Bolest a láska.
Ale o tom to asi celý je, nebo ne? Možná proto jsem pořád musela myslet na tu příhodu se zapalovačem. Tohle vám nikdo nikdy neřekne: V 90 procentech případů, kdy se zamilujete, se někdo spálí.
- Dara, Zmizelé dívky, str. 143
Dojemný příběh dvou sester, které hledají nejen jedna druhou, ale i samy sebe.
Dara a Nick bývaly nerozlučné, ale to bylo předtím – před tím, než Dara políbila Parkera, nejlepšího kamaráda Nick, a před tou nehodou, po které zůstala Dařina krásná tvář zjizvená. Od té doby se sestry naprosto odcizily a nemluví spolu.
Nick se sice rozhodne, že vše, co ztratila, získá zpět, ale Dara už má jiné plány. A když o svých narozeninách Dara zmizí, Nick si zpočátku myslí, že je to nějaká hra, že se Dara zase předvádí. Ale zmizela i jiná dívka, devítiletá Madeline Snowová, a Nick je čím dál víc přesvědčená, že ta dvě zmizení spolu souvisí. A teď musí najít svoji sestru dřív, než bude pozdě.
Lauren Oliverová ve svém nejnovějším románu vytvořila svět ztrát a podezírání, v němž obě sestry hledají nejen jedna druhou, ale i samy sebe.
Autor: Lauren Oliver
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Romana Bičíková
Počet stran: 343
Rok vydání: 2015
Klíčová slova: Young Adult, drama
Přibližný doporučený věk: 16+
Nic není takové, jak se může zdát
O Zmizelých dívkách jsem na blog už recenzi dávala. Četla jsem je v angličtině a musím říct, že se u mě vyhouply na jednu z nejlepších knih loňského roku! Opravdu. Nejen, že se krásně čtou, ale také mají něco, co vám jednoznačně vyrazí dech. Recenzi na anglickou verzi knihy si můžete přečíst ZDE.
Bývaly nerozlučné, bývaly nejlepší kamarádky, ale po tragické autonehodě zůstává Nick u svého otce, zatímco Dara má to štěstí, že může bydlet s matkou. Jejich rodiče jsou rozvedení a nový otcův objev rozhodně není nic skvělého. Jenže po Nickyně úletu toho má otec už dost a posílá jí k matce, aby se konečně vypořádala s následky nehody. Aby si konečně vše uvědomila a aby přestala blbnout. Nejen, že jí po návratu do rodného domu matka oznámí, že jí našla brigádu, kde bude konečně něco aktivně dělat (ne jak v tom kině, kde jen prodává popcorny), ale navíc s ní Dara nepromluví ani slůvko. Dokonce před ní uteče…
Aby toho nebylo málo, v den Nickyna návratu zmizí malá Madeline Snowová a celé mětso je naruby jen, aby ji našlo. Souvisí to spolu nějak, nebo je to jen náhoda?
Pomalu se dostáváte do světa intrik a tajemství, která si Nick pomalu uvědomuje, že je před ní Dara tajila. Dozvídáte se, co se vlastně odehrálo před samotnou nehodou a taky zjistíte, že se pod povrchem skrývá něco mnohem temnějšího… Ale také se dočkáte i něčeho, co se dá nazvat jako láska.
Oliverová nezklamala. Její Chvíle před koncem jsou moje srdcovka a Zmizelé dívky se zařadily hned za ně.
Ale teď konečně to, proč píši tuto recenzi…
Ale teď konečně to, proč píši tuto recenzi…
Vanishing Girls nebo Zmizelé dívky?
Co se překladu týče, nadšená úplně nejsem. Při čtení jsem se přistihla, že každých pět až deset stran zalamuju okraj, protože mi něco nesedělo a chtěla jsem se na to podívat. Perličky? Ano, ale není to tak strašné, jak jsem se obávala. Tak třeba, když se pustíte do originálu, rozhodně tam není žádný doktor Leezay. Chápu, že je těžké vymyslet to tak, aby se to hodilo k lízej, ale… Od Dařiného Dr. Lick Me – neboli Lichme (což je pravé jméno), to má daleko. Každopádně, když se na to koukám s odstupem, klobouk dolů za originalitu… Hned na té samé stránce jsem zírala na slovo díďa. Nevím, jestli to z vás někdo používá, ale já to viděla opravdu poprvé a zrovna se mi to moc nelíbilo. (Pro ty, co nevědí – díďa je děda.) V anglickém originále je to Paw-Paw, neboli papa neboli děda, dědeček. O kus dál v knize narazíte na slovo zhovněnost. Ano, čtete správně. Nejen, že jsem si až do přečtení českého překladu neuvědomovala, jak moc je tato kniha plná sprostých slov, ale zhovněnost mě donutila podívat se na originál – crapdiment. Originalita se zase cení, ale dalo by se přece použít i slabší slovo odvozené od "blbost" nebo "kecy"… Mohla bych tak pokračovat dál a dál, ale v závěru bych stejně došla k tomu, že i přes mé nejasnosti a výtky se kniha četla dobře i v češtině. Ne tak skvěle, ale dobře. Někoho může odradit ta hromada sprostých slov, někoho zas něco jiného. Třeba hlavní hrdinky, které nejsou až tak sympatické. Především Dara, s tou jsem měla problém už v originále a v češtině to jen přitvrdilo. Jenže bez ní by to prostě nebylo ono.
