Padal jsem do strany, ale skončil jsem na střeše. Teprve poté mi došlo, že se autobus převrátil na bok. Ozývalo se skřípění kovu o asfalt. Vzápětí se autonus zastavil.
Kroupy, které dosud bily dostřechy autobusu, začaly bít do nás.
- Monument 14, str. 15
Monument 14 zná už většina z vás. A díky mnohým kladným recenzím jsem se do něj pustila taky… No… Řekněme, že druhý díl jsem si pořizovala předčasně, ale co se dá dělat…
Tvá matka na tebe křičí, že nestihneš autobus. Vidí, jak se blíží ulicí. Nezastavíš se a neobejmeš ji, neřekneš jí, že ji máš rád. Nepoděkuješ jí, že je hodná, laskavá a trpělivá máma. Jistě že ne – jen seběhneš schody a utíkáš na roh ulice.
Kdybys ale věděl, že je to naposled, co mámu vidíš, nejspíš by sis přál, aby ses zastavil a všechny ty věci udělal. Možná i za cenu, že by ti autobus ujel.
Ale autobus se už blížil, tak jsem se rozběhl.
Čtrnáct dětí. Jeden supermarket. A milion věcí, které nabraly špatný směr.
V akcí nabitém debutovém románu Emmy Laybourneové se stal supermarket útočištěm pro čtrnáct dětí – šest středoškoláků (oblíbených i neoblíbených), dva osmáky (z nichž jeden je technický génius) a šest malých dětí. Venku zuří jedna katastrofa za druhou, počínaje monstrózním krupobitím a konče použitím chemických zbraní, které svět – jak ho znají – vedou do záhuby.
Originální název: Monument 14
Série: Monument 14
Autor: Emmy Laybourne
Díl v pořadí: 1.
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 296
Klíčová slova: Sci-fi/fantasy, dystopie
Přibližný doporučený věk: 14+
Sami ve velkém obchoďáku
Budu překvapená, když narazím na někoho, kdo Monument 14 ještě nečetl. Když vyšel, byl velmi vychvalovaný a žádaný, a to se s ním táhne ještě dnes. Všichni netrpělivě vyhlíželi třetí a zároveň závěrečný díl této ohromné série. A já? Já se nechala strhnout těmi kladnými a vychvalujícími recenzemi. Nejspíš pozdě. Protože já se při čtení pouze chytala za hlavu.
K ději vám toho moc nepovím. Knihu jsem měla rozečtenou víc jak půl roku a byla jsem ráda, že jsem ji konečně dočetla. Nic mě k tomu nelákalo. Ano, námět je zajímavý a občas i napínavý. Ano, dočkáte se i několika mrtvých postav. Ale to mi nestačilo.
Čtrnáct dětí od předškolního věku až po středoškoláky je uvězněno v supermarketu kvůli nečekanému krupobití a mračnu, které vyvolává různé reakce na lidech podle jejich krevních skupin. Tato skupinka se v supermarketu uzavře a doufá, že se jim podaří přežít. Že je někdo najde.
S touto skupinkou pak prožíváte den za dnem jejich uvěznění. A musím říct, že některé kapitoly byly obzvlášť nudné.
Dean, hlavní hrdina (jehož jméno jsem si musela najít) vyprávějící příběh, byl vážně děsný. Obyčejný, nezajímavý, s nevynikajícími nápady a pouze s pubertální myslí. Jeho bratr naopak, byl génius, bez nějž by nejspíš skupinka snad ani tak dlouho nevydržela. Stejně tak i bez Nika, kluka se zkušenostmi ze skautského tábora.
Na druhou stranu, i když na mě postavy byly příliš dětinské a někdy řešily problémy, které se do dan situace vůbec nehodily, každá z nich měla osobnost. Každý byl jiný, a přesto stejný. Vybavuji si spíše jejich činy a chování, než jejich jména. Vím, že to není dobře, ale ani to není až tak úplně špatné.
V dálce nad horami se zvedal černošedý oblak, vířil ve vzduchu jako pentle. Stoupal a stoupal, až dosáhl na mraky, pak se roztáhl po obloze a utvořil trychtýř.
Jako by se po obloze rozléval inkoust.
Kalhoty nasávaly vlhkost z krup, dolní lemy jsem měl úplně promáčené. Bylo mi to jedno.
Černý mrak rosl a rostl, až se do temnoty ponořil celý horizont.
"Co je to?" zamumlal Alex.
"Zeptej se Braydena," řekl Niko.
Místo něj se ozvala Sahalia. "V NORADu vytvořili něco hodně zlého."
To nejlepší na vás stejně čeká až na konec, kdy se postavy zachovají z větší části nepředvídatelně.
Emmy Laybourne mě svým stylem psaní nijak neoslnila. Dialogy byly někdy zajímavé, jindy až trapné. Postavy průměrné a děj odehrávající se v supermarketu… Řekněme, že Karanéna od Lexe a Thomase byla mnohem lepší. A to je to prakticky podobný příběh, jen s tím rozdílem, že je mládež zavřená ve škole a jídlo jim dodává vrtulník. A přesto byl tento příběh napínavější a akčnější. (Bohužel se ale jeho pokračování nedočkáme.)
Ač tedy mnoho z recenzentů Monument vychvaluje, já z něj nadšená nebyla. Docela jsem si oddechla, že mám jeho přečtení za sebou. Druhý díl jsem si ale koupila s předstihem a tím pádem, i když se mi do toho až tak nechce, si jej nejspíš časem přečtu. Ale o koupi třetího dílu budu ještě přemýšlet. I tak jej ale doporučím dál, protože s jistotou vím, že si své čtenáře najde. Většinou v mladší věkové kategorii, ta z něj bude nadšená. Takže pokud se vám líbí dystopické a katastrofické příběhy, které se nemusejí odehrávat v tak daleké budoucnosti a jejichž hlavními hrdiny jsou středoškoláci, pokud máte rádi napínavé YA, Monument se vám bude líbit.
Hodnocení:
Doporučuji koupit na BUX.cz, mají na první a druhý díl slevu - 54 Kč.
Stefanie G.
Mě se Monument 14 líbil, trapné dialogy jsem moc neřešila, přece jenom hlavní postavy jsou děti. Je pravda, že styl psaní autorky není nijak oslnivý, ale ten originální a velmi zajímavý námět si mě získal :)
OdpovědětVymazatRozhodně s tebou ale souhlasím v tom, že Karanténa je tedy opravdu lepší. Je škoda, že se nedočkáme pokračování. Celkem mě mrzí, že o tato kniha není ani tak populární jako třeba např. ten Monument 14...
http://deathless-ginger-wight.blogspot.cz/
Naprosto s tebou v hodnocení prvního dílu souhlasím. Postavy mi nebyly sympatické, dialogy byly opravdu trapné, příběh se táhl a nebylo tam moc akce, jak by člověk u takové knihy očekával. Také jsem nechápala, proč se to ostatním čtenářům tak líbí. Ačkoliv se mi tento díl nelíbil, přesto jsem jednou sáhla po druhém dílu. A ten mi překvapivě naprosto učaroval! Opravdu ti ho doporučuji, jak už jsem napsala, na první díl jsem měla stejný názor, ale druhý díl byl o 100% lepší, zajímavější, akčnější, dramatičtější a příběh utekl dřív než začal. Třetí díl jsem zatím nečetla, ale po druhém dílu se na něj opravdu moc těším, a to i přesto, že jsem si nejdříve myslela, že sérii vůbec nepřečtu. Takže ještě aspoň druhému dílu dej šanci :)
OdpovědětVymazat