středa 27. dubna 2016

Tim Weaver - David Raker #5 - Bez slitování (RC)

Uprostřed hromádky, vtěsnanou mezi snímky, které dokumentovaly jeho kariéru a které se od sebe nijak zvlášť nelišily, jsem našel jedinou forografii, na níž nebyl. Ani on, ani kolegové z práce, ani nikdo z rodiny. Jednalo se o kolorovanou fotografii Dartmooru.
- Bez slitování, str. 90

Novinka od Mystery Press vám rozhodně vezme dech a to Bez Slitování!

ZA KAŽDÝM TAJEMSTVÍM SE SKRÝVAJÍ LŽI...
Když Leonard Franks se svou ženou Ellie opustí hluk a shon Londýna, aby si užívali vysněného odpočinku v ústraní Dartmooru, všechno se zdá být dokonalé.
Jenomže pak se jejich sen roztříští na kusy. Jednoho březnového odpoledne vyjde Leonard z domu, aby přinesl dříví na topení – a už se nevrátí. O devět měsíců později je stále ještě nezvěstný.
Policejní vyšetřování uvázne na mrtvém bodě, a tak se Ellie s rodinou obrátí na soukromého vyšetřovatele Davida Rakera, který se specializuje na pátrání po zmizelých osobách. Nic jej ale nemůže připravit na to, co brzy zjistí.
Za Franksovým zmizením se totiž skrývá hrozivé tajemství, pohřbené tak hluboko, že jej neměl nikdy nikdo objevit. Když Raker začne celou pavučinu lží pomalu rozplétat, ocitne se v nebezpečí nejen on, ale také všichni, na nichž mu záleží.

Originální název: Fall From Grace
Série: David Raker
Autor: Tim Weaver
Díl v pořadí: 5. (ale ani to nepoznáte)
Nakladatelství: Mystery Press
Překlad: Kristýna Ševčíková
Počet stran: 512
Klíčová slova: thriller
Přibližný doporučený věk: 18+


