Antonie Nováková - Být s tebou

 

Náš život se skládá z mnoha okamžiků. Z těch, které nám vezmou dech. Z těch, které v nás probudí to nejdivočejší já. A z těch, které si budeme pamatovat až do konce života.

Dva mladí lidé v Bostonu hledají nejen sami sebe, ale i jeden druhého. Madden je studentem třetího ročníku firemní ekonomiky na Univerzitě Bentley. Má rád box, běh a akce se svými přáteli. Ale vyhlídky na světlejší zítřky mu pokaždé zkazí vyzváněcí tón Billie Jean. Vaja studuje druhým rokem filmová studia na Cambridgeské univerzitě. Za poslední měsíc pro ni ztratilo cokoliv na světě význam. Už nemá sílu dál lhát sama sobě ani všem okolo, že je v pořádku.
Podaří se jim sdílet své problémy a obavy, i když mají oba dva zničenou a ztracenou duši? Najdou sílu bojovat a být tu jeden pro druhého, nebo už to všechno ztratilo význam?

 

Měla jsem možnost být beta čtenářkou pro knihu od Antonie Novákové Být s tebou, ta je momentálně v předprodeji na Pointa.cz a hledá sponzory pro vydání.

Asi si říkáte, že je to klišé. Příběh dvou zlomených duší, láska, trable, to všechno to už bylo. Ano. Možná. Ale to neznamená, že nová kniha nedokáže okouzlit a chytit za srdce.

Být s tebou mě chytlo od samého začátku. Prolog, který autorka zvolila je chytlavý a nutí vás zjistit, co se bude dít dál. Plusem je taky to, že se kouknete do hlavy jak hlavní hrdince, tak hlavnímu hrdinovi, což není nikdy na škodu! Kapitoly jsou krátké, takže vám příběh utíká před očima a zvládnete ji přečíst třeba po cestě do školy nebo do práce. Prostředí Bostonu autorka vykreslila tak, jako by tam sama nějakou chvíli strávila, což mě naprosto nadchlo a sama jsem dostala chuť se tam podívat. I postavy byly zajímavé, i když někdy taky pěkný oříšek, a já se dokázala do jejich životních příběhů vžít.

Navíc – ta jména! Vaja a Madden – jsou dokonalá a neobvyklá. Jen u tady pak přišla při čtení malá potíž. Vaja, jak jsou její kapitoly v knize nadepsané, si taky říká Vali nebo Valerie, což pak v knize trochu rušilo, když se její oslovení často střídalo – ALE tohle určitě autorka vyřeší při práci s redaktorkou, pokud kniha bude mít v předprodeji úspěch a vyjde.

Zároveň mě oproti Vajině příběhu víc bavil ten Maddenův. Je plný tajemství a nenadálých odjezdů, kterým předchází vyzváněcí melodie Billie Jean. Pokaždé jsem se na další dílek skládačky těšila a věřím, že vy to budete mít stejně. A to i přes to, že vám ke konci bude i Madden připadat trochu naivní.

Vaja mi popravdě tolik nesedla. Ne, že by se mi její příběh nelíbil, líbil a moc. Protože je v něm sourozenecká láska, plno emocí a boj s minulostí, který ji nenechá spát, a to mám prostě v knihách ráda. Jen na Vaje bylo něco, co jsem asi nedokázala skousnout. Možná to bylo tím, jak se snažila být navenek drsná, ale uvnitř byla vlastně jen prázdná. Možná to, že byla na Maddena někdy až moc hodná (naivní). Nevím. Ale nejspíš to k ní tak prostě patří.

Zároveň mi v průběhu příběhu připadali oba hrdinové mladší než jako studenti druhého ročníku vysoké – u těch bych očekávala racionálnější jednání a rozhodnutí, než jaká dělali. V poslední řadě mě trochu rozhodilo i to, že jsem měla v hlavě spoustu otázek, na které jsem nedostala odpovědi. Což byla škoda.

Ale tohle všechno je něco, na čem se dá pracovat a od toho mají ti, kdo se rozhodnout vydat knihu s Pointou, své redaktory, co jim pak s příběhem pomůžou. Proto věřím, že kniha bude v závěru ještě lepší, než jakou jsem ji měla možnost číst já.

Takže pokud máte rádi komplikované hlavní hrdiny, co mají temnou minulost, která je provází na každém kroku, nebo jen těžké rodinné vztahy, které jim dokážou házet klacky pod nohy zrovna, když to nejmíň potřebují, je pro vás Být s tebou to pravé. Zároveň vás ani nemine kopec romantiky a spousta dramat navíc. Je to oddechové čtení, které vás ale chytne za srdce a vy si Vaju s Maddenem zapamatujete natolik, že se k nim budete rádi vracet. A to je přece něco, čemu stojí za to dát šanci, nebo ne?

Hodnocení:

Knihu v předprodeji můžete podpořit i vy na bit.ly/KupBytsTebou!

Jedná se o crowdfundingové financování - kniha bez vybrání 100% částky nevyjde. 

Pokud se peníze nevyberou, kniha nevyjde a peníze se vám vrátí zpět na účet. 
Pokus se peníze vyberou, kniha vám přijde domů a vy můžete mít pak v knihkupectví krásný pocit, že je v regále jen díky vám! :)

Stefanie G.

Za možnost přečtení děkuji autorce. 

