková - Faja (RC)

Návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo.

Ilan prošla skárou a vstoupila do nížin, do světa zcela odlišného od toho sklenařského. Přátelství s kapitánem a ostatními členy pětadvacítky je pro ni stále nové a Ilan si začíná uvědomovat, že takový vztah nevzniká jen tak. Zvlášť když se jedná o pětadvacet bojovníků, jejichž nohy kráčí po zemi dlouhá léta a kteří během svého života ovlivnili mnoho významných událostí. Aby mohla o lidech, kteří zotročili její národ, smýšlet jako o přátelích, musí se hlavně naučit odpouštět.

Klid ve sklenařských městech je narušen, když se po mnoha generacích znovu objeví starodávný nápis. Jen krátká věta, která byla kdysi součástí svobodného sklenařského světa. Ale kdo ji píše po zdech palatulů a sklenařských ghett, když ti, kdo znali její význam, jsou dávno mrtví? Jaký příběh vyprávějí ta tři slova, na první pohled tak jasná, a přesto nepochopitelná?

Ilan bude muset čelit mnoha nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství.

Je to už pár dní, co vyšel Faja od Petry Stehlíkové. Druhý díl její úžasné série Naslouchač spatřil světlo světa po dvou letech od vydání prvního dílu. Očekávala jsem jej s velkým napětím, protože jsem doposud nečetla tak dobrou fantasy knihu od českého autora. Její svět budoucnosti, hlavní hrdinové i napínavý příběh mě do sebe vtáhl tak rychle, že jsem až do dočtení neměla myšlenky na nic jiného.

Tak, jak tomu bylo u prvního dílu, tomu bylo i u toho druhého. Bála jsem se, že po dvou letech si na příběh nevzpomenu, ale mýlila jsem se. Po přečtení prvních řádků jsem se dostala lehce zpět.

Ilan pokračuje ve své dobrodružné cestě s pětadvacítkou. Poznává nová města, nížiny a jejich odlišný způsob života. Jako naslouchač bojovníků se v nížinách učí a rozšiřuje své znalosti a možnosti, jak mužům jejich zbraně vybrousit a opravit, aniž by se jich musela dotknout.

Poznává nové lidi z řad významných osobností nížin a Olymposu, hlavního města Evropské aliance, jako je třeba vicesenátorka Kozlowská, která jí nasadí brouka do hlavy ohledně kapitánova přátelství, ale i sklenařští chlapci Dismase a Ivara, kteří jí pomohou najít nový způsob, jak využít svůj dar naslouchačství k broušení duvalů.

Na dlouhé cestě přes různá města chrání své vlastní tajemství, ale odkrývá i mnoho dalších, které před ní skrývá samotný kapitán pětadvacítky. Nenávist vůči lidem z nížin v ní narůstá a nenávist ke kapitánovi ji pomalu pohlcuje. Po odkrytí jeho tajemství a děsivé historie neví, jak s ním má mluvit a jak se k němu chovat. Vše navíc zahaluje záhada nápisu, který se po několika letech začal znovu objevovat na zdech nejstarších měst – Jeho jméno vládne.

Autorka zvolila pro druhý díl cestu sebepoznání. Ilan, jakožto mladá dívka hledající sama sebe a skrývající svou pravou identitu za mantií, svými projevy a jednáním mé očekávání nezklamala. Byla realistická, s ukvapenými názory i závěry, poháněná svými emocemi a předsudky. Učila se ze svých chyb a poznávala, že nenávist mezi přáteli nelze udržovat dlouho a pokud vám na někom opravdu záleží, i nenávist a vztek jdou stranou. Přesně o tom byl vztah mezi Ilan a kapitánem.

Především je ale Faja příběh o minulosti, o tom, jak důležitá byla Amárie, a o tom, jak důležití byli ve své zlaté době sklenaři s Karimem Amarijským v jejich čele.

I když říkám, že napětí v knize tolik není, když se objeví, určitě stojí za to. O nasterey i otortenské příšery určitě nepřijdete a pokud se vám bude i tak zdát, že je toho málo, počkejte si na konec.

