Nebudu se bát.
- Skleněný trůn, str.30
Jistě vám neunikla kniha s názvem Skleněný trůn. Já se k ní dostala až při svém patřičném studijním volnu a musím říct, že jsem byla nadšená!
Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.
Originální název: Throne of Glass
Série: Throne of Glass
Autor: Sarah J. Maas
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Ivana Svobodová
Počet stran: 352
Rok vydání: 2015
Klíčová slova: dystopie, fantasy, napětí
Přibližný doporučený věk: 14+
Boj na život a na smrt
Celaena Sardothien. Známá vražedkyně. Nejlepší ve svém oboru. Ale i přes její lsti a bojové schopnosti byla dopadena a skončila v Endovierských dolech, kde nikdo nepřežije déle než rok. Až na ni. Ji totiž čeká jiný osud. Ten, ve kterém hraje roli princ Dorian, který ji vytáhl z toho příšerného místa a nabídl jí možnost stát se královou bojovnicí na čtyři roky a poté získat svobodu, nebo umřít. A tak se Celaena dostává do skleněného království a je připravená nabrat zpět svoji sílu a bojovat o post královy bojovnice s ostatními vybranými bojovníky. Vše se ale začne komplikovat ve chvíli, kdy někdo začne mezi touto skupinou zlodějíčů, vrahů a podvodníků vraždit jednoho po druhém a to velmi brutálně. Celaena se zaplétá do zakázaného kouzla magie a její povinností se stává nejen získat onen titul, který ji dovede ke svobodě, ale také zabránit zlu, aby proklouzlo do hradu.
Skleněný trůn mě uchvátil již po několika stranách. Plynulé vyprávění mě vtáhlo do děje a já prožívala každou napínavou chvilku spolu s hlavní hrdinkou. Vůbec mi nevadilo, že se nejedná o vyprávění „ich“ formou. Vlastně jsem to v tomto příběhu i ocenila, protože jsem se dostala „do zákulisí“ za jinými postavami a pozorovala i jejich činy a vnímala jejich myšlenky a pocity. Příběh plyne jako voda, a než se nadějete, jste u konce a přejete si mít po ruce hned druhý díl. Tak dobré to je! Mnoho čtenářů je nadšených Rudou královnou, ale kdybych ji měla hodnotit znovu a měla bych ji srovnat se Skleněným trůnem, dala bych jí 3,5*. Tím, že jsem ji četla jako první, jsem si pak při čtení Celaenina příběhu říkala, že mi to něco hodně připomíná – dívku, která najednou skončí někde jinde, ne nucena změnit identitu, aby ji nikdo nepoznal, a musí bojovat s ostatními vybranými bojovníky… Ano, podobnost tu je, ale Skleněný trůn tu byl mnohem dříve a řekněme, že jsem jej shledala o dost lepším.
Nakladatelství tuto knihu navíc označilo jako „Pro milovníky Hunger Games“, upřímně, ptám se proč? Jen kvůli tomu boji o místo králova bojovníka, několika mrtvým a výcvikům a zkouškám? Protože nic jiného, než právě to a dystopický příběh včetně ženské hlavní hrdinky, to opravdu společného nemá. Ani trochu. Neočekávejte boj v aréně, neočekávejte kruté vraždy mezi bojovníky a neočekávejte prostě nic podobného. Ano, vraždy tu jsou, a jsou kruté, ale samotné zkoušky? Těm mohla autorka dát větší potenciál a nápaditost.
A tím se dostávám k bodům, se kterými jsem nebyla tak úplně spokojená. Jeden už jsem právě zmínila, druhý je sama Celaena. Jako postava byla sympatická a zajímavá, ale na někoho, kdo měl být krutým zabijákem bez svědomí, na někoho, kdo měl mít za sebou tolik vražd… byla až moc citlivá a lítostivá a ani z půlky tak dobrá, jak nabízí vyprávění. Vlastně bych řekla, že autorka v prvním díle vůbec nevyužila její pravý potenciál a neukázala její tvář, tak jak ji popisuje. Přišlo mi to, jako by popisovala „dvě odlišné verze Celaeny“ – jednu známou krutou vražednici, druhou jen obyčejnou holku, co uměla pár dobrých chvatů. Pro mě v tomto ohledu rozhodně nebyla nejlepší z nejlepších. Třetí věc byly občasné rušivé překlepy (skončil celý fialový poté, co se nabil rulíku aj.), na které jsem upozornila i v Rudé královně...
Ale aby to nevypadalo, že si stále zoufám, musím říct, že příběh byl skvěle promyšlený, vše do sebe hezky zapadalo a já jen doufám, že to tak půjde dál a dějství prvního dílu byl jen malý krůček k obrovskému tajemství. Autorka nezapomněla ani na trochu toho milostného napětí, které taky stojí za to. (Team Westfall!) navíc i všechny postavy, kterým autorka dala možnost se projevit, byly jedinečné a zajímavé. Jsem moc zvědavá, co si pro nás připravila v dalším díle, protože se některých postav nehodlám jen tak vzdát a chci vědět víc.
Musím říct, že po Jiskře v popelu a Cress se tato kniha umístila na třetím místě z těch sedmi knih, které jsem zatím v tomto roce přečetla, a rozhodně se zapsala mezi ty, které mě něčím ohromily, a budu dál vyhledávat další díly ze série. Trošku jsem se obávala té tématiky, ani obálka mě až tak úplně nepřesvědčila, ale hodnocení na Goodreads (4,23 z 5) bylo dost přesvědčivé, takže jsem neodolala a rozhodně toho nelituji. Pokud máte rádi dystopické a fantasy příběhy, Skleněný trůn by ve vaší knihovničce neměl chybět. Svět Eriley si prostě zamilujete…
Hodnocení:
Stefanie G.
Žádné komentáře:
Okomentovat