Tu můžete najít jako @_fearnie_ na IG

Aleš Novotný - Pamatuj na smrt

Středoškoláci Adam a Martin vyrůstali u prarodičů v Praze. Teď se ale stěhují na maloměsto, k otci kriminalistovi, který se k nim léta nehlásil. Cestu k sobě s tátou hledají dost těžko, navíc si musí zvykat na novou školu a ne vždy kamarádské spolužáky. Než se ale stihnou trochu zabydlet, městem otřese starý zločin, na který se málem zapomnělo – v lese najdou tělo roky pohřešované dívky Sáry. Další vražda na sebe nedá dlouho čekat, a co hůř, s tou první zcela očividně souvisí. Mezi lidmi v městečku propuká nervozita a strach. Je totiž více než jasné, že vrahem je někdo z jeho obyvatel…

Pamatuj na smrt mě v knihkupectví oslovilo svojí obálkou. Pak jsem si teprve všimla, že za knížkou stojí český autor. Zvědavost a dobré hodnocení na Databázi knih mi nedalo, a já se rozhodla dát knize šanci. Jsem trochu skeptik, co se českých děl týče a k srdci mi jich přirostlo jen pár, ale to mi nebrání stále zkoušet nové a nové knihy.

Příběh dvou bratrů (Adama a Martina), na kterých se podepsalo nelehké dětství, je opravdu čtivý. Zaujme svojí nevšedností a vy s oblibou sledujete, jak se jejich vzájemný vztah rozvíjí a jak se vám otevírají různá zákoutí jejich minulosti. Hltáte podrobnosti o vraždách, které je provázejí a chcete vědět ještě trochu víc. I přes několik nedostatků není příběh jako celek vůbec špatný. Naopak je svým způsobem mezi českými autory originální, a to z něj dělá to, proč byste po něm měli sáhnout (pokud jste tak již neučinili). Na druhou stranu má ale bohužel spoustu „ale“, se kterými jsem se v průběhu čtení vážně těžko srovnávala.

Autorův jazyk je velmi specifický, přesně takový, jaký mám pocit, že se od autorů Yoli očekává. Jenže s tím je spojené i to, že jsem prostě měla pocit, že autor seděl při psaní se slovníkem synonym na klíně a hledal, co by ještě mohl použít. Některá slova mi do příběhu přišla nuceně vybraná, násilím natlačená a uměle zakomponovaná. A některá se tam nehodila vůbec. Několikrát jsem se zarazila a říkala si, jestli taková slova šestnáctiletí ve svém slovníku opravdu mají, když se baví s kamarády, nebo jen popisují dění na pořádné párty – posuďte sami: honosila se, oděná, umně či ostentativně…

(Číst slovo ostentativně v jedenáct hodin večer v kontextu středoškolské párty v young adult románu mi vážně jen přineslo vykřičníky a otazníky nad mojí hlavou.)

Narážela jsem i na nesoulady v ději či na otravné myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které mi připadaly spíše jako vsuvky či vycpávky, které kdyby v knize nebyly, ničemu by to neuškodilo.

Co mi ale připadalo nejvíc přitažené za vlasy byla kapitola, kdy se hlavní hrdina vydal na vlastní pěst vyzvídat podrobnosti o mrtvé dívce přímo u její matky. Opravdu by se truchlící matka bavila o takových věcech se šestnáctiletým klukem, které ho nikdy předtím neviděla? Nevím… Pro mě to byla nereálná situace, která ve mně jen vzbudila vlnu zklamání. Chápala jsem, že má hlavní hrdina navodit ten pocit detektivky a že si má hrát na mladého Colomba nebo Sherlocka Holmese, ale občas neškodí z toho vyšetřování na vlastní pěst trochu ubrat.

V neposlední řadě nepovedených a nadbytečných informací stojí za zmínku i milostná scéna. Moje jediná rada pro autora je: ne, takhle se to nedělá. Trhalo mi to oči a cítila jsem se tak trapně jako už dlouho ne. (Není nic trapnějšího než při sexu citovat Tonyho Starka… Jakkoliv vám to přijde vtipné…) A prosím, příště nemyslet jen na potěšení hlavního hrdiny, je to vážně sobecké. :D – You know what they say: not great, not terrible.

Každopádně, abych nebyla jen negativní, na autorovu prvotinu je to povedený příběh. Těším se na jeho další knihy, přece jen v něm vidím potenciál, a to se u mě u českých autorů často nestává. Příběh mi zůstal v hlavě a vzpomínám na něj s příjemným pocitem. Líbilo se mi, že jsem až do konce nevěděla, kdo je vrah (měla jsem tušení, ale až když jsem se blížila do finále). Líbil se mi vývoj postav, líbil se mi vztah mezi bratry a líbily se mi napínavé scény. To všechno ve mně vzbudilo pocit, že nemůžu dát dvě hvězdičky za všechny ty otravné části, ale nemohla jsem dát ani čtyři. Je to lepší průměr, takže tři hvězdy jsou za mě akorát.

Hodnocení:

Knihu můžete koupit třeba ZDE.

Stefanie G.

Nofreeusernames - Navždycky

 

„Láska přes messenger. Feel-good romance ze střední.“
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?

 

Jakmile Olga (Nofreeusernames) na svém Instagramu oznámila chystané vydání Navždycky, byla jsem zvědavá, jak se kniha vyvine. Veškeré návnady jsem hltala jedním dechem a čekala na obálku. O tu se nakonec postarala Tereza Basařová a za mě je to jednoznačně velký klobouk dolů. Mám obrovskou radost z toho, jakým směrem se posunuje český design, česká tvorba a české knihy a spisovatelé. Je to prostě jedním slovem pecka. Ale nám čtenářům nejde jen o obálku, že? Jde i o obsah.