Ačkoliv knihu vychvaluji až do nebes, neznamená to, že neměla pár hluchých míst, kde se přiznám, že jsem tak úplně pozor nedávala. Navíc je příběh hodně zdlouhavý tím, jak celá skupina putuje od jednoho města ke druhému a zase zpět. I přesto jsem ale z knihy byla nadšená a rozhodně jsem si ji zařadila mezi svých top pět nejoblíbenějších sérií hned vedle Kostičasu a Jiskry v popelu.

Petra Stehlíková zase dokázala něco úžasného. Dokázala mě přesvědčit o tom, že i čeští autoři dokáží psát na světové úrovni a že v příbězích nejde jen o lásku mezi mužem a ženou, ale že se dá vytvořit i krásný model přátelství. Její způsob vyprávění je tak čtivý, že vás chytne a nepustí až do samého konce.

Už teď se nemůžu dočkat, až vyjde další díl, protože Faja skončil tak napínavě, až to není vůči čtenářům fér. A já z celého srdce doufám, že tentokrát vyjde dřív než po dvou letech. Pokud vám tedy série Naslouchač unikla, napravte to. Rozhodně nebudete litovat.

Recenze prvního dílu:

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji 

Stefanie G.

Petra Stehlíková - Naslouchač (RC)

"Slyšíš?" zašeptala jsem do šera.

"Co?" otázala se matka apaticky.

"Zpěv," odpověděla jsem a rozhlížela se kolem sebe v naději, že uvidím, čí hlas to je. "Krásný zpěv."

V tu chvíli ranní klid protrhl ostrý zvuk kurpulí. Dlouhé píšťaly zavěšené na hradbách ohlašovaly, že sklenitový štít je narušený a je nutné okamžitě vyměnit poškozený turnul.

"Ona ji slyší matko," dolehl ke mně slabý hlas. "Ona slyší reteu!"

- Naslouchač

Skvělá česká fantasy, u které vás zamrzí, že po ruce nemáte druhý díl!

Původní česká fantasy z fascinujícího temného světa, kde se na pravdu a naději téměř zapomnělo.

Velká válka rozdělila svět na dvě části, z nichž jedna je obyvatelná a druhá zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii z nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dokážou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Energetické pole štítu odsuzuje sklenaře k životu ve středověkých podmínkách, lidé z nížin je zotročili a těžba sklenitu jim způsobuje nemoci a znetvoření.

Třináctiletá Ilan se jako jedna z mála narodila bez deformací a navíc se vzácným darem — dokáže naslouchat sklenitu. Aby ji neodvedli od rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v masce a hábitu, které musejí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky svému daru by snad mohla mít o něco lepší život, protože se může vyučit sklenařským brusičem.

Jenže její schopnosti jsou už teď tak výjimečné, že si ji vybere kapitán pětadvacítky, družiny, která chrání sklenařská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveného vzduchu za štítem.

Ilan ví, že musí své tajemství před pětadvaceti bojovníky za každou cenu uchránit. Jsou to přece nepřátelé a život sklenaře pro ně nic neznamená. Nebo se mýlí?

Originální název: Naslouchač

Série: Naslouchač

Autor: Petra Stehlíková

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Host

Překlad: -

Počet stran: 374

Klíčová slova: fantasy, napětí, dobrodrzžství, magie, tajemno

Přibližný doporučený věk: 13+

PALMKNIHY.cz: ekniha 199 Kč

Goodreads

Slyším reteu...

Píše se rok 2346. Země se rozdělila na sklenařská území a nížiny. Lidé v nížinách stále žijí moderním životem, podmanili si sklenaře, aby jim dodávali zázračnou látku, a aby se starali o štít, který všechny chrání před jedovatými plyny. Sklenaři, dříve významný národ, stále žije ve středověkých podmínkách, protože sklenit, který těží, pohlcuje veškerou energii. Jenže si také vybírá daň na sklenařích, kteří trpí deformacemi a nemocemi.