Co se stalo s Leonardem Franksem
David Raker hledá ztracené lidi. Poté, co mu zemřela žena, se do této práce zakousl natolik, že málem přišel o život. Teď se po dlouhé době vrací zpět do Londýna na žádost ženy, se kterou se nenáviděli. Ona jím opovrhovala, on se jí snažil vyhýbat. Inspektorka Crawová. Když se mu ovšem svěří s tím, proč jej vyhledala, je Rakerovi jasné, že mu nezbývá nic jiného, než se znovu pustit do práce a najít dalšího pohřešovaného, který zmizel už před devíti měsíci – Leonarda Frankse. Poctivého bývalého inspektora v důchodu se zásadami, které se neporušují, a kterého všichni v Metropolitní policii zbožňovali a obdivovali. Jednoho dne odešel pro dříví do krbu a už se nevrátil. Slehla se po něm zem.
Raker se všemu snaží přijít na kloub. Čím víc má informací o Franksově zmizení, tím víc se ocitá v nebezpečí a znovu mu hrozí objevení Leonarda Frankse za cenu svého vlastního života. Obětuje se pro jeho nalezení? Nebo se prostě vzdá?
Tim Weaver opravdu ví, jak čtenáře nalákat. Napětí nechybělo už od první kapitoly a záhady a potřeba zjistit, jak to bylo dál, pro mě byla čím dál tím větší. David Raker je prostě postavou, která udržuje vaši pozornost od první chvíle, co se s ní seznámíte. Rád se vrací k zjištěným informacím a rád opakuje i to, co bylo zmíněno několik kapitol předtím. Ze začátku mě to docela štvalo, nejsem přece sklerotik, abych si nepamatovala, co se před chvílí odehrálo, ale jakmile začal být příběh zamotanější a komplikovanější, byla jsem za tu retrospektivu ráda. Obdivovala jsem Rakera pro jeho odhodlání a nebojácnost. Utvořila jsem si o něm svůj obrázek a musím říct, že jsem si jej opravdu hodně oblíbila. Je svůj, originální, občas trošku suchar, ale jeho myšlenkové pochody prostě nemají chybu.
Inspektorka Crawová byla jiný oříšek. Neměla jsem ji ráda. Už jen z toho, jak ji Raker popisuje, jde cítit jakési napětí a přetvářka. Ale rozhodně vám o ní víc neprozradím, protože její postava hraje v příběhu důležitou roli.
Kapitoly ubíhají jedna po druhé. Jsou krátké, plné nových informací a neskutečně čtivé. Weaver se ovšem vyžívá v popisných pasážích, které čtenáře můžou unavovat (i já jsem jich několik jen prolítla očima). Zabývá se příliš zbytečnými detaily, které příběh zatěžují (jako když Raker popisuje jaké třídy má svoje staré BMW). Pro běžného čtenáře jsou takovéto informace nepodstatné, ale čím víc jste do knihy začtení, tím přirozenější vám to připadá. Ano, stále tam budou části, které přeskočíte, nebo jen prolítnete, ale už to nebude tak "zdržující". Oživením budou pro každého kapitoly odehrávající se v minulosti dávno před Fransovým zmizením, a s postavou, která každému zamotá hlavu. Ty totiž skrývají hodně tajemství a jsou vodítkem ke všemu, co se v příběhu odehrává. Já si tyto občasné vsuvky opravdu užila.
Ale abych příběh jen nevychvalovala, je tu několik věcí, ve kterých mě Weaver zklamal. Čekala jsem, že ta záhada bude hlubší, že bude zamotanější a bude v ní víc byrokracie. Ano, bylo to i tak hodně zamotané, ale prostě mi tam něco chybělo. A pak ten konec… Padesát stran před ním jsem si říkala, co tam ještě může být?! Vždyť už všechno vím, nebo snad ne? No a pak se autor vytasil s něčím, co bylo tak přitažené za vlasy, že kdyby to tam nebylo, vůbec bych se nezlobila. Nechápala jsem, proč musel závěr ještě víc zamotat, co ho k tomu vedlo. (?!) Najednou jakoby všechno, co jste se dozvěděli, ztratilo své kouzlo a já už jen krčila obočí v nechápavém zamyšlení: „To jako fakt?“
Byla jsem odhodlaná dát příběhu 4,5*, možná i 5*, ale po tom závěru? Ne, 4* musí stačit. Tím vás od přečtení samozřejmě neodrazuji. Vím, že několik z vás bude konec považovat za naprosto brilantní nápad, nicméně já jej shledala zbytečným a nadbytečným. I přesto je Bez slitování jednoznačně úžasným čtenářským zážitkem, který vás nechá napnuté až do samotného konce! Takže pokud jste stejný milovník thrillerů a nepotrpíte si na tom, aby v příběhu byly pořád jen vraždy, Bez slitování si rozhodně užijete!


(Jediné, co mě ještě zaráží je rozhodnutí nakladatelství vydat po pátém dílu díl čtvrtý, když pátý díl končí tak, jak končí...) 

Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství MYSTERY PRESS.

Vy si knihu můžete předobjednat na stránkách nakladatelství ZDE.


Stefanie G.

pátek 8. dubna 2016

Jennifer Hillier - Wonderland: Země divů (RC)

Milostné vztahy mezi jakýmikoli zaměstnanci na různé úrovni (např. mezi pracovníkem a vedoucím týmu) jsou pokládány za přestupek proti pracovní kázni a mohou mít za násedek Tvé propuštění. Země divů chce zajistit pro všechny bezpečné a spravedlivé pracovní prostředí. Tak se to dělá u nás, v Zemi divů!