Proč jsem se tedy po dvou letech rozhodla oživit svůj blog? Proč jsem se rozhodla napsat další „recenzi“? Protože mi pod ruku padla kniha, u které, dle mého názoru, rozhodně stojí za to, aby o ní vědělo co nejvíce lidí.

Navždycky je jedním slovem klišé. Ale nechápejte mě špatně. Není to klišé v tom špatném smyslu slova. Právě naopak. Je totiž naprosto boží. Je to kniha, ve které je snad vše, s čím jste se už doposud setkali, jenže je pojatá tak originálně a s nadhledem, až vám vžene úsměv do tváře. Může mi být skoro třicet, ale tuhle autorčinu prvotinu a so called „feel-good romance ze střední“ jsem zhltla na posezení.

Ptáte se jaké klišé na vás může číhat? Nemůžu vám prozradit všechno, ale jako malou ochutnávku můžu nabídnout bad boye, best friend romanci, zmatenou a nerozhodnou hlavní hrdinku, praštěnou nejlepší kamarádku, Harryho Pottera (hodně Harryho Pottera), tragické rodinné minulosti a… A na ostatní si budete muset přijít. :) 

Každopádně můžu slíbit, že jakmile se začtete, nebudete se moct odtrhnout. Kniha vás vcucne a vyplivne až na samotném konci. Zmatek a emocionální vypětí v hlavě hlavní hrdinky mi naprosto připomnělo, jak jsem se cítila já ve stejných letech. Víc autenticky už to Olga popsat nemohla. Prožívala jsem s Mei každou chvíli. Vnímala jsem její nerozhodnost, její strachy a obavy. Ale zároveň bych jí za některá rozhodnutí občas dala pohlavek (být její nejlepší kamarádkou). Jenže tak to má prostě být. V životě člověk dělá všelijaká rozhodnutí. Nejspíš díky tomu mi Mei přirostla okamžitě k srdci.

O něco víc jsem si ale oblíbila vedlejší postavu – Avu. Připomněla mi trochu Vee ze série Zavržený. Byla stejně praštěná a jako jediná i přes svoji ztřeštěnost stála nohama pevně na zemi.

Co se týče hromady té lásky, kterou nám autorka v knize naložila, nebudu vám prozrazovat víc než to, že to stálo za to. Od první až do poslední strany. Užívala jsem si všechny zvraty, všechny otočky a zákruty. Byla tam jen jedna příliš klišé scéna, která mi už přišla trochu moc (dívčí šatny, diskuze a omluvy na mě byly trochu vykonstruované a nepřirozené).

Jak už jsem zmiňovala výše, Navždycky je psané tak lehce, a tak jiným stylem, že vás prostě musí ohromit. Autorka vás nezahrnuje zbytečnými detaily. Nezahlcuje vás nadměrnými popisky míst nebo hrdinů. Nepoužívá konkrétní místa a státy. Podle jmen si prostě můžete domyslet, kde se příběh odehrává úplně sami. Hlavní hrdinka jednoduše jen popisuje zmatek ve své hlavě s rétorickými otázkami a zmatenými odpověďmi sama sobě. Popisuje zlehka situace, ve kterých se ocitla a nechybí ani svižné dialogy s nadsázkami a vtípky. Možná proto mi to přišlo tak originální a neunavující. Navždycky mi rozzářilo den. Milovala jsem každou narážku na Harryho Pottera, na Zaklínače nebo na Johna Wicka a těšila se na každou další kapitolu jako malá.

A tak jak mě nadchl styl psaní, nadchlo mě i písmo. Jsme zvyklí na patkové písmo, které nás má vést řádek po řádku. V tomto případě tomu tak ale není a vůbec to není na škodu. Ke knize se to prostě hodí. Stejně jako konverzace z messengeru doplněné o smajlíky a obrázky.

Ale abych přidala i jedno malé mínus – paperback je za mě špatná volba. Nebo bych alespoň volila jiný papír, nebo volnější vazbu. Nechtěla jsem ohýbat hřbet (nejsem barbar), ale kniha se mi tak tím pádem celkem špatně držela v jedné ruce a musela jsem se občas hodně snažit, abych hřbet nezničila.

Suma sumárum? Neváhejte a mazejte do knihkupectví, nebo na e-shop, a běžte si rozjasnit den, protože tahle kniha je přesně to, co vám v tomhle období udělá jednoznačnou radost!

Hodnocení:

Knihu si můžete zakoupit zde: CooBoo.

Stefanie G.

Heather Morrisová - Tatér z Osvětimi (RC)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežit.

Tatér z Osvětimi je unikátní knihou z prostředí holocaustu. Zakládá se na skutečných vzpomínkách, zážitcích a osudech, které vás ohromí a zamrazí zároveň. Jde však opravu o jedinečný příběh, nebo je svým způsobem modifikován tak, aby skutečný hrdina mohl hrůzostrašné, ale zároveň i krásné vzpomínky prožít znovu?

Ludwig "Lale" Eisenberg je roku 1942 deportován s ostatními židy do koncentračního tábora v Osvětimi, který se v té době teprve dostavuje a na nich je, aby se zapřáhli do práce pod heslem „Arbeit macht frei“. Hned zpočátku jde vidět, jaké měl Lale štěstí – uměl několika jazyky a se svým neotřelým způsobem vyjadřování k němu začalo již ve vlaku vzhlížet hned několik ostatních vězňů. V samotné Osvětimi netrvalo dlouho a on se z obyčejného pracanta dostal k tatérské jehle. Právě tito muži měli jakési výsadní právo a po táboře se se svým kufříkem mohli pohybovat téměř všude. Díky této profesi se Lale také seznámí s krásnou Gitou a s pomocí svého dozorčího Baretskiho se mu podaří s ní navázat užší kontakt.