Ilan se narodila jako nepoškozená dívka. Díky tomu by měla svůj život od určitého věku zasvětit norám, místem, kde jsou tyto dívky nuceny k prostituci. Matka se ale rozhodne ji chránit tím, že ji prohlásí za chlapce s poškozením po celém těle. Díky tomu nemusí do nor, ale hrozí jí život v dolech. I těm se ale vyhne toho dne, kdy poprvé uslyší reteu, štít, který je chrání, a který slyší jen sklenaři (a navíc ne všichni).

Osud si pro Ilan přichystal mnoho dobrodružství a díky svému daru se dostane až k pětadvacítce, kteří si ji pronajmou na pět let. Ona je tak nucena skrývat své tajemství a zároveň s nimi překonat dlouhou cestu až k nížinám. A to, co ji čeká na této cestě, ji připraví o všechny iluze.

Naslouchač je skvělým dílem. Opravdu. Ze začátku mi trvalo, než jsem se do něj začetla, protože autorka zdlouhavě popisuje Ilanin život až ke dni, kdy se jí vše obrátí vzhůru nohama. Pak mě také po celou dobu čtení rušila představa Ilan jako třináctileté dívky. Pro mě byla stále starší. Ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout. Obzvlášť od druhé půlky knihy jsem hltala kapitolu za kapitolou a na poslední stránku jsem zůstala zoufale hledět, že to je konec.

Petra Stehlíková rozhodně vytvořila neuvěřitelný svět. Svět, který je vlastně stejný, jako ten náš, ale z budoucnosti. Je to taková další dystopie, ale konečně přece jen trošku jiná. Nehledejte v ní žádnou romantiku, žádné zaláskování. Jde čistě o přežití malé holky, která hledá sama sebe a zároveň předstírá, že je chlapec. Velmi nadaný chlapec.

Ilan je velmi milou postavou. Občas trošku prostořekou, až drzou, ale o to víc jsem si ji oblíbila. Postavy pětadvacítky jsou také velmi dobře vykresleny a kapitán si mě i přes své nešvary prostě a jednoduše získal. Možná proto jsem v hlavě stále měla Ilan zafixovanou jako starší dívku, jelikož jejich vztah přesně odpovídal tomu „nesnáším tě, ale přesto k tobě cítím nějaké ty sympatie“. Ale o to zde opravdu nejde. Popravdě Ilan má z kapitána strach.

Ale abych knihu jen nevychvalovala, samozřejmě, že jsem narazila na pár much, ale ty byly tak zanedbatelné, že jsem je vypustila z hlavy.

Rozhodně bych netvrdila, že Naslouchač je čtením pouze pro dívky, i když je hlavní hrdinkou dívka. Jelikož se nejedná o žádné romantické pletky ve zničeném světě, myslím, že si knihu užijí i kluci, i dospělí.

Za své nadšení z příběhu dávám knize pět zasloužených hvězdiček a už se nemůžu dočkat dalšího dílu! Naslouchače doporučuji všemi deseti a to nejen těm, co si chtějí od romantických příběhů oddechnout. 

Hodnocení:

Za recenzní e-knihu velmi děkuji PALMKNIHY.CZ!

Stefanie G.

Rick Yancey - Pátá vlna #2 - Nekonečné moře (RC)

Nekonečné moře (série Pátá vlna)

Rick Yancey

Originální název: The Infinite Sea

Rok vydání: 2015

Nakladatelství: Baronet

Překlad: Renata Heitelová

GOODREADS

Jak zbavíte Zemi sedmi miliard lidí? Připravíte je o jejich lidskost.

Cassie Sullivanová a její druhové přežili čtyři vlny ničení způsobené Jinými. Nyní, zatímco byla lidská rasa téměř vyhlazena a Pátá vlna se žene krajinou, stojí mladí lidé před volbou: připravit se na zimu a doufat v návrat Evana Walkera, nebo se vydat hledat další přeživší, než je nepřítel obklíčí. Protože další útok je velice pravděpodobný – je neodvratný.