Se srdečným pozdravem
Nick Bishop,
majitel Zábavního parku Země divů, Inc.
- Wonderland, str. 222

Mám ráda thrillery. Dlouho mi sice trvalo, než jsem si k nim našla cestu, ale od té doby je sama vyhledávám. Wonderland, vychází 13. 4. 2016, mě nalákal svojí anotací (protože ta obálka je prostě příšerná), sliboval pořádnou jízdu, ale to, jestli sliby naplnil, se dozvíte v recenzi!

Země divů (Wonderland) je zábavní park v jednom malém americkém městě ve státě Washington. Park, v němž nechybí dům hrůzy či muzeum klaunů, funguje jako lákadlo pro turisty a současně zdroj obživy pro celé město. Přinejmenším do chvíle, kdy je v jeho areálu objeveno rozkládající se lidské tělo. Onoho dne, kdy je mrtvola nalezena, nastupuje coby zástupkyně šéfa místní policie Vanessa Castrová. A jako kdyby toho stále ještě nebylo málo, mizí rovněž mladý chlapec, který v zábavním parku pracoval. Vanessa, která začíná na obou případech pracovat, zjišťuje, že během posledních deseti let bylo podobných zmizení již více. Řádí zde snad kdosi, kdo unáší a vraždí mladé chlapce? A jak to všechno souvisí se zdejším zábavním parkem? Vanessa se přestěhovala do malého města, aby unikla své vlastní minulosti. Nepostavila ale místo toho sebe i svou rodinu rovnou do středu tajemné hry zákeřného vraha? Jenže tato hra teprve začíná a její konec nedokáže nikdo ani odhadnout…

Originální název: Wonderland
Autor: Jennifer Hillier
Nakladatelství: Baronet
Překlad: Lumír Mikulka
Počet stran: 384
Klíčová slova: thriller
Přibližný doporučený věk: 18+


I zábavní parky mají svá tajemství
Vanesse Castrové nezbývá nic jiného, než se ze Seattlu přestěhovat jinam, někam, kde ji minulost nebude dohánět mílovými kroky. Po ztrátě manžela a své práce začíná znovu jako zástupkyně šerifa v malém městě jménem Seaside. S sebou bere i své dvě děti – malého John-Johna a starší dceru Avu. Když nastupuje do nové práce, netuší, že na ni bude číhat hned první vražda a to na místě, které je v Seaside opěvované, chráněné a nedotknutelné – zábavní park Wonderland, kde má její dcera začít pracovat. Vanessa se tak zaplétá do intrik, záhad a snaží se rozluštit tajemnou minulost samotného parku, kde, jak se ukáže, zmizelo během několika let již několik mladíků.
Možná za to mohl autorčin styl vyprávění, nebo překlad, nevím, ale nemohla jsem se do knihy plynně začíst i přes lákavé krátké kapitoly, které mají čtivost příběhu pouze umocňovat, stejně jako hrozivá tajemství Země divů, jež vykukovaly z příběhu téměř na každé stránce. Asi jsem byla také částečně zmatená, protože anotace zmiňuje mladé chlapce, načež jsem očekávala kluky ve věku 13-16 let, jenže realita byla jiná. Přidejte mladým chlapcům ještě dva roky a jste doma. Tím se příběh také náramně mění, získává sexuální podtext a intriky nabírají mnohem větší spád.
Věřte mi, že se budete snažit vyluštit všechny vztahy panující mezi důležitými zaměstnanci parku, ať už je to Bianca Bishopová, Oscar Trejo, Nick Bishop nebo Glenn Hovey, protože prostě všichni něco skrývají. Budete se snažit přijít na to, proč se parku policie tolik podřizuje, proč vše zametá pod kobereček, a proč má park vždy poslední slovo.
Wonderland má svoje kouzlo, trvalo sice pěkně dlouho (až za půlku), než si našel mé sympatie a než jsem se konečně začetla (nejspíš to bylo tím, že na povrch začaly prosakovat veškerá tajemství), nicméně postavy si mě moc nezískaly ani potom. Oproti příběhům Grahama Mastertona či severských spisovatelů byla Země divů slabším odvarem. I přesto se ale autorce povedlo vytvořit děsivé prostředí a atmosféru pomocí Muzea klaunů,  Domečku pro panenky a surovou minulostí zábavního parku. Wonderland se díky tomu stal zajímavým čtením s krutými tajemstvími, zvrácenými postavami, milostnými zápletkami a nečekaným vyvrcholením a koncem, který mě přesvědčil o tom, že mám dát příběhu nakonec přece jen hodnocení o čtyřech hvězdičkách.
Pokud tedy máte rádi detektivky, zábavní parky, intriky, tajemství, komplikované, zamotané a tak trochu zvrácené příběhy, Wonderland na vás rozhodně zapůsobí, jen od něj předem neočekávejte příliš a nebojte se té příšerné obálky, ta vás totiž může od pořízení knihy odradit, ale přišli byste tak o promyšlený a děsivý příběh.