Autorka er-formou vypráví Laleův osud, vše, co si zažil, co viděl. Mezi ostatními vězni byl vážený, spasitel, který jim pomáhal sehnat více jídla. Jeho profese mu dopomohla ke spoustě dalších skutků a výhod, o kterých se jiným vězňům mohlo jen zdát. Často zmiňuje svůj slib, že se z tábora dostane za každou cenu a Gitu vezme s sebou i kdyby to mělo trvat věčnost.

Abych pravdu řekla, tématům holocaustu se z nějakého důvodu spíše vyhýbám, proto pro mě byl Tatér z Osvětimi prvotinou a bohužel z něj mám smíšené pocity. A to nejspíš proto, že se hlavní hrdina rozhodl vypovědět svůj příběh ke konci života a jeho vzpomínky tak nabraly nostalgického rázu. Dokonce mi některé skutečnosti přišly příliš snadné a růžové - jako například jeho vztah s Gitou, který byl sice světlým bodem v celé knize, ale zároveň mi přišel až moc květnatý a do příběhu s touto tématikou se mi s takovým rázem prostě nehodil.

V knize tak nejde ani tak o fakta, jako o pocity, vzpomínky a zážitky. Autorka se nevyhnula ani vyprávění z pohledu Gity či jiných postav. Díky tomu dostává děj další rozměr a není udušen Lalovými povzdechy nad tím, kdy Gitu zase uvidí.

Přiznám se, že sama nevím, jak knihu ohodnotit. Na jednu stranu ve mně zanechala silný dojem, ale na druhou stranu bych ocenila méně romantických scén, které ovšem na druhou stranu chápu, jelikož ve stáří člověk rád vzpomíná na krásné, i když v tomto případě zároveň ohavné, zážitky, které člověku vnesou úsměv do tváře.

Pokud jste jako já, a ještě jste se do této tématiky nepustili, myslím, že Tatér z Osvětimi je dobrým začátkem. Vtáhne vás do děje a než se nadějete, čtete si doslov. Pokud ale příběhům z této doby holdujete, asi budete poněkud zklamanějšími čtenáři, protože nad faktickou linkou převáží ta romantická. Tak či tak je kniha zajímavým čtením a je nutno podotknout, že skutečných výpovědí přeživších ubývá, a proto jsou jakékoliv záznamy vzácné a jedinečné. 

Za recenzní výtisk velmi děkuji 

Stefanie G.

Tim Weaver - David Raker #2 - Údolí mrtvých (RC)

Asi jen málokdo by čekal, že sedmnáctiletá Megan Carverová – ambiciózní jedničkářka a vzorná dívka ze šťastné rodiny – uteče z domova. A přesto je už přes půl roku nezvěstná.

Soukromý vyšetřovatel David Raker, který se specializuje na pátrání po pohřešovaných osobách, zakusil ztrátu blízkého člověka na vlastní kůži. A také dobře zná pochmurný svět ztracených lidí. Proto, když si ho Meganini rodiče najmou, chápe jejich bolest. Zároveň ale ví, že ta nejtemnější tajemství bývají pohřbená velmi hluboko. A Meganina tajemství by ho mohla stát i život.

Raker rozplétá nitky celé záhady a postupně zjišťuje, že stojí tváří v tvář obrovské lži. Meganini blízcí jsou mrtví. Ostatní se bojí promluvit. A celé tohle spiknutí mlčenlivých ho nakonec zavede až k lesu na okraji města. Místu s děsivou minulostí – bývalému lovišti brutálního, zvráceného sériového vraha, které starousedlíci nazývají Údolím mrtvých…

David Raker se vzpamatovává ze svého prvního případu, který jej poznamenal na celý život, ale než se naděje, je tu další zmizelý člověk, kterého je potřeba najít. Tentokrát je to mladá dívka jménem Megan. Středoškolačka ze spokojené rodiny, u které by nikdo nečekal, že uteče a půl roku se nikomu neozve.

David začíná rozplétat pavučinu jejího života a zároveň se snaží vypořádat se s tím svým. Přidal se k podpůrné skupině pro vdovy a vdovce. I přes to, že skupinu nemusí, svým způsobem mu pomáhá vypořádat se se ztrátou jeho milované ženy. Navíc se tam setká s ženou, jejíž muž byl policejní důstojník a zemřel při jednom z velkých zásahů. I ona se na Davida obrátí s prosbou – chce vědět, co se jejímu manželovi doopravdy stalo, jelikož jí policisté stále mlží.

Prvotní je pro něj ale najít Megan, ať už živou nebo mrtvou. Jde po střípkách, které už prozkoumala policie a ty ho dovedou k jejím spolužačkám. Tuší, že i matka Megan mu neřekla celou pravdu a ve chvíli, kdy se mu svěří i jedna z kamarádek a vyzradí Meganino velké tajemství, vše nabere nový spád.

David najednou zjišťuje, že podobných dívek zmizelo více. Dokonce i dcera policejního detektiva Healyho Leanne. Proč se ale ostatní případy zametly pod koberec? Je možné, že je případ mrtvého policisty a manžela ženy z podpůrné skupiny propojený s tím Meganiným? David se noří hlouběji a hlouběji a objevuje děsivé kousky skládanky, které ho navádí k sériovému vrahovi Miltnu Sykesovi, který je už ale několik desítek let po smrti. Zjišťuje, že je v Meganiném zmizení mnohem víc než jen sériový vrah, ale dokonce i ruská mafie.