Jednoznačně, jako ve Chvíli před koncem nebo v sérii Delirium, vás Lauren na konci tak vykolejí, že vůbec nebudete vědět, která bije. Nejspíš je to její superschopnost, protože já už si jinak její knihy ani představit nemůžu.
Jednoznačně, jako ve Chvíli před koncem nebo v sérii Delirium, vás Lauren na konci tak vykolejí, že vůbec nebudete vědět, která bije. Nejspíš je to její superschopnost, protože já už si jinak její knihy ani představit nemůžu.
Závěrem? Přečtěte si Zmizelé dívky! Pokud dáváte přednost angličtině, směle do toho! Pokud si nejste tak jistí, nebo anglicky neumíte, česká verze je taky dobrá! Tak či tak tato kniha rozhodně za přečtení stojí. Není to typická Young Adultka s hromadou romantiky a přeslazených kluků, ale díky tomu a také díky svému námětu vás nemůže zklamat.
Recenze na anglickou verzi:
Hodnocení:
Knížku jsem překládala já a chápu výtky oproti originálu, ale můžeš mi věřit, že jsem fakt snažila... a pokud vymyslíš Dr. Lichme nějak líp, ráda se nechám poučit :D (i když v knížce už s tím nikdo nic neudělá...)
OdpovědětVymazatVím, že to jde těžko, já jsem prostě zastánce originálních jmen a jejich nepočešťování (ale Leezay se povedl, to jo). Myslím, že dneska už má ve škole angličtinu kde kdo, takže by jim vtípek došel, ale to je jen názor... Proto jsem po delším čtení naznala, že to vlastně tak otravné není a že se to čte dobře :)
VymazatA jak by to teda vypadalo? Dara by měla v deníku napsané: doktor Lick Me - teda Lichme, i v češtině? Hodně lidí by to třeba rušilo už proto, že je to neorganické. A ještě co se týče sprostých slov - hodně lidí, co nemá angličtinu jako rodný jazyk, je míň citlivá k anglickým vulgarismům. Crap je prostě vážně hovno, sračka. Jo, přeneseně i blbost, ale tady šlo o to, že crapdiment má evokovat smůlu, šlápnutí do hovna... takže proto.
VymazatI když se mi recenze líbí a v tvém podání to zní jako super kniha, tak prostě vím že to bohužel nebude čtivo pro mě..:( Snad příště..:)
OdpovědětVymazatAni v Aj? To se četlo samo a už jen kvůli tomu konci to stálo za to :)
VymazatSice jsem necetla ani original, ani preklad, ale zhovnenost i Lizej mi prijde genialni (a nekolika erudovanymi zdroji mi bylo receno, ze mam dar reci). Tim jsem chtela rict, ze ano, recenze dobra, ale kritizovat preklad slovy 'original to neni' mi prijde uz z definice jako pleonasmus. Ano, preklad neni original, duh. To neznamena, ze to neni dobry preklad.
OdpovědětVymazatKaždý překladatel do každé knihy vkládá kus sebe sama - nejlépe to jde vidět v Harrym Potterovi nebo v Kostičase. Když je kniha přeložená tak, že to oproti originálu nejde přes oči a jsou tam drobnosti, které čtenáři vadí, protože zná originál, tak to prostě dojem z knihy kazí nebo ruší. Já nakonec naznala, že překlad špatný nebyl, ale trvalo mi, než jsem si na něj zvykla, než jsem se vůbec do knihy začetla. Od toho jsou tyto srovnávací recenze. Někdo se po jejich přečtení rozhodne, že si knihu přečte v originále, někdo v překladu. Někdo se rozhodne, že si přečte obojí, aby se přesvědčil a utvořil si vlastní názor. Je dobře, že ti Lízej a zhovněnost přijde geniální, pokud tento názor sdílí více čtenářů, alespoň si knihu rádi přečtou jen kvůli této zajímavosti. A o to přece jde, nebo ne?