Hodnocení:


Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství BARONET.

Vy si knihu můžete předobjednat na stránkách nakladatelství ZDE.

Další recenzi na knihu si můžete přečíst třeba na blogu MY ADDICTIONS.

WONDERLAND vychází už 13. 4. 2016!



Stefanie G.

neděle 27. března 2016

Marie Lu - The Young Elites #1 - Mladí vyvolení (RC)

"Pomysli na nižší bohy - Formiditea, anděla strachu, a Caldoru, anděla zuřivosti. Laetea, anděla radosti. Denaria, anděla chamtivosti. Vlákna energie spojují nejen hmotné věci, ale také emoce, myšlenky a pocity - strach, nenávist, lásku, radost, smutek. Máš schopnost tahat za vlákna strachu a nenávisti. Mocný talent, pokud ho dokážeš zkrotit..."
- Mladí vyvolení, str. 112

The Young Elites, neboli Mladí vyvolení, kniha, která mě na Goodreads uchvátila nejen svojí obálkou (tou originální), ale i svojí anotací! Kniha, od které jsem očekávala mnoho…
Adelinu Amouteru změnila horečka krve. Před deseti lety se její zemí prohnala epidemie smrtící choroby. Většina nakažených zemřela, ale děti, které přežily, vyvázly s podivnými cejchy. Adelině se zbarvily vlasy na stříbrno, řasy zbledly a místo levého oka má teď jen klikatou jizvu. Její krutý otec věří, že je malfetto, které ničí pověst rodiny a stojí v cestě jejich štěstí. O některých přeživších se však říká, že mají víc než jen jizvy - věří se, že mají záhadné a mocné dary, a přestože jejich totožnosti zůstávají skryté, začalo se jim říkat Mladí vyvolení. Adelina se stane členkou jejich tajného společenství, její schopnosti postupně sílí a vzbuzují respekt i oprávněné obavy.

Originální název: The Young Elites
Série: The Young Elites
Autor: Marie Lu
Díl v pořadí: 1
Nakladatelství: Talpress
Překlad: Ondřej Duha
Počet stran: 328
Klíčová slova: fantasy, YA, dystopie
Přibližný doporučený věk: 15+