Tak jako všechny předchozí díly, i tento je plný zvratů a nečekaných zápletek. Tim Weaver je úžasný vypravěč se skvělou představivostí a smyslem pro detail. Jde sice stále poznat, že jde o jeho začátky a tak se v knize objevují až přehnané okamžiky a vyhrocené situace, ale oproti prvnímu dílu už je to o mnoho lepší. Stále si užijete jízdu na horské dráze, kde byste nejraději křičeli na všechny ty hloupé policisty a zároveň i propleskly pár postav za jejich hloupé chování. Budete hltat každé slovo, fandit Davidovi a postavu Healyho si oblíbíte natolik, že budete chtít víc – a to se vám splní v jednom z dalších dílů, pokud jste je ještě nečetli.

V případě, že se rozhodnete sáhnout po Údolí mrtvých jako po první knize od autora, nevadí. Nakladatelství Mystery Press totiž tuto sérii začalo vydávat na přeskáčku. Takže já například začala pátým dílem, pokračovala čtvrtým a pak šestým, přesně, jak u nás vycházely. Informace se vám s postupem času doplňují a autor v každé knize využívá zmínek o Davidově životě a současném stavu, že vám vlastně nic neunikne.

Za sebe Tima Weavera mohu jen doporučit. Provází čtenáře příjemným britským prostředím, nevídanými nápady a příběhy zmizelých lidí, které vás občas zamrazí. Setkáte se se sériovými vrahy, ale taky s případy, které souvisejí až s vládními rozhodnutími. Takže neváhejte a sáhněte po příbězích s Davidem Rakerem v hlavní roli, je jedno jaký si vyberete jako první!

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství MYSTERY PRESS.

Vy si knihu můžete objednat na stránkách nakladatelství ZDE.

Marissa Meyer - Renegáti

Renegáti jsou syndikát lidí s neobyčejnými schopnostmi. Vynořili se z trosek zničené společnosti a zavedli znovu řád tam, kde dosud vládl chaos. Jako obhájci práva a spravedlnosti jsou pro všechny symbolem odvahy a naděje. Výjimkou jsou zločinci, které kdysi svrhli. Nova má důvod Renegáty nenávidět a touží po pomstě. Jenže na cestě za svým cílem potká Adriana, který je Renegát. Dosáhne Nova nakonec své pomsty?

Marissa Meyerová se mezi spisovatele zapsala dokonalou sérií Měsíční kroniky. Než jsem se dostala k jejímu prvnímu dílu, byla jsem skeptická, retellingy moc nemusím, ale Cinder měla tak dokonalé hodnocení, že jsem neodolala. A udělala jsem dobře. A to stejné platí i pro Renegáty.

Svět se dělí na tři období – období před Anarchíí, období Anarchie a na současnou vládu Renegátů. Všechny tři období jsou propojeny Výjimečnými – lidmi se superschopnostmi – superhrdiny a superpadouchy.

Hlavní hrdinka Nova jako malá přijde o rodiče, nadvláda Anarchistů se zvrhla a víc a víc gangů usiluje o moc. Její rodiče na to doplatili. Ale už tehdy doufala, že Renegáti přijdou a zachrání je. Jenže nikdy nepřišli a pod křídla si ji vzal její strýček Ace Anarchista. Jenže ani on nepřežil a tentokrát za to mohli samotní Renegáti. Nova zůstala se zbytkem Anarchistů a nepřestávala spřádat plány, jak Renegáty svrhnout, a to až do chvíle, kdy k tomu má konečně jedinečnou příležitost.

Adrianův osud je podobný tomu Novinému. Též přišel o matku v době bojů Anarchistů s Renegáty, její smrt se nikdy nevyřešila, ale na rozdíl od Noviných rodičů, jeho matka patřila k Renegátům a po její smrti se Adriana ujali ti nejvýše postavení – Kapitán Chromium a Dread Warden. Přestože vyrůstal v relativně dobrém zázemí, stále chce něco víc, chce víc, než jen umět malovat obrázky a následně je oživovat. Chce se stát opravdovým silným Renegátem s opravdovými schopnostmi a najít spravedlnost, najít vraha své matky.

Marissa Novu – alias Nightmare – a Adriana – alias Sentinela – postavila vědomě proti sobě, aby ukázala obě strany jedné mince. Na jedné straně jsou Renegáti nenáviděni, je jimi opovrhováno a touží se po jejich svržení. Na druhé straně jsou milováni a ostatní si neumí představit život bez jejich zásahů. To, že se nakonec Adrianův a Novin život proplete jen přilívá olej do ohně. Nova se stává špionkou na nebezpečném území a okolnosti ji donutí zapomenout na Nightmare a přejmenovat se na Insomnii, aby přežila. Doufá, že přijde na to, jak rozvrátit celý systém zevnitř. Jenže to netuší, že Rada má víc než jedno tajemství a nepočítá ani s tím, že by se jí třeba Adrian začal líbit o trochu víc, než by mělo být přípustné.

Romantiky je v knize přiměřeně a já za to byla ráda. Oceňovala jsem, že jí autorka nedala větší prostor, protože jsem o tom světě Renegátů a Anarchistů chtěla vědět víc. Mám ráda Avengery i Ligu spravedlnosti a tohle bylo jako bych pozorovala další dokonalý svět a vlastně z těch příběhů nevypadla. Ano, je poznat, kde a kým se autorka inspirovala, ale upřímně? Ani trochu mi to nevadilo, příběhu to dodávalo jiskru a nutilo mě to číst dál a dál.