Nikdo však nemůže očekávat, jak hluboko Jiní klesnou, ani jak vysoko se lidskost dokáže vzepnout.?

Rick Yancey mě o své genialitě přesvědčil už v Páté vlně. Trvalo mi sice dlouho, než jsem se k ní dostala, ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem přestat. Příběhy o mimozemšťanech moc nemusím, ale tohle… To mělo hlavu i patu. Bylo to napínavé, jedinečné. A Nekonečné moře? To bylo ještě lepší!

Celou recenzi si můžete přečíst po kliknutí na odkaz níže:

RECENZE PSANÁ PRO KNIHCENTRUM REVUE: NEKONEČNÉ MOŘE

Sabaa Tahir - An Ember in the Ashes #1 - Jiskra v popelu (RC)

Vídáme tě ve svých snech. Budeš hořet, protože jsi jiskra v popelu.

- Jiskra v popelu, str. 407

Už od chvíle, kdy jsem ji uviděla na Goodreads, jsem si tuto knihu zamilovala! Věděla jsem, že si ji musím přečíst, zubila se na mě ve čtečce, ale čas a ostatní recenzní výtisky se mi pošklebovali. Prostě nemám štěstí na to, abych si stihla přečíst knihu, kterou si pořídím v originále předtím, než vyjde v češtině. Ale u Jiskry v popelu to napravím, protože prostě… Aaach!

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechte.

Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy, která se odehrává v brutálním světě připomínajícím Římskou říši.

Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii Šerosráz a bude pro ně špehovat, odboj zachrání jejího bratra před popravou.

Elias, nejlepší voják na šerosrázské akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se zkoušek, nemilosrdného klání, z něhož má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši.

Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propletené víc, než by si kdy dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.

Originální název: An Ember in the Ashes

Série: An Ember in the Ashes

Autor: Sabaa Tahir

Díl v pořadí: 1.

Nakladatelství: Host

Překlad: Petra Johana Poncarová

Počet stran: 456

Rok vydání: 2016

Klíčová slova: dystopie, thriller

Přibližný doporučený věk: 16+

KNIHCENTRUM.cz: 262 Kč

Goodreads

Král Taius padne. Kdo nastoupí na jeho místo?

Jiskra v popelu je další dystopickou sérií, které se ujalo nakladatelství Host a já jsem za to nesmírně vděčná! Bála jsem se, jak dopadne překlad, protože jsem pár kapitol měla načtených v originále, ale s tím jsem, jako vždy v případě Hostu, neměla ani trochu problém. Byla jsem nadšená. Ale ne ihned…

Laia patří do rodu Učenců, do rodu, který si Impérium podmanilo a který pro ně nic neznamená. Plení jejich domy, dělají nájezdy jen proto, aby našli spojence s Odbojem, odpůrci království a Impéria. A jednoho dne si přijdou i pro Daria, jejího bratra. Jenže ona je tak zbabělá, že se Masce nepostaví a poslechne bratrovu radu. Uteče. A rozhodne se najít Odboj a zachránit svého bratra, ať to stojí, co to stojí, i když její cesta vede přímo na Šerosráz.

Mezitím se Elias Veturius připravuje na svoji svobodu. Byl vycvičen jako Maska a za pár dní odpromuje. A uteče. Dezertuje jako zrádce. Nechce mít už dál nic společného s Šerosrázem. S Maskou. Jenže to by bylo moc snadné a jeho plán naruší příchod nečekaných hostů s posláním, že je čas Zkoušek. Král Taius nemá žádného potomka, žádného dědice, jeho rod padne a je potřeba zvolit nového krále.

Tohle všechno je jen začátek. Začátek toho úžasného a akčního příběhu, který vás jednoduše učaruje. Sabaa si dala opravdu záležet a příběh je tak reálný, jak jen může být. A i když si ze začátku myslíte, že víte vše, najednou proti vám obrátí něco úplně nového a vy se ocitáte v opravdovém fantasy příběhu. Jedním slovem: Dokonalé! 