Vyvolená Bohy
Chtěla jsem vám nastínit děj, ale pravda je, že anotace knihu vystihuje až až. Adelina Amouteru, malfetto (italsky prohřešek nebo přečin), dívka, která je prodána vlastním otcem jednomu z kupců, se rozhodne, že je načase utéct, i když tak nechá svoji mladší sestru Violettu samotnou. Jenže na jejím útěku se něco přihodí, něco, kvůli čemu je zatčena a později má být i upálena na hranici Inkvizitory, odpůrci malfetto. Ale její osud na hranici nekončí, a než se naděje, schovává se se skupinkou, kterým se říká Mladí vyvolení, a kteří disponují velmi zajímavými schopnostmi.
Musím říct, že Adelina mi k srdci ani trochu nepřirostla. Dlouhou dobu mi pouze lezla krkem, jenže postupem času jsem zjišťovala, že to autorka tak chtěla. Že to, jak se Adelina chová, má své důvody. Ale ani to mě úplně nepřesvědčilo. Nebýt ostatních postav, které se v knize objevují, nejspíš bych knihu již po pár kapitolách odložila a už se k ní nevrátila.
Enzo, mladík s rudými vlasy a vůdce Vyvolených, vám vezme dech. Nejspíš ne hned od začátku, ale pak jej budete zbožňovat až do samého konce. A to stejné platí i pro Raffaela, který je na Adelinu tak milý, že si to snad ani nezaslouží, i když má vůči ní jistá podezření. I Gemma Adelině věří a nabízí jí svoje přátelství. Naopak Pavouk si na Adelinu dává opravdu pozor. Její síla totiž pramení z něčeho temného… Z něčeho, co může nést až smrtící následky. Na závěr ještě musím zmínit Terena, jednoho z Inkvizitorů, který Mladým vyvoleným pěkně ztrpčuje jejich poslání.
Mladí vyvolení mají velký potenciál, ale něco mi přece jen až do druhé poloviny knihy chybělo. Adelinina postava se držela schématu „nejlépe to zvládnu sama a ničí pomoc nepotřebuji“, který byl opravdu hodně otravný. Takové hrdiny z hloubi duše nesnáším, je to pro mě už takové klišé a přivádí mě to k zamyšlení, jestli ten příběh opravdu musel být podán takto a ne jinak. Možná proto jsem tak dlouhou dobu trpěla a říkala si, že je to jen další obyčejná průměrná Young Adultka. Jenže pak se Marie Lu vytasila s něčím naprosto nečekaným! Pak přišla další nečekaná pálka a pak další! Nestihla jsem se pořádně nadechnout a už mě zase srazila na koleno. Panečku a ten závěr! Takže i když jsem se v příběhu dlouhou dobu jen a jen plácala a protáčela panenky, poslední třetina mi vyrazila dech. Doslova. Moje jediná reakce byla „WTF?!!“, „Co se to sakra právě stalo?!!“ A věřím, že nebudu sama, kdo bude na závěr prvního dílu ze série koukat úplně stejně.
Takže právě díky tomuto konci a naprosto nečekaným obratům v celém příběhu si ode mě Mladí vyvolení nakonec vysloužili čtyři hvězdičky. Možná vás příběh Adeliny nijak zvlášť neuchvátí, možná tomu bude právě naopak. Jak už jsem říkala výše, tato kniha má potenciál a já věřím, že jej autorka bude dál rozvíjet, protože konec prvního dílu byl opravdu neskutečný. Pokud tedy máte rádi fantasy příběhy z vymyšleného světa, jejichž předností je silný a nečekaný konec, Mladí vyvolení se vám rozhodně budou líbit i přes tu naprosto odpudivou obálku, jejímž autorem je Tibor Paštrnák, a o které si myslím svoje… Někdy je míň prostě víc a něco tak odporného bych do ruky v knihkupectví nikdy nevzala, takže chápu vaši nejistotu a krčení nosů. Jediné, co vám doporučím je, abyste si zlepšili představu o této knize a mrkli se na originální přebal, pak možná usoudíte, že si přečtete i anotaci a nakonec si knihu i pořídíte, protože příběh bude lákavý. A já říkám ano, už jen pro ten konec, ANO!

Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví DOBRÉ KNIHY
Knihu si můžete koupit ZDE ZA 148 Kč.