Jestli jsem zaujala nějakou stranu? Ani ne. Anarchisté mě ale štvali o něco víc – protože pokud se nemůžete v jednom týmu spolehnout jeden na druhého, nemá smysl věřit, že se vám podaří něco tak velkého, jako svrhnout Renegáty. Na druhou stranu Renegáti byli jak kluzké ryby – do teď nevím, co si o nich myslet a co všechno nám ještě tají.

A co dalšího na knize oceňuji? Vedlejší postavy – byly dokonalé stejně jako jejich schopnosti a přezdívky. Marissa má v tomto můj velký obdiv! Nejvíc ze všeho se mi ale líbil Puppeteer, byl tak dokonale šílený, že jsem si okamžitě vzpomněla na Jokera.

Pokud máte rádi superhrdiny jako já, knihu rozhodně oceníte, je to taková třešnička na dortu. Uteče vám jako voda a budete chtít další díl. Pokud ale superhrdinům neholdujete, možná vám kniha bude dělat trochu potíže, ale i přesto si myslím, že ten parádní překlad a nečekané zvraty vás nenechají chladnými.

Tak neotálejte a vyrazte do knihkupectví, Renegáti čekají! 

Hodnocení:

Stefanie G.

Danya Kukafka - Dívka na sněhu (RC)

"V jednom coloradském městečku je nalezena mrtvá patnáctiletá dívka. Tato tragédie otřese všemi, ale každým trochu jinak. Dívka na sněhu je totiž příběhem hned několika postav, které jsou každá jiná, ale dohromady dávají ucelený a neuvěřitelný příběh plný emocí, myšlenek a dokonalého vypravěčského umění."

Celou recenzi najdete na:

Tim Weaver - David Raker #1 - Hon na mrtvého (RC)

Před rokem bylo nalezeno tělo Alexe Townea.

Před měsícem ho jeho matka viděla na ulici.

Před týdnem David Raker souhlasil, že ho vypátrá.

Nyní si přeje, aby tenhle případ nikdy nevzal.

Syn Mary Towneové Alex před šesti lety zmizel. Pět let nato ho konečně našli – mrtvého ve vraku auta. Jenže pak ho jeho matka uviděla na ulici, živého a zdravého…

David Raker, který se specializuje na pátrání po pohřešovaných osobách, tenhle případ nechce vzít: nepochybuje o tom, že Alexovu matku jen přemohl žal a viděla to, co vidět chtěla. Jenže sám dobře ví, jak obtížné je vyrovnat se se ztrátou někoho blízkého, a tak nakonec neochotně svolí.

Čím hlouběji Raker do případu zabředá, tím palčivěji si uvědomuje, že Alex nebyl ani zdaleka tak nevinný, jak se jeho matka domnívala. V jeho minulosti je pohřbeno mnoho tajemství, která neměla nikdy spatřit světlo světa – a střeží je velmi, velmi nebezpeční lidé.

Raker brzy zjistí, že člověka může potkat i mnohem horší osud než je smrt.

Případy Davida Rakera jsou u nás již nějakou dobu známé, ale až letos se nakladatelství Mystery Press rozhodlo vydat jeho první případ, kterým všechno začalo.

Mary Towneová je kamarádka Davida a jeho zesnulé ženy. Od Smrti Derryn se s ní však dlouho neviděl, ale věděl, že jí syn zemřel při autonehodě, která byla natolik ošklivá, že Alexe byli schopni identifikovat jen podle zubů. To se odehrálo před rokem. Teď za Davidem přišla s prosbou o pomoc. Má totiž pocit, že svého syna před měsícem viděla živého a zdravého, i když moc dobře ví, že to není možné.

David je vůči její prosbě skeptický, sám přišel o svoji ženu a zná toto trápení a smutek až moc dobře. Nakonec ale její prosbě vyhoví a slíbí jí, že se pokusí zjistit, kde Alex byl celých pět let, co od nich odešel, a co se nakonec stalo, že musel tak tragicky zahynout.

Od této chvíle se novinář na volné noze stává soukromým vyšetřovatelem a zaplétá se hlouběji do tajemných pavučin, než by kdo mohl tušit. Alexova minulost a tajemství mu totiž nabídla nový začátek, za který nebyl až tak vděčný jako ostatní v tom šíleném projektu, do kterého byl nedobrovolně nasazen.

Tim Weaver moc dobře ví, jak na své čtenáře a tak, jak jeho příběhy doteď jen a jen gradovaly, i tento vás nenechá chladnými. Akce a tajemství je požehnaně. Stále se objevují nové stopy a nová vodítka k Alexovi a jeho minulosti. Kniha je čtivá a napínavá až do konce. Nicméně z ní jde přece jen cítit ta prvotina. Některé situace jsou až moc vyumělkované a promyšlené předem, jiné jsou jakoby „náhodně“ vyřešeny a jiné zase přetékají spoustou nemožností. David je v knize neporazitelný, nesmrtelný a až do konce jej provází štěstěna, přičemž mohl být už několikrát mrtvý, kdyby jej ona „náhoda“ nezachránila.

Na druhou stranu ovšem obdivuji postavu Legie, přesně toho záporáka, kterého je v takových příbězích vždy zapotřebí. I když mi o něm chybělo mnohem víc informací a víc prostoru, pořád jsem jím byla neskutečně fascinovaná.