Ale moje pocity nebyly ze začátku takové. Vlastně jsem měla problém se do knihy začíst. Hlavní hrdinka Laia mi přišla nesympatická a zbabělejší než myš. Veturius tomu moc nepomohl. Jeho zlomená a celkem slabošská duše toužící po útěku se od Laii moc nelišila. Ale pak se to zlomilo. Nejspíš za to mohl Šerosráz a Velitelka, jejíž postava je opravdu třešničkou na dortu. Možná ta náhlá proměna obou (teda především jedné) postav. To, jak autorka dokázala postavy pomalu proměňovat a já v nich viděla víc a víc reálné postavy peroucí se s vlastním osudem. Počáteční skepse byla ta tam a já pochopila, proč takové obě postavy musely být. Oceňovala jsem i tu další směsici vedlejších postav, ať už to byli lidé z Odboje, nebo spolubojovníci Šerosrázu. Sabaa skvěle zachytila nádech tohoto hrozivého a děsivého místa a opravu jsem si chvílemi říkala, že se inspirovala ve Hře o trůny. Brutalita, násilí a agresivita. Krvežíznivost, intriky, tajemství, zlo. Ale také přátelství. To všechno tu je.

A když už jsem u přátelství… Asi jsme v současnosti narazili na bod, kdy jsou milostné trojúhelníky pasé a nově vznikají čtyřúhelníky (viz Rudá královna). Tak úplně to sice na tuto knihu nesedí, ale něco takového se tam rýsuje a já dosud nevím, co si o tom myslet. Snad mi to autorka pomůže objasnit v dalším díle.

VŽDY VÍTĚZNÝ!
- Jiskra v popelu, Sabaa Tahir

Jiskra v popelu je autorčinou prvotinou a musím říct, že opravdu povedenou. Čím rychleji mi stránky utíkaly před očima, tím víc jsem chtěla, aby byla kniha delší. Mnohem delší. Nechtěla jsem pryč ze Šerosrázu, i když byl tak krutý. Nechtěla jsem Impérium nechat jen tak jít. Kniha mě do sebe vtáhla natolik, že jsem okolí při čtení ani nevnímala. A tak to má být. Kniha není jen o hlavních postavách, ale i o vedlejších. Téměř každá má svůj příběh, který do hlavní osy určitým způsobem zasahuje. Sabaa tak dokázala něco, čím se i tyto postavy staly důležité a vy si je chtě nechtě zapamatujete. Ať už je to služka Izzi, Kuchta nebo Teluman a Laini rodiče. Ti všichni dohromady vytváří příběh, který se zase konečně netočí jen kolem hlavních hrdinů.

Ano, jsem z Jiskry v popelu nadšená a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Chci znát víc z té spousty tajemství a chci vědět, jak se s předepsaným osudem oba hrdinové poperou. Ale i přesto jsem těsně po přečtení půl hvězdičky strhla. Proč? Právě kvůli jistým vztahům, které v knize panovaly a taky z počátečního skeptického a nejistého pohledu na první kapitoly. Jenže když se na to dívám zpětně, myslím, že si Jiskra v popelu ode mě pět hvězdiček zaslouží. Líbila se mi mnohem víc, než Rudá královna a dokonce i víc, než Scarlett nebo Cress z Měsíčních kronik (a to je co říct, protože tuhle sérii jsem si opravdu zamilovala!). Ráda se k ní brzy vrátím, protože tenhle příběh má prostě jiskru… Takže z toho pro vás plyne jen to, že si ji máte co nejdříve najít, pořídit a přečíst! A napsat mi na ni svůj vlastní názor! :)

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji KNIHCENTRUM.cz!

Stefanie G.

Samantha Shannonová - Kostičas #2 - Vidořád (RC)

[Přízraky] 

"Jsou to vzpomínky?"