Stefanie G.

sobota 19. března 2016

Julianna Baggott - Čistý #3 - Oheň (RC)

Hledej, hledej, čas se krátí, toho, kdo se podobá ti. Jako tvůj stín v jasný den. Poslední jde z kola ven.
- Splynutí, str. 132

Když jsem zjistila, že Jota vydává konečně závěrečný díl trilogie Čistý, byla jsem nadšená a nemohla jsem se dočkat, až se do Ohně začtu. Stýskalo se mi po Pressii, ale hlavně se mi stýskalo po El Capitanovi a Helmudovi. Jak na mě ale konec této série zapůsobil, to se dozvíte v recenzi!

Po otcově smrti se Partridge ujímá vlády v Dómu, jednom z posledních útočišť v jinak zničené pustině, jíž se Země stala. Původně si mladý muž předsevzal, že Čistým odhalí všechny otcovy lži, svrhne nelítostný řád Dómu a sjednotí jeho obyvatele se znetvořenými Starými žijícími za jeho silnými zdmi. Jenomže s ohromnou mocí, kterou má nyní v rukou, je vše mnohem složitější a potenciálně nebezpečnější, než si kdy vůbec dokázal představit.
Skupina přeživších Starých se vydává na mimořádně náročnou cestu k Dómu. Pressia získala klíč ke spáse, a když se jí podaří ho dopravit až do Dómu, Staří se snad vyléčí a všechny hrůzy se již stanou minulostí. Jenomže Bradwell tak snadno odpouštět nedokáže a navzdory Pressiiným prosbám je odhodlán zničit Dóm a potrestat jeho obyvatele za to, že se podíleli na zkáze okolního světa. Bývalý vůdce rebelů El Capitan stojí na Pressiině straně a chce zachránit tolik lidských životů, kolik to jen půjde, ale je pro něj mimořádně náročné se vypořádat se svou temnou minulostí plnou násilí.
Bývalí spojenci a přátelé se stávají možnými nepřáteli na život a na smrt – a osud světa je nejistější než kdy dřív. Zřítí se lidstvo do záhuby? Nebo z všudypřítomného popela přece jenom vyvstane nový svět?

Originální název: Burn
Série: Čistý
Autor: Julianna Baggott
Díl v pořadí: 3
Nakladatelství: Jota
Překlad: Naďa Funioková
Počet stran: 440
Klíčová slova: fantasy, thriller, YA, dystopie
Přibližný doporučený věk: 16+