VymazatOvšem ve skutečnosti jde o to, že překladatel nepřekládá knížku pro lidi, kteří už četli originál, ale pro lidi, kteří z nějakého důvodu originál číst nechtějí/nemohou. Překladatel předpokládá, že jeho čtenář originál znát nebude a nejspíš nebude umět ani jazyk (že někdo třeba anglicky umí, ale radši čte česky, to je věc jiná a na to překladatel spoléhat nemůže) a proto musí věci co nejvíc přiblížit a převést tak, aby text dělal na čtenáře překladu stejný dojem jako na čtenáře originálu (nejzákladnější poučka, která se na překladatelství učí). Takže opravdu kritizovat překlad za to, že počešťuje a nahrazuje, je úplně mimo. A srovnávací recenze není "líbilo se mi/vadilo mi" ale třeba takhle, jak to napsala jedna studentka překladatelství:
Vymazatex.1 - dr. Leezay (dr. Lichme) je výbornej. zachování zkomolení - check. že to má k originálu hodně daleko - jak se to vezme
ex. 2 - zhovněnost (crapdiment). novotvar - check. jestli je pro autorku hovno moc silný slovo a radši by tam viděla zbobkování, asi bych jí doporučila číst literaturu pro děti
ex. 3 - díďa (Paw-Paw) jako označení pro dědečka. ani v originále to není standardní a neutrální pojmenování, ale spíš idiolekt postavy, takže divný překlad pro divný originál - check.
Hele, pokud jsi prostě čekala, že z překladu všichni budou nadšení a nebude to číst nikdo, kdo četl originál, tak se omlouvám za vyjádření svého názoru, i když byl v závěru vlastně kladný, pokud vím. Angličtinu taky studuji a překladatelství jsem měla taky. To je jak kdyby se každý autor rozčiloval nad špatnou recenzí... Občas prostě překladatelský styl sedne (viz překlad Kostičasu, který se vypořádává se jmény naprosto skvěle) nebo nesedne, proto ze zvědavosti čtu občas originál i český překlad (především u knih, které mám opravdu ráda) a myslím, že podělit se o své postřehy není nic špatného. Stejně jsem to měla už u knihy Blink Once, kde se nakonec ukázalo, že překlad byl z nějakého úplně jiného vydání, než jsem četla já. Autorka mi nakonec poslala i tištěnou knihu vydanou v USA, která se s překladem prostě neshoduje a říkala, že se se stejným problémem setkala i v německém překladu. Proto se na tyhle věci, drobnosti a rozdíly zaměřuji. Za mě prostě check, check, check nejde a nefunguje. To by tu musely být samé kladné a vychvalující recenze.
VymazatJdu na to! :) Děkujii!
OdpovědětVymazatSamozřejmě jsem nečekala, že si z toho překladu všichni sednou na zadek. A na názor máš samozřejmě právo. Jen jsem chtěla poukázat na to, že ta recenze není zrovna šťastně napsaná, co se kritiky překladu týče. Kritizovat nějaké překladatelské řešení stylem "moc mi to nesedlo" a opominout objektivní důvody, které k tomu řešení vedly, je pro mě hodně velký amatérismus. Vážím si toho, že ve výsledku se ti překlad vcelku líbil, a pochopitelně máš právo na to, že se ti něco nelíbí, ale napsat to takhle je prostě mimo. A pokud jsi překladatelství měla, tak bys právě tyhle věci měla taky vědět...
OdpovědětVymazatJen mě napadá pro ilustraci: asi se shodneme, že překlad Harryho Pottera je v podstatě geniální. Ale třeba mně se fakt nelíbí překládat "horcrux" jako "viteál". Evokuje to ve mně spíš multivitamínový nápoj než něco zlověstného. Jenže: když to pan Medek překládal, nevěděl vůbec, co to "horcrux" bude, Rowlingová s překladateli nekomunikovala, tušil jen, že to bude mít něco společného s duší nebo životem (což má), a tak zvolil variantu viteál. Takže já klidně můžu prskat, že se mi to nelíbí, ale objektivně bych si nikde nedovolila napsat, že je to blbě. Takže ano, máš právo v recenzi napsat, že se ti něco nelíbí, ale občas je potřeba vzít v úvahu i to, jak k tomu vlastně překladatel došel a kolik jiných možností měl... Nic z toho, co jsem napsala, nemyslím nijak zle. Jen mě překvapilo, že sis ke zkritizování vybrala zrovna tři případy, kde jsem se snažila vymyslet objektivně co nejpřijatelnější řešení (a zatím nikdo jiný s tím žádný problém neměl).
OdpovědětVymazat