"V určitém slova smyslu ano. Jsou to projekce výčitek, které v sobě člověk má. Když ti takzvaně něco nejde z hlavy, je to právě dílo těchhle přízraků."

- Vidořád, str. 414

Ano, ano, a ještě jednou ANO! Vidořád je na světě a já mám obrovskou radost, že jsem dostala tu možnost jej zrecenzovat! :)

  

Paige Mahoneyové se podařilo utéct ze šeolského zajetí, ale tím její problémy teprve začínají: mnoho přeživších je nezvěstných a ona se stala nejhledanější osobou v Londýně. Scion upřel na Bledého snílka své vševidoucí oko, vidopáni a vidopaní městských gangů jsou pozváni na vzácné setkání Sněmu nepřirozených. Jaxon Hall a jeho gang Sedm pečetí jsou připraveni získat pozornost, ale vztahy mezi jasnovidci kazí staré nevyřízené účty a za každým rohem číhají temná tajemství. Pak se začnou ze stínů vynořovat Refájci. Ale kde je Strážce? Paige se musí z doupěte u Sedmi ciferníků dostat do spisovatelské čtvrti Grub Street a proniknout do tajných katakomb Camdenu dřív, než bude osud londýnského podsvětí zpečetěn.

Originální název: The Mime Order

Série: The Bone Season

Autor: Smantha Shannon

Překlad: Lenka Kapsová

Díl v pořadí: 2.

Nakladatelství: Host

Počet stran: 511

Klíčová slova: fantasy, sci-fi, napětí, nadpřirozeno, dystopie

Přibližný doporučený věk: 16+

KNIHCENTRUM.cz: 269 Kč

Goodreads

Scione, čeká tě změna!

Nemohla jsem se dočkat, až tuhle krásku uvidím na vlastní oči. A víte co? Naživo je ještě krásnější než na fotce! Zamilovala jsem se do Kostičasu, ale Vidořád prostě neměl chybu, a to jak po stránce vizuální, tak i po obsahové. Dlouho jsem nečetla něco tak propracovaného a jednoduše dokonalého.

Kostičas skončil nečekaně a napínavě – Paige odjela vlakem s ostatními uprchlíky a nechala Strážce, aby se postaral o Nashiru, nebezpečnou a bezpáteřní Refájku. Kdo nečetl, nejspíš se chytat nebude, protože příběh Kostičasu je tak složitý, že si jej musíte prostě přečíst (nebo se nechte alespoň navnadit mojí recenzí ZDE). Přesně tam, kde první díl skončil, druhý začíná. Uprchlíci se snaží dostat zpět do útrob Londýna. Do bezpečí, ale to není tak snadné, jak si mysleli. Nejen, že druhý díl začíná mnohem napínavěji, než ten první, ale už zde přijdete o několik postav, což jen naznačuje, že Vidořád bude mnohem krvavější, než Kostičas. A je tomu tak.

Slova, má milá krajinochodkyně... slova jsou všechno. Slova dávají křídla dokonce i těm, kteří jsou pošlapáni, zničeni tak, že nelze doufat v uzdravení.

-  Vidořád

Paige se po návratu z kolonie hodně změní. Není to klasická silná a nebojácná hrdinka, kterou by útěk posílil. Spíš se snaží přemoct svůj strach a postavit se znovu na nohy. Pomáhá jí k tomu její nejbližší přítel Nick. (Skoro bych řekla, že by Paige byla bez Nicka dost ztracená a my bychom přišli o hlavní hrdinku.) Jenže její zotavování komplikuje hon na její hlavu a na ostatní uprchlíky, který Scion vyhlásil. Naznačil tak, že se Paige, neboli Bledího snílka, pokusí dopadnout za každou cenu. V ulicích Londýna panuje panika a strach. Navíc kolují řeči, že vláda hodlá začít používat nové zařízení, které vidoucí odhalí mnohem rychleji než doposud.