El Capitan a Helmud zachraňují situaci
Pressia, Bradwell, El Capitan a Helmud jsou stále v místech, kde bývala Evropa, daleko od Partridge. Pressia si vyčítá Bradwellovu záchranu, Bradwell je zatvrzený a je na ni naštvaný, El Capitan stále touží, aby si Pressia vybrala jinak… Jenže jejich poslání je dostat lék, který z nešťastníků zase může udělat Čisté do Dómu, i když s tímto rozhodnutím všichni nesouhlasí. Partridge mezitím podléhá tlakům v Dómu a Lyda se snaží udržet si zdravý rozum, ale v těch sterilních a čistých prostorách stále jen touží po Matkách a po zničeném světe z popela.
Abych pravdu řekla, toto shrnutí vlastně bohatě stačí. Tak, jak jsem se na poslední díl série těšila, tak mě zklamal. Hodně zklamal. A zklamala mě i Julianna. Nejen, že příběh začal tak trochu pomateně a pocity z druhého dílu vůbec neodpovídaly začátku Ohně, ale i postavy jako by prošly jakousi záhadnou proměnou. Pressia řešila stále jen Bradwella, než jí došlo, že by měli lék dopravit do Dómu. Bradwell se pořád někde potuloval a rozhodně se nechtěl k Pressii ani na krok přiblížit. A bylo to právě toto napětí, co mi celý začátek jaksi kazilo. Stejně, jako se změnily tyto dvě postavy, i Partridge prošel pro mě naprosto nepochopitelnou proměnou. Přišlo mi, že najednou nevěděl, jak se ke všemu postavit a byl z něj jen obyčejný fracek, který neví, co chce. Najednou nevěděl, jaké bylo jeho poslání. Slepě důvěřoval každému na potkání a ještě se divil, že potom, co provedl, se odehrálo to, co se odehrálo. Navíc se po jeho boku stále objevovala Iralene místo Lydy. A Lyda se chovala naprosto odevzdaně. Rozčilovalo mě, jak i ve svém stavu Partridgovi dovolovala trávit čas s druhou dívkou. Přišlo mi, jako by bláznila, jako by se nedokázala postavit za svá slova a přání, stejně jako to dělal i Partridge.
 A to ani nemluvím o samotném závěru knihy a celé série, kde se nedozvíte vůbec odpovědi na otázky položené v rámci celé série i posledního dílu. Vlastně se nedozvíte vůbec nic a ještě navíc vámi projede vlna nenávisti v rámci několika posledních rozhodnutí, které padnou. Julianna vás nechá viset několik set metrů nad povrchem a nejspíš se vám vysmívá, jak skvěle to na vás ušila.
Ale nevnímejte to tak, že je poslední díl vážně na houby. Má i několik světlých bodů. Především El Capitanovy vyprávěcí pasáže, které jednoznačně zachraňují situaci, a kvůli kterému jsem pokračovala ve čtení. Tenhle chlapík dokázal být kouzelný po celou dobu příběhu. Od začátku do konce. A Helmud jakbysmet. A abych nebyla úplně negativní, napínavé scény byly dobré, byrokracie jakž takž dobře promyšlená a nakonec nechyběla ani ta romantika. I když…
Závěrem? Pokud máte sérii rozečtenou, Oheň vám pár otázek objasní, ale rozhodně neočekávejte zázraky. Vlastně bych řekla, že je to nejhorší díl ze série, ale možná se mnou někdo souhlasit nebude. Podle mě však postrádal zásadní pointu a vysvětlení všeho, co se v příběhu stalo a odehrávalo. Dokonce mi i unikla pointa, proč vlastně byla série vytvořena, což bylo obrovské zklamání. Každopádně alespoň pro El Capitana s Helmudem stojí Oheň za přečtení.
Pokud mám shrnout celou sérii, musím hned na začátku říct, že měla velký potenciál. Skvělý, originální příběh plný nedokonalých lidí, ale i těch dokonalých. Popisoval touhu po poznání, dobrodružství, míru, očištění, porozumění, lásce, pravdě. Nechybělo mu nic. Byl zde vtip, nadsázka, napětí, boje na život a na smrt, tajemství, přátelství, láska. Obdivovala jsem jak Lydu, tak Pressii. Bradwell i Partridge mi lezli na nervy, ale tak nějak v dobrém smyslu slova. El Capitan a Helmud mě vždy pobavili. Jenže v posledním díle už zůstala jen ta poslední část. Vše ostatní vymizelo a hromada informací do sebe přestala zapadat a dávat smysl. To se ovšem u posledních dílů stává… 



Recenze na předchozí díly:


Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji KNIHCENTRUM.cz!

Stefanie G.

čtvrtek 10. března 2016

Neal Shusterman - Unwind #1 - Bez šance (RC)

"Před léty žil jeden kluk. Ve skutečnosti se nejmenoval Humphrey - nejspíš to byl Hall, Harry nebo něco takového -, ale Humphrey koneckonců tak nějak sedí. jeho rodiče každopádně jednoho dne podepíšou příkaz k rozpojení."
- Bez šance, str. 102

O knize Neala Shustermana se jednu chvíli mluvilo všude. Všichni si ji chválili a její hodnocení na Goodreads je také vysoké. Já se rozhodla, že knihu posoudím sama. 

Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.