Jako ve všech Rakerových příbězích, i zde je nečekaný a možná trochu přehnaný konec, který, jak bych řekla, se už stal Weavrovým autorským popisem.

I přesto, že byl první díl slabší než ostatní, se mi však příběh líbil. Líbí se mi postava Davida, i všechny ty vyumělkované a napínavé situace, které Tim vymyslí. Vlastně se na ně těším. Všechno to totiž k jeho příběhům patří a bez nich by to nebylo ono.

Pokud vám tedy doposud série s Davidem Rakerem unikala, poohlídněte se po ní! Obzvlášť teď, když už můžete začít s prvním dílem celé série, rozhodně nebudete zklamaní!

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství MYSTERY PRESS.

Vy si knihu můžete objednat na stránkách nakladatelství ZDE.

K. L. Slater - Se mnou jsi v bezpečí (RC)

Před třinácti lety někdo Anně ošklivě ublížil. Teď nadešel čas, kdy se může konečně pomstít…

Anna žije osamělý život. Přátelí se jen se svou sousedkou a její jedinou útěchou jsou řád a stereotyp. Lidi si striktně drží od těla – ví, kolik škody mohou napáchat. Jednoho dne je svědkem dopravní nehody a v řidičce, která ji zavinila, poznává Carlu. To ona jí tehdy zničila život. Nyní má šanci srovnat účty, ale svou pomstu musí pečlivě naplánovat.

Ze všeho nejdřív se rozhodne vetřít do přízně Liamovi, muži, který byl při nehodě zraněn. Také musí sledovat průběh policejního vyšetřování. A hlavně – nesmí dopustit, aby jí Carla znovu zmizela z dohledu. Zatímco se Annina posedlost Carlou stupňuje, vyplouvají na povrch i její vlastní tajemství. Je Carla opravdu tak nebezpečná, nebo by se měla bát spíše někoho, kdo je jí mnohem blíž? Se mnou jsi v bezpečí je podmanivý psychologický thriller, který vás chytne a nepustí. Pokud se vám líbily knihy Dívka ve vlaku a Za zavřenými dveřmi, neměli byste tento román minout.

Anna žije osamělý život v rutině a striktním řádu, nemá koníčky a živí se jako pošťačka. V jejím psychickém stavu se odráží celý její život a to, čím si prošla. Nejblíže je jí její sousedka Joan Peatová, která o ní ví mnohem víc, než Anna tuší.

Uběhlo třináct let od chvíle, kdy se Anně rozpadl život na kousky, ale ona na ten den nikdy nezapomněla. Vlastně si jej nosila v paměti tak hluboko, a tak dlouho kula pikle, až ji nakonec nečekaná autonehoda – a s ní i jedinečná příležitost pomstít se, zastihla nepřipravenou. To především proto, že řidičkou, která nehodu způsobila, je stejná osoba jako ta, která jí před třinácti lety zničila život - Carla.

Právě touto autonehodou začíná celý zamotaný příběh. Anna se chopí příležitosti a vtírá se do přízně zraněnému motorkáři Liamovi. Snaží se co nejvíc zjistit ohledně prošetřování nehody, protože tentokrát to té lstivé a proradné Carle přece neprojde. Navíc to všechno dělá s úmyslem Liamovi pomoct a až bude po všem, všichni jí za to budou vděční.

Posedlost a touha po pomstě graduje a Anna nevnímá nic a nikoho okolo sebe. Osobní i pracovní život se jí postupně hroutí, stejně jako její psychické zdraví. Ale to není jediná zajímavost příběhu. Každá z postav má totiž své tajemství, takže Anna vlastně nemusí být ta nebezpečná a bláznivá žena, která vzala příležitost do svých rukou.

K.L. Slater se podařilo něco šíleného. Doslova. Postava Anny je tak strašidelně skutečná, že vám z ní naskočí husí kůže už po pár kapitolách. Její psychické rozpoložení sledujete jejíma očima, vnímáte, že všechno, co dělá, dělá vlastně za dobrým účelem. Je přesvědčená, že Liamovi pomáhá. Ale i přesto, že tohle všechno víte, vám z ní nejednou naskočí husí kůže.

Díky skvělému vyprávění se zamotáváte hlouběji do pavučin Anniny minulosti a šmrnc tomu všemu dodávají i vzpomínky její sousedky nebo epizody z minulosti se samotnou Carlou.

Upřímně, v tomto příběhu nenajdete ani jednoho člověka, který by byl normální. Na druhou stranu ani jeden z nich není nudný a vy čtete a čtete, až nakonec zjistíte, že vám zbývá už jen poslední strana.

Konec knihy je kapitola sama o sobě. Je tak neuvěřitelný, tak šílený a neskutečný, že se vám z něj zamotá hlava a nebudete schopní knihu dostat z hlavy ještě pěkně dlouho. Na druhou stranu je ale tak přitažený za vlasy, až to z příběhu, který byl původně velmi dobrý, udělá slabý průměr, což je škoda.

Právě kvůli konci nemůžu dát pět hvězdiček. Čekala jsem v průběhu čtení něco lepšího, něco většího a rozhodně ne tak bláznivého. Nicméně postava Anny je tak dokonalá, že vám i jako anti hrdinka zvláštním způsobem zaleze pod kůži a už tam zůstane. Zůstane tam i postava Liama, a dokonce i po několika dnech po přečtení, si vlastně uvědomíte, že si příběh pamatujete vcelku dobře. A to je to, co z knihy dělá něco výjimečného – proto vám ji musím jen a jen doporučit. Se mnou si v bezpečí je totiž něco, co z hlavy jen tak nevyženete. 

Hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství 

Stefanie G.

Žaneta Voldánová - Kaelynina mračna

Kaelyn bývala obyčejná dívka, ale pak se jí zdál sen, který ji přesvědčil, že zemře tak, že spáchá sebevraždu. Nyní trpí duševními problémy a musí žít ve strachu ze všeho, včetně - nebo spíše především - ze sebe samé. Je velmi nejistá a labilní, ale také prokazuje neuvěřitelnou sílu, kuráž a laskavost. Snaží se se svým osudem bojovat tím, že hledá drobnosti, pro které stojí za to žít, ačkoliv to není vždy snadné.

Její psycholožka, Janet, je jediná, kdo jí byl schopen pomoct. Janet se však nyní stěhuje pryč a Kaelyn musí svým démonům čelit sama. Dokáže udržet samu sebe naživu? A stačí to vůbec? Copak si nezaslouží skutečně začít znovu žít?

Žaneta Voldánová

„Narodila jsem se 23. prosince 1994 v Hodoníně. V současné době studuji angličtinu a češtinu na Masarykově univerzitě.

Psaní je mou vášní už od dětství. Svůj první román s názvem Moc smaragdu jsem vydala v roce 2011. Následovaly knihy Stín dokonalosti v roce 2012, Liga krásných v roce 2014 a My, dámy v roce 2016.

Kromě psaní patří k mým zálibám tanec, četba, sledování seriálů, nakupování a studium cizích jazyků.“
FACEBOOK

Kaelynina mračna jsou příběhem mladé začínající autorky Žanety Voldánové. I když toho už napsala víc (Databáze knih), tato kniha byla první, kterou jsem od ní četla. Upoutala mě díky svému videu, ve kterém detailně popisuje příběh i to, co ji k jeho napsání vedlo (video přiložené pod článkem). Už jen z toho mě zamrazilo a já věděla, že si knihu musím přečíst hned, jakmile vyjde.

Jak již napovídá samotný název, hlavní hrdinkou příběhu je středoškolačka Kaelyn, kterou jednoho dne vzbudí sen a zanechá v ní naprosto jasný pocit jistoty, že spáchá sebevraždu. Pocit je tak silný a sahá hluboko do její duše, že se celý její život obrátí naruby. Není schopná dál pokračovat ve svém životě tak jako předtím, dokonce i její nejbližší kamarádka se k ní v těchto těžkých dnech obrátí zády. Jediný, kdo jí pomáhá najít cestu z labyrintu svých myšlenek je Janet, její psycholožka, která se pro ni stala spíše kamarádkou, ale i ta ji hned na začátku příběhu opouští do velkého Londýna.

Právě Janetin odjezd je pro Kaelyn rozhodujícím bodem a vy pozorujete, jak se zlomená dívka postupně staví na vlastní nohy. Jak se snaží, i když jí osud hází klacky pod nohy a ona sama má v hlavě zmatek tak velký, že by pojal celý svět.

Kaelynina mračna byla neuvěřitelně silným čtením, zasáhla mě opravdu hluboko a věřte nebo ne, ale i já se s nimi dokázala v některých místech ztotožnit. Příběh rozhodně není bezduchým tlacháním a nenajdete v něm romantickou zápletku. Je to příběh dívky, která si sáhla na dno, ale dokázala se poprat s různými mračny, aby znovu zahlédla slunce.

Kniha není lehkým čtením. Kaelyn se toho snaží říct tolik, že celá kniha je vlastně jakýmsi deníkem odrážejícím minulost i současnost zároveň. Díky tomu máte pocit, že ji opravdu znáte. Zapamatujete si všechny ty drobnosti, které o sobě prozradí – třeba, že má ráda Kunderovu Nesmrtelnost a hudbu z osmdesátek. Soucítíte s ní, když se znovu snaží navázat přátelství a chápete ji, když za vším vidí něco podezřelého. Fandíte jí, když konečně najde tu správnou cestu a máte na krajíčku, když se ledy nakonec prolomí.

Žaneta rozhodně dokázala něco neskutečného, a to na pouhých 121 stranách. Tím, že příběh obsahuje tak silné téma a díváte se Kaelyn přímo do její vlastní duše a hlavy, vám ale vůbec nepřijde, že je vlastně tak krátký. Protože krátký prostě není.

Co ještě musím zmínit je, že pokud nebudete mít zrovna náladu na češtinu, kniha obsahuje i anglickou verzi Kaelyn's Clouds, která byla napsaná jako první, až poté se ji autorka rozhodla přeložit do češtiny. A můžu říct, že anglická verze rozhodně stojí za to – já sama jsem si několik pasáží četla pro srovnání s češtinou a Kaelyn je v anglické verzi ještě lepší.

V neposlední řadě ještě musím vychválit obálku od En, protože ta je naprosto dokonalá jako celá kniha. Přesně vystihuje Kaelyn a její příběh.

Pokud vás Kaelynina mračna oslovila a pokud vás ve videu osloví i sama autorka, rozhodně neváhejte a kontaktujte ji na níže uvedené webové stránce nebo na Facebooku. Kniha je totiž vydaná na vlastní náklady, takže ji prozatím v knihkupectvích nenajdete – ale já pevně doufám, že se to změní, protože Kaelynina mračna si to rozhodně zaslouží!

Knihu můžete objednat na stránkách autorky. Před objednáním ji ale nejdříve kontaktujte, třeba má ještě nějaký volný výtisk doma: