Země mléka, medu, ovoce a slunečního svitu. Země zaslíbená.
- Kořist
První díl série Hon od Andrewa Fukudy mě až tak úplně nezaujal. Co
mě nalákalo k přečtení druhého dílu, byl především otevřený konec a
zvědavost. A rozhodně toho nelituji!
Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a
všichni touží po jejich krvi?
Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen
krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstala v Ústavu pro
studium glupanů. Klidným ho nenechávají ani probouzející se city k lidské dívce
Sisy.
Na svém útěku se dostanou až do lidské komunity žijící na tajném místě
vysoko v horách. Když si začnou myslet, že jsou konečně v bezpečí, události
naberou nečekaný směr. Gen poznává, že nový svět, který objevili, je možná
stejně zlý jako svět, který opustili.
Nepřátelé se najednou valí ze všech stran. Genovi a Sisy začíná být jasné,
že nemají nic než jeden druhého. Pokud se nestanou kořistí…
Originální název: The Prey
Série: Hon
Autor: Andrew Fukuda
Díl v pořadí: 2.
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Jakub Kalina
Počet stran: 342
Klíčová slova: thriller
Přibližný doporučený věk: 14+
FRAGMENT: 249 Kč
Země zaslíbená
Jak už jsem se zmínila výše, první díl u mě nezabodoval. I tak
jsem ale byla zvědavá na pokračování a zvědavost se mi vyplatila. Druhý díl má
vše, co jsem čekala od jejího předchůdce – napětí, tajemství, akci, zvraty,
trochu romantiky a hlavně zase otevřený konec!
Poté, co se Gen, Sisy, Epap, Ben, David a Jackob ocitnou po dlouhém útěku na místě, kde
přebýval Vědec a Genův otec, jsou dívkou jménem Klára odvedeni na podivné
místo. Na místo, kterému by se dalo říkat Země zaslíbená. Ocitnou se v Misii.
Na místě, které na ně čekalo už dlouhou dobu, a ze kterého budou podle místního
nejvyššího staršiny posláni dál do „cílové stanice“. Misie je jen přechodníkem.
Jenže vše, co se zdá být na tomto místě tak skvělé a přepychové se Genovi a
Sisy zdá až příliš podezřelé. V Misii žijí jen staršinové a dívky. Nikdo
jiný. Žádní chlapci. Žádné děti. Navíc většina dívek má zvláštní kolíbavou
chůzi a několik znamení na kůži. A to je jen pár podezření, které dva hlavní
hrdiny trápí. Vědí, že musejí pryč.
Andrew Fukuda udělal obří skok oproti předchozí knize. Příběh je
propracovanější, stejně jako jednotlivé postavy. Navíc Misie je opravdu děsivá.
Ráda bych použila jiné slovo, ale nechci vám dávat víc vodítek, než je třeba.
Já sama byla „reálností“ místa hodně zaskočená. Další plusový bod si u mě kniha
získala svojí čtivostí. Sice mi trvalo její přečtení delší dobu, než jsem si
myslela, ale nebylo to tím, že by se mi četla špatně. Jen jsem na ni neměla
čas. Kdybych ho měla, měla bych knihu přečtenou během dvou dní, tak moc je
napínavá a plná zvratů! Autor si rozhodně nenechával nic v rukávu a
překvapil mě svojí otevřeností, schopností proměnit ze začátku ne tak zajímavý
příběh v něco, co jsem nemohla odložit a chtěla jsem vědět, jak to
dopadne.
Jednu hvězdičku jsem ovšem musela strhnout. Proč? I přes to, jak
byla kniha čtivá a příběh poutavý, mě rozčilovalo stálé dohadování mezi Sisy a
Genem o tom, kdo má zůstat, kdo se má „obětovat“ a podobně. Bylo to otravné a
kazilo to plynulost. Oba si chtěli hrát na hrdiny, ačkoliv je už z první knihy
jasné, že Gen je spíše pasivní a Sisy je ta akční a odvážná. Navíc i od ní jsem
čekala víc její průbojné a bojovné povahy.
Až na těch pár drobností jsem neměla příběhu co vyčíst. Někdo by
možná mohl říct, že je konec až příliš překombinovaný, ale já si myslím, že i s ním
má Andrew Fukuda další plány. Za mě dostává druhý díl čtyři krásné hvězdičky a
říkám – sem s třetím dílem!
Recenze na první díl:
Hodnocení:
Stefanie G.
Žádné komentáře:
Okomentovat