Originální název: Unwind
Série: Unwind
Autor: Neal Shusterman
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Knižní Klub
Překlad: Petr Kotrle
Počet stran: 304
Rok vydání: 2016
Klíčová slova: dystopie, thriller
Přibližný doporučený věk: 16+



Rozpojování? Budoucnost lidstva.
Nebyla to obálka, co mě na této knize zaujalo, ale anotace. Děsivých příběhů z budoucnosti je v dnešní době přehršel, ale je to poprvé, co jsem se setkala s takovouto tématikou.
Svět, kde se rodiče mohou po třináctém roku dítěte rozhodnout, že je zpětně čas na „potrat“. Ne, nejedná se o zabití, ale rozpojení. V tomto světe všichni věří, že 100 % takového dítěte dál žije – jako součást někoho jiného. V tomto světě se neléčí, ale transplantuje.
Tři děti s naprosto odlišnými životy. Tři děti, které jsou určeny na rozpojení a jejich osudy se z nenadání propojí. Connor, problémové dítě, u kterého rodičům došla trpělivost. Jeho jedinou nadějí je útěk. Risa, dívka žijící ve státním domově (Stá-do), ale její genialita je nedostačující a je státem poslána na rozpojení. Lev, desátek, chlapec vychovaný ve víře, že bude pro dobro všech jednou obětován - rozpojen. Connorova, Risina a Levova cesta na rozpojení se ovšem protne a záleží jen na nich, jestli přežijí až do svých osmnáctých narozenin, kdy už na ně stát nemá nárok.
Boj o život, ztráta, zrada, přátelství, láska, nebezpečí… To všechno Shusterman vložil do svého románu. Nejen, že je jeho vyprávění komplikované, ale využívá k němu mnoho postav nejen tři hlavní hrdiny. To někoho může od čtení odrazovat, ale příběh to tak dělá komplexnějším a zajímavějším. Nakonec zjišťujete, že každá zmíněná postava, kolem které se příběh zrovna točí, je pro děj zásadní, ať jde třeba jen o učitelku nebo o strážného.
Connor i Risa jsou postavy, které, dle mého názoru, neprojdou až tak zásadní a razantní proměnou, ale i přesto se k nim budete rádi vracet. Jejich příběh je ústřední a dává nahlédnout pod pokličku státu a Zákona o životě. To oni se setkají s Admirálem, který bude hrát v jejich životech důležitou roli. Zatímco tito dva zůstanou po celou dobu příběhu spolu, Lev vám nabídne něco navíc. Nejen, že se dočkáte neskutečného vývoje a přeměny osobnosti, ale narazíte i na tu opravdovou zvrácenost příběhu.
A když už jsem u zvráceností… Čekala jsem, že příběh bude akčnější, že mi nabídne o něco víc. Z velké části se vlastně až do druhé poloviny jedná právě jen o útěk, přežití a z části o příběhy. To, o čem autor po celou dobu mluví a čím se vás bude snažit vyděsit příběhem o Humphreym Dunfeem, přijde až v poslední třetině knihy. A řeknu vám, že právě zvrácenost je to slovo, které na to pasuje nejvíc. Nemohla jsem uvěřit svým očím, když mi Shusterman nabídl závěr. Vlastně jsem byla naprosto otřesená a znechucená. Ale i to ke knize patří.
Dlouho jsem váhala, zdali dát 3,5 nebo 4 hvězdičky. Nakonec jsem zvolila hodnocení vyšší, i když jsem s knihou ze začátku trošku bojovala. Každopádně musím říct, že Bez šance je kniha, která vás donutí, abyste se zamysleli. Budete šokovaní, budete znechucení, ale budete se bavit. Autor pro čtenáře připravil tak neuvěřitelný svět, že vám bude přese všechny výhrady připadat uvěřitelný, dokonce reálný. Bez šance je jinou verzí dystopie, ale o to víc zajímavou. Pokud máte rádi tento žánr, rozhodně by vám tato kniha neměla chybět v knihovničce! 



Hodnocení:

Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví MEGAKNIHY
Knihu si můžete koupit ZDE ZA 280 Kč.

Stefanie G.