Paige ví, co musí udělat. Chce, aby se o Refájcích a o zkorumpovanosti dozvěděli všichni vidoucí. Chce svolat sněm. Chce, aby ji vyslechli všichni vidopáni a vidopaní a především jejich Kmotr, Hektor z Haymarketu. Jenže k tomu potřebuje být uznávaná, potřebuje mít peníze, potřebuje, aby ji ostatní vidoucí brali v potaz, aby ji respektovali.

Potřebuje Jaxona Halla.

Vidopána sektoru I-4. Bílého vazače. Jejího zachránce, kterého se zřekla.

To, co jsem vám tu naznačila je jen pouhopouhá špička ledovce. Osudy Scionu a jeho obyvatel jsou zamotané jako klubko, které je těžké rozmotat. Scion ukazuje svoji zkorumpovanou tvář, stejně jako Sněm nepřirozených s vidopány a vidopaními. Nic není tak, jak se zdá a i přítel může být nepřítel a naopak.

Samantha mi už v prvním díle ukázala, jak je úžasnou spisovatelkou, která dokáže z napínavé chvíle udělat ještě napínavější. Vidořád není výjimkou. Možná se vám po počáteční velké krvelačné akci bude zdát, že napětí pominulo. I já to tak měla a nevadilo mi knihu odložit a vrátit se k ní až druhý den, proto mi čtení trošku vázlo, ale rozhodně to nebylo na škodu. Autorčino vyprávění a skvělý překlad vás i tak vtáhne do děje, že zapomenete, kde jste a prožíváte vše spolu s Paige. Po delším zjišťování a pátrání zase přijde krvák a tentokrát se jej nezbavíte skoro až do poslední strany. A že to rozhodně stojí za to! Posledních 200 stran jsem hltala natolik, že jsem knihu nebyla schopná ani na chvíli odložit (a to jsem si říkala: „Ještě jednu kapitolu, a pak půjdu něco dělat. Ne, tak ještě jednu…“ a než jsem se nadála, byl konec).

Podobně jako u Kostičase, i zde jsem zůstala zírat na poslední slova a v duchu křičela „Neee, kde mám sakra další díl! Dejte mi další!“ Jenže toho se vážení nedočkáme dřív, než příští rok v listopadu – v angličtině, pokud teda nezmění datum vydání. Takže mě teď čeká nekonečné soužení a čekání a vyhlížení aspoň malých spoilerů, které si rozhodně nenechám ujít!

Co se postav týče, není o ně nouze. Ani trochu. Spíš je jich přehršel, ale nebojte, začnete se orientovat velmi rychle. Některé nové si oblíbíte, jiné budete mít chuť uškrtit. A jak jsem na tom já? Paige mi ukázala, že je správnou hlavní hrdinkou, která má svoje chyby a není ve všem dokonalá. Jaxona Halla jsem zbožňovala každou buňkou v těle, i když se to může zdát podivné. Kudlanka ve mně vzbudila zvědavost. Abatyše podezření, ale i důvěru, stejně jako Marie Ogněna. A na závěr musím říct, že jsem se znovu zamilovala, a to ještě víc, než předtím v Kostičase… Ale na to do koho budete už muset přijít sami. :)

"Nejsem senzibil ani orákulum," zašeptal, "Ale mám v tebe naprostou důvěru."

"Jsi blázen," řekla jsem s tváří zabořenou do jeho ramene.

"Bláznovství je relativní pojem, můj malý snílku."

- Vidořád, str. 426 

Samantha vytvořila mistrovské dílo, které si nesmí nechat ujít žádný milovník fantasy a dystopií. Londýn budoucnosti a veškeré jeho machinace s Refájci v čele předčí i Hunger Games (neukamenujte mě :D). Ne, vážně. Kostičas byl úžasný, ale Vidořád byl lepší, aspoň pro mě. Obě knihy se zařadily vysoko na můj žebříček oblíbených knih a bez výčitky svědomí jej můžu jednoznačně doporučit i těm, co byli, či jsou, z Kostičase nesví a nevědí, co čekat dál. Samantha vás rozhodně nezklame!

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji KNIHCENTRUM.cz!

Stefanie G.