Hledej, hledej, čas se krátí, toho, kdo se podobá ti. Jako tvůj stín v jasný den. Poslední jde z kola ven.
- Splynutí, str. 132
Když jsem zjistila, že Jota vydává konečně závěrečný díl trilogie Čistý, byla jsem nadšená a nemohla jsem se dočkat, až se do Ohně začtu. Stýskalo se mi po Pressii, ale hlavně se mi stýskalo po El Capitanovi a Helmudovi. Jak na mě ale konec této série zapůsobil, to se dozvíte v recenzi!
Po otcově smrti se Partridge ujímá vlády v Dómu, jednom z posledních útočišť v jinak zničené pustině, jíž se Země stala. Původně si mladý muž předsevzal, že Čistým odhalí všechny otcovy lži, svrhne nelítostný řád Dómu a sjednotí jeho obyvatele se znetvořenými Starými žijícími za jeho silnými zdmi. Jenomže s ohromnou mocí, kterou má nyní v rukou, je vše mnohem složitější a potenciálně nebezpečnější, než si kdy vůbec dokázal představit.
Skupina přeživších Starých se vydává na mimořádně náročnou cestu k Dómu. Pressia získala klíč ke spáse, a když se jí podaří ho dopravit až do Dómu, Staří se snad vyléčí a všechny hrůzy se již stanou minulostí. Jenomže Bradwell tak snadno odpouštět nedokáže a navzdory Pressiiným prosbám je odhodlán zničit Dóm a potrestat jeho obyvatele za to, že se podíleli na zkáze okolního světa. Bývalý vůdce rebelů El Capitan stojí na Pressiině straně a chce zachránit tolik lidských životů, kolik to jen půjde, ale je pro něj mimořádně náročné se vypořádat se svou temnou minulostí plnou násilí.
Bývalí spojenci a přátelé se stávají možnými nepřáteli na život a na smrt – a osud světa je nejistější než kdy dřív. Zřítí se lidstvo do záhuby? Nebo z všudypřítomného popela přece jenom vyvstane nový svět?
Originální název: Burn
Série: Čistý
Autor: Julianna Baggott
Díl v pořadí: 3
Nakladatelství: Jota
Překlad: Naďa Funioková
Počet stran: 440
Klíčová slova: fantasy, thriller, YA, dystopie
Přibližný doporučený věk: 16+
El Capitan a Helmud zachraňují situaci
Pressia, Bradwell, El Capitan a Helmud jsou stále v místech, kde bývala Evropa, daleko od Partridge. Pressia si vyčítá Bradwellovu záchranu, Bradwell je zatvrzený a je na ni naštvaný, El Capitan stále touží, aby si Pressia vybrala jinak… Jenže jejich poslání je dostat lék, který z nešťastníků zase může udělat Čisté do Dómu, i když s tímto rozhodnutím všichni nesouhlasí. Partridge mezitím podléhá tlakům v Dómu a Lyda se snaží udržet si zdravý rozum, ale v těch sterilních a čistých prostorách stále jen touží po Matkách a po zničeném světe z popela.
Abych pravdu řekla, toto shrnutí vlastně bohatě stačí. Tak, jak jsem se na poslední díl série těšila, tak mě zklamal. Hodně zklamal. A zklamala mě i Julianna. Nejen, že příběh začal tak trochu pomateně a pocity z druhého dílu vůbec neodpovídaly začátku Ohně, ale i postavy jako by prošly jakousi záhadnou proměnou. Pressia řešila stále jen Bradwella, než jí došlo, že by měli lék dopravit do Dómu. Bradwell se pořád někde potuloval a rozhodně se nechtěl k Pressii ani na krok přiblížit. A bylo to právě toto napětí, co mi celý začátek jaksi kazilo. Stejně, jako se změnily tyto dvě postavy, i Partridge prošel pro mě naprosto nepochopitelnou proměnou. Přišlo mi, že najednou nevěděl, jak se ke všemu postavit a byl z něj jen obyčejný fracek, který neví, co chce. Najednou nevěděl, jaké bylo jeho poslání. Slepě důvěřoval každému na potkání a ještě se divil, že potom, co provedl, se odehrálo to, co se odehrálo. Navíc se po jeho boku stále objevovala Iralene místo Lydy. A Lyda se chovala naprosto odevzdaně. Rozčilovalo mě, jak i ve svém stavu Partridgovi dovolovala trávit čas s druhou dívkou. Přišlo mi, jako by bláznila, jako by se nedokázala postavit za svá slova a přání, stejně jako to dělal i Partridge.
A to ani nemluvím o samotném závěru knihy a celé série, kde se nedozvíte vůbec odpovědi na otázky položené v rámci celé série i posledního dílu. Vlastně se nedozvíte vůbec nic a ještě navíc vámi projede vlna nenávisti v rámci několika posledních rozhodnutí, které padnou. Julianna vás nechá viset několik set metrů nad povrchem a nejspíš se vám vysmívá, jak skvěle to na vás ušila.
Ale nevnímejte to tak, že je poslední díl vážně na houby. Má i několik světlých bodů. Především El Capitanovy vyprávěcí pasáže, které jednoznačně zachraňují situaci, a kvůli kterému jsem pokračovala ve čtení. Tenhle chlapík dokázal být kouzelný po celou dobu příběhu. Od začátku do konce. A Helmud jakbysmet. A abych nebyla úplně negativní, napínavé scény byly dobré, byrokracie jakž takž dobře promyšlená a nakonec nechyběla ani ta romantika. I když…
Závěrem? Pokud máte sérii rozečtenou, Oheň vám pár otázek objasní, ale rozhodně neočekávejte zázraky. Vlastně bych řekla, že je to nejhorší díl ze série, ale možná se mnou někdo souhlasit nebude. Podle mě však postrádal zásadní pointu a vysvětlení všeho, co se v příběhu stalo a odehrávalo. Dokonce mi i unikla pointa, proč vlastně byla série vytvořena, což bylo obrovské zklamání. Každopádně alespoň pro El Capitana s Helmudem stojí Oheň za přečtení.
Pokud mám shrnout celou sérii, musím hned na začátku říct, že měla velký potenciál. Skvělý, originální příběh plný nedokonalých lidí, ale i těch dokonalých. Popisoval touhu po poznání, dobrodružství, míru, očištění, porozumění, lásce, pravdě. Nechybělo mu nic. Byl zde vtip, nadsázka, napětí, boje na život a na smrt, tajemství, přátelství, láska. Obdivovala jsem jak Lydu, tak Pressii. Bradwell i Partridge mi lezli na nervy, ale tak nějak v dobrém smyslu slova. El Capitan a Helmud mě vždy pobavili. Jenže v posledním díle už zůstala jen ta poslední část. Vše ostatní vymizelo a hromada informací do sebe přestala zapadat a dávat smysl. To se ovšem u posledních dílů stává…
Recenze na předchozí díly:
Hodnocení:
Stefanie G.
Žádné komentáře:
Okomentovat